Nádej pre kazdého

Evanjelium Podľa Lukáša 14

Uzdravenie chorého na vodnatieľku

1 Raz v sobotu istý popredný farizej pozval Ježiša do svojho domu na obed.

Bol tam aj človek chorý na vodnatieľku. Farizeji striehli, či ho Ježiš uzdraví.

Tu sa Ježiš obrátil na farizejov a učiteľov Zákona s otázkou: Je dovolené v sobotu uzdravovať, alebo nie?"

Keďže mu neodpovedali, vzal Ježiš chorého za ruku, uzdravil ho a poslal domov.

Potom sa ich spýtal: Ak niekomu z vás spadne v sobotu do studne syn alebo vôl, nevytiahnete ho z nej hneď v sobotu?"

Ani teraz mu nevedeli odpovedať.

Prvé a posledné miesto

Keď si všimol, ako sa niektorí hostia usilujú zaujať popredné miesto pri stole, dal im túto radu:

Ak vás niekto pozve na svadbu, nesadajte si na predné miesto. Lebo by sa mohlo stať, že príde niekto váženejší ako vy

a hostiteľ by prišiel za vami a požiadal vás, aby ste si presadli a uvoľnili mu miesto. A vy by ste si so zahanbením museli ísť sadnúť kdesi na koniec stola.

10 Naopak, ak vás pozvú, sadnite si celkom dozadu, keď vás hostiteľ uvidí, príde a povie vám:Poď, priateľ môj, presadni si dopredu! A to vás pozdvihne v očiach ostatných hostí.

11 Lebo ten, kto sa povyšuje, bude ponížený a ten, kto sa ponižuje, bude povýšený."

12 A hostiteľovi povedal: Keď dávaš obed alebo večeru, nepozývaj svojich priateľov, bratov, príbuzných či bohatých susedov, inak by zasa oni pozvali teba a dostal by si odplatu.

13 Radšej pozvi chudobných, zmrzačených, chromých a slepých.

14 Tí sa ti nemajú čím odmeniť, ale ty budeš mať v srdci radosť. A pri vzkriesení spravodlivých ťa Boh za to odmení."

Podobenstvo o veľkej hostine

15 Jeden z hostí, čo sedel pri stole s Ježišom, zvolal: Aké to bude šťastie pre každého, kto bude pozvaný k stolu v Božom kráľovstve!"

16 Na to mu odpovedal Ježiš týmto podobenstvom: Istý muž chystal veľkú hostinu a pozval na ňu mnoho ľudí.

17 Keď sa priblížil ten slávnostný deň, poslal svojho sluhu k pozvaným s odkazom:Príďte, všetko je už pripravené!

18 Ale pozvaní sa začali svorne vyhovárať. Jeden povedal:Kúpil som pole a musím si ho ísť pozrieť. Prosím ťa, ospravedlň ma.

19 Druhý sa vyhovoril:Žiaľ, nemôžem prísť. Kúpil som päť párov volov a musím ich vyskúšať.

20 Tretí sa ospravedlňoval:Práve som sa oženil. Uznaj, že nemôžem prísť.

21 Keď sa sluha vrátil a všetko rozpovedal pánovi, ten sa rozhneval a prikázal sluhovi:Choď rýchlo do ulíc a na námestia a pozvi sem chudobných, zmrzačených, slepých a chromých.

22 Sluha sa vrátil a povedal:Splnil som tvoj príkaz, ale ešte ostalo dosť miesta.

23 Tu mu pán prikázal:Choď na poľné cesty a medzi ohrady a každého, koho stretneš, doveď sem, nech sa naplní môj dom.

24 Z tých, čo boli pozvaní, však ani jeden neokúsi nič z mojej hostiny. "

Ježišovi praví nasledovníci

25 Šli za ním obrovské zástupy. Ježiš sa k nim obrátil a povedal:

26 Kto ma chce nasledovať, musí ma mať radšej ako svojho otca a matku, ako svoje deti, bratov a sestry, ba väčšmi ako sám seba, ináč nemôže byť mojím učeníkom.

27 Kto nie je ochotný znášať ťažkosti, ktoré mu nastanú, keď ma bude nasledovať, nemôže byť mojím učeníkom.

28 Kto chce stavať dom, musí si najprv urobiť rozpočet a odhadnúť, či bude mať dosť prostriedkov na jeho dokončenie.

29 Inak, ak postaví iba základy a stavbu nedokončí, všetci sa mu budú vysmievať:

30 Pozrite, to je ten, čo začal stavať, ale nedokončil, lebo nemal na to.

31 Alebo ak niektorému kráľovi hrozí vojna, či najprv nezvolá vojenskú radu a neporadí sa, či môže so svojimi desaťtisíc vojakmi čeliť dvadsiatim tisícom?

32 Ak sa ukáže, že nie, či nepošle svojich poslov vyjednávať o mier skôr, ako ho nepriateľ napadne?

33 A tak sa nikto z vás nemôže stať mojím učeníkom, kým si dobre nerozváži, čoho by sa musel pre mňa vzdať."

O soli

34 Soľ je dobrá, ale ak stratí svoju slanosť, čo s ňou? Soľ bez chuti sa nehodí na nič,

35 ani len na hnojenie, musí sa vyhodiť. Kto má uši, nech počuje."

Slovo na cestu

Lukáš 14

Ježíš uzdravuje nemocného vodnatelností

1Jednou v sobotu pozval významný farizej Ježíše do svého domu, aby s ním pojedl. Všichni přítomní pozorně sledovali, zda Ježíš dodrží všechny předpisy zákona. V blízkosti Ježíšově se objevil muž postižený těžkou vodnatelností. Ježíš se na farizeje a vykladače zákona obrátil s otázkou: „Je dovoleno v sobotu uzdravovat, nebo ne?“ To jim zavřelo ústa. Ježíš se muže dotkl, uzdravil ho a poslal pryč. Pak jim ještě řekl: „Kdyby někomu z vás spadlo dítě nebo dobytče do jámy, nevytáhli byste ho, i kdyby byla sobota?“ A zase nevěděli, co na to odpovědět.

Ježíš hovoří o povyšování se

Všiml si, jak se někteří hosté snaží zaujmout čestná místa u stolu, a řekl jim: 8-10 „Pozve-li vás někdo na svatbu, nesedejte si na přední místa. Mohlo by se totiž stát, že by přišel někdo váženější než vy a bylo by trapné, kdybyste mu se zahanbením museli ustoupit. Není lépe posadit se skromně stranou a nechat hostitele říci: ‚Pojď, příteli, posaď se blíž?‘ To ti bude v očích druhých ke cti. 11 Protože každý, kdo vynáší sám sebe, bude pokořen, ale kdo se umí pokořit, ten bude povýšen.“ 12 A hostiteli řekl: „Dáváš-li oběd nebo večeři, nezvi své přátele, sourozence, příbuzné či vlivné známé. Oni by zase na oplátku pozvali tebe, aby nezůstali nic dlužni. 13 Raději pozvi chudé, zmrzačené, kulhavé a slepé. 14 Ti nemají, čím by ti to vynahradili, ale ty budeš mít radost. Takový čin nebude zapomenut ani na věčnosti.“

Ježíš vypráví podobenství o velké hostině

15 Jeden z hostů ho slyšel a řekl: „Jaká pocta pro každého, kdo bude pozván ke stolu v Božím království.“ 16 Na to mu vyprávěl Ježíš podobenství: „Jeden muž připravoval velkou hostinu a pozval na ni mnoho lidí. 17 Když se už přiblížil ten slavnostní den, poslal svého sluhu k pozvaným se vzkazem: ‚Přijďte, vše je uchystáno!‘ 18 Ale pozvaní se začali svorně vymlouvat. Jeden řekl: ‚Koupil jsem pole a musím ho jít obhlédnout. Prosím tě, omluv mě u svého pána.‘ 19 Druhý řekl: ‚Koupil jsem pět volských spřežení a chci je vyzkoušet. Prosím tě, omluv mě.‘ 20 Jiný řekl: ‚Právě jsem se oženil. Uznáš, že teď nemohu přijít.‘ 21 Když se sluha vrátil a sdělil vše svému pánovi, ten se rozhněval a nařídil mu: ‚Vyjdi rychle do ulic a na náměstí a pozvi chudé, zmrzačené, slepé a chromé.‘ 22 Když se tak stalo, oznámil sluha pánovi: ‚Splnil jsem tvůj příkaz a ještě zbývá místo.‘ 23 Pán mu řekl: ‚Prohledej ohrady a příkopy a přiveď všechny tuláky a pobudy, ať se můj dům naplní. Přemluv i ty, kteří by si sami netroufali. 24 Ale to vám říkám, žádný z těch pozvaných nevděčníků neokusí nic z mé hostiny.‘ “

Ježíš říká, co znamená být jeho učedníkem

25 Když se Ježíš zase vydal na cestu, doprovázely ho davy lidí. Obrátil se k nim a řekl: 26 „Kdo se chce ke mně připojit a nemiluje mne víc než svého otce, matku, ženu, děti, bratry a sestry a dokonce víc než sám sebe, nemůže se stát mým učedníkem. 27 Kdo není ochoten vzít na sebe těžkosti, které mu nastanou, když mne bude následovat, nemůže být mým učedníkem. 28 Kdo chce stavět dům, musí si nejprve udělat rozpočet a odhadnout, bude-li mít dost prostředků na to, aby stavbu dokončil. 29 Když tak neučiní, stavbu začne, ale nedokončí ji. Všichni se mu vysmějí a řeknou: 30 ‚Podívejte se, chtěl stavět, ale nemá na to.‘ 31 A když panovníkovi hrozí válka, neporadí se nejprve, zda se může se svými deseti tisíci vojáky postavit proti dvaceti tisícům? 32 Nepošle raději mírové poselstvo dříve, než ho nepřítel napadne? 33 A tak každý, kdo se chce stát mým učedníkem, ať si dobře rozváží, čeho by se pro mne musel vzdát. 34 Sůl je dobrá věc, ale k čemu bude, ztratí-li svou chuť a schopnost bránit hnilobě? 35 Ani k hnojení se nehodí, musí se vyhodit. Snažte se pochopit, co vám říkám.“