Jesus Talks With a Samaritan Woman
1Now Jesus learned that the Pharisees had heard that he was gaining and baptizing more disciples than John— 2although in fact it was not Jesus who baptized, but his disciples. 3So he left Judea and went back once more to Galilee.
4Now he had to go through Samaria. 5So he came to a town in Samaria called Sychar, near the plot of ground Jacob had given to his son Joseph. 6Jacob’s well was there, and Jesus, tired as he was from the journey, sat down by the well. It was about noon.
7When a Samaritan woman came to draw water, Jesus said to her, “Will you give me a drink?” 8(His disciples had gone into the town to buy food.)
9The Samaritan woman said to him, “You are a Jew and I am a Samaritan woman. How can you ask me for a drink?” (For Jews do not associate with Samaritans.4:9 Or do not use dishes Samaritans have used)
10Jesus answered her, “If you knew the gift of God and who it is that asks you for a drink, you would have asked him and he would have given you living water.”
11“Sir,” the woman said, “you have nothing to draw with and the well is deep. Where can you get this living water? 12Are you greater than our father Jacob, who gave us the well and drank from it himself, as did also his sons and his livestock?”
13Jesus answered, “Everyone who drinks this water will be thirsty again, 14but whoever drinks the water I give them will never thirst. Indeed, the water I give them will become in them a spring of water welling up to eternal life.”
15The woman said to him, “Sir, give me this water so that I won’t get thirsty and have to keep coming here to draw water.”
16He told her, “Go, call your husband and come back.”
17“I have no husband,” she replied.
Jesus said to her, “You are right when you say you have no husband. 18The fact is, you have had five husbands, and the man you now have is not your husband. What you have just said is quite true.”
19“Sir,” the woman said, “I can see that you are a prophet. 20Our ancestors worshiped on this mountain, but you Jews claim that the place where we must worship is in Jerusalem.”
21“Woman,” Jesus replied, “believe me, a time is coming when you will worship the Father neither on this mountain nor in Jerusalem. 22You Samaritans worship what you do not know; we worship what we do know, for salvation is from the Jews. 23Yet a time is coming and has now come when the true worshipers will worship the Father in the Spirit and in truth, for they are the kind of worshipers the Father seeks. 24God is spirit, and his worshipers must worship in the Spirit and in truth.”
25The woman said, “I know that Messiah” (called Christ) “is coming. When he comes, he will explain everything to us.”
26Then Jesus declared, “I, the one speaking to you—I am he.”
The Disciples Rejoin Jesus
27Just then his disciples returned and were surprised to find him talking with a woman. But no one asked, “What do you want?” or “Why are you talking with her?”
28Then, leaving her water jar, the woman went back to the town and said to the people, 29“Come, see a man who told me everything I ever did. Could this be the Messiah?” 30They came out of the town and made their way toward him.
31Meanwhile his disciples urged him, “Rabbi, eat something.”
32But he said to them, “I have food to eat that you know nothing about.”
33Then his disciples said to each other, “Could someone have brought him food?”
34“My food,” said Jesus, “is to do the will of him who sent me and to finish his work. 35Don’t you have a saying, ‘It’s still four months until harvest’? I tell you, open your eyes and look at the fields! They are ripe for harvest. 36Even now the one who reaps draws a wage and harvests a crop for eternal life, so that the sower and the reaper may be glad together. 37Thus the saying ‘One sows and another reaps’ is true. 38I sent you to reap what you have not worked for. Others have done the hard work, and you have reaped the benefits of their labor.”
Many Samaritans Believe
39Many of the Samaritans from that town believed in him because of the woman’s testimony, “He told me everything I ever did.” 40So when the Samaritans came to him, they urged him to stay with them, and he stayed two days. 41And because of his words many more became believers.
42They said to the woman, “We no longer believe just because of what you said; now we have heard for ourselves, and we know that this man really is the Savior of the world.”
Jesus Heals an Official’s Son
43After the two days he left for Galilee. 44(Now Jesus himself had pointed out that a prophet has no honor in his own country.) 45When he arrived in Galilee, the Galileans welcomed him. They had seen all that he had done in Jerusalem at the Passover Festival, for they also had been there.
46Once more he visited Cana in Galilee, where he had turned the water into wine. And there was a certain royal official whose son lay sick at Capernaum. 47When this man heard that Jesus had arrived in Galilee from Judea, he went to him and begged him to come and heal his son, who was close to death.
48“Unless you people see signs and wonders,” Jesus told him, “you will never believe.”
49The royal official said, “Sir, come down before my child dies.”
50“Go,” Jesus replied, “your son will live.”
The man took Jesus at his word and departed. 51While he was still on the way, his servants met him with the news that his boy was living. 52When he inquired as to the time when his son got better, they said to him, “Yesterday, at one in the afternoon, the fever left him.”
53Then the father realized that this was the exact time at which Jesus had said to him, “Your son will live.” So he and his whole household believed.
54This was the second sign Jesus performed after coming from Judea to Galilee.
Ježíš hovoří s učedníky
1-2Stále více lidí se připojovalo k Ježíšovi a jeho učedníci je křtili. 3Aby zabránil případnému střetnutí s náboženskými vůdci, opustil Ježíš Judsko a vrátil se do Galileje. 4Šel skrze Samařsko. 5-6Kolem poledne přišel k Jákobově studni u městečka Sychar. 7-8Jeho učedníci odešli do města nakoupit něco k jídlu. Ježíš si chtěl u studny odpočinout. Sotva usedl, jedna z místních žen přišla pro vodu. „Prosím tě, dej mi napít,“ obrátil se na ni Ježíš. 9„Jak to, že žádáš službu od Samařanky, když jsi Žid?“ (Mezi Židy a Samařany vládlo totiž napětí.)
10Ježíš jí odpověděl: „Kdybys věděla, kdo jsem a co ti nabízím, prosila bys ty mne, abych ti dal napít té životodárné vody.“
11„Vždyť nemáš žádnou nádobu! Jak chceš nabrat vodu z tak hluboké studny?“ namítla žena. 12„Jsi snad mocnější, než byl náš praotec Jákob, který ji vyhloubil? Čerpal z ní vodu pro sebe, svou rodinu i svůj dobytek.“
13-14Nato jí Ježíš odpověděl: „Voda, kterou nabízím já, uhašuje žízeň navždy a naplňuje touhu po věčnosti.“
15„Pane, tu vodu mi dej ať už sem nemusím chodit,“ prosila ho žena.
16„Jdi a přiveď svého muže,“ přikázal jí Ježíš.
17„Nemám muže,“ odpověděla žena.
„To máš pravdu,“ řekl jí Ježíš. 18„Vystřídala jsi jich pět a ani ten, se kterým žiješ nyní, není tvůj muž.“
19„Pane, vidím, že jsi prorok,“ vyhrkla s údivem. 20„To bys mi mohl odpovědět, proč vy Židé považujete jen Jeruzalém za místo vhodné k uctívání Boha. Naši předkové se od nepaměti modlili na této hoře.“
21Ježíš jí odpověděl: „Věř mi, blíží se doba, kdy lidé nebudou uctívat Boha ani v Jeruzalémě, ani na této hoře. 22My známe smysl naší bohoslužby, ale vy ho neznáte, protože Mesiáš vyjde ze Židů. 23Nastává však doba, kdy nebude záležet na tom, kde se kdo modlí, ale jak se modlí. Skuteční vyznavači budou ctít Otce upřímně a neformálně. O takové vyznavače Otci jde. 24Bůh je duchovní bytost a ti, kdo ho vzývají, mají tak činit opravdově a pod vedením Ducha svatého.“
25„Vím, že přijde Mesiáš,“ pravila žena, „ten nám všechno vysvětlí.“
26„Ten Mesiáš jsem já,“ řekl jí nato Ježíš.
Ježíš hovoří o duchovní žízni
27V té chvíli se učedníci vrátili z města a byli překvapeni, když Ježíše zastihli v rozhovoru se ženou. Neodvážili se však zeptat, proč s ní mluví.
28Žena nechala své vědro ležet u studny a spěchala do města, kde řekla lidem: 29„Pojďte se podívat na člověka, s nímž jsem se dosud nesetkala, a přesto o mně všechno ví. Není to snad Mesiáš?“ 30Lidé z města se tedy vydali za Ježíšem.
31Učedníci ho zatím pobízeli, aby se najedl. 32On však odmítl: „Nebudu jíst. Mám jiný pokrm, který neznáte.“
33„Kdo mu přinesl jídlo?“ říkali si.
34Ježíš je hned vyvedl z nejistoty: „Sytím se tím, že konám Boží vůli. Dokončit jeho dílo – to je můj pokrm. 35Obilí bude zralé za čtyři měsíce, ale lidé jsou již zralí ke žni. 36Ten, kdo bude sklízet a shromažďovat tuto úrodu pro věčnost, dostane za svou práci odměnu. A ten, kdo rozséval, bude se radovat spolu s ním. 37Neříká se nadarmo, že jeden zasévá a druhý žne. 38Já vás posílám sklízet pole, které jste neosévali. Jiní se před vámi lopotili a vy sbíráte výsledky jejich práce.“
Mnoho Samařanů uvěřilo v Ježíše
39Na základě svědectví té ženy uvěřilo v Ježíše mnoho Samařanů ze Sychar. 40-41Prosili ho, aby u nich zůstal. Zdržel se tam dva dny, mluvil k nim a jejich víra rostla. 42Ženě řekli: „Teď už věříme ne pro to, co jsi o něm pověděla, ale slyšeli jsme ho a víme, že je opravdu Spasitel světa.“
Ježíš káže v Galileji
43Po dvou dnech pokračoval Ježíš v cestě do Galileje. 44-45I když doma nebývá nikdo ve vážnosti, přijali ho Galilejští velmi srdečně. I oni byli totiž o Velikonocích v Jeruzalémě a stali se tam svědky některých jeho zázraků.
Ježíš uzdravuje syna královského úředníka
46Když Ježíš procházel Galileou, zastavil se také v Káni, kde před nedávnem při svatbě proměnil vodu ve víno. Nedaleko odtud leželo město Kafarnaum. Zde žil jeden královský úředník, jehož syn těžce onemocněl. 47Jakmile se dověděl o Ježíšově návratu, hned ho vyhledal a prosil o pomoc. Žádal ho, aby s ním šel domů a vrátil zdraví umírajícímu synovi. 48Ježíš mu odpověděl: „Cožpak mi neuvěříte, pokud neuvidíte zázraky?“ 49Královský úředník úpěnlivě prosil: „Pane, pojď hned se mnou, vždyť mi doma umírá syn.“
50Ježíš mu však jen krátce řekl: „Vrať se domů. Tvůj syn je zdráv.“ Úředník jeho slovům uvěřil a rychle spěchal domů. 51Již cestou potkal své sluhy, kteří mu běželi naproti se zprávou o synově uzdravení. 52Ten se jich dychtivě zeptal, v kterou dobu se jeho syn uzdravil. „Včera v jednu hodinu odpoledne mu přestala horečka,“ odpověděli. 53Radostí naplněný otec si uvědomil, že právě v tu chvíli mu Ježíš řekl: „Tvůj syn je zdráv.“
Po této události královský úředník uvěřil, že Ježíš je pravý Mesiáš. A uvěřila tomu i jeho rodina a všechno služebnictvo. 54Tak Ježíš učinil druhý zázrak v Galileji po svém návratu z Judska.
