Nádej pre kazdého

Evanjelium Podľa Lukáša 13

Cesta do neba je úzka

1 V tom istom čase priniesli Ježišovi správu, že Pilát dal povraždiť niektorých Židov z Galiley, keď práve obetovali.

Myslíte si, že tí Galilejčania boli väčší hriešnici ako vy? Že práve preto ich stihol taký osud?

Vôbec nie. Ale nech vám je to na výstrahu: aj vy takisto zahyniete, ak nezanecháte zlé skutky a neoľutujete svoje hriechy.

Alebo si myslíte, že tí osemnásti nešťastníci, na ktorých sa zrútila veža v Siloe, boli najväčšími hriešnikmi v Jeruzaleme?

Vôbec nie! Ak neprestanete robiť zlo a neoľutujete svoje hriechy, takisto zahyniete."

Posledná príležitosť

Potom im porozprával toto podobenstvo: Istý človek mal vo svojej záhrade figovník. Keď si prišiel pooberať ovocie, nič na ňom nenašiel.

Povedal záhradníkovi:Pozri, už tretí rok čakám, že sa na ňom niečo urodí, ale márne. Vytni ho, lebo tu iba prekáža! Ale záhradník sa prihováral:

Pane, nechaj ho ešte jeden rok! Okopem ho, pohnojím,

a ak ani na budúci rok neprinesie ovocie, potom ho vytni. "

Uzdravenie v sobotu

10 V jednu sobotu učil v synagóge.

11 Bola tam žena, ktorá už osemnásť rokov trpela ťažkou chorobou: celá bola zohnutá a nemohla sa vystrieť.

12 Keď ju Ježiš videl, zavolal ju k sebe a povedal: Žena, je koniec tvojmu trápeniu."

13 Položil na ňu ruky a v tej chvíli sa žena narovnala a oslavovala Boha.

14 Ale predstaveného synagógy pobúrilo, že Ježiš uzdravuje v sobotu, a napomínal zástup: Šesť dní sa má pracovať. Vtedy prichádzajte a dajte sa uzdravovať, nie v sobotu."

15 Ježiš mu povedal: Pokrytci! Či vy nepracujete v sobotu? Či každý z vás neodväzuje v sobotu vola alebo osla a nevedie ho napojiť?

16 A vy si myslíte, že je to hriech, ak som túto židovskú ženu práve v sobotu vyslobodil z pút, v ktorých ju satan držal osemnásť rokov?"

17 Táto odpoveď zmiatla Ježišových odporcov, ale celý zástup sa nadchýnal zázračnými činmi, ktoré Ježiš konal.

Dva obrazy Božieho kráľovstva

18 A znova im začal rozprávať o Božom kráľovstve. K čomu mám prirovnať Božie kráľovstvo?" spýtal sa poslucháčov.

19 Je ako nepatrné horčičné semienko, ktoré si človek zaseje v záhrade. Semienko vyklíči a vyrastie z neho taká mohutná bylina, že na nej môžu hniezdiť vtáci.

20 Alebo ho môžem prirovnať ku kvásku, ktorým žena zarobí cesto.

21 A hoci je múky veľa, stačí trochu kvásku, aby celé cesto dobre vykyslo."

Prečo sa všetci nedostanú do Božieho kráľovstva?

22 Ježiš pokračoval na svojej ceste do Jeruzalema. Chodil z mesta do mesta, z dediny do dediny a všade kázal.

23 Ktosi sa ho spýtal: Pane, je naozaj málo tých, ktorí budú zachránení?" Ježiš mu odpovedal:

24 Dvere do neba sú úzke. Usilujte sa zo všetkých síl cez ne prejsť, lebo mnohí sa budú o to pokúšať, ale nedostanú sa dnu.

25 Lebo len čo pán domu príde, zamkne dvere a už bude neskoro. Mnohí budete búchať na dvere a volať:Pane, pane, otvor nám! Zostanete vonku a pán vám odpovie:Neviem, kto ste a odkiaľ ste! --

26 Ale veď sme jedávali spolu a učil si na našich uliciach, budete sa brániť.

27 No pán vám odpovie:Vravím vám, že neviem, kto ste. Nemôžete vstúpiť, lebo ste pošpinení hriechom. Choďte preč!

28 Keď zostanete vonku a uvidíte, že Abrahám, Izák, Jakob a všetci proroci sú v Božom kráľovstve, budete zúfalo nariekať a škrípať zubami.

29 Zo všetkých svetových strán budú prúdiť ľudia, aby zaujali miesta pri stole v Božom kráľovstve.

30 A zapamätajte si: mnohí, ktorými dnes pohŕdajú, zaujmú tam popredné miesta a mnohí, ktorí sú dnes zahŕňaní priazňou a úctou, budú tam medzi poslednými."

Varovanie Jeruzalemu

31 V tej chvíli prišli za ním niektorí farizeji a varovali ho: Mal by si odtiaľto utiecť, lebo Herodes ťa chce zabiť."

32 Odpovedal im: Choďte a povedzte tomu lišiakovi, že budem vyháňať démonov a uzdravovať chorých dnes aj zajtra, ale na tretí deň dôjdem do cieľa!

33 Áno, dnes, zajtra aj pozajtre musím ísť svojou cestou. Veď nie je možné, aby prorok zahynul inde ako v Jeruzaleme.

34 Jeruzalem, Jeruzalem! Zabíjaš prorokov a kameňuješ tých, ktorých ti Boh posiela, aby ti pomohli. Koľko ráz som chcel zhromaždiť tvoje deti, ako sliepka zhromažďuje kuriatka pod ochranné krídla, ale nechcel si.

35 A teraz z tvojho chrámu zostanú len ruiny. A neuvidíte ma skôr, ako budete volať:Sláva tomu, ktorý prichádza k nám v mene Pánovom! "

Slovo na cestu

Lukáš 13

Ježíš vyzývá k pokání

1V té době lidé přinesli Ježíšovi zprávu, že Pilát dal pobít galilejské poutníky, zrovna když obětovali. Ježíš na to řekl: „Myslíte si, že ti, které zavraždili, byli horšími hříšníky než ostatní obyvatelé Galileje? Ne, nebyli. Ať je vám to výstrahou: Smrt čeká na každého z vás a potom bude pozdě litovat svých hříchů. Anebo těch osmnáct, na které se zřítila věž v Siloe; ti také nebyli horší než druzí lidé v Jeruzalémě. Když však nebudete litovat svých zlých činů, i vás čeká Boží soud.“ Ježíš pak vyprávěl toto podobenství. „Jeden muž si vypěstoval na své vinici fíkovník. Když přišel čas sklizně, hledal na něm ovoce, avšak marně. Řekl vinaři: ‚Podívej, už třetí rok čekám na ovoce z tohoto fíkovníku, ale nic nerodí. Poraž ho, jenom tu překáží.‘ Vinař se přimlouval: ‚Pane ponech ho ještě jeden rok. Zkypřím mu a pohnojím půdu, snad přece bude rodit. Když na něm ani příští rok nic nebude, dáš ho porazit.‘ “

Ježíš uzdravuje chromou ženu

10 Jednou v sobotu kázal Ježíš v synagoze. 11 Mezi posluchači byla také žena postižená již osmnáct let nemocí, která ji tak pokřivila, že se nemohla napřímit. 12 Když ji Ježíš uviděl, zavolal ji k sobě a řekl: „Ženo, tvé trápení končí.“ Dotkl se jí 13 a v tom okamžiku se žena narovnala a srdečně děkovala Bohu. 14 Představený synagogy však byl pobouřen, že Ježíš uzdravoval v sobotu a napomínal zástup: „Šest dní se má pracovat! Nechte se uzdravit jindy a ne v sobotu, kdy dodržujeme klid.“ 15 Ježíš na to řekl: „Pokrytci! Kdo z vás neodvazuje dobytek, aby ho zavedl k napajedlu? 16 A tato žena, která je potomkem Abrahamovým, neměla být v sobotu zbavena toho, co ji osmnáct let svazovalo?“ 17 Jeho odpůrci se zastyděli, ale ostatní lidé se upřímně radovali z podivuhodných činů, které konal.

Ježíš učí o Božím království

18 Ježíš řekl: „K čemu mám přirovnat Boží království? 19 Je jako nepatrné hořčičné semeno, které si člověk zaseje do zahrady. Ono vyklíčí a vyroste z něho tak mohutná bylina, že na ní mohou hnízdit ptáci. 20-21 Boží království se dá také přirovnat ke kvasu, který žena zadělá do těsta. I když mouky bude hodně, postačí jen trochu kvasu, aby celé těsto nakynulo.“

Ježíš učí o věčném království

22 Ježíš pokračoval na své cestě do Jeruzaléma. Chodil od města k městu, od vesnice k vesnici a všude kázal. 23 Kdosi se ho zeptal: „Pane, je asi málo těch, kteří budou zachráněni, že?“ 24 Ježíš odpověděl: „Do Božího království vedou úzké dveře a těmi se snažte za každou cenu vejít. 25 Jakmile totiž jednou Pán domu přijde, zamkne a pak už bude pozdě. Mnozí by potom ještě rádi vešli, ale už to nepůjde. Marně byste tloukli na dveře a volali: ‚Pane, Pane, otevři nám!‘ Zůstanete venku a Pán vám odpoví: ‚Nevím, kdo jste a odkud jste.‘ 26 A i kdybyste říkali: ‚Sedávali jsme s tebou u stolu a učil jsi v našich ulicích,‘ ani to vám nepomůže. 27 Jen byste znovu slyšeli: ‚Neznám vás a nevím, odkud jste. Promarnili jste svůj život v hříchu, pryč s vámi.‘ 28 Bude pozdě na nářek, až uvidíte Abrahama, Izáka, Jákoba a všechny proroky v Božím království a vy budete odmítnuti. 29 Ze všech světových stran budou proudit lidé, aby v něm zaujali svá místa. 30 Mnozí, kteří dnes platí mezi lidmi za poslední, budou první a mnozí, kteří jsou dnes vysoce ceněni, se octnou mezi posledními.“

Ježíšův zármutek nad Jeruzalémem

31 Za Ježíšem přišlo několik farizejů a varovali ho: „Měl bys utéci z Galileje, Herodes tě chce zabít.“ 32 On jim řekl: „Jděte a řekněte tomu lišákovi: Ještě po nějaký čas budu uzdravovat, zbavovat lidi trápení na těle i na duchu. 33 Ale přijde chvíle, kdy odtud odejdu do Jeruzaléma a tam všechno dokonám. Vždyť je nesmyslné, aby prorok zemřel jinde než tam. 34 Jeruzaléme, Jeruzaléme, zabíjíš proroky a kamenuješ ty, které ti Bůh posílá. Jak často jsem toužil shromáždit svoje děti jako kvočna kuřátka pod ochranná křídla, ale nechtěli jste. 35 I váš slavný chrám bude Bohem opuštěn. Říkám vám, že mne neuvidíte do chvíle, kdy budete volat: ‚Sláva tobě, který přicházíš ve jménu Božím.‘ “