Mushuj Testamento Diospaj Shimi

Mateo 25:1-46

Chunga solteracunahuan chʼimbapurashpa yuyachishca parlomi

1Jahua pacha Dios mandanaca shamuj punllapica, chunga solteracuna lamparacunata japichishpa, noviohuan tupanaman llujshij shinami canga. 2Chai solteracunamanta pichcaca, alli yuyaiyujmi carca, pichcaca yuyai illajmi carca. 3Yuyai illajcunaca lamparata apashpapish, cutin churangapaj aceitetaca mana aparcacunachu. 4Ashtahuanpish alli yuyaiyujcunaca lamparatapish, aceiteta apanapi aceitetapish aparcacunami. 5Novio mana utca shamujpimi, chai chunga solteracunaca dormi atijpi, dormircacuna. 6Chaupi tutapica, ñapish: “Novio shamunca, tupanaman llujshichij” nishpa caparishca uyarircallami. 7Chaita uyashpami, chai chunga solteracunaca jatarishpa, lamparacunata allichircacuna. 8Chaipica yuyai illaj pichca solteracunaca, caishuj alli yuyaiyujcunataca: “Ñucanchij lamparacunami ñalla huañugrin, ashalla aceiteta cuhuaichij” nircacunami. 9Ashtahuanpish alli yuyaiyuj solteracunaca: “Mana, cancunapajpish, ñucanchijpajpish mana pajtangachu. Cʼatujcunapajpi randimugrichijlla” nircacunami. 10Chai solteracuna aceiteta randimungacamaca, novioca ñami chayamurca. Pai chayamujpica, allichirishca solteracunaca noviohuan boda huasiman yaicujpi, pungutaca huichcarcami. 11Chai qʼuipami, caishuj solteracunapish shamushpaca: “¡Huasiyuj, huasiyuj, punguta pascapai!” nishpa caparircacuna. 12Shina caparijpi novioca: “Cancunataca mana rijsinichu, pipishchari canguichij” nircami.

13Jesusca cashnapishmi nirca:

Runa Aichayuj ñuca ima punlla, ima horas tigramunataca mana yachanguichijchu. Chaimanta, yuyaipi chaparacuichij.

Cullquita mingashcahuan chʼimbapurashpa yuyachishca parlomi

14Jahua pacha Dios mandacunca, shuj charij runa paipaj runacunata cayashpa, paipaj cullquita mingashpa, shujtaj llajtaman rij shinami. 15Shuj runamanca, pichca huarangata, caishujmanca ishqui huarangata, chaishujmanca shuj huarangatami, cullquita mingarca. Quimsandijmanmi, paicuna mirachi tucuipajllata mingashpa, shujtaj llajtaman rirca. 16Chai pichca huaranga cullquita chasquij runaca, randishpa, cʼatushpa, shujtaj pichca huarangahuanmi mirachirca. 17Shinallataj ishqui huaranga cullquita chasquij runapish, shujtaj ishqui huarangahuanmi mirachirca. 18Ashtahuanpish shuj huaranga cullquita chasquij runaca, paipaj amo mingashcataca pambata jutcushpami pacarca.

19Chai charij runaca, tauca huatacuna qʼuipami tigramurca. Pai shamushpami, mingashca cullquita mashnata mirachishcata tapungapaj, chai quimsa runacunata cayarca. 20Pichca huaranga cullquita chasquij runaraj shamushpami, pai mirachishca pichca huaranga cullquindij apamurca. Chaita apamushpami: “Apu, ñucamanca pichca huarangatami saquircangui. Can saquishca cullquihuanca, shujtaj pichca huarangatami mirachircani” nishpami curca. 21Chashna cujpi chai amoca: “Allitami rurashcangui. Canca alli servij, alli caźuj runami cangui. Cai ashalla cullquitapish alli mirachishcamantaca, cunanca ashtahuan yalli ruranatami canmanca mingasha. Ucuman jacupai, cushicushun” nircami. 22Chai qʼuipaca, ishqui huaranga cullquita chasquij runapish chayamushpaca: “Apu, can saquishca ishqui huaranga cullquihuanca, shujtaj ishqui huarangatami mirachircani” nishpami curca. 23Chaita cujpi chai amoca: “Allimi rurashcangui. Canca alli servij, alli caźuj runami cangui. Cai ashalla cullquitapish allimi mirachishcangui. Cunanca ashtahuan yalli ruranatami canmanca mingasha. Ucuman jacupai, cushicushun” nircami. 24Chai qʼuipaca, shuj huaranga cullquita chasquij runapish shamushpaca cashnami nirca: “Apu, canca mana tarpushpapish tandasha nij cashcata, imata mana cushpapish tigrachichun nij cashcata, pʼiñarijlla cashcata yachanimi. 25Chashna cajpi canta manchashpami, cambaj cullquitaca, pambata jutcushpa pacarcani. Caillahuan cambaj cullqui” nircami. 26Shina nijpi chai amoca, cashnami nirca: “Canca millai, qʼuilla servijmi cangui. Chashna mana tarpushpapish tandasha nij cashcata, imata mana cushpapish tigrachichun nij cashcatamari ñucataca rijsishcangui. 27Chashna cajta yachashpacarin, ñuca cullquitaca, cullquita mirachijcunaman cunguiman carcaca. Ñuca tigramushpaca, huahua cullquindijmi japiman carcani.”

28Pai charicun huaranga cullquita quichushpa, chunga huaranga cullquita charijman cuichij. 29Charijman ashtahuan cujpi, ashtahuan charingami. Mana charijtaca, pai ashalla charishcatapish quichushca cangami. 30Cai imapaj mana valij runataca, canlla amsaman llujshichishpa shitaichij. Chaipimi huacanga, quirupish caniringa.

Millaicunataca allicunamanta chʼicanchingami

31Runa Aichayuj ñuca mandangapaj shamushpaca, jucha illaj tucui angelcunandij shamushpami, sumaj achij nicuj tiyarinapi tiyarisha. 32Mai llajtacunamantapish, tucuicunami ñuca ñaupajpi tandachishca cangacuna. Ña tandachishpaca, michijllataj ovejacunata chivocunamanta chʼicanyachij shinami, allicunataca millaicunamanta chʼicanyachisha. 33Allicunataca, ñuca alli ladomanmi churasha, millaicunataca ñuca lluqui ladomanmi churasha. 34Chai qʼuipami, Jatun Mandaj ñucaca, alli ladoman cajcunataca cashna nisha: “Ñuca Yaya alli nishcacuna, ñucahuan mandangapaj shamuichij. Cai mandanataca, Dios cai pachata rurashca punllamantami cancuna japichun allichishca. 35Cancunaca ñuca yaricaihuan cajpi, cararcanguichijmi. Yacunaihuan cajpipish, yacuta cuhuarcanguichijmi. Ñuca shujtaj llajtapi puricujpipish, huasipi chasquircanguichijmi. 36Shinallataj churana illaj cajpipish, churanata cuhuarcanguichijmi. Ungushca cajpipish, carcelpi tiyacujpipish, ricuj shamurcanguichijmi” nishami. 37Chashna nijpica cashcata rurajcunaca, cashnami ningacuna: “Apunchij Jesús, ¿maipitaj Can yaricaihuan puricujta ricushpa cararcanchij? ¿Maipitaj Can yacunaihuan puricujta ricushpa, yacuta curcanchij? 38¿Maipitaj cantaca, shujtaj llajtapi puricujta ricushpa huasipi chasquircanchij? ¿Maipitaj Cantaca churana illajta ricushpa, churanata curcanchij? 39¿Maipitaj Cantaca ungushca cajpi, carcelpi cajpi ricugrircanchij?” ningacunami. 40Shina nijpimi Jatun Mandaj ñucaca, cashna nisha: “Ñucata crij cai uchilla huauquicunapaj ima allita rurashpaca, ñucapajmari chaitaca rurarcanguichij, chaica chashnatajmi” nishami.

41Chai qʼuipaca, ñuca lluqui ladoman cajcunataca, cashnami nisha: “Pʼiñashcacuna, caimanta anchuichij. Cancunaca, ucu pacha mana huañuj ninaman richij. Chai ninaca diablopajpish, paipaj angelcunapajpish rurashcami. 42Cancunaca ñuca yaricaihuan cajpi, mana cararcanguichijchu. Yacunaihuan cajpipish, mana yacuta curcanguichijchu. 43Shujtaj llajtapi puricujpipish, mana huasipi chasquircanguichijchu. Churana illaj cajpipish, mana churachircanguichijchu. Ungushca cajpipish, carcelpi tiyacujpipish ñucataca mana ricuj shamurcanguichijchu” nishami. 44Ñuca chashna nijpi, paicunapish cashnami ninga: “Apunchij Jesús, ¿maipitaj Cantaca yaricaihuan, yacunaihuan puricujpipish, shujtaj llajtamanta shamushpa puricujpipish, churana illaj, ungushca puricujpipish, carcelpi tiyacujpipish mana servircanchigari?” ningacunami. 45Paicuna chashna nijpi ñucaca: “Cancunaca, cai ashtahuan uchilla ñuca huauquicunapaj ima allita mana rurashpaca, ñucapajmari mana rurarcanguichij” nishami, chaica chashnatajmi. 46Chashnacunaca, jatun llaquimanmi huiñaipaj ringacuna. Ashtahuanpish cashcata rurajcunaca, huiñai causaimanmi ringacuna— nircami.

Slovo na cestu

Matouš 25:1-46

Ježíš vypráví podobenství o deseti družičkách

1„Můj druhý příchod se bude v určitém smyslu podobat svatbě. Ti, kteří mne budou očekávat, jsou jako deset družiček, které vyhlížely ženicha, aby ho přivítaly světlem svých lamp. 2-4Jenom pět z nich bylo prozíravých a vzalo si s sebou nádobky s olejem na doplnění svítilen. Ostatní dívky na to lehkomyslně zapomněly. 5Ženich dlouho nešel, a tak všechny družičky zmohla únava a usnuly. 6O půlnoci je vytrhl ze spánku křik: ‚Ženich jde! Pojďte ho přivítat!‘

7-8Dívky vyskočily a rychle si upravovaly svítilny. Ty lehkomyslné, které si nevzaly dost oleje, žadonily na ostatních: ‚Dejte nám trochu svého oleje, světlo nám již zhasíná!‘ 9Ale ty rozumné jim odpověděly: ‚Když se rozdělíme, nevystačí olej nám ani vám. Zkuste to raději u kupce!‘

10Sotva však odběhly pro olej, přišel ženich a ty dívky, které byly připraveny, šly s ním na svatební hostinu. 11Dalších pět družiček přišlo už k zavřeným dveřím. Volaly: ‚Pane, otevři nám!‘ 12Ale on odpověděl: ‚Je pozdě, už vás nemohu přijmout.‘

13A tak buďte vždycky připraveni, protože nevíte, ve které chvíli přijdu.

Ježíš vypráví podobenství o svěřených penězích

14-15Dám vám jiný příklad. Jeden člověk si před odjezdem na dalekou cestu zavolal své zaměstnance a svěřil jim svůj majetek. Každému podle jeho schopností: jednomu pět tisíc, druhému dva a dalšímu jeden. Potom odcestoval. 16Zaměstnanec, který dostal pět tisíc, začal obchodovat a vydělal dalších pět tisíc. 17Ten, který dostal dva tisíce, také sumu zdvojnásobil. 18Ale ten, kterému byl svěřen jeden tisíc, vykopal v zemi jámu a do ní peníze ukryl. 19Po delší době se zaměstnavatel vrátil a chtěl, aby mu podřízení předložili účty. 20První přinesl peníze a řekl: ‚Pane, svěřil jsi mi pět tisíc a tady máš zisk dalších pět tisíc.‘ 21Pán ho pochválil za dobrou práci a řekl mu: ‚Osvědčil ses v malém úkolu, proto ti mohu svěřit mnohem víc. A nyní tě zvu na oslavu svého návratu.‘

22Přišel druhý a řekl: ‚Pane, svěřil jsi mi dva tisíce a odevzdávám ti čtyři.‘ – 23‚Velmi dobře!‘ řekl pán, ‚jsi pilný a spolehlivý. Splnil jsi malý úkol, svěřím ti větší. I tebe zvu na hostinu.‘

24Pak skládal účty ten poslední: ‚Pane, vím, že jsi přísný a záleží ti na zisku, 25ale já jsem měl strach, abych neprodělal, a proto jsem raději peníze zakopal a tady ti je v pořádku vracím.‘ – 26Pán zvolal: ‚Ty lenochu! Ty ničemo! Věděl jsi, oč mi jde. 27Měl jsi svěřené peníze uložit a vynesly by mně aspoň úrok! 28Vezměte od něho ty peníze a dejte je prvnímu. 29Protože tomu, kdo dobře využívá, co mu bylo svěřeno, bude ještě přidáno. Kdo se ani trochu nesnaží, přijde o všechno. 30Toho lenocha vyžeňte ven do tmy. Zbyde mu jen pláč a pozdní lítost.‘

Ježíš mluví o konečném soudu

31Až přijdu v královském majestátu, v doprovodu všech andělů, zasednu k soudu, 32-33kam se dostaví všichni lidé. To bude chvíle konečného rozdělení lidstva. Jako pastýř vybírá ze stáda ty, které si ponechá a které vyřadí, 34tak i já řeknu svým věrným po pravici: ‚Pojďte, sám Otec vás zve do království, které je pro vás připraveno od počátku světa. 35Měl jsem hlad, a dali jste mi najíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, neměl jsem střechu nad hlavou, a vy jste mne přijali, 36neměl jsem co na sebe, a vy jste mne oblékli, v nemoci jste o mne pečovali, a když jsem byl ve vězení, přišli jste za mnou.‘ 37-39Ti věrní namítnou: ‚Nevzpomínáme si, že bychom měli někdy příležitost se takto o tebe postarat.‘

40Tehdy jim odpovím: ‚Co dobrého jste udělali pro jednoho z mých nepatrných bratrů, to jste udělali pro mne.‘

41Těm shromážděným po levici řeknu: ‚Pryč ode mne, propadli jste ohni zatracení, který je připraven pro satana a pro jeho pomocníky! 42-43Vždyť když jsem měl hlad, nedali jste mně najíst, žíznil jsem, a nedali jste mi pít, neměl jsem střechu nad hlavou, a zavřeli jste přede mnou, neměl jsem co na sebe, a neoblékli jste mne, v nemoci jste o mne nepečovali, a když jsem byl ve vězení, nepřišli jste za mnou.‘

44Budou se obhajovat: ‚Pane, jak jsme ti mohli pomoci, když jsme tě nikdy neviděli?‘

45Řeknu jim: ‚Teď už na tom nic nezměníte. Co jste zůstali dlužni tomu nejposlednějšímu, upřeli jste mně.‘

46Ti postavení na levici budou odsouzeni na věky, ale ti na pravici budou žít věčně.“