New Living Translation

2 Corinthians 1

Greetings from Paul

1This letter is from Paul, chosen by the will of God to be an apostle of Christ Jesus, and from our brother Timothy.

I am writing to God’s church in Corinth and to all of his holy people throughout Greece.[a]

May God our Father and the Lord Jesus Christ give you grace and peace.

God Offers Comfort to All

All praise to God, the Father of our Lord Jesus Christ. God is our merciful Father and the source of all comfort. He comforts us in all our troubles so that we can comfort others. When they are troubled, we will be able to give them the same comfort God has given us. For the more we suffer for Christ, the more God will shower us with his comfort through Christ. Even when we are weighed down with troubles, it is for your comfort and salvation! For when we ourselves are comforted, we will certainly comfort you. Then you can patiently endure the same things we suffer. We are confident that as you share in our sufferings, you will also share in the comfort God gives us.

We think you ought to know, dear brothers and sisters,[b] about the trouble we went through in the province of Asia. We were crushed and overwhelmed beyond our ability to endure, and we thought we would never live through it. In fact, we expected to die. But as a result, we stopped relying on ourselves and learned to rely only on God, who raises the dead. 10 And he did rescue us from mortal danger, and he will rescue us again. We have placed our confidence in him, and he will continue to rescue us. 11 And you are helping us by praying for us. Then many people will give thanks because God has graciously answered so many prayers for our safety.

Paul’s Change of Plans

12 We can say with confidence and a clear conscience that we have lived with a God-given holiness[c] and sincerity in all our dealings. We have depended on God’s grace, not on our own human wisdom. That is how we have conducted ourselves before the world, and especially toward you. 13 Our letters have been straightforward, and there is nothing written between the lines and nothing you can’t understand. I hope someday you will fully understand us, 14 even if you don’t understand us now. Then on the day when the Lord Jesus[d] returns, you will be proud of us in the same way we are proud of you.

15 Since I was so sure of your understanding and trust, I wanted to give you a double blessing by visiting you twice— 16 first on my way to Macedonia and again when I returned from Macedonia.[e] Then you could send me on my way to Judea.

17 You may be asking why I changed my plan. Do you think I make my plans carelessly? Do you think I am like people of the world who say “Yes” when they really mean “No”? 18 As surely as God is faithful, our word to you does not waver between “Yes” and “No.” 19 For Jesus Christ, the Son of God, does not waver between “Yes” and “No.” He is the one whom Silas,[f] Timothy, and I preached to you, and as God’s ultimate “Yes,” he always does what he says. 20 For all of God’s promises have been fulfilled in Christ with a resounding “Yes!” And through Christ, our “Amen” (which means “Yes”) ascends to God for his glory.

21 It is God who enables us, along with you, to stand firm for Christ. He has commissioned us, 22 and he has identified us as his own by placing the Holy Spirit in our hearts as the first installment that guarantees everything he has promised us.

23 Now I call upon God as my witness that I am telling the truth. The reason I didn’t return to Corinth was to spare you from a severe rebuke. 24 But that does not mean we want to dominate you by telling you how to put your faith into practice. We want to work together with you so you will be full of joy, for it is by your own faith that you stand firm.

Notas al pie

  1. 1:1 Greek Achaia, the southern region of the Greek peninsula.
  2. 1:8 Greek brothers.
  3. 1:12 Some manuscripts read honesty.
  4. 1:14 Some manuscripts read our Lord Jesus.
  5. 1:16 Macedonia was in the northern region of Greece.
  6. 1:19 Greek Silvanus.

Slovo na cestu

2.list Korintským 1

Úvodní pozdravy

1Drazí bratři, tento dopis vám píši jako Bohem zmocněný posel Ježíše Krista, společně s Timotejem. Adresovaný je sice k vám do Korintu, ale je určen všem křesťanům v celém Řecku: kéž vás náš Otec Bůh i Ježíš Kristus bohatě obdarují svou milostí a pokojem.

Bůh pomáhá v utrpení

3-4 Jak nevýslovně dobrý je náš Bůh. V něm, Otci našeho Pána Ježíše Krista, máme nevyčerpatelný zdroj útěchy a posily pro naše zkoušky a utrpení, takže i jiné pak můžeme těšit a posilovat, když je to zapotřebí. Stejnou pomoc, jakou jsme obdrželi od Boha, rozdáváme všude kolem sebe. Můžete se spolehnout, že čím víc utrpení podstoupíme pro Krista, tím hojněji nás zahrne svou útěchou a povzbuzením. Kristovo utrpení je mým denním chlebem, ale to je můj příspěvek k vaší záchraně. On mi však denně dává též novou sílu a klid – a to má být zase posilou vám ve vašich zkouškách. Pokud s námi sdílíte naše bolesti, nemám o vás obavy: zdroj naší útěchy je otevřen i pro vás.

8-9 Nebudu vám, drazí, tajit, že tady v Malé Asii jsme prožili snad nejhorší chvíle svého života. Vypadalo to už, že je s námi konec, připravovali jsme se na smrt. Cítím, že to muselo dojít tak daleko proto, abychom nespoléhali již na nic jiného než na Boha, který má moc vzkřísit i mrtvé. 10 Skutečně nás vyrval přímo z drápů smrti a věřím, že ne naposledy. 11 Přesto prosím, abyste na nás stále mysleli ve svých modlitbách – tím větší budou pak vaše chvály a vděčnost za jejich vyslyšení.

12 S naprosto čistým svědomím mohu prohlásit, že jsem s vámi ve všech směrech jednal vždy jen a jen upřímně, jak mě Bůh vedl, a na to jsem hrdý. Ne lidská vypočítavost, ale Boží milost je mi vůdčí silou. To platilo vždy i ve vztahu k vám. 13-14 Všechno, co čtete v mých listech, je míněno naprosto upřímně. Doufám, že to tak přijmete, i když se dosud mnoho neznáme, a že při Kristově návratu se za sebe navzájem nebudeme muset stydět, ale naopak budeme mít důvod k hrdosti.

Pavel mění plán svých cest

15 V této důvěře jsem vás chtěl navštívit už na cestě do Makedonie a pak se vrátit do Judska zase přes Korint. 16-20 Proč jsem svůj plán později změnil? Nebylo to z vrtkavosti ani z lehkomyslnosti. Když jednou něco řeknu, pak to také tak myslím; nikdy neříkám „ano“, když myslím „ne“, a naopak. Boží Syn Ježíš Kristus, jak jsme vám ho přiblížili se Silvánem a Timotejem, také nebyl muž dvojí tváře. Jeho osoba je hmatatelným ANO všem slibům, které Bůh kdy dal člověku. Proto taky, když k modlitbě připojíme Amen (tj. „ano“), připomínáme si vlastně, že v Kristu na ně Bůh už odpověděl, a oslavujeme ho za to. 21 Že jste v Kristu obdrželi tentýž nový život jako my, že v něm dosud pevně stojíme – to je jen Boží dílo. 22 To on nás učinil svým vlastnictvím, pověřil svým poselstvím a vtiskl nám svou vlastnickou pečeť – svatého Ducha – jako záruku na vše ostatní, co má ještě pro nás přichystáno.

23 Pán Bůh ví, že to nebylo jinak, než vám tady píšu: Korint jsem nakonec rozhodl vynechat jen proto, abych vás ušetřil setkání, které by pro vás mohlo být velice trapné. 24 Ne že bych vám chtěl vytýkat nedostatky ve vaší víře – v té si stojíte docela dobře.