The Holy Spirit Comes at Pentecost
1When the day of Pentecost came, all the believers gathered in one place. 2Suddenly a sound came from heaven. It was like a strong wind blowing. It filled the whole house where they were sitting. 3They saw something that looked like fire in the shape of tongues. The flames separated and came to rest on each of them. 4All of them were filled with the Holy Spirit. They began to speak in languages they had not known before. The Spirit gave them the ability to do this.
5Godly Jews from every country in the world were staying in Jerusalem. 6A crowd came together when they heard the sound. They were bewildered because each of them heard their own language being spoken. 7The crowd was really amazed. They asked, “Aren’t all these people who are speaking Galileans? 8Then why do we each hear them speaking in our own native language? 9We are Parthians, Medes and Elamites. We live in Mesopotamia, Judea and Cappadocia. We are from Pontus, Asia, 10Phrygia and Pamphylia. Others of us are from Egypt and the parts of Libya near Cyrene. Still others are visitors from Rome. 11Some of the visitors are Jews. Others have accepted the Jewish faith. Also, Cretans and Arabs are here. We hear all these people speaking about God’s wonders in our own languages!” 12They were amazed and bewildered. They asked one another, “What does this mean?”
13But some people in the crowd made fun of the believers. “They’ve had too much wine!” they said.
Peter Speaks to the Crowd
14Then Peter stood up with the 11 apostles. In a loud voice he spoke to the crowd. “My fellow Jews,” he said, “let me explain this to you. All of you who live in Jerusalem, listen carefully to what I say. 15You think these people are drunk. But they aren’t. It’s only nine o’clock in the morning! 16No, here is what the prophet Joel meant. 17He said,
“ ‘In the last days, God says,
I will pour out my Holy Spirit on all people.
Your sons and daughters will prophesy.
Your young men will see visions.
Your old men will have dreams.
18In those days, I will pour out my Spirit on my servants.
I will pour out my Spirit on both men and women.
When I do, they will prophesy.
19I will show wonders in the heavens above.
I will show signs on the earth below.
There will be blood and fire and clouds of smoke.
20The sun will become dark.
The moon will turn red like blood.
This will happen before the coming of the great and glorious day of the Lord.
21Everyone who calls
on the name of the Lord will be saved.’ (Joel 2:28–32)
22“Fellow Israelites, listen to this! Jesus of Nazareth was a man who had God’s approval. God did miracles, wonders and signs among you through Jesus. You yourselves know this. 23Long ago God planned that Jesus would be handed over to you. With the help of evil people, you put Jesus to death. You nailed him to the cross. 24But God raised him from the dead. He set him free from the suffering of death. It wasn’t possible for death to keep its hold on Jesus. 25David spoke about him. He said,
“ ‘I know that the Lord is always with me.
Because he is at my right hand,
I will always be secure.
26So my heart is glad and joy is on my tongue.
My whole body will be full of hope.
27You will not leave me in the place of the dead.
You will not let your holy one rot away.
28You always show me the path that leads to life.
You will fill me with joy when I am with you.’ (Psalm 16:8–11)
29“Fellow Israelites, you can be sure that King David died. He was buried. His tomb is still here today. 30But David was a prophet. He knew that God had made a promise to him. God had promised that he would make someone in David’s family line king after him. 31David saw what was coming. So he spoke about the Messiah rising from the dead. He said that the Messiah would not be left in the place of the dead. His body wouldn’t rot in the ground. 32God has raised this same Jesus back to life. We are all witnesses of this. 33Jesus has been given a place of honor at the right hand of God. He has received the Holy Spirit from the Father. This is what God had promised. It is Jesus who has poured out what you now see and hear. 34David did not go up to heaven. But he said,
“ ‘The Lord said to my Lord,
“Sit at my right hand.
35I will put your enemies
under your control.” ’ (Psalm 110:1)
36“So be sure of this, all you people of Israel. You nailed Jesus to the cross. But God has made him both Lord and Messiah.”
37When the people heard this, it had a deep effect on them. They said to Peter and the other apostles, “Brothers, what should we do?”
38Peter replied, “All of you must turn away from your sins and be baptized in the name of Jesus Christ. Then your sins will be forgiven. You will receive the gift of the Holy Spirit. 39The promise is for you and your children. It is also for all who are far away. It is for all whom the Lord our God will choose.”
40Peter said many other things to warn them. He begged them, “Save yourselves from these evil people.” 41Those who accepted his message were baptized. About 3,000 people joined the believers that day.
The Believers Share Their Lives Together
42The believers studied what the apostles taught. They shared their lives together. They ate and prayed together. 43Everyone was amazed at what God was doing. They were amazed when the apostles performed many wonders and signs. 44All the believers were together. They shared everything they had. 45They sold property and other things they owned. They gave to anyone who needed something. 46Every day they met together in the temple courtyard. They ate meals together in their homes. Their hearts were glad and sincere. 47They praised God. They were respected by all the people. Every day the Lord added to their group those who were being saved.
Seslání Ducha svatého o Letnicích
1Padesát dní po Velikonocích začaly Letnice, svátek vděčnosti za úrodu. Kristovi následovníci se opět shromáždili. 2Náhle se ozval zvláštní zvuk, jako by celým domem zavanul silný vítr. 3Tu se jim objevil plápolající oheň, který se rozdělil a hořel nad každým z nich. 4A všichni byli naplněni Duchem svatým. Projevilo se to tím, že získali schopnost mluvit cizími jazyky, které předtím neovládali.
Zvěst o Ježíši překonává jazykové bariéry
5V Jeruzalémě byli na svátky zbožní židé, kteří jinak žili mimo Palestinu v různých zemích a s různými národy. 6Ten zvláštní zvuk přilákal zástup těchto poutníků a oni teď naslouchali učedníkům. Přitom každý slyšel, že učedníci mluví jeho rodným jazykem. 7To je velice překvapilo a vzrušeně o tom hovořili: „Vždyť je známe, to jsou přece samí prostí Galilejci! 8A každý z nás je slyší ve svém rodném jazyce! Mluví o tom, že Bůh udělal něco velikého.“
9Mezi posluchači byli Partové, Médové, Elamité, Mezopotámci, Judejci, lidé z Kapadokie, od Černého moře a z Malé Asie, 10z Frýgie, Pamfýlie, z Egypta, Libye, z Říma, Kréty i Arábie, 11rození židé i na židovskou víru obrácení pohané. 12Ptali se mezi sebou: „Co se to děje?“ 13Ale někteří se tomu smáli a říkali: „Vždyť jsou opilí!“
Petr káže zástupům
14Tu vystoupilo dvanáct apoštolů do popředí a Petr promluvil k zástupu: „Židé a vy všichni, kteří jste právě v Jeruzalémě! Vysvětlím vám, co se zde děje, ale prosím vás o pozornost. 15Určitě nejsme opilí, jak se nám někteří posmívají. Vždyť je teprve devět hodin, doba ranních modliteb. 16Tady se však plní, co předpověděl prorok Jóel: 17‚Bůh říká:
V posledních dnech sešlu svého Ducha na lidi,
vaši synové a dcery budou prorokovat,
mladí budou mít vidění
a staří významné sny.
18Moji služebníci a služebnice dostanou mého Ducha
a stanou se proroky.
19Na obloze i na zemi se objeví zvláštní úkazy,
krev, oheň a sloupy dýmu,
20slunce se zatmí a měsíc zrudne.
To bude znamením,
že Pán přichází soudit všechny lidi.
21Jenom ten, kdo ho uznává svým Pánem,
bude zachráněn.‘
22-23Izraelci, poslyšte! Žil tady mezi vámi Ježíš z Nazaretu, muž, kterému dal Bůh moc činit zázraky a znamení; mnozí z vás by to mohli dosvědčit. A tohoto muže jste se vy zmocnili a zabili jste ho na kříži rukama pohanů. Tím jste vlastně jen splnili Boží úmysl. 24Bůh však vyrval Ježíše z moci smrti, která ho nemohla udržet, a vzkřísil ho z mrtvých. 25To o něm zpívá David v žalmu:
‚Pána mám neustále před očima,
stojí při mně, a tak nezakolísám.
26Proto se mé srdce raduje,
moje ústa zpívají,
vždyť i pro mé mrtvé tělo zůstává naděje.
27Ty mne nenecháš mezi mrtvými,
nedopustíš, aby tělo tvého vyvoleného podlehlo zkáze.
28Povedeš mne cestou života
a dáš mi, abych se radoval u tebe.‘
29Je nám všem jasné, že dávný král David zemřel, byl pochován a jeho hrob je tady až dodnes. 30Nemluvil tedy o sobě, ale prorokoval to o Mesiáši, který podle Božího slibu měl být Davidovým potomkem. A tak když říkal, že nezůstane mezi mrtvými a jeho tělo nepodlehne zkáze, 31viděl vlastně dopředu Kristovo vzkříšení z mrtvých. 32Ano, právě Ježíše Bůh vzkřísil a my všichni to můžeme dosvědčit. 33Nyní je na nebesích po Boží pravici a má právo dávat svatého Ducha. Všechno to zvláštní, co vidíte a slyšíte, pochází od něho. 34-35A zase David nemluvil o sobě, když napsal: ‚Bůh řekl mému Pánu: Seď po mé pravici, až ti všechny nepřátele položím k nohám.‘ 36Ať tedy ví každý Izraelec: Toho Ježíše, kterého jste ukřižovali, toho poslal Bůh jako Pána a Mesiáše!“
Lidé si připomínají zvěst o Ježíši a církev roste
37Petrova slova zasáhla mnoho posluchačů a ti se začali ptát apoštolů: „Bratři, co máme dělat?“ 38„Litujte svých hříchů,“ volal Petr, „vyznávejte je a na znamení Božího odpuštění přijměte křest, který Ježíš Kristu určil pro své následovníky. Také vy dostanete Ducha svatého. 39Vždyť ten prorocký slib platí vám, vašim dětem, a dokonce lidem po celém světě, které si Pán Bůh zavolá.“ 40A ještě jim říkal mnoho dalších věcí a radil jim naléhavě: „Nemějte už nic společného s těmi, kteří se postavili proti Mesiáši!“
41Ti, kteří Petra poslechli, byli nakonec pokřtěni. Toho dne se připojilo k Ježíšovým následovníkům okolo tří tisíc lidí. 42Všichni chtěli slyšet od apoštolů ještě více, bývali rádi pohromadě, společně stolovali, lámali chléb na památku Kristovy poslední večeře a modlili se. 43Apoštolové činili mnoho mocných činů a divů, takže každý cítil, že tu působí Bůh. 44Věřící vytvořili pospolitost, ve které se o všechno dělili a dokonce majetek měli společný. 45Zámožní mezi nimi prodávali své nemovitosti a výtěžek dělili mezi všechny, jak kdo potřeboval.
46Všichni se společně shromažďovali každý den v jeruzalémském chrámu. V menších skupinách se pak scházeli po domech a jedli společně, s radostí a upřímností. 47Svou vděčnost Bohu vyjadřovali modlitbami a zpěvem, a kdo to slyšel, tomu se to líbilo. Pán jim denně přidával další, kteří uvěřili a byli zachráněni.
