1I, Paul, am writing this letter. I am an apostle of Christ Jesus just as God planned. He sent me to tell about the promise of life found in Christ Jesus.
2Timothy, I am sending you this letter. You are my dear son.
May God the Father and Christ Jesus our Lord give you grace, mercy and peace.
Paul Gives Thanks
3I thank God, whom I serve as did our people of long ago. I serve God, knowing that what I have done is right. Night and day I thank God for you. Night and day I always remember you in my prayers. 4I remember your tears. I long to see you so that I can be filled with joy. 5I remember your honest and true faith. It was alive first in your grandmother Lois and in your mother Eunice. And I am certain that it is now alive in you also.
Paul Encourages Timothy to Be Faithful
6This is why I remind you to help God’s gift grow, just as a small spark grows into a fire. God put his gift in you when I placed my hands on you. 7God gave us his Spirit. And the Spirit doesn’t make us weak and fearful. Instead, the Spirit gives us power and love. He helps us control ourselves. 8So don’t be ashamed of the message about our Lord. And don’t be ashamed of me, his prisoner. Instead, join with me as I suffer for the good news. God’s power will help us do that. 9God has saved us. He has chosen us to live a holy life. It wasn’t because of anything we have done. It was because of his own purpose and grace. Through Christ Jesus, God gave us this grace even before time began. 10It has now been made known through the coming of our Savior, Christ Jesus. He has broken the power of death. Because of the good news, he has brought life out into the light. That life never dies. 11I was appointed to announce the good news. I was appointed to be an apostle and a teacher. 12That’s why I’m suffering the way I am. But this gives me no reason to be ashamed. That’s because I know who I have believed in. I am sure he is able to take care of what I have given him. I can trust him with it until the day he returns as judge.
13Follow what you heard from me as the pattern of true teaching. Follow it with faith and love because you belong to Christ Jesus. 14Guard the truth of the good news that you were trusted with. Guard it with the help of the Holy Spirit who lives in us.
Examples of Faithful and Unfaithful People
15You know that all the believers in Asia Minor have deserted me. They include Phygelus and Hermogenes.
16May the Lord show mercy to all who live in the house of Onesiphorus. He often encouraged me. He was not ashamed that I was being held by chains. 17In fact, it was just the opposite. When he was in Rome, he looked everywhere for me. At last he found me. 18May Onesiphorus find mercy from the Lord on the day Jesus returns as judge! You know very well how many ways Onesiphorus helped me in Ephesus.
Vzpomínky na přátelství povzbuzují
1-2Timoteji, můj drahý synu, přeji ti Boží pokoj, milost a slitování! Jsem za tebe tolik vděčný Bohu; 3myslím na tebe každý den a nejednu noc jsem vyplnil prosbami, aby ti Bůh bohatě žehnal. 4Když si vzpomenu, jak jsi při našem rozloučení plakal, nejraději bych se hned rozběhl za tebou – tak rád bych tě ještě jednou uviděl.
5Vzpomínám na tvou upřímnou víru, jakou jsem poznal už u tvé babičky a maminky. Jistě si pamatuješ, jak jsem na tebe vkládal ruce, když jsem ti svěřoval službu v církvi. 6-8Bůh ti dal všechny dary a schopnosti, které potřebuješ. A tak když budeš toto božské obdarování rozvíjet a podporovat, nepřijde ti nikdy zatěžko hovořit o Kristu s lidmi, ani ti nebude trapné přiznat se k přátelství se mnou, i když jsem kvůli Kristu v okovech. Naopak – dostaneš dost odvahy a síly snášet pro něho třeba i stejné utrpení.
Příkladný život je víc než pouhá slova
9To on nás zachránil a vyvolil pro zvláštní úlohu. Nesvěřil nám ji proto, že bychom se o to sami zasloužili, ale protože se tak už dávno sám rozhodl. Již před stvořením světa nám daroval svou milost 10a ta se viditelně projevila, když Kristus přišel, aby zlomil moc smrti a ukázal nám, jak důvěrou v něho můžeme dospět k věčnému životu. 11A mne si Bůh zvolil za svého vyslance, abych tyto věci hlásal a učil. 12Kvůli tomu jsem teď právě za mřížemi, ale nijak se za to nestydím, protože znám toho, komu jsem uvěřil. Jsem si jist, že vše, co mi svěřil, s jeho pomocí bezpečně zachovám až do jeho příchodu.
13Drž se tedy vždycky toho, co jsi ode mne slyšel. Měj to za pravidlo a příklad, jak máš sám mluvit, a s láskou důvěřuj Kristu Ježíši. 14S pomocí jeho Ducha, který v nás bydlí, opatruj jako oko v hlavě duchovní jmění, které ti Bůh daroval.
Pravé přátelství je oporou v těžkostech
15Jak už asi víš, všichni křesťané, kteří sem přišli se mnou z Asie, mě teď opustili. Odešel i Fygellos a Hermogenes. 16Jen Oneziforus mě sem chodil často navštěvovat a mě vždycky tak povzbudilo a zahřálo u srdce, že se za mne jako vězně nestyděl. Bůh žehnej celé jeho rodině! 17Když přišel do Říma, pátral po mně tak dlouho, až mne našel. 18Ať mu to Pán bohatě odplatí po svém příchodu. A co pro mne znamenala jeho pomoc v Efezu, to víš nejlíp sám.
