New American Standard Bible

Romans 15

Self-denial on Behalf of Others

1Now we who are strong ought to bear the weaknesses of those without strength and not just please ourselves. Each of us is to please his neighbor [a]for his good, to his edification. For even Christ did not please Himself; but as it is written, “The reproaches of those who reproached You fell on Me.” For whatever was written in earlier times was written for our instruction, so that through perseverance and the encouragement of the Scriptures we might have hope. Now may the God [b]who gives perseverance and encouragement grant you to be of the same mind with one another according to Christ Jesus, so that with one accord you may with one [c]voice glorify the God and Father of our Lord Jesus Christ.

Therefore, accept one another, just as Christ also accepted [d]us to the glory of God. For I say that Christ has become a servant to the circumcision on behalf of the truth of God to confirm the promises given to the fathers, and for the Gentiles to glorify God for His mercy; as it is written,

Therefore I will [e]give praise to You among the Gentiles,
And I will sing to Your name.”

10 Again he says,

Rejoice, O Gentiles, with His people.”

11 And again,

Praise the Lord all you Gentiles,
And let all the peoples praise Him.”

12 Again Isaiah says,

There shall come the root of Jesse,
And He who arises to rule over the Gentiles,
In Him shall the Gentiles hope.”

13 Now may the God of hope fill you with all joy and peace in believing, so that you will abound in hope by the power of the Holy Spirit.

14 And concerning you, my brethren, I myself also am convinced that you yourselves are full of goodness, filled with all knowledge and able also to admonish one another. 15 But I have written very boldly to you on some points so as to remind you again, because of the grace that was given me [f]from God, 16 to be a minister of Christ Jesus to the Gentiles, ministering as a priest the gospel of God, so that my offering of the Gentiles may become acceptable, sanctified by the Holy Spirit. 17 Therefore in Christ Jesus I have found reason for boasting in things pertaining to God. 18 For I will not presume to speak of anything [g]except what Christ has accomplished through me, [h]resulting in the obedience of the Gentiles by word and deed, 19 in the power of [i]signs and wonders, in the power of the Spirit; so that from Jerusalem and round about as far as Illyricum I have [j]fully preached the gospel of Christ. 20 And thus I aspired to preach the gospel, not where Christ was already named, so that I would not build on another man’s foundation; 21 but as it is written,

They who had no news of Him shall see,
And they who have not heard shall understand.”

22 For this reason I have often been prevented from coming to you; 23 but now, with no further place for me in these regions, and since I have had for many years a longing to come to you 24 whenever I go to Spain—for I hope to see you in passing, and to be helped on my way there by you, when I have first enjoyed your company [k]for a while— 25 but now, I am going to Jerusalem serving the [l]saints. 26 For Macedonia and Achaia have been pleased to make a contribution for the poor among the [m]saints in Jerusalem. 27 Yes, they were pleased to do so, and they are indebted to them. For if the Gentiles have shared in their spiritual things, they are indebted to minister to them also in material things. 28 Therefore, when I have finished this, and have [n]put my seal on this fruit of theirs, I will go on by way of you to Spain. 29 I know that when I come to you, I will come in the fullness of the blessing of Christ.

30 Now I urge you, brethren, by our Lord Jesus Christ and by the love of the Spirit, to strive together with me in your prayers to God for me, 31 that I may be rescued from those who are disobedient in Judea, and that my service for Jerusalem may prove acceptable to the [o]saints; 32 so that I may come to you in joy by the will of God and find refreshing rest in your company. 33 Now the God of peace be with you all. Amen.

Notas al pie

  1. Romans 15:2 Lit for what is good to edification
  2. Romans 15:5 Lit of perseverance
  3. Romans 15:6 Lit mouth
  4. Romans 15:7 One early ms reads you
  5. Romans 15:9 Or confess
  6. Romans 15:15 One early ms reads by God
  7. Romans 15:18 Lit which Christ has not accomplished
  8. Romans 15:18 Lit to the obedience
  9. Romans 15:19 Or attesting miracles
  10. Romans 15:19 Lit fulfilled
  11. Romans 15:24 Lit in part
  12. Romans 15:25 Or holy ones
  13. Romans 15:26 V 25, note 1
  14. Romans 15:28 Lit sealed to them this fruit
  15. Romans 15:31 V 25, note 1

Slovo na cestu

Římanům 15

Kde je opravdová víra, tam je trvalý soulad

1My vyspělejší ve víře jsme povinni snášet nedostatky těch, kdo tak pokročilí nejsou, a nesmíme být na svou úroveň domýšliví. Pamatujte především na bližní a na to, co prospívá jim. Vždyť ani Kristus nehledal svůj prospěch, ale podle prorockých slov ze žalmu snášel výsměch nepřátel: „Urážky těch, kdo tebe, Bože, tupili, snesly se na moji hlavu.“ I toto, jako vše v Písmu, bylo napsáno k našemu naučení, abychom získali vytrvalost a čerpali z toho povzbuzení a naději.

Ať vám tedy Bůh, dárce toho všeho, dá žít navzájem v souladu. Tak si to přál Ježíš Kristus, abyste jednomyslně oslavovali Boha, jeho Otce.

Společenství mezi věřícími

Nechtějte být nějakou uzavřenou společností. Nestraňte se jeden druhého; přijímejte se navzájem, jako nás Kristus přijal do slávy. Kristus byl poslán k židům, aby tak Bůh prokázal svou věrnost a splnil sliby, jež dal praotcům. Současně přinesl milost i všem ostatním lidem, aby také oni oslavovali Boha. Bible to potvrzuje na mnoha místech. Cituji alespoň některá:

„Velebit tě budu mezi pohany a před nevěrci budu chválit tvé jméno.“
10 „Pohani, i vy se radujte společně s jeho lidem!“
11 „Chvalte Boha ve všech národech,
    celý svět mu vzdej chválu!“
12 „Z kořene Jišajova vyroste výhonek,
    početných národů stane se vládcem.
On bude nadějí pohanů,
    nadějí vzdálených Bohu.“

13 Ať vás Bůh, dárce naděje, naplní pokojem, radostí a důvěrou, abyste s pomocí Ducha svatého naději neztráceli, ale naopak šířili.

Odpovědnost vede Pavla k otevřenosti

14 Nepochybuji o tom, moji bratři, že co do vědomostí i schopností jste sami dostatečně na výši, abyste se obešli i bez mých rad. 15 Přesto jsem si v tomto dopise dovolil připomenout vám některé věci. 16 K tomu mne přece Bůh povolal, abych byl služebníkem Ježíše Krista mezi všemi národy. Plním tedy tento svatý úkol, aby se všichni obrátili k Bohu a pod vedením Ducha svatého se mu cele odevzdali.

17 Účast na Božím díle je mou největší chloubou. 18-19 Považuji za přednost, že Kristus mým prostřednictvím probouzí víru v pohanech, mění jejich život a zázračným způsobem je přesvědčuje o své moci. Rozšířil jsem jeho poselství po celém okolí Jeruzaléma a ve všech krajích až po Illyrii. 20 Zakládám si na tom, že zvěstuji Krista těm, kteří o něm dosud neslyšeli. Nechci stavět na cizích základech, 21 ale řídím se slovy Písma:

„Uvidí ho ti, kdo o něm nic nevěděli,
    a poznají ho ti, kdo o něm nikdy neslyšeli.“

Pavel vysvětluje plán své další cesty

22 To byl tedy důvod, který mě dlouho zdržoval od cesty k vám do Říma. 23 Ale nyní jsem v této oblasti svou práci dokončil. 24 Už několik let se těším, že se u vás zastavím při cestě do Španělska. Doufám, že teď se mi to přání konečně splní a že se s vámi nějakou chvíli potěším, než mne zase vyprovodíte dál. 25 Zatím však musím ještě podniknout cestu do Jeruzaléma, abych pomohl tamním křesťanům. 26 V Makedonii a Řecku uspořádali totiž sbírku na potřebné bratry v Jeruzalémě. 27 Rozhodli se tak, protože jsou Jeruzalémským zavázáni vděčností za užitek z jejich duchovního bohatství. 28 Až tedy vyřídím tuto záležitost a vybrané peníze odevzdám, vypravím se do Španělska a cestou se zastavím u vás. 29 Už teď cítím, že Kristus našemu setkání určitě požehná.

30 Chci vás ještě poprosit, milí bratři, modlete se za mne, 31 abych byl ochráněn před nepřátelstvím nevěřících v Judsku a také aby Jeruzalémští mou službu dobře přijali. 32 Potom – když mi to dopřeje Bůh – s radostí přijdu k vám, abych mezi vámi trochu pookřál.

33 Bůh, dárce pokoje, buď s vámi všemi.