1Then the whole assembly rose and led him off to Pilate. 2And they began to accuse him, saying, “We have found this man subverting our nation. He opposes payment of taxes to Caesar and claims to be Messiah, a king.”
3So Pilate asked Jesus, “Are you the king of the Jews?”
“You have said so,” Jesus replied.
4Then Pilate announced to the chief priests and the crowd, “I find no basis for a charge against this man.”
5But they insisted, “He stirs up the people all over Judea by his teaching. He started in Galilee and has come all the way here.”
6On hearing this, Pilate asked if the man was a Galilean. 7When he learned that Jesus was under Herod’s jurisdiction, he sent him to Herod, who was also in Jerusalem at that time.
8When Herod saw Jesus, he was greatly pleased, because for a long time he had been wanting to see him. From what he had heard about him, he hoped to see him perform a sign of some sort. 9He plied him with many questions, but Jesus gave him no answer. 10The chief priests and the teachers of the law were standing there, vehemently accusing him. 11Then Herod and his soldiers ridiculed and mocked him. Dressing him in an elegant robe, they sent him back to Pilate. 12That day Herod and Pilate became friends—before this they had been enemies.
13Pilate called together the chief priests, the rulers and the people, 14and said to them, “You brought me this man as one who was inciting the people to rebellion. I have examined him in your presence and have found no basis for your charges against him. 15Neither has Herod, for he sent him back to us; as you can see, he has done nothing to deserve death. 16Therefore, I will punish him and then release him.” 1723:17 Some manuscripts include here words similar to Matt. 27:15 and Mark 15:6.
18But the whole crowd shouted, “Away with this man! Release Barabbas to us!” 19(Barabbas had been thrown into prison for an insurrection in the city, and for murder.)
20Wanting to release Jesus, Pilate appealed to them again. 21But they kept shouting, “Crucify him! Crucify him!”
22For the third time he spoke to them: “Why? What crime has this man committed? I have found in him no grounds for the death penalty. Therefore I will have him punished and then release him.”
23But with loud shouts they insistently demanded that he be crucified, and their shouts prevailed. 24So Pilate decided to grant their demand. 25He released the man who had been thrown into prison for insurrection and murder, the one they asked for, and surrendered Jesus to their will.
The Crucifixion of Jesus
26As the soldiers led him away, they seized Simon from Cyrene, who was on his way in from the country, and put the cross on him and made him carry it behind Jesus. 27A large number of people followed him, including women who mourned and wailed for him. 28Jesus turned and said to them, “Daughters of Jerusalem, do not weep for me; weep for yourselves and for your children. 29For the time will come when you will say, ‘Blessed are the childless women, the wombs that never bore and the breasts that never nursed!’ 30Then
“ ‘they will say to the mountains, “Fall on us!”
and to the hills, “Cover us!” ’23:30 Hosea 10:8
31For if people do these things when the tree is green, what will happen when it is dry?”
32Two other men, both criminals, were also led out with him to be executed. 33When they came to the place called the Skull, they crucified him there, along with the criminals—one on his right, the other on his left. 34Jesus said, “Father, forgive them, for they do not know what they are doing.”23:34 Some early manuscripts do not have this sentence. And they divided up his clothes by casting lots.
35The people stood watching, and the rulers even sneered at him. They said, “He saved others; let him save himself if he is God’s Messiah, the Chosen One.”
36The soldiers also came up and mocked him. They offered him wine vinegar 37and said, “If you are the king of the Jews, save yourself.”
38There was a written notice above him, which read: this is the king of the jews.
39One of the criminals who hung there hurled insults at him: “Aren’t you the Messiah? Save yourself and us!”
40But the other criminal rebuked him. “Don’t you fear God,” he said, “since you are under the same sentence? 41We are punished justly, for we are getting what our deeds deserve. But this man has done nothing wrong.”
42Then he said, “Jesus, remember me when you come into your kingdom.23:42 Some manuscripts come with your kingly power”
43Jesus answered him, “Truly I tell you, today you will be with me in paradise.”
The Death of Jesus
44It was now about noon, and darkness came over the whole land until three in the afternoon, 45for the sun stopped shining. And the curtain of the temple was torn in two. 46Jesus called out with a loud voice, “Father, into your hands I commit my spirit.”23:46 Psalm 31:5 When he had said this, he breathed his last.
47The centurion, seeing what had happened, praised God and said, “Surely this was a righteous man.” 48When all the people who had gathered to witness this sight saw what took place, they beat their breasts and went away. 49But all those who knew him, including the women who had followed him from Galilee, stood at a distance, watching these things.
The Burial of Jesus
50Now there was a man named Joseph, a member of the Council, a good and upright man, 51who had not consented to their decision and action. He came from the Judean town of Arimathea, and he himself was waiting for the kingdom of God. 52Going to Pilate, he asked for Jesus’ body. 53Then he took it down, wrapped it in linen cloth and placed it in a tomb cut in the rock, one in which no one had yet been laid. 54It was Preparation Day, and the Sabbath was about to begin.
55The women who had come with Jesus from Galilee followed Joseph and saw the tomb and how his body was laid in it. 56Then they went home and prepared spices and perfumes. But they rested on the Sabbath in obedience to the commandment.
Ježíš je souzen Pilátem
1Celé shromáždění velerady povstalo a odvedli Ježíše k římskému místodržiteli Pilátovi. 2Tam ho začali obviňovat: „Tento člověk rozvrací náš národ, nabádá, aby se neplatily daně císaři, a sám se vydává za krále poslaného od Boha.“ 3Pilát se Ježíše zeptal: „Ty jsi židovský král?“ Ježíš řekl: „Chceš-li mne tak nazvat…“ 4Pilát namítl žalobcům: „Nezdá se mi, že by se ten člověk provinil něčím závažným.“ 5Ale oni naléhali: „Jeho učení působí nepokoje v celém Judsku. Nejdříve to začalo v Galileji, ale už je toho i tady plno.“ 6Když to Pilát uslyšel, zeptal se, zda je Ježíš Galilejec.
Ježíš je souzen Herodem
7Přisvědčili; Pilát se toho chopil a poslal Ježíše k Herodovi, vládci Galileje, který byl právě o svátcích v Jeruzalémě. 8Herodes tím byl nadšen, protože si už dávno přál Ježíše vidět. Mnoho o něm slyšel a doufal, že mu Ježíš předvede nějaký zázrak. 9Kladl mu řadu otázek, ale Ježíš na ně neodpovídal. 10Zato přítomní kněží a zákoníci se předháněli v obviňování. 11Herodes se od Ježíše pohrdavě odvrátil. Domluvil se se svými dvořany, že Ježíše zesměšní: dal ho obléci do bílého korunovačního roucha a tak ho poslal zpět k Pilátovi. 12Tehdy se Herodes a Pilát spřátelili, ačkoliv předtím si nemohli přijít na jméno.
Pilát vydává Ježíše k ukřižování
13Pilát svolal přední kněze, členy velerady i lid 14a řekl jim: „Přivedli jste mi tohoto člověka s obviněním, že pobuřuje lid proti Římu. Byli jste při tom, když jsem ho vyslýchal, a musíte mi dát za pravdu, že jsem ho neusvědčil ze žádného zločinu. 15Stejně jste dopadli se svou žalobou u Heroda, jinak by mi ho neposlal zpět. Nespáchal žádný hrdelní zločin, 16a tak, abyste neřekli, dám ho zbičovat a pak ho propustím. 17Vždyť víte, že každý rok o Velikonocích uděluji milost jednomu vězni. Tentokrát propustím Ježíše.“ 18Ale dav křičel: „Pryč s ním, propusť Barabáše!“ 19Barabáš byl odsouzen k smrti pro pokus o povstání a pro vraždu. 20Pilát se znovu pokusil přesvědčit dav o Ježíšově nevině, aby ho mohl propustit. 21Ale lidé ho přehlušili: „Ukřižovat, ukřižovat!“ 22Zkusil to ještě do třetice: „Ale čím se provinil? Nedokázal jsem mu přece nic, za co je podle zákona trest smrti. Dám ho zbičovat a propustím ho.“ 23Volání davu, aby byl Ježíš ukřižován, se však stále stupňovalo, 24a tak jim Pilát nakonec vyhověl. 25Propustil Barabáše a Ježíše poslal na popravu, jak žádali.
Ježíš je veden k ukřižování
26Když vojáci Ježíše odváděli, přinutili cestou jednoho muže, aby nesl Ježíšův kříž. Byl to Šimon z Kyrény, který právě přicházel z pole. 27Odsouzeného sledoval zástup lidí a mnohé ženy nad ním plakaly a naříkaly. 28Ježíš se k nim otočil a řekl: „Ženy, nade mnou neplačte, ale nad sebou a svými dětmi. 29Jednou budete litovat, že jste do tohoto světa přivedly děti. 30Lidé budou prosit hory, aby se na ně sesuly a pohřbily je. 31Jestliže se takto nakládá se zeleným stromem, jak to může dopadnout se suchým? Když jdu na smrt já, co můžete čekat vy?“
Ježíš je ukřižován
32Spolu s Ježíšem byli vedeni na popraviště ještě dva zločinci. 33Když je dovedli na místo, kterému se říká Golgota – Lebka, ukřižovali tam Ježíše i ty dva zločince; jednoho po Ježíšově pravici, druhého po levici. 34Ježíš se modlil za své nepřátele: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co dělají!“ Vojáci losovali o jeho šaty. 35Kolem stál a přihlížel dav. Ozval se i posměch, který podněcovali přítomní členové nejvyšší rady: „Pomáhal jiným, ať pomůže teď sobě. Mesiáš poslaný od Boha by to dokázal!“ 36Také vojáci se přidali k posměchu. Nabízeli mu svoje kyselé víno a říkali: 37„Jsi-li skutečně židovský král, zachraň se sám!“ 38Nad jeho hlavou byl upevněn nápis v řečtině, latině a hebrejštině: „Král Židů.“ 39Také jeden z ukřižovaných zločinců se Ježíšovi posmíval: „Co jsi za Mesiáše, když nepomůžeš sobě ani nám!“ 40Ale ten druhý ho okřikl. „Ani ve chvíli smrti se nebojíš Boha? 41My si to všechno zasloužíme, ale tenhle člověk určitě nespáchal nic špatného a trpí nevinně.“ 42Pak se obrátil k Ježíšovi a řekl: „Pane, vzpomeň si na mne, až přijdeš do svého království.“ 43Ježíš mu odpověděl: „Slibuji ti, dnes budeš se mnou v ráji.“
Ježíš umírá na kříži
44Kolem poledne se najednou setmělo a tma trvala do tří hodin. 45Chrámová opona, která oddělovala svatyni od nejsvatějšího místa, se v tu chvíli roztrhla od shora až dolů. 46Ježíš hlasitě zvolal: „Otče, odevzdávám svého ducha do tvých rukou!“ A s těmi slovy na rtech zemřel. 47Když důstojník velící popravě viděl, co se stalo, vzdal čest Bohu a řekl: „Je jasné, že tenhle člověk byl nevinný.“ 48Také v přihlížejícím davu se probudilo svědomí a lidé odcházeli otřesení. 49Nakonec tam zůstali v povzdálí jen Ježíšovi přátelé a ženy, které ho doprovázely z Galileje a všechno to viděly.
Ježíš je pohřben
50Jeden z členů velerady, Josef z Arimatie, čestný a ušlechtilý člověk, 51nesouhlasil s postupem a rozsudkem ostatních. Patřil k těm, kdo uvěřili zvěsti o Božím království. 52Ten teď navštívil Piláta a vyžádal si tělo mrtvého Ježíše. 53Sňal je z kříže, zavinul do plátna a uložil do hrobky vytesané ve skále, kde ještě nikdo nebyl pochován. 54To bylo v pátek večer, právě před začátkem soboty. 55Ženy, které provázely Ježíše z Galileje, se připojily k pohřbu. Viděly hrobku i způsob, jakým bylo tělo uloženo. 56Chtěly je ještě potřít vonnými oleji a mastmi, ale musely to odložit, aby neporušily zákon o sobotě.
