Jesusca sabadopipish allita rurachun mandai tucunmi
(Mar 2:23-28; Luc 6:1-5)
1Chai qʼuipami Jesusca, Paipaj yachacujcunandij sabadopi chagra chaupi ñanta ricurca. Yachacujcunaca yaricachishpami, trigo umata pʼitishpa, cʼacushpa micurcacuna. 2Chashna ruracujta fariseocuna ricushpami, Jesustaca cashna nircacuna:
—Riquiari, Cambaj yachacujcunaca sabadopi ama rurachun nishcatamari ruracuncuna— nircacuna.
3Shina nijpipish Jesusca, cashnami nirca:
—David paipaj runacunandij yaricaihuan cashpa imata rurashcataca, ¿manachu yachanguichij? 4Illu, paica, Diospaj huasiman yaicushpaca, Diosman cushca tandacunatami paipaj runacunandij micurca. Chai tandacunataca, mandashcapi nishca shinaca, pi shujtaj mana micunallachu carca, curacunallami micuna carca. 5Mandashcallapitajmi, curacuna Diospaj huasipi sábado punllata mana huaquichishcatapish parlan. Shina cajpipish paicunataca, mana juchachishcachu. Chaitaca, ¿manachu ricushcanguichij? 6Caita uyaichij: Ñucacarin Diospaj huasitapish yallimari cani. 7Dios Quillcachishcapica: “Animalcunata ñucaman cushpa huañuchinapaj randica, shujtajcunata llaquij cachunmari munani” nishcata yachashpaca allichari canguichijman. Chaita yachashpaca, manapish ima millaita rurajcunataca, mana yanga juchachinguichijmanchu. 8Runa Aichayuj ñucaca, sábado punllapipish ima allita rurachunca, mandai tucunimari— nircami.
Maqui chaquishca runatami Jesús alliyachishca
(Mar 3:1-6; Luc 6:6-11)
9Chaimanta rishpaca Jesusca, tandanacuna huasimanmi yaicurca. 10Chai ucupica, chaquishca maquiyuj runami tiyacurca. Chaipi caj fariseocunaca, juchachingapajmi Jesustaca:
—¿Mandashcapica, sabadopipish ungushcacunata alliyachinalla ninchu?— nishpa tapurcacuna.
11Chaita tapujpimi, Jesusca cashna nirca:
—Maijan cancuna charicushca shujlla oveja, sábado punllapitaj jutcuman huashicujpica, ¿manachu llujshichinguichijman? 12Runacarin ovejatapish yallimari. Chashna cashcamantaca sábado punllapipish, allita ruranataca mandashcapica mana jarcanchu— nircami.
13Shina nishpa Jesusca, chai ungushca runataca:
—Maquita chutai— nijpi chutajpica, alliyashpa, caishuj maqui shinallataj allimi saquirirca.
14Jesús chashna rurajpimi, fariseocunaca chai huasi ucumanta llujshishpaca, Jesusta ima shina huañuchinata yuyarinacurca.
Jesusca Dios agllashca Servijmi
15Jesusca, Paita huañuchisha nicujta yachashpaca, chaimanta llujshishpa rircallami. Achcacuna Paita catishpa rijpi, Jesusca tucui ungushcacunatami alliyachirca. 16Chai alliyachishcacunataca cutin cutinmi:
—Ñuca pi cashcata, pajta piman huillanguichijman— nirca.
17Dios ima nishcata huillaj Isaías, ñaupaman Jesusmanta huillashcami pajtarca. Paimi cashna nishca:
18“Paica ñucata Servijmi, ñucami Paitaca agllarcani.
Paica ñuca cʼuyashcami, Paillami ñuca shunguta cushichin.
Ñuca Espirituta Paipi churashami.
Paica ñuca mandanatami, mana israelcunamanpish huillanga.
19Paica mana quichunacungachu, mana caparingachu.
Mai ñancunapi mana sinchita rimangachu.
20Paica ñalla urmacuj huishtu carrizotapish mana pʼaquingachu.
Ña huañunallata cushnicuj ninatapish, Pai tucuita mishashpa
mandana punllacama mana huañuchingachu.
21Paipaj shutipimi mana israelcunapish, shunguta churashpa shuyangacuna” nishcami.
Diospaj Espiritutami cʼamishcacuna
(Mar 3:20-30; Luc 11:14-23)
22Chai qʼuipami, Jesuspajmanca shuj runata pushamurcacuna. Chai runaca, supai japishca cashcamanta mana ricuj, mana rimajmi carca. Jesús alliyachijpica chai runaca rimarcallami, ricurcallami. 23Tucui chaita ricujcunaca, achcata mancharishpami:
—¿Cai Runaca Davidpaj Churichu imashi?— ninacurcacuna.
24Chashna ninacujta fariseocuna uyashpaca, cashnami nircacuna:
—Cai Runaca, supaicunata mandaj Beelzebuhuan cashpamari, supaicunataca llujshichin— nircacunami.
25Paicuna chashna yuyacujta yachashpami, Jesusca cashna nirca: «Maijan llajtata mandajcunapura pʼiñanacushpa chaupirishpa, caishuj chaishuj macanacujpica, paicuna mandacushcaca chingarinmanllami. Shinallataj maijan pueblopi causajcuna cashpa, huasi ucupuracuna cashpapish pʼiñanacushpaca, chʼicanyarinmanllami. 26Shinallataj Satanaspish, pai mandacushca supaicunallatataj llujshichishpa cachacushpaca, paicunapura pʼiñanacushca cashpallamari chashna ruranman. Shina ruracushpaca, paica ña mana mandashpa cati tucunmanchu. 27Caita yuyarichigari. Ñucataca: “Beelzebuhuan cashpamari, supaicunata llujshichin” nicunguichijmi. Cutin cancunapaj yachacujcunaca, ¿pihuan cashpataj supaicunataca llujshichin? Riquichij, paicunallatajmari, cancuna ñucata panda juchachicushcataca ricuchin. 28Ashtahuanpish ñucaca, Diospaj Espirituhuan cashpamari supaicunata llujshichini. Chashna rurashcamari, Taita Dios ña cancunata mandai callarishcata ricuchin. 29Pipish, maijan cʼari cʼari runapaj huasimanta imata shuhuasha nishpaca, paitarajmi huatan. Mana paitaraj huatashpaca, mana yaicui tucunchu. Paita huatashpallami, huasiman yaicushpa, imatapish shuhuai tucun.
30Pipish ñucata mana cʼuyajca, ñucata pʼiñajmi. Maijanpish mana ñucahuan tucushpa tandachijca, ñuca tandachishcatapish caita chaita shitanllami.
31Chaimantami cancunaman huillani: Diosca, pi ima millaita rurajpipish, Paita cʼamijpipish, chai juchataca anchuchingami. Ashtahuanpish Diospaj Espirituta pʼiñashpa cʼamishca juchataca, manataj anchuchingachu. 32Runa Aichayuj ñucata pʼiñashpa cʼamishcataca, Diosca perdonangami. Ashtahuanpish Diospaj jucha illaj Espirituta cʼamishcataca, cai causaipipish, shamuj punllacunapipish manataj perdonangachu.
33Cashna yuyarishun: Alli yurata charijpica, chai yurapica alli granomi pʼucun. Mana alli yurata charijpipish, chai yurapica ima alli granoca mana pʼucunchu. Ima yura cashcataca, granushcapi ricunallami. 34¡Culebra shina millai runacuna! Chashnataj millaicuna cashcamantaca, ¿ima shinataj allitaca rimai tucunguichigri? Shungupi junda tiyacushcatami, shimihuanca rimanguichij. 35Alli runaca, quiquin shungupi alli yuyaicunata charishcamantami, imatapish allicunataca riman. Millai runapish, paipaj shungupi millai yuyaicunata charishcamantami, imatapish millai shimicunallata riman. 36Cancunaman huillanimi: Cancuna imalla rurashcata Dios ricuchi punllapimi, imatapish mana yuyarishpa rimarishcacunataca ricuchinguichij. 37Chaipica, allita rimashca cajpica, Diosca, ‘Allimi cangui’ ningami. Mana allita rimashca cajpica, cantaca jatun llaquiman cachangami» nircami.
Jesustaca ‘Shuj señalta ricuchi’ nishcacunami
(Mar 8:12; Luc 11:24-26, 29-32)
38Chai qʼuipami, Mandashcata yachachijcunapish, fariseocunapish taucacuna Jesustaca:
—Yachachij, ñucanchijman ima señalta ricuchiari— nircacuna.
39Shina nijpi Jesusca, cashnami nirca:
—Cai millai, huainayaj runacunaca, ima señalta ricuchichunmari mañancuna. Manataj ima shujtaj señalta ricungacunachu. Dios ima nishcata huillaj Jonás shina tucushcallatami ricungacuna. 40Jonasca quimsa punlla, quimsa tutatami shuj jatun chalhuapaj huijsa ucupi carca. Runa Aichayuj ñucapish quimsa punlla, quimsa tutatami allpa ucupi casha. 41Dios llaquichi punllapica, Ninivepi causajcunami cancunataca, “Mana allitamari rurashcanguichij” ningapaj shamungacuna. Ninivepi causajcunaca Jonás huillajpica, Diosman cutirircacunami. Ñucacarin Jonastapish yallimari cani. 42Dios llaquichi punllapica, ura llajtata jatun mandaj huarmipishmi cancunataca, “Mana allitamari rurashcanguichij” ningapaj shamunga. Chai huarmica, yachaisapa Salomón yachachishcata uyangaraicullami, caru llajtamanta shamurca. Ñucacarin Salomontapish yallimari cani.
43Mapayachij supai shuj runamanta llujshishpaca, shitashca pambacunata purishpa, maipi causanata mashcashpapish, mana japinchu. 44Manataj japishpaca: “Ñuca ñaupa causacushcallamantaj tigrashalla” nirishpami tigran. Ña tigrashpaca, chai runataca pʼichashpa allichishca, chushajlla huasi ucuta shinami ricun. 45Chaita ricushcahuan, chai supaica paita yalli millai canchis supaicunata pushamushpami, chaicunandij chai runaman yaicushpa, paipi causancuna. Chaicunahuanca, chai runaca ñaupa ima shina cashcatapish yalli millaimi tucun. Cai millai runacunapish chashnallatajmi tucunga— nircami.
Jesustami mamapish, huauquicunapish ricugrishca
(Mar 3:31-35; Luc 8:19-21)
46Chai tucui gentecunaman Jesús huillacujpirajmi, paipaj mamapish, huauquicunapish chayamushpaca, paihuan parlanacungapaj canllapi shuyarcacuna. 47Chaipi cajcunamanta shujmi, Jesusmanca:
—Riqui, Quiquinpaj mama, huauquicunamari Quiquinhuan parlashun nishpa, canllapi shuyacuncuna— nishpa huillarca.
48Shina huillajpimi, Jesusca:
—¿Pitaj ñuca mama, pitaj ñuca huauquicuna?— nirca.
49Shina nishpa paipaj yachacujcunata maquihuan ricuchishpami, cashna nirca:
—Caicunamari ñuca mama, ñuca huauquicuna. 50Pipish Jahua pachapi caj ñuca Yaya munashcata rurajcunami ñuca huauqui, ñuca pani, ñuca mama— nircami.
Učedníci vymílají v sobotu obilí
1Jednou v sobotu, sváteční den židů, procházel Ježíš se svými učedníky obilným polem. Učedníci měli hlad, trhali klasy a jedli zrní. 2Farizejové to viděli a žalovali Ježíšovi: „Podívej se, tvoji žáci dělají, co je v sobotu zakázáno!“
3Ježíš na to: „Cožpak jste nečetli, co učinil král David, když on a jeho družina byli hladoví? 4Jak vešli do chrámu a jedli posvátné chleby, které směli jíst jen kněží? 5Nebo jste nečetli v Mojžíšově zákoně, že kněží v chrámu pracují v sobotu? Porušují sobotní klid, a přesto jsou bez hříchu. 6Ale říkám vám, že je tu někdo, kdo je víc než chrám. 7Kdybyste rozuměli biblickému slovu ‚Nejde mi o oběti, ale chci, abyste byli milosrdní!‘ pak byste nikoho neodsuzovali neprávem. 8Kristus je pánem i nad sobotou.“
Ježíš v sobotu uzdravuje muže s ochrnutou rukou
9Odtud šel do synagogy. 10Tam byl člověk s ochrnutou rukou. Farizejové hledali nějakou záminku, aby mohli Ježíše obžalovat, a proto se ho otázali: „Je dovoleno v sobotu uzdravovat?“ 11On jim na to řekl: „Kdyby někdo z vás měl jedinou ovci a ta by spadla v sobotu do rokle, nepodnikli byste vše, abyste ji vytáhli? 12Oč cennější je člověk! Proto je správné dělat dobro i v sobotu.“ 13Obrátil se k postiženému a řekl mu: „Natáhni ruku!“ On to udělal a byla zdravá jako ta druhá. 14Farizejové odešli a radili se, jak by Ježíše zneškodnili.
Velké zástupy následují Ježíše
15Ježíš to poznal a odešel odtud. Mnozí ho však následovali a on uzdravil všechny nemocné. 16Ale přikázal jim, aby o něm moc nemluvili. 17Tak se naplnilo Izajášovo proroctví:
18„To je můj služebník,
ten, pro kterého jsem se rozhodl,
můj milovaný, potěšení mé duše.
Dám mu svého Ducha a bude soudit národy.
19Nebude se přít, ani nikoho překřikovat,
nebude dělat hluk na ulicích,
20nalomené stéblo nedolomí,
doutnající knot neuhasí,
dokud všechno nenapraví.
21Stane se nadějí všech národů.“
Náboženští vůdcové obviňují Ježíše z posedlosti
22Pak přivedli k Ježíšovi slepého a němého člověka. Ježíš ho uzdravil, takže viděl a mluvil. 23Lidé užasli a říkali: „On je snad opravdu Boží král z rodu Davidova!“ 24Ale slyšeli to farizejové a namítali: „Vždyť neuzdravuje jinak než s pomocí temných sil!“
25Ježíš však poznal, co si myslí, a proto řekl: „Rozdělené království končí v ruinách a žádné město nebo domov vnitřně rozdvojené neobstojí. 26Tak nemůže satan vyhánět satana. Jak by pak obstálo jeho království? 27Já, podle vás, odstraňuji temnotu ve jménu duchovní tmy. I mezi vámi jsou lidé, kteří bojují proti temným silám. Zeptejte se jich, jakou mocí to činí. 28Jestliže já ovšem vyháním zlo v moci Božího Ducha, pak už k vám přišlo Boží království. 29Když chce někdo ukrást věci z domu silného člověka, musí ho nejdříve svázat, a pak si to může odnést. Tak i ze satanovy moci může vysvobodit jen ten, kdo je silnější než on.
30Kdo není se mnou, je proti mně, kdo se mnou neshromažďuje, rozhazuje.
31-32Co mluvíte proti mně, to vám může být odpuštěno. Ale pozor – nemluvte proti moci Ducha, který působí skrze mne. To vám Bůh nikdy neodpustí.
33Jaký strom vypěstujete, takové ponese ovoce. Dobrý dobré, planý plané. 34Vy podvodníci! Jak byste mohli mluvit dobré, když jste zlí? Čím srdce oplývá, tím ústa přetékají. 35Dobrý člověk rozdává z dobrého pokladu svého srdce a zlý člověk ze zlého. 36Počítejte s tím, že budete skládat účty z každého neupřímného slova. 37Vaše slova o vás rozhodnou: buď vás ospravedlní, nebo odsoudí.“
Náboženští vůdcové žádají, aby Ježíš učinil zázrak
38Potom žádali farizejové a učitelé zákona Ježíše, aby se prokázal nějakým zázrakem. 39On jim však odpověděl: „Vězíte v hříchu a zatvrzelosti, a proto vyžadujete další důkazy. Nedostanete je! 40Tak jako věříte, že byl Jonáš tři dny a tři noci v útrobách mořského živočicha, tak budete muset uvěřit, že Syn člověka třetí den vstane z hrobu.
41Lidé z Ninive vystoupí na soudu proti vám a usvědčí vás, protože oni vzali vážně Jonášovu zvěst. A k vám mluví ten, kdo je víc než Jonáš.
42Královna ze Sáby vystoupí na soudu jako další svědek proti vám. Neváhala přijet z daleké země, aby poznala Šalomounovu moudrost. A tady je někdo větší než Šalomoun.
43-45Když je z člověka vyhnán nečistý duch, hledá, kde jinde by se zabydlel. Ale nechce se snadno vzdát prvního hostitele. Když vidí, že srdce toho člověka je sice vyčištěné a upravené, ale zůstává prázdné, nastěhuje se tam zpět se sedmi společníky horšími, než je sám. Takový člověk je na tom potom hůř než předtím. To nebezpečí hrozí i vám.“
Ježíš říká, kdo tvoří jeho rodinu
46Ježíš ještě mluvil v přeplněném domě, když přišla jeho matka a bratři. Čekali venku, protože s ním chtěli mluvit. 47Když ho jeden z davu upozornil, že na něho čekají, 48řekl: „Kdo je má matka a moji bratři?“ 49Ukázal na své učedníky se slovy: „To je moje rodina. 50Každý, kdo poslouchá mého nebeského Otce, je můj bratr, sestra i matka!“
