Divorce
1Jesus then left that place and went into the region of Judea and across the Jordan. Again crowds of people came to him, and as was his custom, he taught them.
2Some Pharisees came and tested him by asking, “Is it lawful for a man to divorce his wife?”
3“What did Moses command you?” he replied.
4They said, “Moses permitted a man to write a certificate of divorce and send her away.”
5“It was because your hearts were hard that Moses wrote you this law,” Jesus replied. 6“But at the beginning of creation God ‘made them male and female.’10:6 Gen. 1:27 7‘For this reason a man will leave his father and mother and be united to his wife,10:7 Some early manuscripts do not have and be united to his wife. 8and the two will become one flesh.’10:8 Gen. 2:24 So they are no longer two, but one flesh. 9Therefore what God has joined together, let no one separate.”
10When they were in the house again, the disciples asked Jesus about this. 11He answered, “Anyone who divorces his wife and marries another woman commits adultery against her. 12And if she divorces her husband and marries another man, she commits adultery.”
The Little Children and Jesus
13People were bringing little children to Jesus for him to place his hands on them, but the disciples rebuked them. 14When Jesus saw this, he was indignant. He said to them, “Let the little children come to me, and do not hinder them, for the kingdom of God belongs to such as these. 15Truly I tell you, anyone who will not receive the kingdom of God like a little child will never enter it.” 16And he took the children in his arms, placed his hands on them and blessed them.
The Rich and the Kingdom of God
17As Jesus started on his way, a man ran up to him and fell on his knees before him. “Good teacher,” he asked, “what must I do to inherit eternal life?”
18“Why do you call me good?” Jesus answered. “No one is good—except God alone. 19You know the commandments: ‘You shall not murder, you shall not commit adultery, you shall not steal, you shall not give false testimony, you shall not defraud, honor your father and mother.’10:19 Exodus 20:12-16; Deut. 5:16-20”
20“Teacher,” he declared, “all these I have kept since I was a boy.”
21Jesus looked at him and loved him. “One thing you lack,” he said. “Go, sell everything you have and give to the poor, and you will have treasure in heaven. Then come, follow me.”
22At this the man’s face fell. He went away sad, because he had great wealth.
23Jesus looked around and said to his disciples, “How hard it is for the rich to enter the kingdom of God!”
24The disciples were amazed at his words. But Jesus said again, “Children, how hard it is10:24 Some manuscripts is for those who trust in riches to enter the kingdom of God! 25It is easier for a camel to go through the eye of a needle than for someone who is rich to enter the kingdom of God.”
26The disciples were even more amazed, and said to each other, “Who then can be saved?”
27Jesus looked at them and said, “With man this is impossible, but not with God; all things are possible with God.”
28Then Peter spoke up, “We have left everything to follow you!”
29“Truly I tell you,” Jesus replied, “no one who has left home or brothers or sisters or mother or father or children or fields for me and the gospel 30will fail to receive a hundred times as much in this present age: homes, brothers, sisters, mothers, children and fields—along with persecutions—and in the age to come eternal life. 31But many who are first will be last, and the last first.”
Jesus Predicts His Death a Third Time
32They were on their way up to Jerusalem, with Jesus leading the way, and the disciples were astonished, while those who followed were afraid. Again he took the Twelve aside and told them what was going to happen to him. 33“We are going up to Jerusalem,” he said, “and the Son of Man will be delivered over to the chief priests and the teachers of the law. They will condemn him to death and will hand him over to the Gentiles, 34who will mock him and spit on him, flog him and kill him. Three days later he will rise.”
The Request of James and John
35Then James and John, the sons of Zebedee, came to him. “Teacher,” they said, “we want you to do for us whatever we ask.”
36“What do you want me to do for you?” he asked.
37They replied, “Let one of us sit at your right and the other at your left in your glory.”
38“You don’t know what you are asking,” Jesus said. “Can you drink the cup I drink or be baptized with the baptism I am baptized with?”
39“We can,” they answered.
Jesus said to them, “You will drink the cup I drink and be baptized with the baptism I am baptized with, 40but to sit at my right or left is not for me to grant. These places belong to those for whom they have been prepared.”
41When the ten heard about this, they became indignant with James and John. 42Jesus called them together and said, “You know that those who are regarded as rulers of the Gentiles lord it over them, and their high officials exercise authority over them. 43Not so with you. Instead, whoever wants to become great among you must be your servant, 44and whoever wants to be first must be slave of all. 45For even the Son of Man did not come to be served, but to serve, and to give his life as a ransom for many.”
Blind Bartimaeus Receives His Sight
46Then they came to Jericho. As Jesus and his disciples, together with a large crowd, were leaving the city, a blind man, Bartimaeus (which means “son of Timaeus”), was sitting by the roadside begging. 47When he heard that it was Jesus of Nazareth, he began to shout, “Jesus, Son of David, have mercy on me!”
48Many rebuked him and told him to be quiet, but he shouted all the more, “Son of David, have mercy on me!”
49Jesus stopped and said, “Call him.”
So they called to the blind man, “Cheer up! On your feet! He’s calling you.” 50Throwing his cloak aside, he jumped to his feet and came to Jesus.
51“What do you want me to do for you?” Jesus asked him.
The blind man said, “Rabbi, I want to see.”
52“Go,” said Jesus, “your faith has healed you.” Immediately he received his sight and followed Jesus along the road.
Ježíš učí o manželství a rozvodu
1Ježíš opustil Kafarnaum a prošel Zajordáním do Judska. I zde ho obklopilo množství lidí a on je začal učit jako obvykle.
2Přišli však za ním farizejové a pokoušeli se ho nachytat: zeptali se ho, zda je dovolen rozvod.
3Místo odpovědi jim dal otázku: „Co řekl o rozvodu Mojžíš?“
4„K tomu, aby manželství bylo zrušeno, podle Mojžíše stačí, když muž napíše ženě rozlukový list.“
5„To byl jen Mojžíšův ústupek tvrdosti lidského srdce,“ řekl na to Ježíš. „Bůh si to tak nikdy nepřál. 6Hned na počátku stvořil člověka jako nerozlučnou dvojici, muže a ženu. 7Proto muž opustí své rodiče a připojí se ke své manželce; 8v tom spojení již nežijí jako dva jedinci, ale stávají se jednou bytostí. 9A proto člověk nemá právo rozdělit, co Bůh spojil.“
10Později se učedníci znovu k té otázce vrátili.
11Vyložil jim to:
„Kdo se rozvede se svou ženou a ožení se s jinou, hřeší stejně, jako by měl ženy dvě. 12A právě tak rozvede-li se žena se svým mužem a vdá se za jiného, dopouští se cizoložství.“
Ježíš žehná malým dětem
13Lidé nosili k Ježíšovi děti, aby jim žehnal. Učedníci jim domlouvali, aby ho neobtěžovali.
14Když to Ježíš slyšel, zlobil se: „Neodhánějte ty děti a nebraňte jim, když chtějí ke mně. I jim přece patří Boží království. 15A říkám vám, že kdo nepřijde k Bohu s dětskou prostotou, nestane se občanem toho království.“
16Bral děti do náruče, hladil je a žehnal jim.
Ježíš mluví k bohatému muži
17Když se zase vydali na cestu, dohonil je nějaký muž a padl před Ježíšem na kolena: „Dobrý učiteli, co mám dělat, abych získal věčný život?“
18„Proč mi říkáš dobrý? Vždyť dobrý je jen Bůh,“ odvětil Ježíš. 19„A k tvé otázce – přikázání přece znáš: nebudeš zabíjet, cizoložit, krást, lhát, podvádět, budeš si vážit svých rodičů.“
20„Mistře, všechno jsem dodržoval od mládí.“
21Ježíš ho objal pohledem: „A přece ti něco schází. Jdi a prodej všechno, co máš, peníze rozdej chudým a získáš tak poklad v nebi. Potom se vrať a staň se mým následovníkem.“
22Když to ten člověk vyslechl, zesmutněl a odešel s těžkým srdcem. Byl totiž velmi bohatý.
23Ježíš ho mlčky sledoval očima a pak se otočil k učedníkům: „Jak těžké je pro boháče vejít do Božího království!“
24To je zarazilo. Není snad majetek důkazem Boží přízně? „Přátelé, do Božího království se těžko dostanou ti, pro které jsou peníze a majetek smyslem života. 25Snáze projde velbloud tou uzoučkou brankou, které říkáte jehelné ucho, než bohatý vejde do Božího království.“
26To jim dodalo. „Má vůbec někdo naději, že se tam dostane?“ říkali si mezi sebou.
27Podíval se na ně. „Člověk na to nestačí, ale Bůh je všemocný.“
28Tu promluvil Petr: „Ale my jsme se všeho vzdali a šli za tebou.“
29„Ujišťuji vás,“ odpověděl Ježíš, „že každému, kdo se z lásky ke mně a pro šíření evangelia něčeho vzdá – ať už domova, života se sourozenci, rodiči, manželkou a dětmi, nebo majetku, 30se to vrátí stonásobně už zde na zemi (i když neujde pronásledování) a v budoucnosti ho čeká věčný život. 31Mnozí, kteří u lidí něco znamenají, budou poslední, a těm nejpohrdanějším se tam dostane čestných míst.“
Ježíš potřetí předpovídá svou smrt
32Když potom byli na cestě do Jeruzaléma, Ježíš šel vpředu a ostatní se drželi za ním. Co jim Ježíš řekl, to je znepokojilo a naplnilo obavami.
Zavolal k sobě svých dvanáct učedníků a znovu je připravoval na to, co ho čeká:
33„Musíme do Jeruzaléma a tam Syn člověka padne do rukou velekněží a učitelů zákona a ti ho odsoudí a vydají pohanům. 34Budou se mu veřejně vysmívat, plivat na něj, zbičují a zabijí ho. Ale třetí den vstane z mrtvých.“
Ježíš učí o službě druhým
35Přihlásili se Zebedeovi synové Jakub a Jan: „Mistře, chtěli bychom tě o něco poprosit.“
36„Co si ode mne přejete?“ vzhlédl Ježíš.
37„Až usedneš na trůn, chtěli bychom ti sedět nejblíže se všech, každý z jedné strany vedle tebe.“
38„Nevíte, oč prosíte. Můžete pít z kalicha hořkosti, ze kterého musím pít já, a projít křtem utrpení, který mě čeká?“
39„Ale jistě,“ přisvědčili.
„Dobře, budete pít z mého kalicha a budete pokřtěni stejným křtem. 40Ale není mou věcí určovat vám pořadí v Božím království. To už je stanoveno.“
41Ostatních deset se zlobilo na Jakuba a Jana. 42Ale Ježíš je svolal dohromady a řekl jim: „Víte, že vládcové mají moc nad národy, a kdo vládne, obvykle druhé utlačuje. 43Ale mezi vámi to tak být nemá. Naopak, kdo z vás chce být velký, ať všem pokorně slouží. 44A kdo z vás chce být na předním místě, ať je pomocníkem všech. 45Vždyť já – Syn člověka – jsem nepřišel na svět proto, aby mi ostatní sloužili, ale abych já sloužil jim a abych položil život pro záchranu mnoha lidí.“
Ježíš uzdravuje slepého žebráka
46Procházeli také Jerichem, kde se k nim přidal velký zástup. U cesty seděl slepý žebrák Bartimeus – Timeův syn.
47Když uslyšel, že to jde Ježíš Nazaretský, křičel: „Ježíši z rodu krále Davida, slituj se nade mnou!“
48Lidé mu domlouvali, aby mlčel. Ale on volal tím hlasitěji: „Synu Davidův, slituj se nade mnou!“
49Ježíš ho uslyšel, zastavil se a přikázal, aby slepce zavolali. Vrátili se tedy k Bartimeovi se vzkazem: „Máš štěstí, Ježíš tě volá – vstaň!“ 50Slepec odhodil svůj starý kabát, vyskočil a klopýtal k Ježíšovi.
51„Co pro tebe mohu udělat?“ dotkl se ho Ježíš.
„Mistře, chci vidět!“
52„Staň se, tvá víra tě zachránila.“
V té chvíli se slepci vrátil zrak a on se vydal také za Ježíšem.
