Mushuj Testamento Diospaj Shimi

Mateo 14:1-36

Bautiźaj Juanta huañuchishcata parlashcami

(Mar 6:14-29; Luc 9:7-9)

1Chai punllacunami, Galilea llajtata mandaj Herodesca, Jesús imallata rurashcata uyarca. 2Chaimantami Herodesca, paipaj servijcunataca cashna nirca:

—Chai runaca, Bautiźaj Juanmari canga. Paimari huañushcacunapaj chaupimanta causarimushpa, milagrocunata ruracunga— nircami.

3Juantaca, Herodías huarmi nishcata uyashpami, Herodesca cadenahuan huatashpa carcelpi churachishca carca. Chai Herodiasca, Herodespaj huauqui Felipepaj huarmimi carca. 4Juanca, Herodesta:

—Chai huarmihuan pushanacushpa causanaca, mandashcapi ricujpica mana allichu— nishcamantami, carcelpi carca.

5Herodesca Juantaca huañuchisha yuyarcami. Shina cashpapish, tucuicunami Juantaca, ‘Dios ima nishcata huillajmi’ nijcuna carca. Chaimanta paicunata manchashpa mana huañuchirca. 6Herodesca, pai huacharishca punlla pajtajpimi fiestata ruracurca. Chaipi cajcunapaj ñaupajpimi, Herodiaspaj ushushica bailarca. Pai bailacujtaca, Herodesca achcatami ricunachirca. 7Chaimantami Herodesca, chai solterataca:

—Canmanca imata mañajpipish cushallami, mana llullanichu, cushatajmi— nirca.

8Shina nijpi chai solteraca, mama yachachishcamantami Herodestaca:

—Bautiźaj Juanpaj umata platopi cuhuai— nirca.

9Jatun mandaj Herodes chaita uyashpaca, anchatami llaquirirca. Llaquiricushpapish, chaipi cajcunapaj ñaupajpi: “Mana llullanichu, imata mañajpipish cushatajmi” nishcamantami, pai nishcata ama pʼaquingapaj, chaita cuchun mandarca. 10Chaimantami Juanpaj umataca, carcelpi pʼitimuchun cacharca. 11Juanpaj umata pʼitishpa platopi apamushpaca, chai solteramanmi curca. Chaitaca, paipaj mamamanmi curca.

12Chashna huañuchijpimi Juanpaj yachacujcuna shamushpaca, paipaj cuerpota apashpa pambagrircacuna. Chaimantaca, imalla tucushcatami Jesusman huillagrircacuna.

Jesusca pichca huaranga runacunamanmi carashca

(Mar 6:30-44; Luc 9:10-17; Juan 6:1-13)

13Juanta huañuchishcata yachashpami Jesusca, pi mana causan shitashcaman Pailla shuj barcopi rirca. Chaita yachashpaca gentecunaca, cutintajmi achcacuna pueblocunamanta llujshishpa, chaquillahuan Jesuspajman rircacuna. 14Jesusca barcomanta llujshicushpa, chai tucui gentecunata ricushpa llaquishpami, mashnalla ungushcacunataca alliyachirca. 15Ña tutayamugrijpimi, Jesuspaj yachacujcuna shamushpaca:

—Cai shitashcapi canchijca, ñamari tutayamunpish, tucuicuna micunata randigrichun pueblocunaman cachaiari— nircacuna.

16Shina nijpi Jesusca:

—¿Imapajtaj ringari? Cancunallataj caraichijlla— nircami.

17Shina nijpimi yachacujcunaca:

—Cai pichca tanda, ishqui chalhuallatamari charinchij— nircacuna.

18Chashna nijpi Jesusca:

—Shinashpaca chaita apamuichij— nirca.

19Gentecunataca tucuicunatami, qʼuihua pambapi tiyarichun mandarca. Chai qʼuipaca chai pichca tandata, ishqui chalhuata japishpami, jahua pachata huichilla ricushpa, Diosta pagui nirca. Chai huashaca chai tandata chaupishpa chaupishpami, yachacujcunaman curca. Paicunami tucui chaipi cajcunaman cararcacuna. 20Chai tucui gentecunami mana nijta micurcacuna. Puchushcataca, chunga ishqui canasta jundatami yachacujcunaca tandarca. 21Micujcunaca cʼaricunallami pichca huaranga carca. Huarmicunata, huambracunataca mana yuparcacunachu.

Yacu jahuatami Jesusca purishca

(Mar 6:45-56; Juan 6:15-21)

22Chaicunaman carashca qʼuipami Jesusca, paipaj yachacujcunataca ‘Barcopi cucha chʼimbanijman ñaupacuichij’ nishpa cacharca. Jesusca, chai tucui gentecunata ‘Cayacamachij’ ningapajmi saquirirca. 23Paicunata ‘Cayacama’ nishpa urcuman huichiyashpaca, tutacamami pailla chaipi Diosta mañarca. 24Yachacujcunaca, ñami chaupi cuchata barcopi ricurca. Ñaupajmanta achca huaira shamushpami, yacuta caiman chaiman cuyuchijpi, yacuca barcopi huajtaricurca. 25Ñapish pacarimuitaca, Jesusca yacu jahuata purishpami, paicunapajman cʼuchuyarca. 26Yacu jahuata shamucujta ricushpaca, yachacujcunaca achcata chujchushpa mancharishpami:

—¡Ayamari shamucun!— nishpa caparircacuna.

27Paicuna chashna caparicujpimi, Jesusca:

—Upalla caichij, ñucamari cani. ¡Ama mancharichijchu!— nirca.

28Chashna nijpi Pedroca:

—Apunchij Jesús canllataj cashpaca, yacu jahuata cambajman shamuchun ñucata cayai— nircami.

29Shina nijpi Jesusca:

—Shamui— nijpi Pedroca, barcomanta llujshishpa, yacu jahuata Jesuspajman puri callarirca.

30Shina cashpapish achca huaira shamujpimi, Pedroca mancharca. Chaimantaca, yacupi huashicui callarishpami:

—¡Apunchij Jesús, quishpichihuaiari!— nishpa caparirca.

31Shina caparijpi Jesusca, Pedrota utca maquimanta japishpami:

—¿Ima nishpataj manchangui? ¡Ñucata tucui shunguhuan cringuimanca!— nirca.

32Paicuna ña barcoman yaicujpica, huairaca casijlla tucurcallami. 33Chaimantami barcopi cajcunaca, Jesuspajman cʼuchuyashpa:

—Canca, Diospaj Churitajmari cashcangui— nishpa adorarcacuna.

34Ña cuchata chʼimbashpaca, Genesaret llajtamanmi chayarcacuna. 35Chaipi causajcuna Jesusta rijsishpaca, tucui chai muyundij llajtapimi huashan huashan huillanacurcacuna. Chaimantami, tucui ungushcacunata Jesuspajman apamurcacuna. 36Tucui ungushcacunami Jesustaca: “Cambaj churana filollapipish tuparipachun saquihuai” nircacuna. Pipish Jesuspaj churanata tuparijca, alliyarcallami.

Slovo na cestu

Matouš 14:1-36

Herodes zabíjí Jana Křtitele

1Tehdy slyšel galilejský vládce Herodes Antipas vyprávění o Ježíšovi 2a řekl svým dvořanům: „To musí být Jan Křtitel! Vstal z mrtvých, a proto dělá takové zázraky!“

3Před časem dal tento Herodes Jana zatknout a uvěznit. 4Jan mu totiž vytýkal, že žije s Herodiadou, manželkou svého bratra Filipa. 5Herodes by se Jana rád zbavil, ale bál se, protože lidé v něm viděli proroka. 6Na oslavě Herodových narozenin tančila dcera Herodiady a okouzlila Heroda tak, 7že jí přísahal splnit každé přání. 8Herodiada navedla svou dceru a ta požádala: „Chci tady na míse hlavu Jana Křtitele.“

9To bylo i na Heroda příliš. Nechtěl se však zostudit před hosty tím, že by zrušil svou přísahu. 10Poručil proto, aby Jana sťali přímo ve vězení. 11Jeho hlavu přinesli na míse tanečnici a ta ji donesla své matce. 12Janovi žáci si vyžádali jeho tělo a pohřbili ho. Pak šli oznámit Ježíšovi, co se stalo.

Ježíš sytí pět tisíců

13Když to Ježíš slyšel, vstoupil do loďky a odplul na osamělé místo. Jakmile však lidé z okolí zjistili, kam jeho loďka míří, shromáždili se tam. 14Když Ježíš vystoupil na břeh, čekaly ho již davy lidí. Měl s nimi soucit a uzdravil jejich nemocné.

15Večer za ním přišli jeho učedníci a řekli: „Už je pozdě a tady v pustině se nedá koupit nic k jídlu. Rozluč se s nimi, ať si mohou po vesnicích něco opatřit.“

16Ježíš jim na to řekl: „Kam by chodili, dejte jim najíst vy!“

17Namítli: „Vždyť tu máme všeho všudy pět chlebů a dvě ryby!“

18„Přineste je sem,“ vybídl je. 19Potom řekl lidem, aby se usadili na trávě. A vzal těch pět chlebů a dvě ryby a poděkoval za ně Bohu. Pak ulamoval, dával učedníkům a ti rozdávali lidem. 20-21Najedlo se tam dosyta pět tisíc mužů kromě žen a dětí. A ještě nasbírali plných dvanáct košů zbytků.

Ježíš jde po vodě

22Hned potom Ježíš přiměl své učedníky, aby přepluli na druhý břeh, zatímco on propustí shromážděné lidi.

23Když se zástupy rozcházely, vystoupil Ježíš na horu, aby se o samotě modlil. Strávil tam skoro celou noc. 24Loď s učedníky stále nemohla dosáhnout druhého břehu, protože vítr hnal vlny proti ní. 25K ránu se Ježíš přiblížil k lodi po hladině jezera. 26Učedníci ho považovali za přízrak a vyděsili se. 27Ale Ježíš promluvil a uklidnil je: „Vzchopte se, to jsem já, nebojte se!“

28Petr zvolal: „Pane, když máš takovou moc, rozkaž, ať přijdu k tobě po vodě!“

29„Tak pojď!“ řekl Ježíš. A tak Petr opustil loď a šel k Ježíšovi. 30Velké vlny ho však přece poděsily a začal se topit. „Pane, pomoz!“ vykřikl.

31Ježíš ho rychle zachytil a řekl: „Kde je tvoje víra? Proč jsi pochyboval?“ 32Vstoupili na loď a vítr se hned utišil. 33Učedníci před Ježíšem poklekli a vyznávali: „Ty jsi určitě Boží Syn!“

Ježíš uzdravuje všechny, kdo se ho dotýkají

34Pak přistáli v genezaretském kraji. 35Jakmile ho tamější lidé poznali, rozneslo se to po širokém okolí a odevšad k němu nosili nemocné. 36Prosili ho, aby se mohli alespoň dotknout lemu jeho šatu. A kdo se dotkl, byl uzdraven.