2 Corinthians 7 – NIRV & SNC

New International Reader’s Version

2 Corinthians 7:1-16

1Dear friends, we have these promises from God. So let us make ourselves pure from everything that makes our bodies and spirits impure. Let us be completely holy. We want to honor God.

Paul Has Joy When the Church Turns Away From Sin

2Make room for us in your hearts. We haven’t done anything wrong to anyone. We haven’t caused anyone to sin. We haven’t taken advantage of anyone. 3I don’t say this to judge you. I have told you before that you have an important place in our hearts. We would live or die with you. 4I have spoken to you very honestly. I am very proud of you. I am very happy. Even with all our troubles, my joy has no limit.

5When we came to Macedonia, we weren’t able to rest. We were attacked no matter where we went. We had battles on the outside and fears on the inside. 6But God comforts those who are sad. He comforted us when Titus came. 7We were comforted not only when he came but also by the comfort you had given him. He told us how much you longed for me. He told us about your deep sadness and concern for me. That made my joy greater than ever.

8Even if my letter made you sad, I’m not sorry I sent it. At first I was sorry. I see that my letter hurt you, but only for a little while. 9Now I am happy. I’m not happy because you were made sad. I’m happy because your sadness led you to turn away from your sins. You became sad just as God wanted you to. So you were not hurt in any way by us. 10Godly sadness causes us to turn away from our sins and be saved. And we are certainly not sorry about that! But worldly sadness brings death. 11Look at what that godly sadness has produced in you. You are working hard to clear yourselves. You are angry and alarmed. You are longing to see me. You are concerned. You are ready to make sure that the right thing is done. In every way you have proved that you are not guilty in that matter. 12So even though I wrote to you, it wasn’t because of the one who did the wrong. It wasn’t because of the one who was hurt either. Instead, I wrote you so that in the sight of God you could see for yourselves how faithful you are to us. 13All this encourages us.

We were also very glad to see how happy Titus was. You have all renewed his spirit. 14I had bragged about you to him. And you have not let me down. Everything we said to you was true. In the same way, our bragging about you to Titus has also turned out to be true. 15His love for you is even greater when he remembers that you all obeyed his teaching. You received him with fear and trembling. 16I am glad I can have complete faith in you.

Slovo na cestu

2. Korintským 7:1-16

1Mějme na paměti, milí přátelé, že tyto sliby platí právě nám. Zřekněme se proto všeho, co špiní tělo nebo duši. Berme vážně Boží slova a usilujeme o to, abychom se Bohu líbili.

2Nikomu z vás jsem neukřivdil, nikdo o nic nepřišel mým přičiněním. Proč by měly být na vaší straně ještě nějaké výhrady? 3Nechápejte to, prosím vás, jako výčitku, skutečně vás mám rád a na tom se v životě ani ve smrti nic nezmění. 4Mám k vám naprostou důvěru a jsem na vás hrdý; myšlenky na vás mě povzbuzují, takže přes všechny trampoty se mám pořád z čeho radovat.

Blahodárný zármutek

5Ani příchod do Makedonie mi nepřinesl úlevu: okolo samý nepřítel, uvnitř neklid a nejistota. 6Ale Bůh se ujímá těch, kdo se octli na dně. Když bylo nejhůř, vrátil se Titus a vlil do mne novou sílu 7– nejen svou přítomností, ale hlavně zprávami, které mi od vás přinesl. Vyprávěl mi o vaší lítosti a jak se těšíte na můj příchod a že jste připraveni postavit se plně za mne. To mě nejen docela uklidnilo, ale přímo zaplavilo radostí.

8I když jste mým dopisem byli dotčeni, jsem nakonec přece jen rád, že jsem ho napsal. 9Nejdřív jsem toho skoro litoval, ale teď vidím, že jsem udělal dobře, protože jste přece jen změnili stanovisko. 10Bůh užil bolesti jako léku k vaší nápravě, takže jsem vám nijak neublížil. Lítost způsobená Bohem vede člověka ke změně postoje a tím i k záchraně, taková lítost je žádoucí. Na druhé straně nespokojenost bez Boha člověka jen ubíjí.

11Podívejte se, jak vám tahle hořká pilulka prospěla! Pryč je lhostejnost ke hříchu. Konečně jste se ho ulekli a zošklivili si hoa horlivě spěcháte omluvit se a viníka potrestat. Udělali jste pro nápravu všechno, co jste mohli. 12Když jsem tento dopis psal, nešlo mi však ani tolik o viníka či postiženého, jako jsem se chtěl přesvědčit, zda vám na mně ještě záleží. Díky Bohu, nezklamal jsem se.

13Ještě víc mě však potěšilo, jakou radost z vás měl Titus. 14Ze vší chvály, kterou ode mne na vás slyšel, nemusel jsem nic brát zpátky. Vždycky jsem mluvil jen pravdu, i Titus se teď mohl přesvědčit, že jsem nepřeháněl. 15Po tom, s jakou starostlivostí jste ho přijali a jak ochotně jste se zařídili podle mých pokynů, i on si vás oblíbil. 16Jsem šťastný, že je mezi námi zase všechno jako dřív a že vám mohu i nadále plně důvěřovat.