Jesus Comes to Jerusalem as King
1As they approached Jerusalem and came to Bethphage on the Mount of Olives, Jesus sent two disciples, 2saying to them, “Go to the village ahead of you, and at once you will find a donkey tied there, with her colt by her. Untie them and bring them to me. 3If anyone says anything to you, say that the Lord needs them, and he will send them right away.”
4This took place to fulfill what was spoken through the prophet:
5“Say to Daughter Zion,
‘See, your king comes to you,
gentle and riding on a donkey,
and on a colt, the foal of a donkey.’ ”21:5 Zech. 9:9
6The disciples went and did as Jesus had instructed them. 7They brought the donkey and the colt and placed their cloaks on them for Jesus to sit on. 8A very large crowd spread their cloaks on the road, while others cut branches from the trees and spread them on the road. 9The crowds that went ahead of him and those that followed shouted,
“Hosanna21:9 A Hebrew expression meaning “Save!” which became an exclamation of praise; also in verse 15 to the Son of David!”
“Blessed is he who comes in the name of the Lord!”21:9 Psalm 118:25,26
“Hosanna21:9 A Hebrew expression meaning “Save!” which became an exclamation of praise; also in verse 15 in the highest heaven!”
10When Jesus entered Jerusalem, the whole city was stirred and asked, “Who is this?”
11The crowds answered, “This is Jesus, the prophet from Nazareth in Galilee.”
Jesus at the Temple
12Jesus entered the temple courts and drove out all who were buying and selling there. He overturned the tables of the money changers and the benches of those selling doves. 13“It is written,” he said to them, “ ‘My house will be called a house of prayer,’21:13 Isaiah 56:7 but you are making it ‘a den of robbers.’21:13 Jer. 7:11”
14The blind and the lame came to him at the temple, and he healed them. 15But when the chief priests and the teachers of the law saw the wonderful things he did and the children shouting in the temple courts, “Hosanna to the Son of David,” they were indignant.
16“Do you hear what these children are saying?” they asked him.
“Yes,” replied Jesus, “have you never read,
“ ‘From the lips of children and infants
you, Lord, have called forth your praise’21:16 Psalm 8:2 (see Septuagint)?”
17And he left them and went out of the city to Bethany, where he spent the night.
Jesus Curses a Fig Tree
18Early in the morning, as Jesus was on his way back to the city, he was hungry. 19Seeing a fig tree by the road, he went up to it but found nothing on it except leaves. Then he said to it, “May you never bear fruit again!” Immediately the tree withered.
20When the disciples saw this, they were amazed. “How did the fig tree wither so quickly?” they asked.
21Jesus replied, “Truly I tell you, if you have faith and do not doubt, not only can you do what was done to the fig tree, but also you can say to this mountain, ‘Go, throw yourself into the sea,’ and it will be done. 22If you believe, you will receive whatever you ask for in prayer.”
The Authority of Jesus Questioned
23Jesus entered the temple courts, and, while he was teaching, the chief priests and the elders of the people came to him. “By what authority are you doing these things?” they asked. “And who gave you this authority?”
24Jesus replied, “I will also ask you one question. If you answer me, I will tell you by what authority I am doing these things. 25John’s baptism—where did it come from? Was it from heaven, or of human origin?”
They discussed it among themselves and said, “If we say, ‘From heaven,’ he will ask, ‘Then why didn’t you believe him?’ 26But if we say, ‘Of human origin’—we are afraid of the people, for they all hold that John was a prophet.”
27So they answered Jesus, “We don’t know.”
Then he said, “Neither will I tell you by what authority I am doing these things.
The Parable of the Two Sons
28“What do you think? There was a man who had two sons. He went to the first and said, ‘Son, go and work today in the vineyard.’
29“ ‘I will not,’ he answered, but later he changed his mind and went.
30“Then the father went to the other son and said the same thing. He answered, ‘I will, sir,’ but he did not go.
31“Which of the two did what his father wanted?”
“The first,” they answered.
Jesus said to them, “Truly I tell you, the tax collectors and the prostitutes are entering the kingdom of God ahead of you. 32For John came to you to show you the way of righteousness, and you did not believe him, but the tax collectors and the prostitutes did. And even after you saw this, you did not repent and believe him.
The Parable of the Tenants
33“Listen to another parable: There was a landowner who planted a vineyard. He put a wall around it, dug a winepress in it and built a watchtower. Then he rented the vineyard to some farmers and moved to another place. 34When the harvest time approached, he sent his servants to the tenants to collect his fruit.
35“The tenants seized his servants; they beat one, killed another, and stoned a third. 36Then he sent other servants to them, more than the first time, and the tenants treated them the same way. 37Last of all, he sent his son to them. ‘They will respect my son,’ he said.
38“But when the tenants saw the son, they said to each other, ‘This is the heir. Come, let’s kill him and take his inheritance.’ 39So they took him and threw him out of the vineyard and killed him.
40“Therefore, when the owner of the vineyard comes, what will he do to those tenants?”
41“He will bring those wretches to a wretched end,” they replied, “and he will rent the vineyard to other tenants, who will give him his share of the crop at harvest time.”
42Jesus said to them, “Have you never read in the Scriptures:
“ ‘The stone the builders rejected
has become the cornerstone;
the Lord has done this,
and it is marvelous in our eyes’21:42 Psalm 118:22,23?
43“Therefore I tell you that the kingdom of God will be taken away from you and given to a people who will produce its fruit. 44Anyone who falls on this stone will be broken to pieces; anyone on whom it falls will be crushed.”21:44 Some manuscripts do not have verse 44.
45When the chief priests and the Pharisees heard Jesus’ parables, they knew he was talking about them. 46They looked for a way to arrest him, but they were afraid of the crowd because the people held that he was a prophet.
Ježíš vjíždí do Jeruzaléma na oslici
1Když se blížili k Jeruzalému a přišli do Betfage u Olivové hory, poslal Ježíš dva ze svých učedníků napřed 2a řekl jim: „Jakmile přijdete do vesnice tady před námi, najdete přivázanou oslici s oslátkem. Odvažte je a přiveďte mi je. 3-4Kdyby se vás někdo ptal, co děláte, řekněte, co předpověděl prorok:
5‚Oznamte Jeruzalému:
Tvůj král přichází k tobě,
tichý, přijíždí na oslátku.‘ “
6Učedníci šli a udělali vše podle Ježíšova příkazu. 7Přivedli oslici i oslátko, místo sedla podložili své pláště a na ně posadili Ježíše. 8Mnozí z davu pokládali své pláště na cestu, jiní osekávali větve ze stromů a zdobili jimi cestu. 9Průvod lidí, který ho obklopoval zepředu i zezadu, volal:
10Když vjel do Jeruzaléma, celé město vřelo a lidé se vzrušeně ptali: „Kdo je to?“ 11Z průvodu se ozývalo: „To je Ježíš, ten prorok z galilejského Nazaretu!“
Ježíš opět čistí chrám
12Ježíš pak vešel do chrámu a vyhnal všechny, kteří tu prodávali a kupovali, zpřevracel stoly směnárníků a prodavačů obětních holubů 13a řekl jim: „Písmo praví: Boží chrám je místem pro modlitbu, ale vy jste z něj udělali zlodějské doupě!“
14Na chrámovém nádvoří se kolem něj shlukli slepí a chromí a on je uzdravoval. 15Když však velekněží a vykladači zákona viděli ty zázraky a slyšeli, jak i malé děti volají v chrámu: „Sláva Davidovu synu!“ velmi je to pobouřilo. 16Vyčítali mu: „Neslyšíš, co volají?“
On jim odpověděl: „Ovšem. Což jste nečetli v Písmu: I křik nemluvňat chválí Boha.“ 17Nechal je být a odešel zpět do Betanie, kde zůstal přes noc.
Ježíš říká učedníkům, že mohou prosit o cokoliv
18Když se ráno vracel do Jeruzaléma, dostal hlad. 19Všiml si fíkovníku u cesty. Když však přišel ke stromu, viděl, že na něm nejsou žádné plody, ale jen listí. Řekl: „Už nikdy se na tobě neurodí ovoce!“ A ten fíkovník rázem uschl. 20Když to viděli učedníci, udiveně říkali: „Jak jsi to dokázal, že ten fíkovník tak rychle uschl?“
21Ježíš jim odpověděl: „Skutečně vám říkám, věříte-li bez pochybností, můžete dělat i větší věci než to, co jste nyní viděli. Kdybyste rozkázali této hoře, aby se pohnula a sesula do moře, pak se to stane. 22Všechno je pro vás dosažitelné, zač se s vírou modlíte.“
Židé se přou o Ježíšovu autoritu
23Když pak zas učil v chrámu, přišli k němu velekněží a židovští předáci a ptali se ho: „Jakým právem zde takto jednáš? Kdo ti k tomu dal moc?“
24-26„Řeknu vám to, ale nejprve odpovězte vy na moji otázku: Křtil Jan z pověření Boha nebo lidí?“
Říkali si mezi sebou: „Odpovíme-li, že byl od Boha, namítne nám, proč jsme tedy nevěřili jeho slovům. A jestliže odpovíme záporně, pak abychom se báli davu, protože Jana všichni považují za proroka.“ 27Tak nakonec odpověděli: „Nevíme.“ Nato Ježíš: „Ani já vám tedy neřeknu, kdo stojí za mnou.
Ježíš vypráví podobenství o dvou synech
28Jak byste rozsoudili takový případ? Jeden muž měl dva syny a řekl jednomu z nich: ‚Jdi dnes pracovat na vinici!‘ 29On však odpověděl: ‚Nechce se mi!‘ Potom si to ale rozmyslel a šel. 30O totéž požádal druhého syna. Ten řekl: ‚Ano, půjdu,‘ ale nešel. 31Který z těch dvou synů poslechl svého otce?“
Oni odpověděli: „Ten první.“
„Právě tak,“ řekl Ježíš, „vás podvodníci a prostitutky předbíhají do Božího království. 32Jan Křtitel vám ukázal správnou cestu k pokání; vy jste na něj nedali, ale tihle lidé ano. Ani to vás nezahanbilo a stejně jste neposlechli.
Ježíš vypráví podobenství o boháči
33Nyní si poslechněte jiný příběh: Byl jeden hospodář, který založil vinici. Obehnal ji plotem, zřídil v ní lis a postavil věž pro hlídače. Pak vinici pronajal vinařům a odcestoval. 34V době vinobraní poslal k vinařům své zástupce, aby vybrali jeho podíl. 35-36Vinaři je však popadli, jednoho zbili, druhého utloukli a dalšího ukamenovali. Hospodář tedy poslal další muže; tentokrát jich bylo více. Ale vinaři s nimi naložili stejně. 37Nakonec k nim tedy poslal svého syna. Myslel si, že alespoň před ním budou mít respekt. 38Ale když jej viděli přicházet, řekli si: ‚To je dědic! Zabijme ho a vinice bude naše!‘ 39Popadli ho, vyvlekli z vinice ven a zabili. 40Co myslíte, že udělá hospodář s těmi vinaři, až se vrátí?“
41Odpověděli mu: „Ty zločince dá bez milosti popravit a vinici pronajme lidem, kteří mu budou svědomitě odvádět výnosy.“
42Potom se jich Ježíš zeptal, zda znají slova Písma:
„Kámen, který stavitelé neustále odkládali,
sloužil nakonec jako hlavní svorník klenby.
Jaký to div! Jak zvláštní věc Bůh udělal!“
43„Chci tím říci, že vám Bůh odejme správu nad svým královstvím a svěří ji lidem, kteří mu budou odvádět, co mu patří.
44Kdo ten kámen nedá na pravé místo, zakopne o něj, nebo ho kámen rozdrtí.“
45Když velekněží a farizejové slyšeli tyto příměry, pochopili, že mluví o nich. 46Chtěli ho zatknout, ale báli se davu, protože všichni považovali Ježíše za proroka.
