Nádej pre kazdého

Zjavenie Apoštola Jána 6

1 Tu som videl, ako Baránok rozlomil prvú zo siedmich pečatí, a počul som, ako jedna zo štyroch bytostí hromovým hlasom povedala: Poď!"

Vtom sa ukázal biely kôň a na ňom jazdec s lukom. Dali mu veniec víťaza, aby šiel a dobýjal.

Keď baránok rozlomil druhú pečať, počul som, ako druhá z tých bytostí povedala. Poď!"

Tentoraz vybehol ohnivočervený kôň a na ňom jazdec ozbrojený veľkým mečom. Ten dostal moc narušiť na zemi mier, aby sa ľudia navzájom vraždili.

Keď rozlomil tretiu pečať, počul som, ako tretia bytosť povedala: Poď!" A tu vybehol čierny kôň a na ňom jazdec s váhami v rukách.

A z kruhu tých štyroch bytostí som počul hlas: Peceň pšeničného chleba za dennú mzdu alebo tri pecne jačmenného. Ale olej a víno nechaj tak."

Keď rozlomil štvrtú pečať, počul som, ako štvrtá bytosť povedala: Poď!"

A tu vybehol kôň mŕtvolne bledej farby a na ňom sa niesla sama Smrť a svet mŕtvych zostával za ním.

A bola im daná moc, aby štvrtinu zeme hubili vojnami, hladom, epidémiami a divou zemskou zverou.

Keď Baránok rozlomil piatu pečať, zazrel som pod oltárom tých, ktorí boli umučení pre Božie slovo a pre svedectvo, ktoré vydali.

10 A z celej sily volali: Kedy už, Pane svätý a verný, vykonáš súd a prísne potrestáš obyvateľov zeme za to, že preliali našu krv?"

11 Každý z nich dostal potom biele rúcho a povedali im, aby ešte trochu vyčkali, kým sa k nim nepripoja ďalší spoluslužobníci a bratia, ktorí majú byť ešte usmrtení.

12 Keď rozlomil šiestu pečať, nastalo veľké zemetrasenie, slnko sčernelo ako smútočný rubáš a mesiac bol červený ako krv.

13 Nebeské hviezdy začali padať na zem, ako keď figovník striasa na zem zrelé plody, keď ním lomcuje silný vietor.

14 Nebo zmizlo pred očami, ako keď sa zavrie kniha, a všetky vrchy a ostrovy sa pohli zo svojho miesta.

15 Kráľovia zeme a veľmoži aj vojvodcovia, boháči aj mocní, otroci aj slobodní, všetci utekali do hôr, aby sa schovali v jaskyniach a horských bralách, a volali: Vrchy a skaly, zrúťte sa na nás a skryte nás pred tvárou toho, ktorý sedí na tróne, a pred hnevom Baránkovým! Lebo prichádza deň ich súdu, a kto z nás bude môcť obstáť?"

Slovo na cestu

Zjevení Janovo 6

Šest pečetí otevřeno

1Viděl jsem, jak Beránek rozlomil první z těch sedmi pečetí, a slyšel jsem, že jedna ze čtyř bytostí zvolala hromovým hlasem: „Pojď!“ Tu se ukázal bílý kůň. Jezdec na tom koni – mající v ruce luk a na hlavě věnec vítězů – vyjel, aby dobýval jedno vítězství za druhým. Když Beránek rozlomil druhou pečeť, druhá z bytostí před trůnem zvolala: „Pojď!“ Tentokrát vyběhl ohnivě rudý kůň s jezdcem ozbrojeným velikým mečem. Ten měl moc rozrušit mír na zemi, takže se lidé začali vzájemně pobíjet.

Pak Beránek rozlomil třetí pečeť a třetí bytost zavolala: „Pojď!“ Ukázal se černý kůň, jehož jezdec nesl váhy na znamení nedostatku. Ze středu těch čtyř bytostí zaznělo: „Celý den bude člověk pracovat za kilo pšenice nebo za tři kila ječmene. Ponech jim však dostatek oleje a vína!“

Když Beránek odstranil čtvrtou pečeť, slyšel jsem čtvrtou bytost, jak volá: „Pojď!“ Vyrazil kůň mrtvolně bledé barvy a jela na něm sama Smrt a za ní zůstávali mrtví. Čtvrtina země jí padla za oběť: rozsévala války, hlad, epidemie a přírodní pohromy.

Tu Beránek rozlomil pátou pečeť svitku a já jsem uviděl oltář a kolem něho ty, kteří podstoupili mučednickou smrt pro věrnost Bohu a pro hlásání Boží zvěsti. 10 Společně volali: „Svatý Pane, ty plníš své sliby. Kdy vykonáš spravedlivý soud a potrestáš ty, kdo prolili naši krev?“ 11 Potom každý z nich obdržel bílý šat na znamení vítězství. Bylo jim však řečeno, aby ještě čekali, protože se k nim mají připojit další mučedníci pro Krista, jejich spolupracovníci a bratři.

12 Pak jsem viděl, že Beránek rozlomil šestou pečeť. Nastalo velké zemětřesení, slunce se zatmělo jako smuteční flór, měsíc zrudl jako krev. 13 Hvězdy padaly z nebe jako zralé plody ze stromu, do kterého se opře silný vítr. 14 Obloha zmizela, jako když se svine plachta. Každá hora a každý ostrov se pohnul ze svého místa. 15 Vládci země, úředníci, vojevůdci, boháči a mocipáni, otroci jako svobodní, všichni se schovávali do jeskyní a skalních rozsedlin. 16 Volali: „Hory a skály, sesuňte se na nás a ukryjte nás před pohledem toho, který sedí na trůnu, a před Beránkovým hněvem! 17 Den jeho soudu přichází, kdo z nás může obstát?“