Paul’s Trial in Front of Festus
1Three days after Festus arrived, he went up from Caesarea to Jerusalem. 2There the chief priests and the Jewish leaders came to Festus. They brought their charges against Paul. 3They tried very hard to get Festus to have Paul taken to Jerusalem. They asked for this as a favor. They were planning to hide and attack Paul along the way. They wanted to kill him. 4Festus answered, “Paul is being held at Caesarea. Soon I’ll be going there myself. 5Let some of your leaders come with me. If the man has done anything wrong, they can bring charges against him there.”
6Festus spent eight or ten days in Jerusalem with them. Then he went down to Caesarea. The next day he called the court together. He ordered Paul to be brought to him. 7When Paul arrived, the Jews who had come down from Jerusalem stood around him. They brought many strong charges against him. But they couldn’t prove that these charges were true.
8Then Paul spoke up for himself. He said, “I’ve done nothing wrong against the law of the Jews or against the temple. I’ve done nothing wrong against Caesar.”
9But Festus wanted to do the Jews a favor. So he said to Paul, “Are you willing to go up to Jerusalem? Are you willing to go on trial there? Are you willing to face these charges in my court?”
10Paul answered, “I’m already standing in Caesar’s court. This is where I should go on trial. I haven’t done anything wrong to the Jews. You yourself know that very well. 11If I am guilty of anything worthy of death, I’m willing to die. But the charges brought against me by these Jews are not true. No one has the right to hand me over to them. I make my appeal to Caesar!”
12Festus talked it over with the members of his court. Then he said, “You have made an appeal to Caesar. To Caesar you will go!”
Festus Talks With King Agrippa
13A few days later King Agrippa and Bernice arrived in Caesarea. They came to pay a visit to Festus. 14They were spending many days there. So Festus talked with the king about Paul’s case. He said, “There’s a man here that Felix left as a prisoner. 15When I went to Jerusalem, the Jewish chief priests and the elders brought charges against the man. They wanted him to be found guilty.
16“I told them that this is not the way Romans do things. We don’t judge people before they have faced those bringing charges against them. They must have a chance to argue against the charges for themselves. 17When the Jewish leaders came back with me, I didn’t waste any time. I called the court together the next day. I ordered the man to be brought in. 18Those bringing charges against him got up to speak. But they didn’t charge him with any of the crimes I had expected. 19Instead, they argued with him about their own beliefs. They didn’t agree about a man named Jesus. They said Jesus was dead, but Paul claimed Jesus was alive. 20I had no idea how to look into such matters. So I asked Paul if he would be willing to go to Jerusalem. There he could be tried on these charges. 21But Paul made an appeal to have the Emperor decide his case. So I ordered him to be held until I could send him to Caesar.”
22Then Agrippa said to Festus, “I would like to hear this man myself.”
Festus replied, “Tomorrow you will hear him.”
Paul in Front of Agrippa
23The next day Agrippa and Bernice arrived. They were treated like very important people. They entered the courtroom. The most important military officers and the leading men of the city came with them. When Festus gave the command, Paul was brought in. 24Festus said, “King Agrippa, and everyone else here, take a good look at this man! A large number of Jews have come to me about him. They came to me in Jerusalem and also here in Caesarea. They keep shouting that he shouldn’t live any longer. 25I have found that he hasn’t done anything worthy of death. But he made his appeal to the Emperor. So I decided to send him to Rome. 26I don’t have anything certain to write about him to His Majesty. So I have brought him here today. Now all of you will be able to hear him. King Agrippa, it will also be very good for you to hear him. As a result of this hearing, I will have something to write. 27It doesn’t make sense to send a prisoner on to Rome without listing the charges against him.”
Festus vyslýchá Pavla
1Třetí den po převzetí úřadu přijel Festus z Césareje do Jeruzaléma, 2kde přijal velekněze a další židovské představitele. Ti mu připomněli svou žalobu proti Pavlovi a snažili se pohnout Festa k tomu, 3aby dal vězně dopravit zase zpět do Jeruzaléma; ve skutečnosti však zamýšleli Pavla na cestě přepadnout a zavraždit. 4Festus je však odbyl: „Vězeň je v Césareji a já se tam vrátím co nevidět. 5Vyšlete se mnou své zplnomocněnce, a máte-li svou žalobu dobře podloženou, ať ji přednesou u řádného soudu.“ 6V Jeruzalémě se zdržel ještě osm deset dní a pak se vrátil do Césareje. 7Hned následující den zahájil přelíčení a dal Pavla předvést.
Jeruzalémští vyslanci vězně obžalovali z mnoha zločinů, ale neměli pro ně žádné důkazy. 8Pavlova obhajoba zněla: „Neprovinil jsem se ani proti židovskému zákonu, ani proti chrámovým předpisům, a tím méně proti římskému právu.“ 9Festus chtěl židům ukázat dobrou vůli, a tak Pavlovi navrhl: „Jsi ochoten postavit se v Jeruzalémě před soud, kterému bych předsedal?“ 10Pavel vytušil smrtelné nebezpečí, a tak odmítl: „Ne, trvám na tom, abych byl ponechán v pravomoci římského soudu. Sám jsi zjistil, že jsem se proti židům nijak neprovinil. 11Kdyby mně byl prokázán nějaký zločin, byl bych ochoten podstoupit spravedlivý trest, třeba i popravu. Jejich žaloby jsou však smyšlené a ty nemáš právo vydat mě jim. Odvolám se k císařovu soudu!“ 12Festus se odebral k poradě se svými rádci a vynesl rozsudek: „Odvoláváš se k císaři, tedy tam půjdeš.“
13-14Po několika dnech navštívil Césareju král Herodes Agrippa se svojí sestrou Bereniké. Přijeli přivítat Festa a zdrželi se u něho delší dobu. Festus se jim při jedné příležitosti zmínil: „Podědil jsem tu po Felixovi zvláštního vězně. 15V Jeruzalémě na něho žalovali velekněží a velerada a žádali na mně rozsudek smrti. 16Musel jsem jim dát lekci z římského práva a poučit je, že my Římané nikoho nesoudíme bez řádného slyšení obou stran a že každý musí dostat možnost obhajoby. 17Hned po mém návratu do Césareje se dostavili žalobci, a tak jsem toho muže vyslechl. 18Očekával jsem kdovíjaké zločiny, ale nic takového mu nemohli dokázat. 19Mají nějaké náboženské spory o jakéhosi Ježíše; byl popraven, ale ten Pavel tvrdí, že žije. 20-21V tom se ovšem nevyznám. Když jsem mu navrhl, aby se obhajoval přímo v Jeruzalémě, trval na tom, aby byl ponechán v pravomoci římského soudu. Je to římský občan, a dokonce se odvolal k císaři. Tak ho tu mám ve vězení a s příštím transportem ho musím poslat do Říma.“ 22Agrippa řekl Festovi: „Ten člověk mě zajímá, rád bych si ho poslechl.“ Festus tedy navrhl, že uspořádá slyšení hned následujícího dne.
23Nazítří se dostavili Agrippa a Bereniké v celé královské pompě s dvorní suitou i hodnostáři města. 24Festus dal předvést Pavla a představil ho slovy: „Králi Agrippo, dámy a pánové! To je člověk, jehož smrt tak neodbytně vymáhají židé v Jeruzalémě i zde. 25-27Nedopustil se ničeho, za co by podle římského práva mohl být odsouzen k smrti. Sám se však odvolal k jeho císařskému veličenstvu, a tak jsem se rozhodl poslat ho do Říma. Jsem teď na rozpacích, co uvést v obžalovacím spisu, který musím vystavit. Snad mně v tom pomůžete vy, znalci židovských záležitostí, a zvláště ty, králi, až ho vyslechnete.“
