The Holy Spirit Gives Life
1Those who belong to Christ Jesus are no longer under God’s judgment. 2Because of what Christ Jesus has done, you are free. You are now controlled by the law of the Holy Spirit who gives you life. The law of the Spirit frees you from the law of sin that brings death. 3The written law was made weak by the power of sin. But God did what the written law could not do. He made his Son to be like those who live under the power of sin. God sent him to be an offering for sin. Jesus suffered God’s judgment against our sin. 4Jesus does for us everything the holy law requires. The power of sin should no longer control the way we live. The Holy Spirit should control the way we live.
5So don’t live under the control of sin. If you do, you will think about what sin wants. Live under the control of the Holy Spirit. If you do, you will think about what the Spirit wants. 6The thoughts of a person ruled by sin bring death. But the mind ruled by the Spirit brings life and peace. 7The mind ruled by the power of sin is at war with God. It does not obey God’s law. It can’t. 8Those who are under the power of sin can’t please God.
9But you are not ruled by the power of sin. Instead, the Holy Spirit rules over you. This is true if the Spirit of God lives in you. Anyone who does not have the Spirit of Christ does not belong to Christ. 10If Christ lives in you, you will live. Though your body will die because of sin, the Spirit gives you life. The Spirit does this because you have been made right with God. 11The Spirit of the God who raised Jesus from the dead is living in you. So the God who raised Christ from the dead will also give life to your bodies. He will do this because of his Spirit who lives in you.
12Brothers and sisters, we have a duty. Our duty is not to live under the power of sin. 13If you live under the power of sin, you will die. But by the Spirit’s power you can put to death the sins you commit. Then you will live.
14Those who are led by the Spirit of God are children of God. 15The Spirit you received doesn’t make you slaves. Otherwise you would live in fear again. Instead, the Holy Spirit you received made you God’s adopted child. By the Spirit’s power we call God Abba. Abba means Father. 16The Spirit himself joins with our spirits. Together they tell us that we are God’s children. 17As his children, we will receive all that he has for us. We will share what Christ receives. But we must share in his sufferings if we want to share in his glory.
Suffering Now and Glory in the Future
18What we are suffering now is nothing compared with our future glory. 19Everything God created looks forward to the future. That will be the time when his children appear in their full and final glory. 20The created world was held back from fulfilling its purpose. But this was not the result of its own choice. It was planned that way by the one who held it back. God planned 21to set the created world free. He didn’t want it to rot away. Instead, God wanted it to have the same freedom and glory that his children have.
22We know that all that God created has been groaning. It is in pain as if it were giving birth to a child. The created world continues to groan even now. 23And that’s not all. We have the Holy Spirit as the promise of future blessing. But we also groan inside ourselves. We do this as we look forward to the time when God adopts us as full members of his family. Then he will give us everything he has for us. He will raise our bodies and give glory to them. 24That’s the hope we had when we were saved. But hope that can be seen is no hope at all. Who hopes for what they already have? 25We hope for what we don’t have yet. So we are patient as we wait for it.
26In the same way, the Holy Spirit helps us when we are weak. We don’t know what we should pray for. But the Spirit himself prays for us. He prays through groans too deep for words. 27God, who looks into our hearts, knows the mind of the Spirit. And the Spirit prays for God’s people just as God wants him to pray.
28We know that in all things God works for the good of those who love him. He appointed them to be saved in keeping with his purpose. 29God planned that those he had chosen would become like his Son. In that way, Christ will be the first and most honored among many brothers and sisters. 30And those God has planned for, he has also appointed to be saved. Those he has appointed, he has made right with himself. To those he has made right with himself, he has given his glory.
We Are More Than Winners
31What should we say then? Since God is on our side, who can be against us? 32God did not spare his own Son. He gave him up for us all. Then won’t he also freely give us everything else? 33Who can bring any charge against God’s chosen ones? God makes us right with himself. 34Then who can sentence us to death? No one. Christ Jesus is at the right hand of God and is also praying for us. He died. More than that, he was raised to life. 35Who can separate us from Christ’s love? Can trouble or hard times or harm or hunger? Can nakedness or danger or war? 36It is written,
“Because of you, we face death all day long.
We are considered as sheep to be killed.” (Psalm 44:22)
37No! In all these things we are more than winners! We owe it all to Christ, who has loved us. 38I am absolutely sure that not even death or life can separate us from God’s love. Not even angels or demons, the present or the future, or any powers can separate us. 39Not even the highest places or the lowest, or anything else in all creation can separate us. Nothing at all can ever separate us from God’s love. That’s because of what Christ Jesus our Lord has done.
Bezúhonnost získáme jen s Kristem
1My, kdo jsme spojeni s Kristem, nemusíme se již obávat žádného odsouzení k smrti. 2Vždyť způsob života, jak jej při nás uskutečňuje oživující Duch skrze naše spojení s Kristem, nás vymanil ze zákonitosti hříchu a ze smrti. Zákon nás sice mohl před zlem varovat, ale nemohl nás před ním uchránit. 3Proto Bůh poslal svého Syna Ježíše Krista, aby se stal člověkem a byl pokoušen k neposlušnosti. Takto odsoudil hřích tam, kde nejvíce působí, tedy v lidské přirozenosti. 4Tak můžeme i my Ježíšovou zásluhou splnit požadavky zákona, když nepodléháme tomu, co chce tělo, ale jsme vedeni Duchem. 5Jestliže někdo žije podle své přirozenosti, je ovládán sobeckými touhami. Žije-li však v někom Boží Duch, je jím také usměrňován. 6-8Vlastní touhy vedou ke smrti. Duch Boží však dává život a pokoj. Ti první nemají Boha příliš v lásce, protože je jim nepříjemný a jeho zákony nepřijatelné. Takoví se Bohu ovšem nemohou líbit. 9Ale vy, jestliže Boží Duch ve vás působí, jste jím vedeni k docela jinému životu. 10Patříte-li opravdu Kristu, nemůže to být jinak. Z vlivu zla se vaše tělo vyprostilo Kristovou zásluhou; jeho bezúhonnost vám teď zprostředkovává život, vyvěrající z jeho Ducha. 11A tento Duch, jenž vzkřísil z mrtvých Ježíše Krista, vzkřísí i vaše smrtelné tělo, pokud jej v sobě necháte sílit a vládnout.
Kdo patří Bohu, má neochvějnou jistotu věčného života
12Ano, bratři, teď už nejsme podřízeni tomu, k čemu nás dříve naše přirozenost samozřejmě vedla. 13Kdo totiž sám sobě ve všem vyhoví, ten sám sebe zničí. Kdo však s Boží pomocí vítězí nad svými slabostmi, ten získá nepomíjející život. 14Kdo se dá vést Božím Duchem, smí se právem pokládat za Božího syna a dceru. 15-17Bůh nám daroval postavení vlastních dětí, které se k němu smějí obracet jako k milujícímu Otci a jimž patří všechno, co patří jemu. Duch svatý nás o tom ujišťuje. 18Stejnou slávu, jakou obdařil Krista, jednou přizná i nám, budeme-li ochotni podstoupit i stejné utrpení. Jsem plně přesvědčen, že všechno pozemské trápení neznamená nic proti slávě, která nás nakonec čeká. 19Vždyť celá příroda dychtivě očekává, kdy se objeví Boží synové v plné slávě. 20-21Hříchem se porušilo všechno stvořené; přesto však zde zůstává naděje na vysvobození všeho tvorstva. Svým věrným dá Bůh svobodu a slávu a ostatnímu stvoření vrátí neporušenost. 22Jen se podívejte, jak nyní celá příroda úpí a sténá jako v porodních bolestech! 23A dokonce i my křesťané, kterým Bůh jako příslib nového života dal svého Ducha, toužebně vyhlížíme viditelný důkaz, 24že jsme byli přijati mezi Boží děti, které zachrání k věčnému životu; touto nadějí jsme naplněni. Těšíme se na to, co brzy uvidíme. 25Čekáme trpělivě, neboť mít naději znamená čekat, i když ještě není nic vidět.
Kdo patří Bohu, má zaručené bezpečí a vítězství
26My sami jsme slabí a často ani nenacházíme slova k modlitbě. Ale Duch Boží nám přichází na pomoc a úpěnlivě volá za nás slovy, která se vymykají našemu jazyku. 27A Bůh, který vidí do nejhlubších záhybů lidského srdce, přímluvná volání Ducha přijímá a dobře mu rozumí. 28-29Víme, že vše nakonec slouží k prospěchu těch, kteří Boha milují. Ti jsou podle jeho vůle povoláni, aby získali podobu Božího Syna. Mají se stát jeho rodinou a Ježíš bude nejpřednější. Proč jsou k tomu povoláni? 30Protože je Bůh před věky důvěrně poznal a k tomu vyvolil. Tento cíl dosáhnou, protože je ospravedlní a oslaví. 31Co z toho plyne? Je-li Bůh s námi, kdo nás může ohrozit? 32Když neváhal vzdát se kvůli nám svého vlastního Syna, co by pro nás ještě neudělal? 33Kdo se odváží být naším žalobcem před Božím soudem, když soudcem je ten, kdo nás sám ospravedlnil? 34Kdo nás odsoudí, když naším obhájcem je sám Ježíš Kristus? 35Kdo nás odloučí od jeho lásky? Snad těžkosti nebo strach, pronásledování či hlad, nebezpečí života nebo sama smrt? To vše se nám může přihodit. 36Vždyť už dávný žalmista napsal:
„Každou chvíli vedou někoho z nás na smrt kvůli tobě,
mají nás za ovce, určené na porážku.“
37Ale s jeho pomocí máme vítězství zajištěno. Vždyť si nás zamiloval! 38-39A já jsem přesvědčen, že ani smrt, ani život, ani andělé, ani vládci, nic z toho, co se děje nebo teprve má přijít, ani moci světské ani duchovní a vůbec nic z toho, co vyšlo z rukou Stvořitele, nemůže nás odloučit od Boží lásky. Vždyť jsme ji poznali v Ježíši Kristu, když za nás umíral.
