Uvasta pallajcunahuan chʼimbapurashpa yuyachishca parlomi
1Jahua pacha Dios mandacunca, uvas chagrayuj runa shinami. Chai runaca, paipaj chagrapi uvasta pallachunmi, pallajcunata tutamanta utca mashcanaman llujshirca. 2Risha nijcunamanca, chai punlla pallashcamantaca shuj denario cullquillatami cuna tucurca. Chashna ari ninacushpami, paipaj chagrapi uvasta pallanaman cacharca. 3Chagrayujca, ña punllata plazaman rishpaca, imata rurana illajpi, yanga tiyacujcunatami ricurca. 4Paicunataca: “Cancunapish ñuca chagrapi uvasta pallagrichij. Pallashcamantaca mashnata cuna cashcallatataj cushallami” nijpica, pallanaman rircallacunami. 5Chagrayujca cutin chaupi punllata, chaupi punlla catitapish pallajcunata mashcanaman rircarajmi. 6Ña pichca horas tucugrij chishita cutin rishpapish, imata mana rurashpa tiyacujcunata ricushpami: “¿Ima nishpataj tiyashpalla cainacunguichij?” nircami. 7Shina nijpi paicunaca: “Imata ruranaman pi mana apajpimari, caipi tiyacunchijlla” nircacunami. Shina nijpi chagrayujca: “Shinashpaca, cancunapish ñuca chagrapi uvasta pallagripaichij, mashna cuna cashcata cushallami” nishpami cacharca. 8Ña tutayajpica, chagrayujca qʼuiputa cayashpaca: “Pallajcunata cayashpa, qʼuipa shamujcunamanta callarishpa, punta shamujcunacama cullquita cugri” nircami. 9Cayajpica, pichca horas tucugrij chishita pallai callarijcunaraj shamushpaca, shuj denariotami chasquircacuna. 10Tucui punlla pallajcuna shamucushpaca: “Ñucanchijcarin caishujcunata yallimi japishun” yuyarcacunami. Chashna yuyashpapish, caishujcuna shinallataj shuj denariollatatajmi chasquircacuna. 11Caishujcunaman shinallataj cujpica, pʼiñarishpami chagrayujta rimarcacuna: 12“Canca chishita shamushpa, shuj horasllata pallajcunamanmari, ñucanchijman shinallataj cungui. Ñucanchijca llaquinayajtamari, tucui punlla rupaipi pallashpa cainamunchij” nircacunami. 13Shina nijpimi chagrayujca, paita rimacujcunamanta shujtaca cashna nirca: “Riqui, amigo. ¿Canmanca manachu cuna tucushcata cucuni imatagari? Illu shuj denariota cusha nijpica, ari nishpamari shamurcangui. 14Jaica, cambaj cullquita japishpa rilla. Ñucatajmi punlla tucurita shamujmanpish, canman shinallataj cusha nini. 15Ñuca cullqui cashcataca, ¿manachu imatapish rurai tucuni? ¿Ñuca alli shungu cashpa chashna cujpichu pʼiñaringui?” nircami. 16Chashnamari ñaupa cajcunaca huashaman saquiringa, qʼuipa cajcunami puntapi churashca canga. Cayashcacunaca achcacunami, agllashcacunatajca ashacunallami— nishpami parlarca.
Jesusca cutintajmi Paita huañuchinata huillashca
(Mar 10:32-34; Luc 18:31-34)
17Jesusca, Jerusalenman huichiyacushpami, chunga ishqui yachacujcunallata chʼicanchishpa cashna nirca:
18—Uyaichij, Jerusalenmanmi huichiyacunchij. Chaipimi, Runa Aichayuj ñucataca japishpa, curacunata mandajcunaman, Mandashcata yachachijcunaman cungacuna. Paicunami ñucata juchachishpa, ‘Huañunami cangui’ ningacuna. 19Chai qʼuipaca, huañuchichun mana israelcunaman cujpi, paicunami pugllashpa asingacuna, macangacuna, chacatangacuna. Huañuchijpipish, quimsa punllapica causarishallami— nircami.
Zebedeopaj huarmimi churicunapajlla allita mañashca
(Mar 10:35-45)
20Chashna nishca huashami Zebedeopaj huarmica, paipaj ishqui churicunandij Jesuspajman shamurca. Imata cashpaca mañangapaj, chai huarmi Paipaj ñaupajpi pambacama cumurijpimi, 21Jesusca:
—¿Imatachari nipangui?— nishpa tapurca.
Shina nijpica, chai huarmica cashnami nirca:
—Can mandacushpaca, cai ñuca ishqui churicunataca shujtaca alli ladopi, shujtaca lluqui ladopi tiyachipangui— nircami.
22Shina nijpimi Jesusca, cashna nishpa cutichirca:
—Imata mañacushcata mana yachanguichijchu. ¿Cancunaca, jayaj ubyana shina llaquicunata, ñuca shina apai tucunguichijchari? ¿Bautiźarinatapish ñuca shina bautiźari tucunguichijchari?— nijpi paicunaca:
—Ari, chashna rurashunllami— nircacuna.
23Chashna nijpi, Jesusca cashnami nirca:
—Ari, llaquicunataca ñuca shinallataj apanguichijmi, ñuca shina bautiźashca canguichijmi. Shina cajpipish ñuca alli ladoman cashpa, lluqui ladoman cashpapish tiyachinaca mana ñuca maquipichu. Chaipica, ñuca Yayami maijanpaj allichishca cashpaca, paita tiyachinga— nircami.
24Chashna mañajta caishuj chunga yachacujcuna uyashpaca, chai huauquindijcunahuanca pʼiñarircacunami. 25Chaimantami Jesusca, paicunata cayashpa, cashna nirca:
—Cancunallataj yachanguichijmi. Cai pacha llajtacunata mandajcunallami, gentecunataca sarushpa charincuna. Jatun nishcacunapish tucuicunatami quiquinta servichishpa charincuna. 26Ashtahuanpish cancunapurapica mana chashnachu canga. Cancunapura maijan jatun canaman chayasha nijca, cancunata servichun. 27Pipish puntapi casha nishpaca, caishujcunata servinapi huatarichun. 28Ñuca, Runa Aichayuj cashpapish, mana servishca puringapaj shamurcanichu. Ashtahuanpish ñucaca servingapajpish, huañushpa achcacunata quishpichingapajpishmari shamurcani. Chaimantami chashna mandani— nircami.
Jesusca ñahui mana ricuj ishqui runatami Jericopi alliyachishca
(Mar 10:46-52; Luc 18:35-43)
29Jesús Paipaj yachacujcunandij Jericomanta llujshicujpica, achcacunami Paita caticurcacuna. 30Ñahui mana ricuj ishqui runacunami ñan cʼuchullapi tiyacushpaca, ‘Jesusmi shamucun’ nijta uyarcacuna. Chaimantami:
—¡Davidpaj Churi, Apu, ñucanchijtaca llaquihuaiari!— nishpa caparircacuna.
31Chashna caparicujpimi, caticuj gentecunaca upallachun nishpa jarcarcacuna. Shina cajpipish chai runacunaca, ashtahuan sinchitami:
—¡Davidpaj Churi, Apu, ñucanchijtaca llaquihuaiari!— nishpa caparircacuna.
32Chashna caparijpi, Jesús shayarishpa paicunata cayashpaca:
—¿Imatataj rurachun ninguichij?— nishpami tapurca.
33Shina nijpi paicunaca:
—Apu, ñucanchij ñahuita alliyachihuai— nircacunami.
34Chashna nijpi Jesusca, chai ishqui runacunata llaquishpa, paicunapaj ñahuipi maquihuan tuparijpica, ricurcallacunami. Paicunapaj ñahui ricujpica, Jesusta catishpa rircallacunami.
Ježíš vypráví podobenství o dělnících se stejnou mzdou
1Když Bůh dává podíl na věčném životě, jedná jako vi nař, který časně najal dělníky k práci na své vinici 2a dohodl se s nimi na denní mzdě ve výši jednoho stříbrňáku. 3Dopoledne šel opět okolo místa, kde se najímaly pracovní síly, a uviděl tam stát ještě jiné, kteří čekali na práci. 4Řekl jim tedy: ‚Jděte i vy na mou vinici a dostanete mzdu, která vám náleží.‘ 5A oni šli.
Potom šel znovu na to místo v poledne a opět odpoledne a najal další dělníky. 6K večeru tam uviděl postávat jiné a zeptal se jich: ‚Proč tu tak nečinně stojíte celý den?‘
7‚Nikdo nás nenajal k práci,‘ odpověděli.
On jim na to řekl: ‚Jděte také na mou vinici a dostanete spravedlivou mzdu.‘
8Večer potom vinař nařídil svému správci: ‚Zavolej dělníky a zaplať jim za práci. Začni u těch, kteří přišli poslední.‘
9Ti, kteří nastoupili do práce až večer, dostali po stříbrňáku. 10Dělníci, kteří pracovali od rána, si mysleli, že dostanou víc. Dostali však stejnou mzdu. 11Vzali ji, ale protestovali: 12‚Ti, co přišli poslední, pracovali jenom hodinu a dostali stejně jako my, kteří jsme dřeli celý den v slunečním žáru!‘
13Majitel vinice se obrátil k jednomu z nich a řekl: ‚Příteli, nekřivdím ti! Což jsme se předem nedohodli na denní mzdě? 14-15Dostal jsi svoje, a tak buď spokojený. Když chci zaplatit všem stejně, je to přece moje věc. Nebo chceš závidět, že jsem štědrý?‘ 16A tak poslední na tom budou jako první a první jako pos-lední.“
Ježíš potřetí předpovídá svou smrt
17Během cesty do Jeruzaléma si Ježíš vzal stranou svých dvanáct učedníků a mluvil s nimi o tom, co ho tam čeká: 18„Vstupujeme do Jeruzaléma, kde budu zrazen a vydán do rukou velekněžím a židovským právníkům. Ti mne odsoudí k smrti 19a vydají Římanům, aby mě zesměšnili, zbičovali a ukřižovali. Třetího dne však vstanu opět k životu.“
Ježíš učí o službě druhým
20-21K Ježíšovi přišla Zebedeova manželka se svými syny Jakubem a Janem. Po uctivém pozdravu mu přednesla své přání: „Slib mi, že až se ujmeš vlády, dáš mým synům nejčestnější místa po svém boku.“
22Ale Ježíš na to řekl: „Nevíte, co chcete! Můžete pít z kalicha utrpení, který je připraven pro mne?“ Oni odpověděli: „Můžeme!“
23Ježíš jim řekl: „Z mého kalicha pít budete, avšak čestná místa po mé pravici a levici neurčuji já, ale můj Otec.“
24Ostatních deset slyšelo tu rozmluvu a zlobili se na ty dva. 25Ale Ježíš je zavolal všechny k sobě a řekl: „Víte, že panovníci vládnou těm, kteří jsou jim podřízení, a kdo má moc, dává ji pociťovat ostatním. 26-27Mezi vámi to však musí být jiné. Kdo chce být velký, ať je vaším služebníkem, a kdo chce být mezi vámi první, ať slouží bez nároku všem. 28Ani já jsem nepřišel, abych si dal sloužit, ale abych sloužil a obětoval svůj život jako výkupné za mnohé.“
Ježíš uzdravuje slepého žebráka
29Když prošli Jerichem, táhl se za Ježíšem velký dav. 30Tam u cesty seděli dva slepci. Když uslyšeli, kdo jde kolem, začali křičet: „Pane, králi Izraele, smiluj se nad námi!“
31Lidé z davu je okřikovali. Ale oni tím více volali: „Pane, králi Izraele, slituj se nad námi!“ 32Ježíš se zastavil zavolal je k sobě a zeptal se jich: „Co chcete, abych pro vás udělal?“
33Oni odpověděli: „Pane, chceme vidět!“
34Ježíšovi jich bylo líto. Dotkl se jejich očí a oni v tom okamžiku prohlédli. Pak šli za Ježíšem.
