Jesusca quimsatami Paipaj punta yachacujcuna cachun cayashca
(Mat 4:18-22; Mar 1:16-20)
1Genesaret cucha uripi Jesús cajpimi, Diospaj Shimita Pai huillajpi uyangapaj, achca gentecuna llapirinacui Paipajman shamurcacuna. 2Chaipi cashpami Jesusca, cucha uripi chushajlla ishqui barcocuna shayacujta ricurca. Chalhuata japijcuna linchicunata tajshangapaj uriyashcamantami, barcocunaca chushajlla shayacurca. 3Chaipi shayacuj barcocunamanta shujca, Simonpajmi cara. Jesusca, chai barcoman huichiyashpami Simontaca, ‘Barcota allpamanta ashata caruyachipai’ nirca. Chai jahuamantami, tandanacushca tucui gentecunaman yachachirca.
4Ña tucui rimashca qʼuipami Jesusca, Simontaca:
—Barcopi chaupi cuchaman rishpa, chalhuacunata japingapaj linchicunata shitaichij— nirca.
5Shina nijpi Simonca:
—Yachachij, tucui tuta chalhuata japishun yuyashpapish, imata mana japircanchijca. Can mandashcamanta linchita shitashpa ricusha— nircami.
6Chashna nishpa shitajpi achca chalhuacuna jundajpimi, linchipish lliquiricurca. 7Chaimantami maquita cuchun, caishuj barcopi chalhuacujcunata maquihuan cayarcacuna. Paicuna shamushpaca, ishquindij barcopi jundachijpimi, huashicugrij shina tucurca.
8Chaita ricushpami, Simón Pedroca, Jesuspaj ñaupajpi cungurishpa:
—Apu Jesús, ñucaca juchasapa runami cani, ñucamanta anchuripailla— nirca.
9Chashna achca chalhuacunata japishcamantami Simonpish, tucui paihuan cajcunapish achcata mancharcacuna. 10Zebedeopaj churi Jacobopish, Juanpishmi Simonllahuantaj chalhuajcuna carca. Paicunapishmi achcata mancharircacuna. Ashtahuanpish Jesusca, Simontaca:
—Ama manchaichu. Cunanmantapacha canca runacunatami, chalhuata japij shina pushamungui— nircami.
11Chashna nijpi barcocunata allpaman llujshichishpaca, tucuita chaipi saquishcahuan Jesusta catishpa rircallacunami.
Leprahuan ungushcatami Jesús alliyachishca
(Mat 8:1-4; Mar 1:40-45)
12Shuj pueblopi Jesús huillacujpimi, tucui aichamanta lepra shutucuj runa Paipajman shamurca. Paica Jesusta ricushpaca, pambacama cumurishpami:
—Apu, ñucata alliyachisha ninguipishchari, alliyachihuai— nirca.
13Shina nijpi Jesusca, maquita chutashpa tuparishpaca:
—Ari, canmanta lepra anchuchun ninimi— nirca.
Chashna nijpica, lepraca chai runamanta ña anchurcallami.
14Jesusca, chai alliyaj runataca:
—Riqui, pi canta alliyachishcata pajta piman huillanguiman. Curamantajcarinpish ricuchigri. Paicuna can alliyashcata ricuchunca, Diosman imata cuchun Moisés mandashcata cugri— nircami.
15Ashtahuanpish Jesús imata ruracushcataca, ashtahuan ashtahuanmi huillanacurcacuna. Chaimantami uyanamanpish, ungüicunamanta alliyachichunpish yallitaj achcacuna tandanacumuj carca. 16Ashtahuanpish Jesusca paicunamanta chʼicanyashpami, pi mana causan chulunllapi Diosta mañagrij carca.
Mana cuyurij runatami Jesús alliyachishca
(Mat 9:1-8; Mar 2:1-12)
17Jesús shuj punlla yachachicujpica, fariseocunapish, Mandashcata yachachijcunapish chaipi uyashpa tiyacurcacunami. Paicunaca Galileapi, Judeapi caj uchilla llajtacunamantapish, Jerusalenmantapishmi shamushcacuna carca. Jesusca, Diosllataj alliyachinata cushcamantami alliyachi tucurca. 18Chai punllatajmi shuj runacunaca, mana cuyurij shuj runata chacanapi apamurcacuna. Chai ungushcata yaicuchishpa, Jesuspaj ñaupajpi churanatami yuyarcacuna. 19Ashtahuanpish yallitaj achcacuna chaipi junda cashcamanta maita mana yaicui tucushpaca, huasi jahuamanmi huichiyarcacuna. Chaimantaca huasi cʼatata pascashpami, ungushcataca chacanallapitaj, tucuicunapaj chaupipi Jesuspaj ñaupajman uriyachircacuna. 20Paicuna crishcata ricushpami, Jesusca ungushcataca:
—Riqui, ñami cambaj juchacunataca anchuchini— nirca.
21Chaimantami Mandashcata yachachijcunapish, fariseocunapish: «¿Caica ima cashpataj Dios tucushpa rimaricunchu, imamí? Pipish juchacunataca mana anchuchi tucunchu, Taita Diosllamari anchuchi tucun» nishpa yuyai callarircacuna.
22Paicuna yuyacushcata yachashpami, Jesusca cashna tapurca:
—¿Cancunaca ima nishpataj chashna yuyanguichij? 23¿“Cambaj juchacunata anchuchinimi” ninachu, mana cashpaca: “Jatarishpa rilla” ninachu, imata ninataj ashtahuan jahualla? 24Runa Aichayuj Ñucataca, juchacunata anchuchij cachuntaj cai pachaman Dios cachashcataca, cunanmi ricuchisha— nishpaca:
—Jatari, cambaj chacanata apashpa, huasiman rilla— nircami.
25Chashna nijpica, tucuicunapaj ñaupajpi jatarishcahuan, paipaj chacanata apashpa, Taita Diosta pagui nishpa huasiman rircallami. 26Chaimantami tucuicuna jatunta mancharishpa, Diosta ‘Sumajmari cangui’ nircacuna. Chashna achca manchaihuanmi: «Cunantajca mancharinacunatami ricushcanchij» nircacuna.
Jesusca Mateotami ‘Ñucata cati’ nishca
(Mat 9:9-13; Mar 2:13-17)
27Chaicunata rurashca qʼuipa chaimanta llujshishpaca, impuestota japij Leví shuti runatami, impuestota japinapi tiyacujta ricurca. Paitaca:
—Ñucata cati— nircami.
28Chashna nijpica Levica, tucuita chaipi saquishcahuan jatarishpa, Jesusta catishpa rircallami.
29Levica paipaj huasipimi, jatun micuita Jesuspaj rurarca. Chaipica, impuestota japij achcacunapish, shujtajcunapishmi meźapi paicunahuan micucurcacuna. 30Chaita ricushpami Mandashcata yachachijcunapish, fariseocunapish Jesuspaj yachacujcunallata huashallamanta:
—¿Ima nishpataj cancunaca impuestota japijcunahuan, juchayujcunahuanca micucunguichij, ubyacunguichij?— nishpa rimarcacuna.
31Chashna nijpimi, Jesusca cashna nirca:
—Mana ungushca cajcunaca mana pi jambijta mashcanchu, ungushcacunallami jambijtaca mashcan. 32Ñucaca, cashcata rurajcunataca mana cayaj shamurcanichu, ashtahuanpish juchayujcunatami Diospajman cutirichun cayaj shamurcani— nirca.
Ima shina ayunanatami yachachishca
(Mat 9:14-17; Mar 2:18-22)
33Jesús chashna nijpimi, paicunaca cashna tapurcacuna:
—Jala, Bautiźaj Juanpaj yachacujcunapish, fariseocunapaj yachacujcunapish tauca cutin ayunashpa Diosta mañacunllamari. ¿Cutin Cambaj yachacujcunaca, ima nishpataj micucunlla, ubyacunllacuna?— nircacunami.
34Chashna nijpi Jesusca, cashnami nirca:
—Cancunaca caźaracui bodapi cashpaca, novio chaillapitaj cajpica, ¿bodaman cayashcacunataca ayunachun mandanguichijmanchu? 35Ashtahuanpish cusa illajlla saquirina punllacuna chayamungamari, chaipitajca ayunangacunami— nircami.
36Chai qʼuipami Jesusca, yuyachij cai parlota parlarca:
—Pipish mushuj churanata ashata pʼitishpa, mauca churanataca mana chaihuan llachapanchu. Chashna rurashpaca, mushuj churanatapish lliquinman, mauca churanatapish llachapashca mushuj linsoca ashtahuanmi lliquinman. 37Shinallataj cunanlla rurashca vinotapish mauca capachocunapica, pi mana churanchu. Mushuj vino mauca capachocunata tugyachijpica vinopish talliringa, capachocunapish tucuringallami. 38Ashtahuanpish mushuj vinotaca, mushuj capachollapitajmi churana. Chashnami vinopish capachopish ima mana tucushpa, tiyacunlla. 39Pipish pʼucushca vinota ubyacujca, llulluraj vinotaca mana ubyasha ningachu. “Pʼucushcamari ashtahuan alli” ningamari— nircami.
Ježíšova rada přinese zázračný úlovek
1Jednoho dne stál Ježíš u Genezaretského jezera. Lidé se kolem něho tlačili a chtěli slyšet jeho kázání. 2Všiml si, že u břehu jsou dvě lodi. Opodál prali rybáři svoje sítě. 3Posadil se do jedné lodi, která patřila Šimonovi, a požádal ho, aby ho zavezl kousek od břehu. Odtud pak kázal zástupům. 4Když skončil, navrhl Šimonovi: „Zajeď s lodí na hloubku a roztáhněte sítě k lovu.“ 5Šimon namítal: „Pane, celou noc jsme se namáhali, ale marně. Když to však říkáš ty, zkusím to ještě jednou.“ 6Vypluli a zatáhli takové množství ryb, že se i sítě trhaly. 7Museli si zavolat na pomoc své přátele z druhé lodi. Obě lodi byly nakonec rybami tak naplněny, že se div nepotopily. 8Když to viděl Šimon, padl před Ježíšem na kolena a prosil: „Odejdi Pane, neobstojím v tvé blízkosti, jsem hříšný člověk.“ 9-10Všichni rybáři, kteří u toho byli – mezi nimi také Šimonovi přátelé, Jakub a Jan, synové Zebedeovi, žasli nad tím neobvyklým úlovkem. Ježíš řekl Šimonovi: „Neboj se! Učiním tě rybářem lidí. Budeš je získávat pro mne.“ 11Přirazili s loděmi ke břehu, všechno tam nechali a šli s Ježíšem.
12V jednom městečku potkal Ježíš člověka s pokročilým malomocenstvím. Ubožák před ním poklekl a prosil: „Pane, kdybys chtěl, mohl bys mne uzdravit.“ 13Ježíš se ho dotkl a řekl: „Ano, chci, buď zdráv!“ V tom okamžiku malomocenství zmizelo. 14Ježíš mu poručil: „Nikomu o tom nevyprávěj, jdi, ukaž se knězi, ať tě prohlásí za zdravého, a pak obětuj předepsanou oběť vděčnosti.“ 15Zpráva o Ježíšovi se rychle šířila. Lidé za ním přicházeli v houfech, aby ho slyšeli a aby uzdravoval jejich nemoci. 16On si však vždycky našel čas, aby se v ústraní modlil.
Ježíš uzdravuje ochrnutého
17Jednoho dne se kolem Ježíše shromáždili farizejové a učitelé zákona z různých měst Galileje a Judska a dokonce i z Jeruzaléma. Posadili se kolem něho a naslouchali mu. I zde mu dal Bůh moc k uzdravování. 18-19Nějací lidé přinesli na nosítkách ochrnutého muže. Chtěli ho vnést dveřmi a položit před Ježíše, ale bylo tam tolik lidí, že nemohli projít. Vystoupili tedy na střechu a otvorem spustili nemocného i s lehátkem přímo před něho. Když 20Ježíš viděl, kolik důvěry v něho mají, řekl: „Příteli, tvoje hříchy jsou ti odpuštěny.“ 21Učitelé zákona a farizejové uvažovali: „Jak se může opovážit něco takového říci? To je přece rouhání. Nikdo jiný než Bůh nemůže odpouštět hříchy!“ 22Ježíš dobře věděl, co si myslí, a proto řekl: „To vám vadí? 23Co je snazší? Zvěstovat člověku odpuštění jeho hříchů, anebo ho uzdravit? 24Přesvědčím vás, že Syn člověka má na zemi právo odpouštět hříchy.“ Obrátil se k ochrnutému se slovy: „Vstaň, vezmi si svoje lehátko a jdi domů!“ 25A tak se stalo: před očima všech muž vstal, sbalil svou rohož, šel domů a cestou hlasitě děkoval Bohu. 26Celé shromáždění bylo vzrušeno a lidé, plni svaté bázně, chválili Boha a říkali: „Dnes jsme viděli neuvěřitelné věci.“
Ježíš stoluje s hříšníky v Matoušově domě
27Ježíš šel dál. Cestou uviděl v celnici výběrčího daní jménem Levi a řekl mu: „Pojď, staň se mým následovníkem!“ 28Levi nechal všeho, vstal a šel za Ježíšem. 29Doma pak vystrojil pro Ježíše a jeho žáky hostinu. Na ni pozval i mnoho svých dřívějších kolegů. 30To pohoršilo farizeje a učitele zákona, takže vytýkali učedníkům: „Proč jíte a pijete s lidmi, kterými každý slušný člověk pohrdá?“ 31Ježíš na to odpověděl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. 32Nepřišel jsem volat k pokání ty, kteří mají o sobě dobré mínění, ale hříšníky.“
Spor o půst
33Někteří farizejové Ježíšovi předhazovali: „Janovi učedníci se často s postem modlí a právě tak i naši žáci. Jak to tedy, že tvoji hodují?“ 34Ježíš odpověděl: „Je přirozené, aby se svatebčané postili, když je ženich s nimi? 35Však přijde chvíle, kdy ženicha odvedou, a pak bude vhodný čas k půstu.“ 36Ještě přidal další přirovnání: „Nikdo si přece nevystřihne kus látky z nových šatů, aby si jím vyspravil starý oděv. Zničil by si tak šaty nové a na starých šatech by se záplata srazila a díra by byla ještě větší. 37Nikdo také nebude nalévat víno do starých kožených měchů, protože kvasící víno by staré měchy roztrhalo, a tak by obojí přišlo nazmar. 38Proto mladé víno patří do nových měchů. 39Vás ovšem znepokojuje moje poselství. Jako mladé víno nesnesou staré měchy, ani ono se nevtěsná do vašich starých tradic a zvyklostí. Jste jako pijáci, kteří si libují ve starém uleželém vínu.“
