Nádej pre kazdého

Druhý List Timotejovi 1

Pozdrav

1 Timotej, môj milý syn!

Píšem ti ako apoštol Ježiša Krista, ktorý z Božieho poverenia zvestuje zasľúbený večný život.

Želám ti pokoj a milosť.

Som za teba veľmi vďačný Bohu, ktorému slúžim celým svojím životom, ako to robili aj moji predkovia. Vo dne v noci prosím, aby ti Boh dával svoje bohaté požehnanie.

Keď si spomeniem, ako si plakal pri našej rozlúčke, rastie moja túžba po tebe. Tak rád by som ťa znova videl.

Pripomínam si tvoju úprimnú vieru, ktorú ti vštepovala už tvoja stará matka Lojda i tvoja matka Eunika. Viem, že táto viera v tebe žije.

Povzbudenie k službe

Preto ťa prosím, aby si rozvíjal Božie dary, ktoré si prijal, keď som na teba skladal ruky.

Svätý Duch, ktorého nám Boh dal, nie je duch bojazlivosti, ale duch moci, lásky a múdrosti.

A tak sa nehanbi hovoriť s ľuďmi o Kristu a neboj sa ani priznať k priateľstvu so mnou, i keď som pre Krista v žalári. Naopak, buď aj ty hotový znášať príkorie pre evanjelium. Boh ti dá k tomu silu.

On nás zachránil a povolal pre túto svätú službu. Nie že by sme si to boli zaslúžili, ale preto, že už pred stvorením sveta bolo v Božom pláne darovať nám milosť skrze jeho Syna Ježiša Krista.

10 A keď on teraz prišiel na túto zem, zlomil moc smrti a ukázal nám, ako vierou v neho môžeme získať večný život.

11 A mňa Boh ustanovil, aby som túto milosť zvestoval a o nej učil.

12 Preto aj teraz trpím vo väzení, ale nehanbím sa za to, lebo viem, komu som uveril, a som si istý, že všetko, čo mi zveril, má moc zachovať až do svojho príchodu.

Výzva k vernosti

13 Pridŕžaj sa verne toho, čo si počul odo mňa. Nech ti je to vzorom, ako máš hovoriť s láskou vo viere v Ježiša Krista.

14 S pomocou Svätého Ducha, ktorý v nás prebýva, chráň si duchovný poklad, ktorý ti Boh zveril.

15 Ako vieš, opustili ma tu všetci, čo so mnou prišli z Ázie. Aj Fygelos a Hermogenes.

16 Iba Onezifor ma chodil navštevovať a vždy ma veľmi povzbudilo, že sa za mňa -- väzňa -- nehanbil. Prosím Boha, aby bohato požehnal jeho aj celú jeho rodinu.

17 Keď prišiel do Ríma, nedal si pokoja, kým ma nenašiel.

18 Nech mu Pán odplatí svojím milosrdenstvom, keď príde súdiť svet. A čo pre mňa znamenala jeho pomoc v Efeze, vieš najlepšie ty sám.

Slovo na cestu

2.list Timoteovi 1

Vzpomínky na přátelství povzbuzují

11-2 Timoteji, můj drahý synu, přeji ti Boží pokoj, milost a slitování! Jsem za tebe tolik vděčný Bohu; myslím na tebe každý den a nejednu noc jsem vyplnil prosbami, aby ti Bůh bohatě žehnal. Když si vzpomenu, jak jsi při našem rozloučení plakal, nejraději bych se hned rozběhl za tebou – tak rád bych tě ještě jednou uviděl.

Vzpomínám na tvou upřímnou víru, jakou jsem poznal už u tvé babičky a maminky. Jistě si pamatuješ, jak jsem na tebe vkládal ruce, když jsem ti svěřoval službu v církvi. 6-8 Bůh ti dal všechny dary a schopnosti, které potřebuješ. A tak když budeš toto božské obdarování rozvíjet a podporovat, nepřijde ti nikdy zatěžko hovořit o Kristu s lidmi, ani ti nebude trapné přiznat se k přátelství se mnou, i když jsem kvůli Kristu v okovech. Naopak – dostaneš dost odvahy a síly snášet pro něho třeba i stejné utrpení.

Příkladný život je víc než pouhá slova

To on nás zachránil a vyvolil pro zvláštní úlohu. Nesvěřil nám ji proto, že bychom se o to sami zasloužili, ale protože se tak už dávno sám rozhodl. Již před stvořením světa nám daroval svou milost 10 a ta se viditelně projevila, když Kristus přišel, aby zlomil moc smrti a ukázal nám, jak důvěrou v něho můžeme dospět k věčnému životu. 11 A mne si Bůh zvolil za svého vyslance, abych tyto věci hlásal a učil. 12 Kvůli tomu jsem teď právě za mřížemi, ale nijak se za to nestydím, protože znám toho, komu jsem uvěřil. Jsem si jist, že vše, co mi svěřil, s jeho pomocí bezpečně zachovám až do jeho příchodu.

13 Drž se tedy vždycky toho, co jsi ode mne slyšel. Měj to za pravidlo a příklad, jak máš sám mluvit, a s láskou důvěřuj Kristu Ježíši. 14 S pomocí jeho Ducha, který v nás bydlí, opatruj jako oko v hlavě duchovní jmění, které ti Bůh daroval.

Pravé přátelství je oporou v těžkostech

15 Jak už asi víš, všichni křesťané, kteří sem přišli se mnou z Asie, mě teď opustili. Odešel i Fygellos a Hermogenes. 16 Jen Oneziforus mě sem chodil často navštěvovat a mě vždycky tak povzbudilo a zahřálo u srdce, že se za mne jako vězně nestyděl. Bůh žehnej celé jeho rodině! 17 Když přišel do Říma, pátral po mně tak dlouho, až mne našel. 18 Ať mu to Pán bohatě odplatí po svém příchodu. A co pro mne znamenala jeho pomoc v Efezu, to víš nejlíp sám.