The widow’s offering
1As Jesus looked up, he saw the rich putting their gifts into the temple treasury. 2He also saw a poor widow put in two very small copper coins. 3‘Truly I tell you,’ he said, ‘this poor widow has put in more than all the others. 4All these people gave their gifts out of their wealth; but she out of her poverty put in all she had to live on.’
The destruction of the temple and signs of the end times
5Some of his disciples were remarking about how the temple was adorned with beautiful stones and with gifts dedicated to God. But Jesus said, 6‘As for what you see here, the time will come when not one stone will be left on another; every one of them will be thrown down.’
7‘Teacher,’ they asked, ‘when will these things happen? And what will be the sign that they are about to take place?’
8He replied: ‘Watch out that you are not deceived. For many will come in my name, claiming, “I am he,” and, “The time is near.” Do not follow them. 9When you hear of wars and uprisings, do not be frightened. These things must happen first, but the end will not come right away.’
10Then he said to them: ‘Nation will rise against nation, and kingdom against kingdom. 11There will be great earthquakes, famines and pestilences in various places, and fearful events and great signs from heaven.
12‘But before all this, they will seize you and persecute you. They will hand you over to synagogues and put you in prison, and you will be brought before kings and governors, and all on account of my name. 13And so you will bear testimony to me. 14But make up your mind not to worry beforehand how you will defend yourselves. 15For I will give you words and wisdom that none of your adversaries will be able to resist or contradict. 16You will be betrayed even by parents, brothers and sisters, relatives and friends, and they will put some of you to death. 17Everyone will hate you because of me. 18But not a hair of your head will perish. 19Stand firm, and you will win life.
20‘When you see Jerusalem being surrounded by armies, you will know that its desolation is near. 21Then let those who are in Judea flee to the mountains, let those in the city get out, and let those in the country not enter the city. 22For this is the time of punishment in fulfilment of all that has been written. 23How dreadful it will be in those days for pregnant women and nursing mothers! There will be great distress in the land and wrath against this people. 24They will fall by the sword and will be taken as prisoners to all the nations. Jerusalem will be trampled on by the Gentiles until the times of the Gentiles are fulfilled.
25‘There will be signs in the sun, moon and stars. On the earth, nations will be in anguish and perplexity at the roaring and tossing of the sea. 26People will faint from terror, apprehensive of what is coming on the world, for the heavenly bodies will be shaken. 27At that time they will see the Son of Man coming in a cloud with power and great glory. 28When these things begin to take place, stand up and lift up your heads, because your redemption is drawing near.’
29He told them this parable: ‘Look at the fig-tree and all the trees. 30When they sprout leaves, you can see for yourselves and know that summer is near. 31Even so, when you see these things happening, you know that the kingdom of God is near.
32‘Truly I tell you, this generation will certainly not pass away until all these things have happened. 33Heaven and earth will pass away, but my words will never pass away.
34‘Be careful, or your hearts will be weighed down with carousing, drunkenness and the anxieties of life, and that day will close on you suddenly like a trap. 35For it will come on all those who live on the face of the whole earth. 36Be always on the watch, and pray that you may be able to escape all that is about to happen, and that you may be able to stand before the Son of Man.’
37Each day Jesus was teaching at the temple, and each evening he went out to spend the night on the hill called the Mount of Olives, 38and all the people came early in the morning to hear him at the temple.
Chudá vdova dává vše, co má
1Ježíš pozoroval, jak zámožní lidé vhazují peníze do chrámové pokladny. 2Přišla také jedna chudá vdova a vhodila tam dvě nepatrné mince. 3Ježíš k tomu poznamenal: „Tato chudá vdova dala vlastně více než kterýkoliv z těch boháčů. 4Ti darovali jen to, co mohli snadno postrádat, ale ta žena obětovala všechny své peníze, vše, co měla na živobytí.“
Ježíš vypráví o budoucnosti
5Někteří se obdivovali, z jakého pěkného kamene je chrám vystavěn a jak je nádherně vyzdoben. Ježíš ale řekl: 6„Přijdou dny, kdy ze všeho, čemu se teď obdivujete, nezůstane kámen na kameni, všechno to bude rozbořeno.“ 7Zeptali se ho: „Mistře, kdy se to stane? Budou tomu předcházet nějaká znamení?“ 8Odpověděl: „Nedejte se nikým svést. Mnozí přijdou a budou se prohlašovat za Mesiáše. Budou říkat: ‚Čas se naplnil.‘ Ale nevěřte jim. 9Až uslyšíte o různých válkách a povstáních, neděste se. To vše musí přijít, ale ještě to nebude konec světa.“ 10A dodal: „Znepřátelí se národy i státy. 11Budou velká zemětřesení a z různých stran přijdou zprávy o hladu, nakažlivých nemocech, hrůzách a nezvyklých úkazech na obloze. 12Ale než k tomu dojde, nastane ještě doba velkého pronásledování. Budou vás vláčet před soudy, vodit před krále a vladaře, uvrhnou vás do vězení, a to všechno proto, že jste uvěřili ve mne. 13To bude vaše příležitost, abyste se ke mně přiznali. 14Nepřipravujte si předem svoji obhajobu. 15Já vám v té chvíli vnuknu pravá slova i vhodné argumenty, které vaše protivníky umlčí. 16Někdy vás zradí i vlastní rodiče, sourozenci, příbuzní a přátelé. A některé z vás dokonce vydají i na smrt. 17Budete v nenávisti, protože se ke mně hlásíte. 18Ale nebojte se, ani jeden vlas z hlavy neztratíte zbytečně. 19Jen vydržte, získáte život! 20Až uvidíte, že se kolem Jeruzaléma stahují vojska, pak přišla chvíle, kdy bude zpustošen. 21Koho to zastihne v Judsku, ať uprchne do hor. Kdo bude v Jeruzalémě, ať se pokusí rychle z něho utéci, a kdo bude mimo, ať se do něho nevrací. 22To budou dny trestu a splní se vše, co o tom napsali proroci. 23Zle bude v těch dnech těhotným ženám a kojícím matkám. Velké strádání čeká tento národ, protože Boží hněv je namířen proti němu. 24Mnozí budou zabiti, mnozí odvlečeni do otroctví po celé říši; v Jeruzalémě se budou roztahovat pohané, ale i na ně nakonec dojde.
Ježíš hovoří o svém návratu
25Na konci času vyměřeného lidstvu se objeví na slunci, měsíci i hvězdách zvláštní úkazy. 26Lidé na zemi budou prožívat velikou úzkost a události se na ně budou valit jako vzedmuté moře. Smrtelný strach zachvátí celý svět. I stálost řádů ve vesmíru bude narušena. 27A tehdy uvidí přicházet Syna člověka v oblaku s královskou mocí a slávou. 28Až se to všechno začne dít, vzmužte se a hleďte vzhůru, protože vaše konečné vysvobození bude již blízko.“ 29Ještě jim to zdůraznil přirovnáním: „Všimněte si fíkovníku nebo kteréhokoliv jiného stromu. 30Když vyraší listí, sami dobře víte, že se blíží léto. 31Zrovna tak, až uvidíte všechna znamení, o kterých jsem s vámi mluvil, poznáte, že se blíží Boží království ve své plné moci. 32Říkám vám, že ještě tato generace uvidí, jak se má slova začínají plnit. 33Nebe i země jednou skončí, ale má slova nikdy neztratí svou platnost.
Ježíš vyzývá k bdělosti
34-35Dejte si na sebe pozor! Nedopusťte, aby vaše mysl byla otupena nestřídmostí, opilstvím a starostmi o živobytí. Pak by vás ten den zastihl jako past, ze které nikdo nepřipravený neunikne. 36Buďte proto na stráži, modlete se, abyste unikli hrůzám, které mají přijít, a mohli nakonec obstát před Synem člověka.“ 37Ve dne učil Ježíš v chrámu a večer odcházel na Olivovou horu a zůstával tam přes noc. 38Už časně ráno přicházeli lidé do chrámu, aby mu naslouchali.
