Mushuj Testamento Diospaj Shimi

Mateo 8:1-34

Leprahuan ungushca runatami Jesús alliyachishca

(Mar 1:40-45; Luc 5:12-16)

1Yachachishca qʼuipa urcumanta Jesús uriyamucujpica, achcacunami Paita catimurca. 2Chaipica ñapish leprahuan ungushca runami Jesuspajman shamushpa, Paipaj ñaupajpi pambacama cumurishpa:

—Apu, ñucata alliyachisha ninguipishchari, alliyachihuai— nirca.

3Shina nijpi Jesusca:

—Ari, lepra canmanta anchuchun ninimi— nishpa paita japirinca, lepraca chingarircallami.

4Chashna alliyajpimi, Jesusca cashna nirca:

—Riqui, pi canta alliyachishcata pajta piman huillanguiman. Curamantajcarinpish ricuchigri. Paicuna can alliyashcata ricuchunca, Diosman imata cuchun nishpa Moisés mandashcapi nishcata cugri— nircami.

Patsaj soldadocunata mandajpaj servijtami Jesús alliyachishca

(Luc 7:1-10)

5Jesús Capernaum puebloman chayashpa ña yaicucujpimi, patsaj soldadocunata mandaj shamushpaca cashna nirca:

6—Apu, ñucata servij huambrami mana cuyurijta ruraj ungüi japijpi, llaquinayajta huasipi siricun— nirca.

7Chashna nijpi Jesusca:

—Shinashpaca alliyachigrisha— nircami.

8Shina nijpimi, patsaj soldadocunata mandajca, cashna nirca:

—¿Apu, ñucaca imallapish cajpichu, canca ñuca huasiman yaicunguiari? Can “Alliyai” nijpica, ñuca servijca alliyangallamari. 9Ñucaca, mandajcuna mandashcallami cani. Ñucapish ñuca mandana soldadocunata charinimi. Maijan soldadota ñuca “Ri” nijpica rinllami, “Shamui” nijpipish, shamunllami. Shinallataj ñuca servijtapish “Caita rurai” nijpica, ruranllami— nircami.

10Chashna nijta Jesús uyashpaca, achcata cushicushpami, Paita catijcunata cashna nirca:

—Israelcunapurapica, cai runa shina ñucata alli crijtaca manataj ricushcanichu, chaica chashnatajmi. 11Cancunaman huillanimi: Inti llujshin, inti yaicun ladomanta achcacuna shamushpami, jahua pacha Dios mandacunpica yaicungacuna. Paicunami Abrahamhuan, Isaac-huan, Jacobohuan tiyarishpa micungacuna. 12Ashtahuanpish, ‘Dios mandacunpimi causacun’ nishcacunarajmi, canllaman shitashca cangacuna. Paicunaca, ucu pacha amsapi shitajpimi, huacangacuna, quirupish caniringacuna— nircami.

13Shina nishpa Jesusca, patsaj soldadocunata mandajtaca:

—Cambaj huasiman rilla, cambaj huambraca can crishca shinallataj alliyangallami— nircami.

Jesús chashna nijpica, chai huambraca ña alliyashcallami carca.

Pedropaj suegratami Jesús alliyachishca

(Mar 1:29-34; Luc 4:38-41)

14Chai qʼuipami, Pedropaj huasiman Jesús chayashpaca, Pedropaj suegra fiebrehuan anchayashpa, camapi siricujta ricurca. 15Ungushcapaj maquita Jesús japijpica, alliyarcallami. Alliyashcahuanmi, jatarishpa paicunaman cararca.

16Ña tutayamucujpica, supai japishca achcacunatami Jesuspajman pushamurcacuna. Jesusca, shuj shimita rimashpallami, supaicunataca llujshichirca. Shinallataj ungushcacunatapish tucuicunatami alliyachirca. 17Dios ima nishcata huillaj Isaiasmi: “Paimi, ñucanchij ungüicunatapish, ñucanchij nanaicunatapish aparca” nishca carca. Jesusca chashnatajmi pajtachirca.

Jesusta catisha nishpaca tucuitami saquina

(Luc 9:57-62)

18Jesusca, Paipaj muyundijpi achcacuna cajta ricushpami, Paipaj yachacujcunataca:

—Cuchata chʼimbashunchij— nirca.

19Jesús chashna nicujpica, Mandashcata yachachijca Paipajman chayamushpami:

—Yachachij, can maiman rijpipish canhuanmi risha— nirca.

20Chashna nijpimi, Jesusca cashna nirca:

—Atujcunapish causana jutcuta charinmi, pajarocunapish tʼaźinta charinmi. Ashtahuanpish Runa Aichayuj ñucaca, maipi samarinallatapish mana charinichu— nircami.

21Shujtaj yachacuj cʼuchuyashpaca:

—Apu, shuyapai ñuca yayataraj pambamugrisha— nirca.

22Chashna nijpimi, Jesusca cashna nirca:

—Canca ñucahuan jaculla. Huañushcaman rijchashpa causacujcuna, paicunapaj huañushcacunata pambachun saquilla— nircami.

Jesusca yacuta huaira cuyuchijpi jarcashcami

(Mar 4:35-41; Luc 8:22-25)

23Chashna nishca qʼuipa, barcoman Jesús huichiyajpica, Paipaj yachacujcunapish catishpa rircallacunami. 24Ñapish achca huaira jatarishpami, yacuta caiman chaiman cuyuchirca. Yacu jatarishpa barcopi jundai callarijpipish, Jesusca dormicurcallami. 25Pai manataj rijcharijpimi, yachacujcunaca:

—¡Apunchij Jesús, ña huañugrinchijca, quishpichihuaiari!— nishpa rijchachircacuna.

26Jesús rijcharishpaca:

—¿Ima nishpataj manchaihuan huañucunguichij? Ñucataca, manamari tucui shunguhuan cringuichijchu— nishpami jatarirca.

Jatarishcahuanmi, huairatapish, yacutapish sinchita rimashpa jarcarca. Pai jarcajpica huairapish, yacupish casijlla tucurcallami. 27Chaita ricushpaca, tucui chaipi cajcunami achcata mancharinacushpa:

—Cai Runaca, ¿imatajchu, imamí? Pai rimashcataca huairapish, yacupish uyanllamari— ninacurca.

Ishqui runacunamantami supaicunata llujshichishca

(Mar 5:1-20; Luc 8:26-39)

28Cuchata chʼimbashpa Gadara llajtaman Jesús chayajpica, ishqui runacunami panteonmanta llujshishpa, Paihuan tupanaman shamurca. Chai runacunaca supaihuan cashcamanta, yallitaj millai runacunami carca. Chaimantami chai ñantaca, pipish mana puri tucurca. 29Ñapish chai runacunaca:

—Diospaj Churi Jesús, canca, ¿imatataj ñucanchijtaca nij shamunguiari? ¿Llaquichina punlla manaraj chayamujpichu, llaquichij shamungui?— nishpami caparircacuna.

30Chai chaininijllapica, achca cuchicunami micushpa puricurca. 31Chaimantami supaicunaca, Jesustaca:

—Cai runacunamanta ñucanchijta llujshichishpaca, chai cuchicunapi yaicuchun saquihuai— nircacuna.

32Shina nijpi Jesús:

—Richijlla— nijpica, chai ishqui runacunamanta llujshij supaicunaca, cuchicunapimi yaicurcacuna.

Chaimantami chai tucui cuchicunaca, jahua quinrimanta singushpa, cuchaman huashicushpa huañurca.

33Chashna tucujpica cuchicunata michijcunaca, mancharishpa puebloman callpashpami, tucui imalla tucushcata parlarcacuna. Shinallataj chai ishqui runamanta Jesús supaicunata llujshichishcatapishmi parlarcacuna. 34Chaita uyashcahuanmi, chai pueblomanta tucuicuna Jesuspajman chayamushpaca: “Ñucanchij llajtamantaca ripailla” nircacuna.

Slovo na cestu

Matouš 8:1-34

Ježíš uzdravuje malomocného

1Velké zástupy se hrnuly za Ježíšem, když sestupoval s hory. 2Tu se k němu přiblížil malomocný, klekl před ním a řekl: „Pane, budeš-li chtít, můžeš mne uzdravit!“

3Ježíš zvedl ruku, dotkl se toho muže a řekl: „Ano, chci. Ať tvá nemoc zmizí!“ A hned byl ten malomocný zdráv. 4Ježíš mu pak řekl: „Nikomu nic neříkej, ale jdi, ukaž se knězi a vezmi s sebou obětní dar, který ustanovil Mojžíš pro uzdravené od malomocenství. To bude veřejné svědectví o tvém uzdravení.“

Římský setník projevuje svou víru

5Když Ježíš přicházel do Kafarnaum, přistoupil k němu římský setník s prosbou: 6„Pane, můj služebník leží doma ochrnutý a má velké bolesti.“

7Ježíš mu odpověděl: „Přijdu za ním a uzdravím ho.“ 8Setník mu však na to řekl: „Pane, nezasloužím si, aby ses namáhal ke mně domů. Vždyť stačí tvé slovo, a bude uzdraven. 9Já vím, jak to je: sám poslouchám i poroučím. Když vojákovi rozkážu, tak jde, když ho zavolám, přijde. A když uložím svému služebníkovi práci, tak ji vykoná. Takovou moc máš ty i nad nemocemi.“

10Když to Ježíš uslyšel, podivil se a řekl těm, kteří šli s ním: „Řeknu vám, že s tak velikou vírou jsem se nesetkal v celém Izraeli. 11Je to opravdu tak, že mnozí lidé z celého světa budou přijati do Boží věčné říše, 12zatímco mnozí Izraelci, pro které byla připravena, budou z ní vyloučeni; zbyde jim beznaděj, bolest a pláč.“

13Potom se Ježíš obrátil opět k setníkovi: „Jdi domů. Čemu jsi uvěřil, ať se stane.“ V tu chvíli se služebník uzdravil.

Ježíš uzdravuje Petrovu tchyni a mnoho dalších

14Pak Ježíš navštívil Petra a našel jeho tchyni schvácenou horečkou. 15Dotkl se její ruky, teplota klesla a jí se ulevilo natolik, že vstala a obsloužila hosta.

16Večer k němu přivedli mnoho posedlých, on je pouhým slovem zbavil zlého a všechny nemocné uzdravil. 17Tím se naplnilo, co předpověděl prorok Izajáš: „On na sebe vzal naše slabosti a nesl naše nemoci.“

Ježíš učí o ceně následování

18Když Ježíš viděl, jak se kolem něj kupí množství lidí, chtěl se na loďce přeplavit na druhou stranu jezera; 19zadržel ho však ještě jeden učitel zákona: „Mistře, chci být stále s tebou.“

20Ježíš mu odpověděl: „Každá liška má svou noru, pták hnízdo, ale já často nemám kde spát.“

21Jeden z jeho žáků mu zase řekl: „Pane, než půjdu s tebou, dovol mi ještě pohřbít mého otce.“ 22Ale Ježíš mu odpověděl: „Ty pojď se mnou! Poslední službu mrtvému může poskytnout za tebe i ten, kdo se ještě duchovně neprobudil.“

Ježíš utišuje bouři

23Pak vyplul spolu se svými učedníky. 24Nad jezerem se strhla prudká bouře, takže člunu hrozilo potopení ve vlnách. Ježíš však klidně spal. 25Probudili ho: „Pane, zachraň nás. Jde o život!“ 26Ale on jim řekl: „Proč se bojíte? Kde je vaše víra?“ Vstal, okřikl vítr i vlny, a nastal klid. 27Kteří to viděli, byli naplněni údivem a říkali si: „Kdo to vlastně je, že ho poslouchají vítr i moře?“

Ježíš vyhání démony do stáda vepřů

28Když přistáli na druhém břehu jezera poblíž Gadary, narazili na dva muže posedlé démony. Ti žili ve skalních hrobech a byli tak nebezpeční, že se nikdo neodvážil tudy chodit. 29Na Ježíše začali křičet: „Co je ti do nás, Boží Synu? Ještě na nás nemáš právo!“ 30Opodál se páslo velké stádo vepřů. 31„Když nám bereš moc nad lidmi, nech nám ji aspoň nad těmi vepři,“ prosili démoni.

32On jim řekl: „Zmizte!“ Démoni opustili muže a zmocnili se zvířat. V tom okamžiku se celé stádo splašilo a hnalo se dolů k jezeru, kde se utopilo. 33Pasáci vepřů utekli do města a všude roznesli, co se stalo. 34Celé město se šlo na Ježíše podívat, ale žádali ho, aby z jejich kraje odešel.