Mushuj Testamento Diospaj Shimi

Mateo 9

Mana cuyurijta ruraj ungüi japishca runatami Jesús alliyachishca

1Chai q'uipami Jesusca, barcopi yaicushpa cuchata cutin ch'imbashpaca, Pai causashca pueblollamantaj chayarca. Chaiman chayajpica, mana cuyurijta ruraj ungüi japishca runatami huandunapi apamurcacuna. “Alliyachingami” nishpa, tucui shunguhuan paicuna crishcata ricushpami Jesusca, chai ungushca runataca:

–Huahua, ama manchaichu. Cambaj juchacunataca, ñami anchuchini– nirca.

Mandashcata yachachijcunapuramanta maijancuna chaita uyashpaca: “Cai runaca, Dios tucushpamari chashna nicun” ninacurcacunami. Paicuna chashna yuyacujta yachashpami, Jesusca cashna nirca:

–¿Ima nishpataj chashna millaita yuyacunguichij? ¿‘Cambaj juchacunata anchuchinimi’ ninachu, mana cashpaca: ‘Jatari, puri’ ninachu? ¿Ima ninataj ashtahuan jahualla? Runa Aichayuj ñucataca, juchacunata anchuchij cachun cai pachaman Dios cachashca cashcata cunanmi ricuchisha– nishpami, mana cuyurijta ruraj ungüihuan caj runataca cashna nirca:

–¡Jatari, canta huandumushcata apashpa huasiman rilla!– nirca.

Jesús chashna nijpica chai runaca, jatarishpa huasiman rircallami. Chashna alliyachijta tucui ricujcunaca achcata mancharishpami, chai rurai tucunata runacunaman cushcamanta, Diostaca alli nircacuna.

Jesusca Mateotami ‘Ñucata cati’ nishca

Jesusca chaimanta rishpaca, Mateo shuti runatami, impuestota japinapi tiyacujta ricurca. Paita ricushpaca:

–Ñucata cati– nijpica, Mateoca jatarishcahuan Jesusta catishpa rircallami.

10 Mateopaj huasiman rishpami, Jesusca, Paipaj yachacujcunandij chaipi micucurca. Impuestota japij achca runacunapish, juchayujcunapish chaiman chayashpami, paicunahuan micucurcacuna. 11 Chaita fariseocuna ricushpami, Jesuspaj yachacujcunataca:

–¿Ima nishpataj cancunapaj Yachachijca, impuestota japijcunahuan, juchayujcunahuanpish micucun?– nishpa tapurcacuna.

12 Shina nicujta Jesús uyashpaca, cashnami nirca:

–Mana ungushca cajcunaca, mana pi jambijta mashcanchu, ungushcacunallami mashcancuna. 13 Dios Quillcachishcapica: “Animalcunata huañuchishpa ñucaman cushpa rupachinapaj randica, shujtajcunata llaquij caichigari. Ñucaca chashna cachunmi munani” ninmi. Richij, chashna nishcataraj yachamugrichij. Ñucaca, cashcata rurajcunataca mana cayaj shamurcanichu, ashtahuanpish juchayujcunatamari, llaquirishpa Diospajman cutirichun cayaj shamurcani– nircami.

Ima shina ayunanatami yachachishca

14 Chai q'uipami, Bautiźaj Juanpaj yachacujcuna Jesuspajman shamushpaca:

–Fariseocunapish, ñucanchijpish tauca cutinmari ayunanchij. Cambaj yachacujcunaca, ¿ima nishpataj mana ayunancuna?– nishpa tapurcacuna.

15 Chashna tapujpi, Jesusca cashnami nirca:

–Bodapi cajcunaca, novio paicunallahuantaj cajpica, ¿maitataj llaquilla cangari? Cusa illajlla saquirina punllacuna chayamungami. Chaipimi ayunangacuna.

16 Pipish mauca churanataca, mana mushuj linsohuan llachapashpa siranchu. Chashna rurajpica, mushuj linsoca mauca churanataca ashtahuanmi lliquinman. 17 Shinallataj cunanlla rurashca vinotapish, mauca capachocunapica pi mana churanchu. Mushuj vinota mauca capachopi churajpica, capachopish lliquirin, vinopish tallirinllami. Chaimantami llullu vinotaca, capachocunapish vinopish ama ima tucuchun, mushuj capachocunapi churancuna– nircami.

Jairopaj ushushitaca causachishca, yahuar cacharirishca huarmitaca alliyachishcami

18 Jesús chashna yachachicujpirajmi, mandaj runaca paipajman shamurca. Chai runaca, Paipaj ñaupajpi pambacama cumurishpami cashna nirca:

–Ñuca ushushica cunanllamari huañun. Jacupaiari, paipaj jahuapi Cambaj maquita churajpica, causaringallami– nircami.

19 Shina nijpica jatarishcahuanmi Jesusca, Paipaj yachacujcunandij chai runahuan rirca. 20 Ñanta ricujpimi, Jesuspaj churana chupapica, huashamanta maquihuan shuj huarmi tuparirca. Chai huarmica, chunga ishqui huatatami yahuar cacharirishpa ungushca carca. 21 Paica: “Jesuspaj churanapi tuparishpalla alliyashallami” yuyashpami tuparirca. 22 Jesusca tigrarishpa chai huarmita ricushpaca, cashnami nirca:

–Huahua, ama manchaichu. Ñuca alliyachinata crishcamantami alliyashcangui– nircami.

Shina nijpica chai huarmica, ña alliyarcallami.

23 Chai mandajpaj huasiman Jesús chayashpaca, huacacujcunatapish, flautapi tocajcunatapishmi ricurca. 24 Paicunataca:

–Caimanta llujshipaichij. Huambraca mana huañushcachu, dormicunllamari– nircami.

Chashna nijta uyashpami, Paitaca chanzata rurarcacuna. 25 Ña tucuicuna llujshijpi huasiman yaicushpa, huambrapaj maquita Jesús japijpica, huambraca jatarircallami. 26 Jesús chashna rurashcataca, tucui chai llajtapimi huashan parlanacurcacuna.

Ñahui mana ricuj ishqui runacunatami Jesús alliyachishca

27 Chai huasimanta Jesús llujshishpa ricujpimi, ñahui mana ricuj ishqui runacunaca:

–¡Davidpaj Churi, ñucanchijta llaquihuai!– nishpa caparishpa catircacuna.

28 Ña huasipi cajpimi, chai ishqui mana ricuj runacunaca Jesuspajman chayamurca. Chaipimi Paica:

–¿Ñuca cancunata alliyachi tucunata cringuichijchu?– nishpa tapujpi, paicunaca:

–Ari Apu, crinchijmi– nircacuna.

29 Shina nijpi Jesusca, paicunapaj ñahuicunapi maquihuan japishpami:

–Cancuna crishca shinallataj alliyaichij– nirca.

30 Chashna nijpica, paicunapaj ñahuicunaca alliyarcallami. Ña alliyajpi Jesusca cutin cutinmi:

–Caitaca pajta piman parlanguichijman– nirca.

31 Chashna nijpipish paicunaca chaimanta rishcahuanmi, Jesús alliyachishcataca tucui chai llajtapi parlarcacuna.

Mana rimaj runatami Jesús alliyachishca

32 Chai alliyaj runacuna llujshishpa ricujpimi, supai japishcamanta mana rimai tucuj runata Jesuspajman pushamurcacuna. 33 Supaita Jesús llujshichijpica, mana rimaj runaca ña rimarcallami. Chaita ricushpaca, chai tucui gentecuna mancharinacushpami:

–Cashna rurajtaca, Israel llajtapica manaraj ricushcanchijchu– ninacurca.

34 Ashtahuanpish fariseocunaca:

–Supaicunata mandajhuan cashpamari, cai runaca supaicunata llujshichin– nircacunami.

Jesusca tucuicunatami llaquishca

35 Jesusca tucui pueblocunata, tucui llajtacunata purishpami, Taita Dios mandacun alli huillaita israelcuna tandanacuna huasicunapi yachachicurca. Shinallataj ima ungüihuan, ima nanaihuan cajcunatapish alliyachircami. 36 Michij illajlla, caita chaita puricuj, shitashca ovejacuna shina cajta ricushpami Jesusca, tucui chaipi cajcunataca achcata llaquirca. 37 Chaimantami, Paipaj yachacujcunataca, cashna nirca:

–Granota tandanaca achcami, tandajcunaca ashallami. 38 Ashtahuan tandajcunata cachachun, Chagrayujta mañaichij– nircami.

Slovo na cestu

Matouš 9

Ježíš uzdravuje ochrnutého

1Ježíš tedy vstoupil opět do člunu, vrátil se na druhý břeh a přišel do Kafarnaum. Na nosítkách k němu přinesli ochrnutého člověka. Ježíš viděl jejich víru, a tak řekl nemocnému: „Už se netrap, chlapče! Tvé hříchy jsou ti odpuštěny!“ Ale někteří z učitelů zákona se nad tím pozastavovali: „To jsou prázdná slova. Na to má právo jen Bůh.“

4-7 Ježíš však prohlédl jejich myšlenky a obrátil se k nim: „Myslíte si, že zůstalo jen při slovech, když jsem mu odpustil hříchy? Dokážu vám, že moje slovo má moc.“ Nato se obrátil k ochrnutému: „Vstaň a odnes svá nosítka domů!“ Lidé nad tím žasli a děkovali Bohu, že dal člověku takovou moc.

Ježíš stoluje s hříšníky v Matoušově domě

Cestou odtud uviděl Ježíš muže jménem Matouš, jak vybírá poplatky. „Pojď se mnou a staň se mým učedníkem!“ vyzval ho. Matouš hned vstal a následoval ho. 10 Později při hostině v Matoušově domě přišlo také mnoho celníků a lidí pochybné pověsti, aby poznali Ježíše a jeho učedníky. 11 Zbožné farizeje to popudilo: „Jak si váš mistr může sednout k jednomu stolu s takovými lidmi?“ 12 Když to Ježíš uslyšel, řekl jim: „Lékaře potřebují nemocní a ne zdraví. 13 Zamyslete se nad tím, co znamená to staré slovo Písma: Nechci vaše oběti a dary, ale chci, abyste byli milosrdní. Nepřišel jsem schvalovat vaši bezúhonnost, ale zvát hříšníky k pokání.“

Spor o půst

14 Potom přišli za Ježíšem žáci Jana Křtitele s otázkou: „My a farizejové často držíme půst. Proč se tvoji učedníci také nepostí, jak je zvykem zbožných lidí?“

15 Ježíš jim odpověděl: „Žádá někdo po svatebčanech, aby byli smutní a odmítali jídlo, dokud je ženich mezi nimi? Kdyby někdo ženicha odvlekl, bude po svatebním veselí. I moji učedníci se jednou postí, až přijde pravý čas. Nový život z Boha se nedá vtěsnat do starých zvyků a forem. 16 To je podobné, jako kdyby někdo přišil na staré šaty záplatu z neseprané látky. Co se stane? Záplata vytrhne chatrné tkanivo a díra se ještě zvětší. 17 Mladé víno přece také nedáváte do měchů ze staré kůže, jinak by popraskaly a obojí by přišlo nazmar. Nové víno potřebuje nové měchy!“

Ježíš uzdravuje krvácející ženu a křísí děvče

18 Zatímco Ježíš mluvil, přišel jeden z představených místní synagogy a poklonil se mu. „Moje dcera právě zemřela,“ řekl, „ale ty jí můžeš zase vrátit život. Pojď, polož na ni ruku a vrátíš jí život.“

19 Ježíš i jeho učedníci šli s ním. 20 Vtom však jedna žena, již dvanáct let postižená krvácením, se k Ježíšovi zezadu přiblížila a dotkla se okraje jeho roucha. 21 Myslela si: Když se alespoň dotknu jeho šatu, určitě se uzdravím. 22 Ježíš se však otočil, podíval se na ni a řekl: „Raduj se, tvá víra tě zachránila.“ A opravdu, v tu chvíli byla žena zbavena svého trápení.

23 Pak Ježíš došel k domu onoho představeného synagogy, kde hrála pohřební hudba a naříkal shromážděný dav. 24 Řekl jim: „Jděte všichni pryč! Smrt té dívky pomine jako spánek.“ Ale nikdo ho nebral vážně a vysmívali se mu. 25 Když byl dům konečně vyklizen, Ježíš vešel, vzal děvčátko za ruku a ono vstalo. 26 Zpráva o tom se rychle roznesla po celém kraji.

Ježíš uzdravuje slepého a němého

27 Na cestě odtud se k Ježíšovi přidali dva slepci a volali: „Kriste, králi, slituj se nad námi!“ 28 Šli za ním až do domu. Ježíš se jich zeptal: „Opravdu věříte, že vám mohu vrátit zrak?“

29 „Určitě, Pane,“ ujišťovali ho slepci. Dotkl se jejich očí a řekl: „Staň se vám, jak věříte.“ 30 V tu chvíli prohlédli. Pak jim důrazně přikázal: „Nechte si to pro sebe, ať se nikdo o tom nedoví!“ 31 Ale oni chodili po celém kraji a všude o něm mluvili.

32 Sotva odešli, přivedli k Ježíšovi němého člověka, posedlého zlým duchem. 33 Ježíš démona vyhnal a němý začal mluvit. Zástupem proběhla vlna údivu: „Nikdy se v Izraeli nic podobného nedělo!“ 34 Farizejové to však vysvětlovali: „Vyhání ďábly, protože je ve spojení s jejich vládcem.“

Ježíš nabádá učedníky k modlitbám za dělníky ke žni

35 Potom Ježíš procházel všemi městy i vesnicemi, učil v tamních synagogách a kázal radostnou zvěst o Božím království. A kamkoliv přišel, všude uzdravoval nemoci všeho druhu.

36 Když se tak díval na zástupy lidí stojící před ním, bylo mu jich líto, protože nevěděli, na koho se obrátit a kde hledat pomoc. Byli jako ovce bez pastýře. 37 Svým učedníkům řekl: „Ti všichni patří Bohu jako úroda svému hospodáři. Je však málo ženců. 38 Proto proste Pána, ať pošle pracovníky na své žně.“