Judasmi Jesusta huañuchingapaj japichina tucushca
(Mat 26:1-5, 14-16; Mar 14:1-2, 10-11; Juan 11:45-53)
1Levadura illaj tandata micuna Pascua nishca punllami ña chayamucurca. 2Pushaj curacunapish, Mandashcata yachachijcunapish gentecunata manchashpami, Jesusta ima shina pacalla huañuchinata parlanacurcacuna.
3Paicuna chashna yuyacujpica, Iscariote nishca Judaspaj shungupimi Satanasca yaicurca. Paica, Jesuspaj chunga ishqui yachacujpurallatajmi carca. 4Chai runami pushaj curacunamanpish, cuidaj soldadocunata mandajmanpish, Jesusta ima shina japichinata parlagrirca. 5Chaimantami paicunaca achcata cushicushpa, Judasmanca cullquita cuna tucurcacuna. 6Paipish ña cullquita japina tucushpami, Jesustaca pi mana yachajllapi, allilla japichinata yuyarishpa puricurca.
Jesusca pai huañushcata yuyachij micunatami callarichishca
(Mat 26:17-35; Mar 10:42-45; 14:12-32; Juan 13:21-30, 37-38; 1 Cor 11:23-26)
7Ñami levadura illajlla tandata micuna punlla chayamurca. Chai punllami, Pascuapi micungapaj huata malta ovejatapish huañuchijcuna carca. 8Chaimantami Jesusca Pedrotapish, Juantapish:
—Richij, Pascuapi ñucanchij micunata allichigrichij— nirca.
9Shina nijpica:
—¿Maipitaj allichigrichun ningui?— nircacunami.
10Shina nijpica, Jesusca cashnami nirca:
—Puebloman ña yaicugricushpaca, yacu puñuta aparishca shuj runahuanmi tupanguichij. Chai runa mai huasiman yaicungacama, paita catishpa ringuichijlla. 11Chai huasiyujtaca: “ ‘Ñucanchij Yachachijca, ¿maipitaj Ñuca yachacujcunahuan Pascuapi micunataca micushun?’ ninmi” ninguichij. 12Chashna nijpi huasiyujca, ña allichishca shuj jatun ucutami altibajopi ricuchinga. Chaipi allichinguichijlla— nircami.
13Yachacujcuna rishpaca, Jesús nishca shinallataj japishpami, Pascuapi micunata allichircacuna.
14Ña micuna horas pajtajpica Jesusca, huillagrichun Pai mingashcacunandijmi tiyarirca. 15Paicunatami Jesusca, cashna nirca:
—Ñucaca manaraj llaquita apashpa, Pascuapi cashna cancunahuan micunataca achcatami munarcani. 16Cancunaman huillanimi: Cai micunataca, Taita Dios mandacunpi micungacama, cutinca mana micushachu— nircami.
17Chashna nishpa vino vasota japishpami Jesusca, Diosta pagui nishpa cashna nirca:
—Jaicachij, tucuicuna asha asha ubyaichij. 18Cancunaman huillanimi: Cunanmantaca uvas vinotaca, Taita Dios mandacunpi ubyangacama cutinca mana ubyashachu— nircami.
19Shinallataj tandatapish japishpami, Diosta pagui nirca. Chai qʼuipaca, chaupishpa chaupishpa yachacujcunaman cushpami:
—Cai copami, Ñuca yahuarhuan mushujta rurangapaj ari ninacushcata ricuchin. Mashna cutin caita ubyashpaca, Ñucata yuyarishpa chashna ruracuichij— nircami.
20Ña micushca qʼuipaca, vaso vinotapish japishpami cashna nirca:
—Cai vaso vinoca, Ñuca yahuarta cancunamanta jichashpa, shujtaj mushuj ruranata callarishcata ricuchijmi. 21Ñucata japichijca, Ñucallahuantajmi caipi tiyacun. 22Runa Aichayuj Ñucaca, ima shina tucuchun Dios munashca shinallatajmi tucusha. Shina cajpipish Ñucata japichij runaca, ¡ai, imachari tucunga!— nircami.
23Jesús chashna nijpica:
—¿Maijanshi Paita japichigrinchij?— nishpami, caishuj chaishuj tapunacurcacuna.
24Chai qʼuipami yachacujcunapurallataj:
—¿Maijanshi tucuita yalli jatun nishcaca canchij?— nishpa rimanacurcacuna.
25Ashtahuanpish Jesusca, cashnami nirca:
—Llajtacunata jatun mandajcunallamari tucuita mandashpa charincuna. Paicunapaj jahuapi caj mandajcunatapish, allita ruraj nincunami. 26Ashtahuanpish cancunaca, mana chashnachu cana canguichij. Cancunapurapi maijan jatun nishca cajca, qʼuipa huiñailla shinami cana canguichij. Shinallataj maijan pushacuj cashpaca, servicujlla cashcatami yuyana canguichij. 27¿Maijantaj jatun canga? ¿Micuj tiyarijchu, mana cashpaca micunata carajchu jatun canga imashi? Micuj tiyarijmari yalli jatunca. Chashna cajpipish, Ñucaca cancunata servij shinallatajmi cani. 28Cancunamari ima llaquicunahuan cajpipish, Ñucahuan carcanguichij. 29Chaimantami Ñuca Yaya Ñucaman mandanata cushca shinallataj, cancunatapish mandanata cuni. 30Chashna rurajpimi cancunaca Ñuca mandacunpica, Ñucahuan micunguichij, ubyanguichij. Shinallataj mandangapaj tiyarinapi tiyarishpami, chunga ishqui aillu israelcunata mandanguichij— nircami.
Jesusca Pedro ‘Paita mana rijsinichu’ ninatami huillashca
(Mat 26:31-35; Mar 14:27-31; Juan 13:36-38)
31Apunchij Jesusca, caitapish nircarajmi:
—Simón, Simón, cancunataca trigota shushuj shina rurangapaj Satanasca mañashcamari. 32Chashna cajpipish can ama huashaman tigrachun, canmanta Diosta mañarcanimi. Ña Diosman cutirishpaca, caishuj cambaj huauquicunataca Ñucata alli catichun yuyachipanguiari— nircami.
33Chashna nijpica, Pedroca cashnami nirca:
—Apunchij Jesús, Quiquinta carcelpi churajpipish, ñucaca Quiquinhuanmi casha. Huañuna cajpipish, Quiquinhuanmari huañusha— nircami.
34Chashna nijpipish, Jesusca:
—Pedro, canca cunanllatajmari gallo manaraj cantajpi Ñucataca, quimsa cutin ‘Mana rijsinichu’ ningui. Chaitaca ñami canman huillani— nircami.
35Chashna nishpaca, caishujcunatapish:
—Cancunata mochila illajllata, cullqui illajllata, pargate illajllata cachajpica, ¿ima illaj carcanguichijchu?— nishpami tapurca.
—Mana ima illahuarcachu— nircacunami.
36Shina nijpi Jesusca, cashnami nirca:
—Cunanca mochilata charijca apaichijlla, cullquita charijpish apaichijlla. Imata mana charijca, paipaj jahua churanata cʼatushpa espadata randichijlla. 37“Millaita ruraj runacunahuanmi chagrushca canga” nishpa, Quillcachishca pajtachunmi chashna rurachun nini. Cunanmi Ñucamanta Quillcachishcapi imalla nishcaca pajtagrin— nircami.
38Chashna nijpimi, yachacujcunaca:
—Riqui, Apunchij Jesús, ishqui espadacunatami charinchij— nijpi Jesusca:
—Ña chailla, allimi— nirca.
Getsemaní huertapimi Jesusca Taita Diosta mañashca
(Mat 26:36-46; Mar 14:32-42)
39Diosta yuyarina huasimanta llujshishpaca Jesusca, Olivos urcumanmi ñaupa punllacuna shinallataj rirca. Yachacujcunapish catishpa rircacunami. 40Ña chaiman chayashpaca: «Ima mana allita rurana yuyai ama japichun, Diosta mañaichij» nircami.
41Chashna nishpaca, rumita shitajpi urmana shinamanmi yachacujcunamanta caruyarca. Chaipimi, cungurishpa, Diosta cashna mañarca:
42«Ñuca Yayito, can munashpaca, cai jayaj ubyana shina llaquitaca Ñucamanta anchuchipai. Ñuca cashna nijpipish, ama Ñuca nishcataca rurapanguichu, can munashcata rurahuailla» nishpami mañarca.
43Chashna nicujpi jahua pacha ángel ricurishpami, llaquita apachun paita sinchiyachirca. 44Jatun llaquihuan huañucushpami, Diosta ashtahuan mañarca. Chashna mañacujpica, jumbipish yahuar shinami pambaman achcata shuturca.
45Diosta mañashpa jatarishpa, yachacujcunapajman tigrashpaca, llaquillacuna dormicujtami japirca. 46Chaita ricushpami: «¿Ima nishpataj dormicunguillari? Ima mana allita rurana yuyai ama japishun, jatarishpa Diosta mañaichij» nircami.
Jesustaca Judasmi japichishca
(Mat 26:47-56; Mar 14:43-50; Juan 18:2-11)
47Jesús chashna rimacujpirajmi, achca runacuna chaiman chayamurcacuna. Jesuspaj chunga ishqui yachacujcunamanta Judas shuti runami ñaupashpa pushamurca. Paica chayashcahuanmi, Jesusta muchangapaj cʼuchuyarca. 48Pai cʼuchuyajpica, Jesusca:
—Judas, ¿canca Runa Aichayuj Ñucataca muchashpachu japichingui, imamí?— nircami.
49Jesusta japichinaman shamushcata ricushpami, Paihuan cajcunaca:
—Apunchij Jesús, ¿espadahuan macanacushunchu?— nishpa tapurcacuna.
50Chashna nishpaca, Jesus-huan cajcunamanta shujca, curacunata mandaj curapaj servij shuj runapaj alli lado rinrintami espadahuan pʼitirca. 51Chashna rurajpimi, Jesusca:
—Ña chailla, paicunataca saquichijlla— nishpa, chai runapaj rinrinta tuparishpa alliyachirca.
52Alliyachishca qʼuipaca, japinaman shamushca pushaj curacunatapish, Diospaj huasita cuidajcunata mandajcunatapish, cunaj yuyajcunatapish Jesusca cashnami nirca:
—¿Ñucataca shuhuata shinachu espadacunahuan, caspicunahuan japinaman shamunguichij? 53Punllanta cancunahuan Diospaj huasipi cajpipish, Ñucataca manamari japircanguichijchu. Cunanca Ñucata japina cajpimi, amsapi mandacuj diablo yuyaita cushcamanta Ñucata japicunguichij— nircami.
Pedroca Jesusta ‘Mana rijsinichu’ nishcami
(Mat 26:57-75; Mar 14:53-54, 66-72; Juan 18:12-18, 25-27)
54Cashna nijpi Jesusta ña japishpaca, curacunata mandaj curapaj huasimanmi pushashpa rircacuna. Pedroca, huasha huashallami caticurca. 55Jesusta pushashca qʼuipaca, huasi canllapimi ninata japichishpa muyundijta tiyarishpa cunucurcacuna. Pedropish paicunahuanmi tiyarishpa cunucurca. 56Pedropish chaipi cunushpa tiyacujpi, shuj servij huarmi ricushpami:
—Riqui, cai runapishmari Paihuan carca— nirca.
57Chashna nijpimi, Pedroca chai huarmitaca:
—Pitapishchari nicungui huarmi, mana rijsinichu— nirca.
58Chaimanta ashalla qʼuipaca, cutin shujtaj paita ricushpami:
—Canpish chai runacunapuratajmari cangui— nijpi, Pedroca chai runataca:
—¡Runa, ima tucungui! Mana chaipurachu cani— nircami.
59Cutin shuj hora shinapica, shujtajpish Pedrotaca:
—Cai runapish chaihuantajmari carca. Paipish Galileallamantatajca— nircami.
60Chashna nijpipish, Pedroca chai runataca:
—Imatapishchari nicungui, mana rijsinichu— nircami.
Pedro chashna nicujpiraj, ñapish galloca cantarcallami. 61Gallo cantanca, Apunchij Jesús chainijmanta tigrarishpa ricujpimi, Pedroca: «Manaraj gallo cantajpimari, quimsa cutin Ñucataca ‘Mana rijsinichu’ ningui» nishcata yuyarirca. 62Chaita yuyarishpami, Pedroca canllaman llujshishpaca, anchata llaquirishpa, jatunta huacarca.
Soldadocunami Jesusta macashpa asishcacuna
(Mat 26:67-68; Mar 14:65)
63Chai qʼuipaca, Jesusta charicujcunaca pugllashpa asishpami huajtarcacuna. 64Ñahuita huatashpa, ñahuipi huajtashpaca:
—¿Pitaj Canta huajtanchij? Huillai— nircacunami.
65Jesustaca mana rimanacunata rimashpami, achcata cʼamircacuna.
Mandajcunapuralla tandanacushcamanmi Jesusta pushashcacuna
(Mat 26:59-66; Mar 14:55-64; Juan 18:19-24)
66Chai qʼuipami ña pacarijpica, israelcunata cunaj yuyajcunapish, pushaj curacunapish, Mandashcata yachachijcunapish tandanacurcacuna. Paicuna Jesusta, tandanacushca mandajcunapajman pushamujpimi, cashna nircacuna:
67—¿Canca Quishpichij Cristochu cangui? Huillaiari— nishpa tapujpi, Jesusca cashnami nirca:
—Ari nijpipish, cancunaca mana cringuichijchu. 68Cancunata Ñuca tapujpipish, mana cutichi tucunguichijchu, mana cacharinguichijmanpishchu. 69Shina cajpipish Runa Aichayuj Ñucaca, cunanmantami Tucuita Rurai Tucuj Taita Diospaj alli ladopi tiyacugrini— nircami.
70Chashna nijpi:
—Shinashpaca, ¿Canca Diospaj Churichu cangui?— nishpa, tucuicuna huaicashpa tapujpica:
—Ari, cancunapaj quiquin shimillahuantajmi ninguichij— nircami.
71Shina nijpi paicunaca:
—Pai imalla nishcata uyajcunata ña mana tapunachu canchij. Paipaj quiquin shimillataj imata nijtaca, ña uyashcanguichijmi— nircacunami.
Náboženští vůdci usilují o zabití Ježíše
1Přiblížily se Velikonoce. 2Velekněží a učitelé zákona hledali vhodný způsob, jak Ježíše zprovodit ze světa. Báli se však lidí, kteří se v Jeruzalémě shromažďovali k velikonočním svátkům.
Jidáš sjednává zradu Ježíše
3Jidáš Iškariotský – jeden z dvanácti Ježíšových učedníků – podlehl satanskému pokušení, 4odešel za veleknězi a veliteli chrámové stráže a nabídl jim pomoc při Ježíšově zatčení. 5Ti se samozřejmě zaradovali a slíbili mu odměnu. 6Jidáš souhlasil a od té chvíle čekal na vhodnou příležitost, kdy by Ježíš mohl být nenápadně, bez mnoha svědků, zatčen.
Učedníci připravují velikonoční večeři
7Židé se o Velikonocích scházeli k večeři, při níž jedli nekvašený chléb a předepsaným způsobem připraveného beránka. 8Proto Ježíš uložil Petrovi a Janovi, aby tuto večeři uchystali pro něj a ostatní učedníky. 9Zeptali se: „Kde chceš, abychom ji udělali?“ 10Odpověděl: „Když přijdete do města, potkáte muže, který ponese džbán vody. Jděte za ním do domu, kam vejde. Majiteli domu řekněte: 11‚Mistr tě žádá abys nám ukázal místnost, ve které by se mohl se svými učedníky sejít k velikonoční večeři.‘ 12Zavede vás do velké jídelny v horním patře. Tam všechno nachystejte.“ 13Odešli a našli všechno přesně tak, jak jim Ježíš řekl, a připravili velikonočního beránka.
Ježíš naposledy večeří s učedníky
14Ve stanovenou hodinu zaujal Ježíš se svými dvanácti apoštoly místo u stolu. 15Řekl jim: „Velice jsem si přál ještě jíst s vámi beránka, dříve než budu trpět. 16Je to naposledy, co ho takto jíme. Záhy se totiž stane to, co vám Bůh oběťmi velikonočního beránka naznačoval.“ 17Když jim po modlitbě podával kalich s vínem, 18řekl, že už ho s nimi nebude pít, dokud se nesejdou k hostině v nebi. 19Pak vzal chléb, poděkoval Bohu, rozlámal ho a podával svým učedníkům se slovy: „To je moje tělo, které se za vás obětuje. Tímto způsobem si mne vždycky znovu připomínejte.“ 20Po večeři jim podal opět víno a řekl: „Tento kalich je znamením nové smlouvy Boha s člověkem, zpečetěné krví, kterou za vás proliji. 21Zde u stolu sedí člověk, který se tváří jako přítel, ale je odhodlán mne zradit. 22Vím, že musím zemřít, ale běda zrádci.“ 23Po těchto slovech se začali mezi sebou dohadovat, kdo z nich by byl schopen něčeho takového. 24Nakonec mezi nimi vznikl spor, kdo z nich je přednější. 25Ježíš jim řekl: „Vládci panují nad svými poddanými a dávají si říkat dobrodinci. 26U vás ať je tomu naopak. Nechtějte panovat, ale sloužit. Kdo je mezi vámi nejvyšší, ať jedná, jako by byl nejnižší, kdo je vůdčí osobností, ať slouží druhým. 27Kdo je přednější? Ten, kdo sedí za stolem a dá se obsluhovat, nebo ten, kdo obsluhuje? Obecně platí, že ten, kdo se dá obsluhovat. Vidíte, a já jsem mezi vámi jako ten, kdo slouží. 28Až dosud jste mi v mých zkouškách stáli věrně po boku. 29Můj Otec mi dal království a já vám uděluji právo, 30abyste v tom království jedli a pili u mého stolu. Však také usednete na soudné stolice a budete soudit dvanáct izraelských rodů.“
Ježíš předpovídá Petrovo zapření
31Pak oslovil Šimona Petra: „Satan si vyžádal, aby vás mohl prosívat jako obilí, 32ale já jsem se za tebe přimlouval, aby tvoje víra vydržela. A až se pak obrátíš, utvrzuj ve víře své bratry.“ 33Šimon odpověděl: „Pane, s tebou jsem odhodlán jít do vězení i na smrt.“ 34Ježíš mu řekl: „Říkám ti, Petře, že dříve než dnes zakokrhá první kohout, třikrát popřeš, žes mne znal.“ 35Pak jim ještě řekl: „Posílal jsem vás za lidmi bez peněz, bez zásob a bosé. Můžete říci, že jste měli v něčem nedostatek?“ Oni odpověděli: „Ne, ani v nejmenším.“ 36Ježíš pokračoval. „Teď se situace mění, přijde pro vás těžká doba. Dobře se na ni vybavte a vyzbrojte. 37Brzy budu souzen jako zločinec, jak to bylo předpověděno. Prorocká slova o mně se plní.“ 38Řekli: „Pane, máme tu dva meče.“ Ježíš odpověděl: „To stačí.“
Ježíš prožívá muka v zahradě
39Pak se jako obvykle vydal na Olivovu horu a jeho učedníci ho provázeli. 40Když došli na místo, řekl jim: „Modlete se, abyste obstáli v těžkých zkouškách, které vás čekají.“ 41Sám se pak vzdálil, co by kamenem dohodil, poklekl a modlil se: 42„Otče, kdybys mne mohl ušetřit tohoto kalicha utrpení, ale ať se vyplní tvoje vůle, ne moje.“ 43Tu při něm stál anděl a dodával mu sílu. 44Ježíš se modlil v smrtelné úzkosti. Pot jako krvavé kapky mu stékal na zem. 45Když skončil modlitbu, šel ke svým učedníkům a shledal, že pod tíhou událostí usnuli. 46Probudil je: „Jak můžete spát? Vstaňte a modlete se, abyste obstáli ve zkouškách, které jsou před vámi.“
Ježíš je zrazen a zajat
47Ještě to ani nedořekl a objevil se houf lidí s Jidášem v čele. Ten přistoupil k Ježíšovi, aby ho políbil. 48Ježíš mu řekl: „Jidáši, polibkem mne zrazuješ?“ 49Když ostatní učedníci pochopili, co se děje, volali: „Pane, máme tě bránit?“ 50A jeden z nich skutečně vytasil meč a uťal pravé ucho jednomu muži z chrámové stráže. 51Ježíš však řekl: „Dost! Nechte toho!“ Dotkl se ucha zraněného a uzdravil ho. 52Pak Ježíš oslovil stráž, jejich velitele a kněze, kteří je vedli: „Přišli jste si pro mne s meči a klacky jako pro lotra. 53A přitom jsem s vámi denně býval v chrámu a ruku jste na mne nevztáhli. Ale já vím, přišla vaše chvíle a tma teď nabývá vrchu.“
Petr zapírá, že Ježíše zná
54Tu se ho zmocnili a odvedli do veleknězova paláce. Petr je zpovzdálí sledoval. 55Vojáci rozdělali uprostřed nádvoří oheň a sesedli se okolo. Petr se přišel mezi ně také ohřát. 56Jak mu plamen osvěcoval tvář, všimla si ho jedna služka, prohlédla si ho a řekla: „Podívejte se, ten s ním také chodil.“ 57Petr se bránil: „Ženo, vždyť já ho vůbec neznám.“ 58Za chvíli si ho všiml někdo jiný: „Ty k nim taky patříš.“ Petr řekl: „To se mýlíte.“ 59Asi za hodinu zase někdo jiný začal tvrdit: „Tenhle s ním určitě byl také, je to Galilejec.“ 60Petr to popřel: „Člověče, vůbec nevím, o čem mluvíš.“ Než to dořekl, zakokrhal kohout. 61A tu se Ježíš otočil a podíval se na Petra a ten si vzpomněl, že mu Pán řekl: „Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mne zapřeš.“ 62Vyběhl z nádvoří a venku se hořce rozplakal. 63Stráž se začala Ježíšovi vysmívat. 64Zavázali mu oči, bili ho do tváře a říkali: „Jsi přece prorok, tak hádej, kdo tě uhodil.“ 65A předháněli se v tom, kdo ho víc poníží.
Židovská rada soudí Ježíše
66Když se rozednilo, sešla se nejvyšší rada, kterou tvořili představitelé lidu, velekněží a učitelé zákona. Dali si Ježíše předvést a naléhali na něho: „Jsi Mesiáš? Řekni nám to!“ 67On odpověděl: „I kdybych vám to řekl, stejně tomu neuvěříte. 68A kdybych se já vás na něco zeptal, neodpovíte mi. 69Řeknu vám jenom to: Již záhy usedne Syn člověka po Boží pravici.“ 70Všichni začali volat: „Ty jsi tedy Boží Syn?“ Ježíš odpověděl: „Vaše vlastní slova to potvrzují.“ 71Tu křičeli jeden přes druhého: „To nám stačí, už žádné další svědectví nepotřebujeme, usvědčil se sám!“
