Mushuj Testamento Diospaj Shimi

Santiago 5:1-20

Charijcuna huacana punlla chayamucunmi

1¡Uyaichij, achcata charijcuna! Cancunataca, jatun llaquicuna japina cashcamanta caparirishpa huacaichij. 2Cancuna imalla charishcacunaca ismushcamari. Cancunapaj churanacunatapish, polilla cʼurucuna micushcamari. 3Cancunapaj curipish, cullquipish pʼulasyashcami. Chai pʼulasyashcallatajmi, cancunataca Diospaj ñaupajpi juchachinga. Chaillatajmi cancunapaj aichataca, nina shina rupachishpa tucui chingachinga. Cancunaca tucuri punllacunapajmari, charinacunataca achcata tandachishcanguichij. 4Riquichij, cancunapaj allpacunamanta granota tandajcunamanca umashpamari, imata mana pagashcanguichij. Chaica Diosta caparicunmari. Cancunapaj chagracunata tandajcuna caparishcamari, Tucuita Rurai Tucuj Mandaj Diospaj rinrinman uyarishca. 5Cancunaca, cai pachapica allita micushpa, allita ubyashpa, munanayajta causashcanguichij. Chashna causashpami, huañuchina punllapaj shina manchanayajta huirayashcanguichij. 6Cancunaca, cashcata ruraj runatarajmari juchachishpa huañuchircanguichij. Paica mana cʼariyarcachu.

Llaqui japijpica Diosta mañashpa shuyaichijlla

7Chaimanta huauqui, panicuna, Apunchij Jesús shamungacama, mana pʼiñarishpa alli shunguhuan shuyacuichijlla. Tarpuj runata ricushpa yuyarichij. Paica, sumaj granota tandangapajca ñaupa tamya, qʼuipa tamya shamushpa pʼucuchingacama, mana pʼiñarishpa shuyanllami. 8Chashnallataj cancunapish, Apunchij Jesús ñalla shamuna cashcamanta, mana pʼiñarishpa alli shunguhuan chai yuyai shuyacuichijlla. 9Huauquicuna, cancunata Dios ama juchachichunca, ama caishuj chaishuj juchachinacuichijchu. Riquichij, cancunapaj Juezca pungullapimari.

10Huauqui, panicuna, Dios ima nishcata huillajcunata yuyarichigari. Paicunaca, Mandaj Diospaj shutipi huillashcamanta llaquichijpipish, alli shunguhuan catircallacunami. Cancunapish paicuna shinallataj catichigari. 11Riquichij, ima llaquita apajcunataca, cushimari ninchijmi. Illu Job llaquita apacushpa, mana pʼiñarishcataca uyashcanguichijmi. Chai qʼuipaca, Mandaj Dios chai tucui allicunata cushcatapish yachanguichijmi. Mandaj Diosca yallitaj cʼuyaj, llaquijmari.

12Ñuca huauqui, panicuna, tucuimanta yallica, imamantapish mana llullacushcata ricuchisha nishpa, ama “jahua pacha, cai pacha” nichijchu. Ima shujtajpaj shutipipish ama imata nichijchu. Ashtahuanpish ama llaquipi urmangapajca, «ari» nina cajpica, «ari» nichij, «mana» nina cajpica, «mana» nichij.

Chasquinatataj crishpa Diosta mañaichij

13Cancunapuramanta maijanpish llaquihuan cashpaca, Diosta mañachun, maijan cushi cashpaca, Diosta alabashpa cantachun. 14Cancunapuramanta maijan ungushca cashpaca, tandanacushca crijcunata cunaj yuyajcunata cayaj cachachun. Paicunami chai ungushcata, Apunchij Jesuspaj shutipi aceitehuan churashpa mañangacuna. 15Tucui shunguhuan crishpa mañajpica, Apunchij Jesusca chai ancha ungushcata alliyachishpa jatarichingami. Chai ungushcapaj ima juchacunatapish perdonangami. 16Imamanta llaquichinacushca cashpaca, caishuj chaishuj huillanacuichij. Dios cancunata alliyachichunpish, caishuj chaishujmanta Paita mañaichij. Cashcata ruraj runa tucui shunguhuan mañashcami, imatapish rurai tucun.

17Eliaspish ñucanchij shinallataj, pandarijlla runami carca. Chashna cashca cashpapish, tamyata ama cachachun nishpa, tucui shunguhuan Diosta mañajpica, quimsa huata sujta quillacamami cai llajtapica mana tamyarca. 18‘Tamyata cachapai’ nishpa cutin mañajpica, Diosca tamyachircallami. Chashna tamyajpimi allpapica, imapish cutinllataj alli pʼucurca.

19Huauqui, panicuna, cancunapuramanta maijanpish cashcatataj yachachishcamanta anchurishpa pandarircachari. Chashna puricujta yuyachishpa Diospajman tigrachijca, 20caita yachachun: Chai pandarishpa causacuj juchayuj runapaj almatamari, huañuimanta quishpichin. Imalla juchacunata rurashcatapish pambashpami saquin.

Slovo na cestu

Jakubův 5:1-20

Varování bohatým vykořisťovatelům

1Vy, boháči, už teď plačte a naříkejte nad tím, co vás čeká. 2-3Nahromadili jste tolik potravin, že vám hnijí, vaše šatstvo žerou moli a vaše peníze ztrácejí na ceně.

Chtěli jste si nashromáždit poklady, a zatím jste si navršili hranici, která při posledním soudu shoří i s vámi. 4Mzda, o kterou jste ošidili dělníky najaté ke sklizni vašich polí, svědčí proti vám a nářek ženců dolehl k Božímu sluchu. 5Váš život strávený v radovánkách a hýření se podobá vykrmování zvířat na porážku. 6Odsoudili jste a zabili nevinného, který se nebránil.

Trpělivost v utrpení

7Bratři, čekejte trpělivě až přijde Pán. Vezměte si příklad z rolníka, který vytrvale čeká na vytouženou sklizeň, až uzraje po podzimních a jarních deštích. 8Nedejte se zviklat a mějte jistotu v srdci, vždyť příchod Páně se blíží.

9Bratři, nestěžujte si jeden na druhého, vždyť sami nejste lepší než ti, které odsuzujete. Nezapomeňte, že velký Soudce je již přede dveřmi a bude soudit i vás.

10Za příklad trpělivosti si vezměte proroky, kteří trpěli proto, že vyřizovali Boží poselství. 11Vážíme si těch, kteří vydrželi. Slyšeli jste o Jobově trpělivosti a vzpomeňte si, jak Bůh nakonec jeho utrpení obrátil k dobrému. Vidíte, jak je Pán plný soucitu a slitování.

12Nehřešte tím, že si berete Boha za svědka svých řečí. Buďte tak pravdomluvní, aby každý mohl věřit vašemu prostému ano nebo ne.

Modlitba víry

13Prožívá někdo z vás těžkosti? Ať se modlí! Daří se někomu z vás dobře? Ať zpěvem chválí Boha! 14Sužuje-li někoho nemoc, ať pozve starší sboru, aby se za něho modlili a potírali ho olejem ve jménu Páně. 15Modlitba spojená s opravdovou vírou uzdraví nemocného, Pán ho povzbudí, a tíží-li ho svědomí, odpustí mu hříchy.

16Vyznávejte si vzájemně své hříchy a modlete se jedni za druhé, abyste mohli být uzdraveni. Opravdová modlitba upřímně věřícího má velkou moc. 17Vzpomínáte si na Elijáše? Byl to člověk stejně křehký jako my, ale když se opravdově modlil, aby nepršelo, jeho modlitba byla vyslyšena – nesprchlo tři a půl roku. 18Potom se modlil znovu a tentokrát prosil za déšť. Také tato modlitba byla vyslyšena a země se po dešti opět zazelenala a dala úrodu.

19Moji bratři, jestliže někdo zabloudí od pravdy a druhý ho přivede zpět, 20zachrání jeho duši před zahynutím a pomůže mu získat plné odpuštění.