Turn Away From Sin or Die
1Some people who were there at that time told Jesus about certain Galileans. Pilate had mixed their blood with their sacrifices. 2Jesus said, “These people from Galilee suffered greatly. Do you think they were worse sinners than all the other Galileans? 3I tell you, no! But unless you turn away from your sins, you will all die too. 4Or what about the 18 people in Siloam? They died when the tower fell on them. Do you think they were more guilty than all the others living in Jerusalem? 5I tell you, no! But unless you turn away from your sins, you will all die too.”
6Then Jesus told a story. “A man had a fig tree,” he said. “It was growing in his vineyard. When he went to look for fruit on it, he didn’t find any. 7So he went to the man who took care of the vineyard. He said, ‘For three years now I’ve been coming to look for fruit on this fig tree. But I haven’t found any. Cut it down! Why should it use up the soil?’
8“ ‘Sir,’ the man replied, ‘leave it alone for one more year. I’ll dig around it and feed it. 9If it bears fruit next year, fine! If not, then cut it down.’ ”
Jesus Heals a Disabled Woman on the Sabbath Day
10Jesus was teaching in one of the synagogues on a Sabbath day. 11A woman there had been disabled by an evil spirit for 18 years. She was bent over and could not stand up straight. 12Jesus saw her. He asked her to come to him. He said to her, “Woman, you will no longer be disabled. I am about to set you free.” 13Then he put his hands on her. Right away she stood up straight and praised God.
14Jesus had healed the woman on the Sabbath day. This made the synagogue leader angry. He told the people, “There are six days for work. So come and be healed on those days. But do not come on the Sabbath day.”
15The Lord answered him, “You pretenders! Doesn’t each of you go to the barn and untie your ox or donkey on the Sabbath day? Then don’t you lead it out to give it water? 16This woman is a member of Abraham’s family line. But Satan has kept her disabled for 18 long years. Shouldn’t she be set free on the Sabbath day from what was keeping her disabled?”
17When Jesus said this, all those who opposed him were put to shame. But the people were delighted. They loved all the wonderful things he was doing.
The Stories of the Mustard Seed and the Yeast
18Then Jesus asked, “What is God’s kingdom like? What can I compare it to? 19It is like a mustard seed. Someone took the seed and planted it in a garden. It grew and became a tree. The birds sat in its branches.”
20Again he asked, “What can I compare God’s kingdom to? 21It is like yeast that a woman used. She mixed it into 60 pounds of flour. The yeast worked its way all through the dough.”
The Narrow Door
22Then Jesus went through the towns and villages, teaching the people. He was on his way to Jerusalem. 23Someone asked him, “Lord, are only a few people going to be saved?”
He said to them, 24“Try very hard to enter through the narrow door. I tell you, many will try to enter and will not be able to. 25The owner of the house will get up and close the door. Then you will stand outside knocking and begging. You will say, ‘Sir, open the door for us.’
“But he will answer, ‘I don’t know you. And I don’t know where you come from.’
26“Then you will say, ‘We ate and drank with you. You taught in our streets.’
27“But he will reply, ‘I don’t know you. And I don’t know where you come from. Get away from me, all you who do evil!’
28“You will weep and grind your teeth together when you see those who are in God’s kingdom. You will see Abraham, Isaac and Jacob and all the prophets there. But you yourselves will be thrown out. 29People will come from east and west and north and south. They will take their places at the feast in God’s kingdom. 30Then the last will be first. And the first will be last.”
Jesus’ Sadness Over Jerusalem
31At that time some Pharisees came to Jesus. They said to him, “Leave this place. Go somewhere else. Herod wants to kill you.”
32He replied, “Go and tell that fox, ‘I will keep on driving out demons. I will keep on healing people today and tomorrow. And on the third day I will reach my goal.’ 33In any case, I must keep going today and tomorrow and the next day. Certainly no prophet can die outside Jerusalem!
34“Jerusalem! Jerusalem! You kill the prophets and throw stones in order to kill those who are sent to you. Many times I have wanted to gather your people together. I have wanted to be like a hen who gathers her chicks under her wings. And you would not let me. 35Look, your house is left empty. I tell you, you will not see me again until you say, ‘Blessed is the one who comes in the name of the Lord.’ ” (Psalm 118:26)
Ježíš vyzývá k pokání
1V té době lidé přinesli Ježíšovi zprávu, že Pilát dal pobít galilejské poutníky, zrovna když obětovali. 2Ježíš na to řekl: „Myslíte si, že ti, které zavraždili, byli horšími hříšníky než ostatní obyvatelé Galileje? 3Ne, nebyli. Ať je vám to výstrahou: Smrt čeká na každého z vás a potom bude pozdě litovat svých hříchů. 4Anebo těch osmnáct, na které se zřítila věž v Siloe; ti také nebyli horší než druzí lidé v Jeruzalémě. 5Když však nebudete litovat svých zlých činů, i vás čeká Boží soud.“ 6Ježíš pak vyprávěl toto podobenství. „Jeden muž si vypěstoval na své vinici fíkovník. Když přišel čas sklizně, hledal na něm ovoce, avšak marně. 7Řekl vinaři: ‚Podívej, už třetí rok čekám na ovoce z tohoto fíkovníku, ale nic nerodí. Poraž ho, jenom tu překáží.‘ 8Vinař se přimlouval: ‚Pane ponech ho ještě jeden rok. Zkypřím mu a pohnojím půdu, snad přece bude rodit. 9Když na něm ani příští rok nic nebude, dáš ho porazit.‘ “
Ježíš uzdravuje chromou ženu
10Jednou v sobotu kázal Ježíš v synagoze. 11Mezi posluchači byla také žena postižená již osmnáct let nemocí, která ji tak pokřivila, že se nemohla napřímit. 12Když ji Ježíš uviděl, zavolal ji k sobě a řekl: „Ženo, tvé trápení končí.“ Dotkl se jí 13a v tom okamžiku se žena narovnala a srdečně děkovala Bohu. 14Představený synagogy však byl pobouřen, že Ježíš uzdravoval v sobotu a napomínal zástup: „Šest dní se má pracovat! Nechte se uzdravit jindy a ne v sobotu, kdy dodržujeme klid.“ 15Ježíš na to řekl: „Pokrytci! Kdo z vás neodvazuje dobytek, aby ho zavedl k napajedlu? 16A tato žena, která je potomkem Abrahamovým, neměla být v sobotu zbavena toho, co ji osmnáct let svazovalo?“ 17Jeho odpůrci se zastyděli, ale ostatní lidé se upřímně radovali z podivuhodných činů, které konal.
Ježíš učí o Božím království
18Ježíš řekl: „K čemu mám přirovnat Boží království? 19Je jako nepatrné hořčičné semeno, které si člověk zaseje do zahrady. Ono vyklíčí a vyroste z něho tak mohutná bylina, že na ní mohou hnízdit ptáci. 20-21Boží království se dá také přirovnat ke kvasu, který žena zadělá do těsta. I když mouky bude hodně, postačí jen trochu kvasu, aby celé těsto nakynulo.“
Ježíš učí o věčném království
22Ježíš pokračoval na své cestě do Jeruzaléma. Chodil od města k městu, od vesnice k vesnici a všude kázal. 23Kdosi se ho zeptal: „Pane, je asi málo těch, kteří budou zachráněni, že?“ 24Ježíš odpověděl: „Do Božího království vedou úzké dveře a těmi se snažte za každou cenu vejít. 25Jakmile totiž jednou Pán domu přijde, zamkne a pak už bude pozdě. Mnozí by potom ještě rádi vešli, ale už to nepůjde. Marně byste tloukli na dveře a volali: ‚Pane, Pane, otevři nám!‘ Zůstanete venku a Pán vám odpoví: ‚Nevím, kdo jste a odkud jste.‘ 26A i kdybyste říkali: ‚Sedávali jsme s tebou u stolu a učil jsi v našich ulicích,‘ ani to vám nepomůže. 27Jen byste znovu slyšeli: ‚Neznám vás a nevím, odkud jste. Promarnili jste svůj život v hříchu, pryč s vámi.‘ 28Bude pozdě na nářek, až uvidíte Abrahama, Izáka, Jákoba a všechny proroky v Božím království a vy budete odmítnuti. 29Ze všech světových stran budou proudit lidé, aby v něm zaujali svá místa. 30Mnozí, kteří dnes platí mezi lidmi za poslední, budou první a mnozí, kteří jsou dnes vysoce ceněni, se octnou mezi posledními.“
Ježíšův zármutek nad Jeruzalémem
31Za Ježíšem přišlo několik farizejů a varovali ho: „Měl bys utéci z Galileje, Herodes tě chce zabít.“ 32On jim řekl: „Jděte a řekněte tomu lišákovi: Ještě po nějaký čas budu uzdravovat, zbavovat lidi trápení na těle i na duchu. 33Ale přijde chvíle, kdy odtud odejdu do Jeruzaléma a tam všechno dokonám. Vždyť je nesmyslné, aby prorok zemřel jinde než tam. 34Jeruzaléme, Jeruzaléme, zabíjíš proroky a kamenuješ ty, které ti Bůh posílá. Jak často jsem toužil shromáždit svoje děti jako kvočna kuřátka pod ochranná křídla, ale nechtěli jste. 35I váš slavný chrám bude Bohem opuštěn. Říkám vám, že mne neuvidíte do chvíle, kdy budete volat: ‚Sláva tobě, který přicházíš ve jménu Božím.‘ “
