2 Corinthians 4 – NIRV & SNC

New International Reader’s Version

2 Corinthians 4:1-18

A Treasure in Clay Jars

1So because of God’s mercy, we have work to do. He has given it to us. And we don’t give up. 2Instead, we have given up doing secret and shameful things. We don’t twist God’s word. In fact, we do just the opposite. We present the truth plainly. In the sight of God, we make our appeal to everyone’s sense of what is right and wrong. 3Suppose our good news is covered with a veil. Then it is veiled to those who are dying. 4The god of this world has blinded the minds of those who don’t believe. They can’t see the light of the good news that makes Christ’s glory clear. Christ is the likeness of God. 5The message we preach is not about ourselves. Our message is about Jesus Christ. We say that he is Lord. And we say that we serve you because of Jesus. 6God said, “Let light shine out of darkness.” (Genesis 1:3) He made his light shine in our hearts. His light gives us the light to know God’s glory. His glory is shown in the face of Christ.

7Treasure is kept in clay jars. In the same way, we have the treasure of the good news in these earthly bodies of ours. That shows that the mighty power of the good news comes from God. It doesn’t come from us. 8We are pushed hard from all sides. But we are not beaten down. We are bewildered. But that doesn’t make us lose hope. 9Others make us suffer. But God does not desert us. We are knocked down. But we are not knocked out. 10We always carry around the death of Jesus in our bodies. In that way, the life of Jesus can be shown in our bodies. 11We who are alive are always in danger of death because we are serving Jesus. This happens so that his life can also be shown in our earthly bodies. 12Death is at work in us. But life is at work in you.

13It is written, “I believed, and so I have spoken.” (Psalm 116:10) We have that same spirit of faith. So we also believe and speak. 14We know that God raised the Lord Jesus from the dead. And he will also raise us up with Jesus. And he will present both you and us to himself. 15All this is for your benefit. God’s grace is reaching more and more people. So they will become more and more thankful. They will give glory to God.

16We don’t give up. Our bodies are becoming weaker and weaker. But our spirits are being renewed day by day. 17Our troubles are small. They last only for a short time. But they are earning for us a glory that will last forever. It is greater than all our troubles. 18So we don’t spend all our time looking at what we can see. Instead, we look at what we can’t see. That’s because what can be seen lasts only a short time. But what can’t be seen will last forever.

Slovo na cestu

2. Korintským 4:1-18

Satan oslepuje, Bůh dává světlo

1Sám Bůh mi z milosti svěřil úkol, proto neklesám na mysli. 2Své posluchače nezískáváme pro křesťanství nějakými lacinými triky ani překrucováním Božího slova. Mluvíme čistou pravdu, a proto nás rád přijme každý, kdo zpytuje své svědomí před Bohem.

3Zůstává-li naše poselství někomu nesrozumitelné, pak jen těm, kdo směřují k záhubě. 4Zlo, které je ovládá, je natolik zaslepilo, že světlo Božího slova k nim nepronikne a oni nejsou schopni pochopit kázání o slávě Ježíše Krista, v němž se Bůh viditelně ztělesnil. 5Účelem našich kázání není přitahovat pozornost k našim osobám, ale k Ježíši Kristu jako Pánu. My jsme jen služebníci, kteří vám slouží na jeho příkaz. 6Vždyť tentýž Bůh, který řekl: „Budiž světlo uprostřed tmy“, rozzářil své světlo i v nás, aby lidé viděli božskou krásu vyzařující z Ježíše Krista.

7My jsme jen křehké nádoby, do nichž Bůh nádherný poklad vložil. Každý hned musí poznat, že ta zvláštní moc nepochází z člověka, nýbrž z Boha. 8Ačkoliv se na nás útočí ze všech stran, přece nepodléháme. Někdy jsme bezradní a nevíme jak dál, ale nevzdáváme se. 9Býváme štváni jako divoká zvěř, ale cítíme, že Bůh je při nás. Sráženi k zemi, přece znovu vstáváme a jdeme dál. 10Utrpení a smrt se nám nevyhýbají, jako se nevyhnuly Kristovi. 11Dnes a denně nám hrozí mučednická smrt kvůli Ježíšovu jménu, ale právě v takové situaci se na nás nejzřetelněji projevuje Ježíšův život. 12Naším údělem je umírat, abyste vy žili.

13Pisatel jednoho ze žalmů říká: „Mluvím, protože důvěřuji Boží moci.“ Totéž mohu říci o sobě i já. Protože jsem poznal Boží moc, nedám se ničím odradit od hlásání Božího poselství. 14Bůh vzkřísil z mrtvých Ježíše a já nepochybuji, že vzkřísí i mne a že se s vámi u něho shledám. 15Vždyť to všechno konám jen kvůli vám. Čím více vás bude získáno pro Krista; tím více hlasů bude pak Boha oslavovat.

16Proto není důvod k malomyslnosti. Náš přirozený život směřuje ke konci, ale život, který nám dává Bůh, se každým dnem obnovuje. 17Co musíme dnes podstupovat, to je konec konců stále ještě snesitelné a brzy to přejde. Zato radost, která nás očekává, překonává všechnu lidskou představivost a navíc je věčná, je bez konce. 18Naše budoucnost nestojí na tom, co lze vidět a hmatat, protože všechno hmotné je pomíjivé. My stavíme na základech neviditelných, neboť jen ty jsou trvalé.