Judas Hangs Himself
1It was early in the morning. All the chief priests and the elders of the people planned how to put Jesus to death. 2So they tied him up and led him away. Then they handed him over to Pilate, who was the governor.
3Judas, who had handed him over, saw that Jesus had been sentenced to die. He felt deep shame and sadness for what he had done. So he returned the 30 silver coins to the chief priests and the elders. 4“I have sinned,” he said. “I handed over a man who is not guilty.”
“What do we care?” they replied. “That’s your problem.”
5So Judas threw the money into the temple and left. Then he went away and hanged himself.
6The chief priests picked up the coins. They said, “It’s against the law to put this money into the temple fund. It is blood money. It has paid for a man’s death.” 7So they decided to use the money to buy a potter’s field. People from other countries would be buried there. 8That is why it has been called the Field of Blood to this day. 9Then the words spoken by Jeremiah the prophet came true. He had said, “They took the 30 silver coins. That price was set for him by the people of Israel. 10They used the coins to buy a potter’s field, just as the Lord commanded me.” (Zechariah 11:12,13; Jeremiah 19:1–13; 32:6–9)
Jesus Is Brought to Pilate
11Jesus was standing in front of the governor. The governor asked him, “Are you the king of the Jews?”
“Yes. You have said so,” Jesus replied.
12But when the chief priests and the elders brought charges against him, he did not answer. 13Then Pilate asked him, “Don’t you hear the charges they are bringing against you?” 14But Jesus made no reply, not even to a single charge. The governor was really amazed.
15It was the governor’s practice at the Passover Feast to let one prisoner go free. The people could choose the one they wanted. 16At that time they had a well-known prisoner named Jesus Barabbas. 17So when the crowd gathered, Pilate asked them, “Which one do you want me to set free? Jesus Barabbas? Or Jesus who is called the Messiah?” 18Pilate knew that the leaders wanted to get their own way. He knew this was why they had handed Jesus over to him.
19While Pilate was sitting on the judge’s seat, his wife sent him a message. It said, “Don’t have anything to do with that man. He is not guilty. I have suffered a great deal in a dream today because of him.”
20But the chief priests and the elders talked the crowd into asking for Barabbas and having Jesus put to death.
21“Which of the two do you want me to set free?” asked the governor.
“Barabbas,” they answered.
22“Then what should I do with Jesus who is called the Messiah?” Pilate asked.
They all answered, “Crucify him!”
23“Why? What wrong has he done?” asked Pilate.
But they shouted even louder, “Crucify him!”
24Pilate saw that he wasn’t getting anywhere. Instead, the crowd was starting to get angry. So he took water and washed his hands in front of them. “I am not guilty of this man’s death,” he said. “You are accountable for that!”
25All the people answered, “Put the blame for his death on us and our children!”
26Pilate let Barabbas go free. But he had Jesus whipped. Then he handed him over to be nailed to a cross.
The Soldiers Make Fun of Jesus
27The governor’s soldiers took Jesus into the palace, which was called the Praetorium. All the rest of the soldiers gathered around him. 28They took off his clothes and put a purple robe on him. 29Then they twisted thorns together to make a crown. They placed it on his head. They put a stick in his right hand. Then they fell on their knees in front of him and made fun of him. “We honor you, king of the Jews!” they said. 30They spit on him. They hit him on the head with the stick again and again. 31After they had made fun of him, they took off the robe. They put his own clothes back on him. Then they led him away to nail him to a cross.
Jesus Is Nailed to a Cross
32On their way out of the city, they met a man from Cyrene. His name was Simon. They forced him to carry the cross. 33They came to a place called Golgotha. The word Golgotha means the Place of the Skull. 34There they mixed wine with bitter spices and gave it to Jesus to drink. After tasting it, he refused to drink it. 35When they had nailed him to the cross, they divided up his clothes by casting lots. 36They sat down and kept watch over him there. 37Above his head they placed the written charge against him. It read,
This is Jesus, the King of the Jews.
38Two rebels against Rome were crucified with him. One was on his right and one was on his left. 39Those who passed by shouted at Jesus and made fun of him. They shook their heads 40and said, “So you are going to destroy the temple and build it again in three days? Then save yourself! Come down from the cross, if you are the Son of God!” 41In the same way the chief priests, the teachers of the law and the elders made fun of him. 42“He saved others,” they said. “But he can’t save himself! He’s the king of Israel! Let him come down now from the cross! Then we will believe in him. 43He trusts in God. Let God rescue him now if he wants him. He’s the one who said, ‘I am the Son of God.’ ” 44In the same way the rebels who were being crucified with Jesus also made fun of him.
Jesus Dies
45From noon until three o’clock, the whole land was covered with darkness. 46About three o’clock, Jesus cried out in a loud voice. He said, “Eli, Eli, lema sabachthani?” This means “My God, my God, why have you deserted me?” (Psalm 22:1)
47Some of those standing there heard Jesus cry out. They said, “He’s calling for Elijah.”
48Right away one of them ran and got a sponge. He filled it with wine vinegar and put it on a stick. He offered it to Jesus to drink. 49The rest said, “Leave him alone. Let’s see if Elijah comes to save him.”
50After Jesus cried out again in a loud voice, he died.
51At that moment the temple curtain was torn in two from top to bottom. The earth shook. The rocks split. 52Tombs broke open. The bodies of many holy people who had died were raised to life. 53They came out of the tombs. After Jesus was raised from the dead, they went into the holy city. There they appeared to many people.
54The Roman commander and those guarding Jesus saw the earthquake and all that had happened. They were terrified. They exclaimed, “He was surely the Son of God!”
55Not very far away, many women were watching. They had followed Jesus from Galilee to take care of his needs. 56Mary Magdalene was among them. Mary, the mother of James and Joseph, was also there. So was the mother of Zebedee’s sons.
Jesus Is Buried
57As evening approached, a rich man came from the town of Arimathea. His name was Joseph. He had become a follower of Jesus. 58He went to Pilate and asked for Jesus’ body. Pilate ordered that it be given to him. 59Joseph took the body and wrapped it in a clean linen cloth. 60He placed it in his own new tomb that he had cut out of the rock. He rolled a big stone in front of the entrance to the tomb. Then he went away. 61Mary Magdalene and the other Mary were sitting there across from the tomb.
The Guards at the Tomb
62The next day was the day after Preparation Day. The chief priests and the Pharisees went to Pilate. 63“Sir,” they said, “we remember something that liar said while he was still alive. He claimed, ‘After three days I will rise again.’ 64So give the order to make the tomb secure until the third day. If you don’t, his disciples might come and steal the body. Then they will tell the people that Jesus has been raised from the dead. This last lie will be worse than the first.”
65“Take some guards with you,” Pilate answered. “Go. Make the tomb as secure as you can.” 66So they went and made the tomb secure. They put a royal seal on the stone and placed some guards on duty.
Židovská rada soudí Ježíše
1Ráno se opět sešli členové židovské velerady a domlouvali se, jak by přiměli Římany, aby potvrdili rozsudek smrti. 2Potom poslali spoutaného Ježíše k římskému místodržiteli Pilátovi.
Jidášova sebevražda
3Když Jidáš viděl, že Ježíše odsoudili k smrti, hnulo se v něm svědomí, že ho zradil. Vzal třicet stříbrných, které dostal za zradu, a chtěl je vrátit představitelům velerady: 4„Zhřešil jsem, zradil jsem nevinného člověka!“ Oni však lhostejně odpověděli: „Do toho nám nic není, to je tvoje věc!“ 5Jidáš odhodil peníze v chrámu, vyběhl ven a oběsil se.
6Velekněží dali peníze sebrat a řekli si: „Co s nimi? Pro chrámovou pokladnu se nehodí. Lpí na nich krev!“ 7Dohodli se tedy, že za ně koupí pozemek, kde si dříve hrnčíři kopali hlínu, a že tam budou pohřbívat cizince, kteří zemřou v Jeruzalémě. 8A tak se tomu místu až dodnes říká „Krvavé pole“.
9Tím se splnilo staré proroctví:
„Vzali třicet stříbrňáků
– náhradu za život otroka,
na kterou ho Izrael ocenil,
10a dali je podle Božího rozkazu
za hrnčířovo pole.“
Ježíš je souzen Pilátem
11Ježíš byl předveden před římského místodržitele Piláta. Ten se ho zeptal: „Tak ty jsi židovský král?“
„Když tomu tak říkáš, budiž,“ odpověděl mu Ježíš.
12K dalším žalobám židovské velerady se však nevyjádřil.
Pilát vydává Ježíše k ukřižování
13„Neslyšíš, z čeho tě obviňují?“ ptal se Pilát. 14Ale k jeho velkému údivu Ježíš mlčel, nehájil se.
15Bývalo zvykem, že místodržitel o velikonočních svátcích propouštěl jednoho vězně podle přání lidu. 16Tehdy právě Římané měli ve vězení zvlášť pověstného zločince jménem Barabáš. 17Když se lid toho jitra shromáždil před Pilátovým domem, zeptal se jich místodržitel: „Koho vám mám propustit – Barabáše, nebo Ježíše Krista?“ 18Věděl, že Ježíše udali velekněží, protože mu záviděli jeho popularitu.
19V té chvíli dostal Pilát na soudcovském křesle vzkaz od své ženy: „Ruce pryč od toho nevinného člověka! Kvůli němu mne v noci pronásledovaly strašné sny.“
20Zástupci velerady zatím přesvědčovali lid, aby žádal svobodu pro Barabáše a pro Ježíše smrt. 21Když se Pilát znovu zeptal, koho z těch dvou má propustit, ozval se pokřik: „Barabáše!“
22„A co mám udělat s Ježíšem Kristem?“ zeptal se Pilát. Dav křičel: „Ukřižuj ho!“
23Pilát ještě namítl: „Vždyť se ničeho zlého nedopustil.“ Ale křik davu se stupňoval: „Na kříž! Na kříž!“
24Pilát viděl, že jeho snaha zachránit Ježíše je marná a že napětí davu roste, umyl si přede všemi ruce a řekl: „Jsem čistý od krve toho člověka. Je nevinný, odpovědnost je na vás!“
25Nato dav volal: „Jeho krev na nás i na naše děti!“
26Barabáše jim tedy propustil, Ježíše nechal zbičovat a svolil, aby byl ukřižován.
Římští vojáci se vysmívají Ježíšovi
27Římští vojáci jej nejprve odvedli do vládní budovy a svolali k němu celou četu. 28Svlékli ho a přes ramena mu přehodili rudý plášť. 29Z trní upletli korunu, narazili mu ji na hlavu a do pravé ruky mu dali prut místo žezla. Pak před ním klekali a posměšně volali: „Ať žije židovský král!“ 30Plivali na něj a tím prutem ho bili po hlavě. 31Když se dost pobavili, vyměnili mu zase plášť za jeho šaty a vedli ho na popraviště.
Ježíš je ukřižován
32Cestou popadli jednoho muže a přinutili ho, aby nesl Ježíšův kříž. Byl to Šimon z Kyrény. 33Došli až na pahorek zvaný Golgota – Lebka. 34Tam mu nabídli zkyslé víno s hořkou přísadou. Když ochutnal, odmítl.
35Ukřižovali ho a pak mezi sebou losovali o jeho šaty. Tím se splnilo jedno z proroctví: „Rozebrali si můj oděv, o mé šaty losovali.“ 36Pak se posadili a drželi stráž. 37Nad hlavou mu připevnili nápis s označením viny: „Ježíš, král Židů.“
38Současně s ním byli po obou stranách ukřižováni dva zločinci.
39Kolemjdoucí se Ježíšovi pošklebovali 40a vysmívali:
„Tak chrám jsi chtěl zbořit a za tři dny znovu postavit. Teď ukaž svou moc a zachraň sám sebe. Když jsi Boží Syn, sestup z kříže!“ 41-42K nim se přidali i členové velerady: „Podívejte se na zachránce! Sám se zachránit neumí. Židovský král – visí na kříži! Sestup dolů a uvěříme ti. 43Dovolával se Boha, říkal, že je Boží Syn. Ať ho tedy Bůh vysvobodí!“ 44Podobná slova se ozvala i z vedlejších křížů.
Ježíš umírá na kříži
45V poledne se nad celým krajem setmělo a tma trvala až do tří hodin. 46Pak Ježíš hlasitě zvolal: „Eli, Eli, lema sabachtani?“ což znamená: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?“ 47Někteří z těch, co stáli poblíž, se domnívali, že volá proroka Elijáše. 48Jeden z nich běžel pro houbu, namočil ji v tom kyselém nápoji, nastrčil na prut a podával Ježíšovi k ústům. 49Ostatní ho okřikovali: „Jen ho nech, ať vidíme, jestli mu přijde Elijáš na pomoc!“ 50Potom Ježíš znovu vykřikl a zemřel.
51V tom okamžiku se v chrámu roztrhla opona, zakrývající vstup do svatyně. Tak bylo naznačeno, že úloha bohoslužeb je Kristovou obětí naplněna a končí. Země se chvěla, skály pukaly 52-53a hroby se otvíraly. Když pak Ježíš vstal z mrtvých, mnozí v Jeruzalémě dosvědčovali, že viděli vzkříšené z těch hrobů. Byli předzvěstí toho, že Ježíš zvítězil nad smrtí a jednou vzkřísí všechny své věrné.
54Když velitel s popravčí četou viděli zemětřesení a všechno, co se dělo, padla na ně hrůza a říkali: „On to byl opravdu Boží Syn!“
55Z povzdálí přihlíželo také mnoho žen, které přišly s Ježíšem až z Galileje a staraly se o něj a jeho učedníky. 56Mezi nimi byla i Marie Magdaléna, Marie – matka Jakuba a Josefa, a matka Jakuba a Jana Zebedeových.
Ježíš je pohřben
57Když nastal večer, přišel jeden bohatý muž z Arimatie, jménem Josef, jeden z Ježíšových následovníků. 58Dal se ohlásit u Piláta a prosil, aby mu vydal Ježíšovo tělo. Pilát mu vyhověl. 59Josef zavinul Ježíšovo tělo do čistého plátna 60a uložil do hrobu, který si dal před nedávnem vytesat ve skále. Vchod do hrobky dal po pohřbu uzavřít těžkým balvanem. Pak odešel. 61Dvě Marie – jedna z nich Marie Magdaléna – přihlížely pohřbu.
Ke hrobu je postavena stráž
62Druhý den v sobotu šli velekněží a farizejové k Pilátovi 63a řekli: „Pane, vzpomněli jsme si, že ten podvodník svého času řekl: ‚Třetího dne opět vstanu k životu.‘ 64Dej tedy aspoň tři dny hlídat hrob, nebo přijdou jeho učedníci, ukradnou ho a pak budou lidem namlouvat, že vstal z mrtvých. A to by k tomu bludu ještě chybělo!“
65„Dobře,“ řekl Pilát, „postavte tam stráž, jak myslíte.“
66Oni šli, postavili tam stráž a dokonce zapečetili vstupní kámen.
