Mushuj Testamento Diospaj Shimi

Mateo 15

Mana alli yuyaicunami juchayujta ruran

1Chai q'uipami, Jerusalenmanta shamushca fariseocunapish, Mandashcata yachachijcunapish huaquincuna Jesusta cashna tapurcacuna:

–¿Ima nishpataj Cambaj yachacujcunaca mana maquitaraj maillashpa micuncuna? Chashna rurashpaca, ñaupa yayacuna yachachishcatamari p'aquincuna– nircacunami.

Shina nijpica, Jesusca paicunatapish cashnami tapurca:

–¿Ima nishpataj cancunapish ñaupa yayacuna yachachishcallata catishpa, Taita Dios mandashcataca mana caźunguichij? Taita Diosca: “Cambaj yaya mamata c'uyangui. Yaya mamata p'iñashpa millaita rimajtaca, mana llaquishpami huañuchina” nishcami. Chashna nicujpipish, cancunaca cashnami yachachicunguichij: “Yaya cashpa, mama cashpa imata mañajpica, canta ayudanapaj charicushcataca, ñamari Taita Diosman cuna tucurcani. Canmanca, ña imata mana cui tucunichu” nichijlla. Chashna nishpaca “Yaya mamamanca imata mana cushpa saquirinallami” ninguichijmi. Chashna nishpami yayacuna yachachishcallata catishpa, Taita Dios mandashcataca saquinguichij. ¡Mishqui shimi, jayaj shungu runacuna! Dios ima nishcata huillaj Isaiasca, allimari cancunataca cashna nishca:

“Cai runacunaca, shimillahuanmi ñucataca adoraj tucuncuna.
    Ashtahuanpish shungupica, shujtajtami yuyacun.
Yangallami ñucata yuyarij tucuncuna.
    Yachachishpapish runacuna yachachishcallatami ñucamanta yachachij shina yachachincuna” nishcami– nircami.

10 Chashna nishpa Jesusca, chai tucui gentecunata cayashpa cashnami nirca:

–Alli uyashpa yuyaita japichij. 11 Imapish shimita yaicujca, pita mana juchayujta ruranchu. Ashtahuanpish shimimanta llujshij mana alli shimicunami mapayachin– nircami.

12 Chashna nishca q'uipa yachacujcuna paipajman c'uchuyashpaca:

–Can rimashcata uyashpa fariseocuna p'iñarijtaca, ¿ricurcanguichu?– nishpa tapurcacuna.

13 Shina nijpimi, Jesusca cashna nirca:

–Jahua pacha ñuca Yaya mana tarpushca yurataca, ima yura cajpipish sapimanta llujshichishca cangami. 14 Chai runacunataca saquichijlla. Paicunaca, ñahui mana ricujcunallataj, shujtaj mana ricujcunata pushajcunami. Ñahui mana ricuj runa, caishuj mana ricujta pushacushpaca, ishquindijtajmi jutcupi urmanga– nircami.

15 Shina nijpi Pedroca:

–¿Imata yuyachisha nishpataj chashna ch'imbapurangui? Yachachihuaiari– nirca.

16 Chashna nijpi, Jesusca cashnami nirca:

–¿Cancunapish manarajchu caitaca yuyaita japinguichij? 17 Illu tucui imapish shimita yaicushpa huijsaman rijca, mapa tucushpa llujshinllami. 18 Ashtahuanpish ima rimashcapish shimiman llujshijca, shungumantami shamun. Chai mana alli shimicunami mapayachin. 19 Huañuchina, huainayana, pushanacushpalla causana, shuhuana, llullana, c'amina, cai tucui millai yuyaicunaca shungumantami llujshin. 20 Tucui cai yuyaicunami, pitapish juchayujta ruran. Maquita mana maillashpa micujllapica, mana mapayachinchu– nircami.

Canaán llajta huarmimi Jesusta crishca

21 Jesús chai llajtamanta llujshishpaca, Tiro shuti Sidón shuti llajtacunamanmi rirca. 22 Chaiman chayajpica, Canaán llajtamanta shuj huarmimi, callpashpa tupanaman llujshishpa, cashna nirca:

–Davidpaj Churi, Apu, ñucata llaquihuaiari. Ñuca ushushitami, supai japishpa achcata llaquichicun– nishpa caparirca.

23 Chashna caparijpipish, Jesusca imata mana nircachu. Chaimantami, Paipaj yachacujcuna c'uchuyashpaca, cashna nircacuna:

–Riqui, chai huarmica ñucanchijtamari caparishpa catimucun. Imallatapish nishpa cachapaiari– nircacuna.

24 Shina nijpimi Jesusca:

–Chingarishca ovejacuna shina causacuj Israelcunapajllamanmi, Diosca cachahuarca– nircami.

25 Chashna nicujpipish chai huarmica, Jesuspaj ñaupajman c'uchuyashpa, pambacama cumurishpami:

–Apu, ñucata ayudahuaiari– nirca.

26 Shina nijpi, Jesusca:

–Huahuacunapaj micunata quichushpa, allquitucunaman shitanaca mana allichu– nircami.

27 Ashtahuanpish chai huarmica:

–Ari, Apu, amocuna micucushpa, meźamanta urmachishcataca allquitucunatajmari micun– nircami.

28 Shina nijpimi, Jesusca cashna nirca:

–Huarmi, canca shunguhuantajmi crishcangui. Can munashcaca pajtachuntaj– nircami.

Jesús chashna nijpica, chai huarmipaj ushushica ñapish alliyashcallami carca.

Chuscu huarangamanmi carashca

29 Jesús chaimanta llujshishpaca, Galilea cucha patamanmi rirca. Chaimantaca shuj urcuman huichiyashpami, chaipi tiyarirca. 30 Jesús chaipi tiyacujpica, achcacuna shamushpami suchucunatapish, ñahui mana ricujcunatapish, mana rimajcunatapish, chulla chaquiyujlla, chulla maquiyujllacunatapish, shujtaj ima ungüihuan cajcunatapish achcacunata apamushpa, Paipaj ñaupajpi churarcacuna. Jesusca, chai tucui ungushcacunatami alliyachirca. 31 Chashna, mana rimajcunapish rimajpi, chulla chaquiyujlla, chulla maquiyujllacunapish alliyajpi, suchucunapish purijpi, ñahui mana ricujcunapish ricujpica, tucui gentecuna achcata cushicushpami, israelcunapaj Diosta sumajyachircacuna.

32 Jesusca, paipaj yachacujcunata cayashpaca, cashnami nirca:

–Cai tucui gentecunaca ñamari quimsa punllata ñucahuan caipi tiyancuna. Ima micunatapish mana charincunachu, llaquinayanmari. Chashna mana micushcata huasiman cachajpica, yaricaihuan ñahui amsayashpa ñanpi urmangallatajmari– nircami.

33 Jesús chashna nijpimi, yachacujcunaca cashna nircacuna:

–Pi mana causan, cai shitashca pambapica, ¿maipitaj cai tucuicunapaj micunata japishunri?– nircacunami.

34 Shina nijpi, Jesusca:

–¿Mashna tandacunatataj charinguichij?– nircami.

Shina nijpimi, yachacujcunaca:

–Canchis tandata, asha chalhuitacunallatami charinchij– nircacunami.

35 Chashna nijpica, Jesusca tucuicunatami pambapi tiyachirca.

36 Chai huashaca chai canchis tandatapish, chalhuacunatapish japishpami, Diosta mañashpa pagui nirca. Chai q'uipami chaupishpa chaupishpa, paipaj yachacujcunaman curca. Paicunami, chai tucui gentecunaman cararcacuna. 37 Tucuicunami mana nijta micurcacuna. Puchushcataca, yachacujcunaca canchis canasta jundatami tandarcacuna. 38 Chai micujcunaca huarmicunata, huambracunata mana yupashcami, c'aricunalla chuscu huaranga carca. 39 Carashca q'uipami, Jesusca tucui chaipi cajcunataca ‘Cayacamachij’ nishpa cacharca. Chai q'uipaca barcopi yaicushpa, Magdala shuti llajtamanmi rirca.

Slovo na cestu

Matouš 15

Ježíš mluví o skryté čistotě

1Farizejové a učitelé zákona z Jeruzaléma přišli za Ježíšem s otázkou: „Proč tvoji žáci nedodržují staré židovské tradice? Vždyť ignorují i obřadní mytí rukou před jídlem!“ Ježíš jim na to odpověděl: „Proč vy pro své tradice porušujete Boží přikázání? Například – Boží příkaz zní: ‚Cti otce i matku; a kdo potupí otce nebo matku, ať zemře.‘ 5-6 Ale vy říkáte: ‚Jestliže odkážeš svůj majetek druhému, nesmíš už z něho podporovat své rodiče, i když mají nedostatek.‘ Tak jste svými ustanoveními zrušili přímý Boží příkaz. Chytráci! I na vás se vztahují slova proroka Izajáše:

‚Tento lid říká, že mne ctí,
    ale jejich srdce je ode mne daleko.
Jejich uctívání je bezcenné,
    protože vyučují svým vlastním zákonům
    místo Božím.‘ “

10 Pak kolem sebe shromáždil lid a řekl: „Poslouchejte, co vám říkám, a snažte se porozumět: 11 Vaše nitro nešpiní to, co vchází do úst, ale co z nich vychází.“

12 Učedníci mu pak řekli: „Víš, že se farizejové urazili, když tě slyšeli?“ 13 On odpověděl: „S příkazy je to jako s rostlinami. Co nezasel můj Otec, je plevel a podle toho s tím bude naloženo. 14 Nechte je! Jsou to slepí vůdcové slepých. Když slepý povede slepého, oba spadnou do jámy.“

15 Petr se Ježíše zeptal: „Jak’s to myslel s tím, co nás špiní?“

16 Ježíš se podivil: „Ani vy tomu nerozumíte? 17 Nechápete, že všechno, co jíme, prochází vnitřnostmi a vychází z těla? 18 Ale zlá slova vznikají ve zlém srdci, a tak špiní člověka. 19 Ze srdce vycházejí špatné myšlenky na vraždu, nevěru, necudnost, krádež, lež a pomluvy. 20 To jsou věci, které člověka zbavují vnitřní čistoty. Ale jíst nemytýma rukama, to člověka nepošpiní.“

Ježíš vyhání démona z dívky

21 Ježíš odešel do týrského a sidónského kraje. 22 Jedna obyvatelka těchto pohanských končin za ním přišla a prosila: „Slituj se nade mnou, Pane, ty očekávaný Králi! Moje dcera je posedlá démonem a velmi trpí!“ 23 Ale on na to nic neříkal.

Jeho učedníci na něho naléhali: „Udělej s ní něco, vždyť za námi stále volá!“ 24 Tu se obrátil k té ženě a řekl jí: „Byl jsem poslán pomoci židům a ne pohanům.“

25 Ale ona přišla až k němu, klaněla se mu a prosila: „Pane, pomoz mi!“

26 „Není správné brát chléb dětem a házet ho štěňatům!“ řekl. 27 Ona odpověděla: „Máš pravdu, ale štěňata dostávají zbytky ze stolů svých pánů.“

28 „Ženo,“ řekl jí Ježíš, „máš velikou víru, tvoje přání je splněno!“ A od té chvíle byla její dcera zdravá.

Zástup se podivuje Ježíšovu uzdravování

29 Pak se Ježíš vrátil a vystoupil na pahorek u jezera. 30 Spousta lidí se k němu začala scházet a měli s sebou chromé, zmrzačené, slepé, němé a jinak postižené. Pokládali je před něj a on je uzdravoval. 31 Jaký div! Němí mluví, chromí chodí, zmrzačení jsou zdrávi a slepí vidí. Okolostojící nad tím žasli a vzdávali díky Bohu.

Ježíš sytí čtyři tisíce

32 Ježíš zavolal svoje učedníky a řekl jim: „Je mi těch lidí líto, vždyť tu jsou se mnou tři dny a nemají už nic k jídlu. Nechci je nechat odejít hladové, vždyť by ani nedošli domů!“

33 Učedníci odpověděli: „Kde v takové pustině vezmeme chléb pro tolik lidí?“

34 „Kolik jídla máte s sebou?“ zeptal se Ježíš.

„Sedm chlebů a několik ryb,“ odpověděli učedníci.

35 Ježíš rozkázal, aby se shromáždění lidé usadili. 36 Vzal těch sedm chlebů a ryby, poděkoval za ně Bohu; pak je lámal a dával učedníkům a ti je rozdávali shromážděným. 37-38 Najedlo se tam dosyta čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí – a ještě sebrali sedm košíků zbytků. 39 Pak se Ježíš s nimi rozloučil, vstoupil do člunu a přeplul do Magdalské krajiny.