Lucasmi Teofiloman quillcashca
1Cai ñucanchijpurapi imalla tucushcataca, chashnataj cajpimi ña achcacuna callarishpa, alli churashun yuyashcacuna. 2Callarimantapacha quiquin ñahuihuantaj ricushpa, Diospaj Shimita huillajcunami ñucanchijmanca ima shina cashcatataj alli yachachircacuna. 3Tucui imalla tucushcataca, callarimantataj, ima shinalla tucushcatami, callarishpa alli tapurcani. Chaimantami quillcanataj alli yuyachijpi, ñucapish tucuicuna alli nishca quiquin Teofiloman, caicunataca tucuita, callarishpa quillcani. 4Quiquinman imallata yachachishcacunaca, chashnataj cashcata, ashtahuan alli yachachunmi quillcani.
Angelmi Bautiźaj Juan huacharinata huillashca
5Jatun mandaj Herodes Judea llajtata mandacui punllacunapimi, Abías curapura caj Zacarías shuti curapi causarca. Paipaj huarmica, Aaronmanta miramushca huahuacunapura Elisabet shutimi carca. 6Paicunaca ishquindijtajmi, Mandaj Diospaj ñaupajpica cashcata rurashpa causarcacuna. Dios imalla Mandashcatapish, tucuitami alli caźushpa causarcacuna. 7Elisabet mana huachaj cashcamantami, huahua illajcuna carca. Ishquindijtaj ña yuyajcunapishmi carca.
8Zacariasca, paipura curacuna servina cashca shinallatajmi, Diosta servicurca. Chai horasmi cashna tucurca: 9Curacuna ruraj cashca shinallataj suerteta rurajpica, Mandaj Diospajlla huasiman yaicushpa, inciensota rupachinaca Zacariaspajmi urmarca. 10Inciensota pai rupachicujpica, tucui canllapi cajcunami Diosta mañacurcacuna. 11Chaipimi inciensota rupachina altar alli ladomanca, Mandaj Diospaj ángel ñapish paiman ricurirca. 12Chaita ricushpaca Zacariasca, jatunta mancharishpa musparircami. 13Ashtahuanpish angelca, cashnami nirca:
—Zacarías, ama manchaichu. Can mañacushcataca, Diosca uyashcami. Cambaj huarmi Elisabetca, cʼari huahuatami huachanga. Paitaca Juanta shutichingui. 14Pai huacharijpica jatuntami cushicungui, shujtajcunapish achcacunami yallitaj cushicungacuna. 15Taita Diospaj ñaupajpica paica, jatunmi canga. Vinotapish, sidratapish mana ubyangachu. Mamapaj huijsamantapachami, jucha illaj Espirituhuan junda canga. 16Paica israelcunataca achcacunatami, paicunata Mandaj Diospajman cutirichun pushanga. 17Paica Eliaspi tiyashca espiritullataj paipi cajpimi, Mandaj Diosta ñaupashpa, Elías shinallataj imata mana manchashpa huillanga. Chashna huillashpami, yayacunahuan, huahuacunahuan pʼiñanacushcatapish alli tucunacuchinga. Shinallataj cʼariyajcunatapish, cashcata rurajcuna shinallataj alli yuyaihuan causachunmi yachachinga. Chashna yachachijpimi gentecunaca, Mandaj Diosta chasquinalla shungu tucunga— nircami.
18Ángel chashna nijpi, Zacariasca:
—Ñucapish, ñuca huarmipish yuyajmari canchij. ¿Ima shinataj can huillashca pajtanataca yachashunri?— nishpami tapurca.
19Angelca cashnami nirca:
—Ñucaca Diosta servingapaj, Paipaj ñaupajpi shayaj Gabrielmi cani. Paimari cai alli huillaita canman huillachun cacharca. 20Ñuca huillashcata mana crishcamantaca, cambaj huahua huacharingacamami, upayashpa imata mana rimai tucungui. Ñuca huillashcaca, pajtana punllapitajmi pajtanga— nircami.
21Diospaj huasi ucupi chashna parlashpa unaiyajpimi, canllapi shuyacuj achca gentecunaca mancharircacuna. 22Ña llujshimushpaca, imata mana rimai tucurcachu. Chaimantami Diospaj huasi ucupi imata ricushca canata yuyarcacuna. Imata nishpapish maquillahuanmi ricuchishpa huillarca. Chashnami paica mana rimaj saquirirca. 23Zacariasca Diospajta rurana cashca punllacunata ña pajtachishpaca, paipaj huasimanmi rirca.
24Chaimanta asha punllacuna qʼuipami, paipaj huarmi Elisabetca chichushpa, pichca quillata huasillapi tiyarca. 25Paica: «Gentecunapaj ñaupajpi ñuca ama ashtahuan pingailla causachunmi, Mandaj Diosca ñucamanca huahuata cuna tucushca» nircami.
Angelmi Jesús huacharinata huillashca
26Elisabet ña sujta quillata chichu cajpimi, Taita Diosca Galileapi caj Nazaret puebloman ángel Gabrielta cacharca. 27Cʼarita manaraj rijsij María shuti solterapajmanmi cacharca. Mariaca, Davidmanta miramushca Josehuanmi, caźarana tucushpa puricurca. 28María tiyacun ucuman ángel yaicushpaca:
—Cushicui, cantaca Diosmari yallitaj cʼuyashca. Mandaj Diosca canhuanmari— nircami.
29Ashtahuanpish Mariaca, angelta ricushpa, pai imalla nishcatapish uyashpaca, musparircami. Shinallataj ima nishpa chashna ninaman shamushca caipajtapish yuyacurcallami. 30Chaimantami angelca, cashna nirca:
—María, ama manchaichu. Diosmari cantaca jatunta cʼuyashpa allicunata cungapaj agllashca. 31Cunanca chichushpa, shuj cʼari huahuatami huachangui. Chai huahuataca, JESÚS shutita shutichingui. 32Paica jatun nishcami canga. Jahua pacha Diospaj Churi shutipishmi canga. Mandaj Taita Diosca paimanca, Paipaj ñaupa yaya David mandashpa tiyanatami cunga. 33Jacobomanta mirarishca israelcunataca, Paimi huiñaita mandanga. Pai mandanaca manataj tucuringachu— nircami.
34Shina nijpimi Mariaca, angeltaca:
—¿Ima shinataj chashnaca tucungari? Manaraj cʼarita rijsinica— nishpami tapurca.
35Angelca cashnami nirca:
—Jucha illaj Espiritumi cambajman shamunga. Jahua pachapi Causaj, Tucuita Rurai Tucuj Diosmi cantaca llandunga. Chaimantami huahuaca jucha illaj huacharishpa, Diospaj Churi nishca canga. 36Riqui, cambaj prima Elisabetpish, yuyajpachapi cʼari huahuata chichumari. Mana huachaj cashca cashpapish, ñamari sujta quillata chichu. 37Taita Diospajca, imapish mana rurai tucuipajca mana tiyanchu— nircami.
38Chashna nijpi Mariaca:
—Mandaj Diosta servij ñucaca caipimi cani, ñucataca can nishca shinataj rurachunlla— nircami.
Chaita ninca angelca, paipaj ñaupajmanta rircallami.
Mariaca Elisabettami ricugrishca
39Chai punllacunapimi Mariaca, Judá llajta urcupi caj shuj puebloman utcashpa rirca. 40Zacariaspaj huasiman ña chayashpami, Elisabettaca ‘Sumaj causaita charipai’ nirca. 41Mariata uyaihuanmi huahuaca, Elisabetpaj huijsapica saltarirca. Chashna tucujpica Elisabetca, jucha Illaj Espirituhuan junda cashpami, 42sinchita cashna nirca:
—Canca huarmicunapurapica, bendiciashcami cangui. Cambaj huijsapi huiñacuj huahuapish bendiciashcamari. 43¿Ima nishpataj ñuca Apupaj mama cashca jahuaca, ñucataraj ricuj shamurcanguiari? 44Can ñucata ‘¿Allillachu cangui?’ nincamari, ñuca huahuaca cushicushpa, ñapish ñuca huijsapi saltarirca. 45Mandaj Dios imalla nishcata crishcamanta cushicuiari. Pai imalla nishcataca pajtachingatajmi— nircami.
María cantashcami
46Chashna nijpica Mariaca, cashnami nirca:
“Mandaj Diostaca, ñuca almahuanmi alli nicuni.
47Ñucata Quishpichij Diosmantaca, ñuca espiritupimi cushicuni.
48Paita servij ñuca huajchataca ricuhuashcatajmari.
Cunanmantapachami, ñucataca huahuan huahuan cushicuj huarmi ningacuna.
49Tucuita ruraj Diosmari, ñucapajca jatun allicunata rurashca.
¡Paipaj shutica jucha illajmari!
50¡Paita manchajcunataca, huahuan huahuanta llaquicunllamari!
51Paipaj maquihuanca, jatun mancharinacunatami rurashca.
Shungupi jatun tucushcacunataca chingachishcamari.
52Mandashpa tiyacuj jatuncunata anchuchishpami,
mana jatun tucushcacunata jahuaman churashca.
53Yaricaihuan cajcunamanmi, yalli yallita cushca.
Ashtahuanpish charijcunatami, chushaj maquita cacharishca.
54Paita servij israelcunataca ayudantajmari,
Pai llaquij cashcata yuyarintajmari.
55‘Abrahamtapish, paimanta mirarijcunatapish,
huiñaitami llaquisha’ nishcami carca.
Chaitaca, ñucanchij yayacunamanmi huillarca” nircami.
56Mariaca, quimsa quilla shinata Elisabetpajpi tiyashpami, paipaj huasiman tigrarca.
Bautiźaj Juanmi huacharishca
57Elisabetca ña huachana punlla pajtajpica, cʼari huahuatami huacharca. 58Dios jatunta llaquishpa, Elisabetman huahuata cushcata uyashpaca, cʼuchullapi causajcunapish, paipaj aillupuracunapish mana jahuallatami paihuan cushicurcacuna.
59Huahua huacharishca pusaj punllapimi cashna tucurca: Huahuatami pai charishca aicha punta carata pʼitichinaman rircacuna. Chaipimi huahuataca, ‘Yayapaj shutillatajmi canga’ nishpa, Zacarías nircacuna. 60Ashtahuanpish mamaca:
—¡Mana Zacariaschu! Juan shutimi cagrin— nircami.
61Chashna nijpica:
—Cancunapurapica, Juan shutica manamari tiyanchu— nircacunami.
62Chaimantami, ‘¿Ima shutitataj churagringui?’ nishpa, maquillahuan yayata tapurcacuna. 63Chaimantami Zacariasca, shuj uchilla tablata mañashpa, chaipica: «Juan shutimi» nishpa quillcarca. Chaipica tucuicunami mancharircacuna. 64Chashna quillcancami Zacariasca, paipaj cʼallu cacharirijpi rimai callarirca. Chaimantami Taita Diosta alabai callarirca. 65Chashna tucujpicarin cʼuchullapi causajcunapishmi, tucuicuna jatunta mancharircacuna. Shinallataj tucui Judea llajta urcucunapimi, imalla tucushcataca, huashan parlanacurcacuna. 66Chaita uyajcunaca, caishuj chaishujmi: «Cai huahua jatunyashpaca, ¿imashi canga?» ninacurcacuna.
Mandaj Dios Paipaj maquihuan huaquichicujta ricushpami, chashna ninacurcacuna.
Zacarías imallata huillashcami
67Juanpaj yaya Zacariasca, jucha illaj Espirituhuan junda cashpami, imalla tucunata cashna huillarca:
68«Ñucanchij israelcunata Mandaj Diosca alli nishca cachun.
Paimari Pai agllashcacunata quishpichingapaj shamushca.
69Paita servij Davidpaj familiapuramantami,
Tucuita Rurai Tucuj Quishpichijta ñucanchijpajman cachashca.
70Pai ima nishcata huillaj, jucha illaj runacunahuan ñaupaman huillachishca shinallatajmi rurashca.
71Tucui ñucanchijta pʼiñajcunamanta quishpichichun,
paicunapaj maquimanta llujshichichunmi cachashca.
72Pai jucha illaj Diosca, ñucanchij yayacunahuan
ari ninacushcata yuyarishpami, paicunata llaquishcata ricuchishca.
73Chashna rurana tucushpaca,
ñucanchij ñaupa yaya Abrahammanmi,
‘Pajtachishatajmi’ nishca carca.
74Ima manchai illajlla Paita servichunmi,
ñucanchijta pʼiñacujcunamanta quishpichishca.
75Ñucanchij tucui causaipi Paipaj ñaupajpi
cashcata rurashpa, Paipajlla causachunmi chashna rurashca.
76Ñuca huahua, canca jahua pacha Dios ima nishcata huillaj nishcami cangui.
Canmari Mandaj Dios purina ñanta allichingapaj, Paita ñaupashpa ringui.
77Dios agllashcacunamanca, quishpirina tiyashcatami ricuchingui.
Paicunapaj juchacunata Dios anchuchinaman shamushcatami huillangui.
78Ñucanchij Diosca ñucanchijta yallitaj llaquishpami,
jahua pachamantaca, pacarishpa achijyaj shina shamunga.
79Paica amsa tutapi huañunalla causajcunata achijyachingapaj, ñucanchijta sumaj causaipi churangapaj shamushcatami huillangui» nircami.
80Chai huahua huiñarishpa catijpica, Diospaj espiritupipish punllanta sinchiyashpami catirca. Israelcunaman huillai callari punllacamaca, shitashca pambacunapimi causarca.
Proč Lukáš napsal evangelium
1-2Vážený Teofile! Mnozí přede mnou se snažili pravdivě vylíčit život a dílo Ježíše Krista na základě spolehlivých zpráv jeho žáků a jiných očitých svědků. 3Nyní jsem se tedy rozhodl i já důkladně přezkoumat, utřídit a sepsat veškeré dostupné zprávy. Vznikl tento spisek, který ti věnuji, 4abys nabyl jistoty, že to, o čem ses již leccos dověděl, je pravda.
Anděl oznamuje Zachariášovi narození Jana Křtitele
5Začnu tím, co se přihodilo židovskému knězi Zachariášovi, který žil v době vlády judského krále Heroda. Zachariáš byl členem jedné ze čtyřiadvaceti kněžských skupin, jejichž povinností bylo dvakrát do roka, vždy po celý týden, přisluhovat při bohoslužbách v jeruzalémském chrámu. Jeho manželka Alžběta pocházela z kněžského rodu Árónova. 6Oba byli upřímně zbožní a řídili se svědomitě všemi Božími příkazy a předpisy. 7Byli to již starší lidé a zůstali bezdětní, protože Alžběta byla neplodná. 8Jednoho dne šel Zachariáš do chrámu, aby tam splnil svoji kněžskou povinnost. 9Tentokrát byl vylosován, aby vstoupil do svatyně a tam na oltáři pálil kadidlo. 10Zatím se venku shromáždění lidé modlili, jak bylo v té hodině zvykem. 11Tu se knězi po pravé straně oltáře ukázala postava. 12Zachariáš se vyděsil. 13Boží posel ho však uklidňoval: „Neboj se, Zachariáši! Přišel jsem ti oznámit, že Bůh vyslyšel tvé modlitby. Tvoje manželka porodí syna, kterému dáte jméno Jan (Bůh je milostivý).
14Přinese ti mnoho radosti
a mnozí budou vděčni, že se narodil.
15Stane se jedním z velkých Božích mužů.
Nedotkne se nikdy vína ani opojného nápoje.
Duch svatý ho naplní hned od narození.
16Mnohé z židů přivede zpět k Bohu,
jejich skutečnému Pánu.
17Svou duchovní mocí a horlivostí bude připomínat proroka Elijáše.
Smíří otce se syny
a vzpurným otevře oči pro pravdu.
Jako královský posel připraví lidi
na příchod Božího vládce.“
18Zachariáš namítl: „Jak tomu mohu věřit? Vždyť jsem už starý a moje žena také není mladá.“ 19Anděl ho pokáral: „Já jsem Gabriel a přijímám rozkazy přímo od Boha. On sám mě poslal, abych ti vyřídil tyto radostné zprávy. 20Protože jsi však neuvěřil, budeš němý, dokud se má slova ve svůj čas nesplní.“ 21Lidé zatím venku čekali na Zachariáše a už jim bylo divné, že tak dlouho nejde. 22Když se konečně objevil, nemohl promluvit. Posunky jim dal najevo, že měl ve svatyni vidění. 23Když skončil týden jeho chrámové služby, vrátil se domů. 24Brzy na to Alžběta otěhotněla, ale tajila to před veřejností až do pátého měsíce. 25Radovala se: „Bůh se nade mnou slitoval a sejmul ze mne pohrdání a neúctu lidí.“
Anděl oznamuje Marii narození Ježíše
26Asi půl roku po Zachariášově vidění poslal Bůh anděla Gabriela do galilejského městečka Nazaretu 27k dívce jménem Marie. Byla snoubenkou Josefa, který pocházel z Davidova královského rodu. 28Anděl ji oslovil: „Blahopřeji ti, Marie, Bůh ze všech žen vyvolil právě tebe k velikému úkolu!“ 29Jeho slova ji znepokojila a nechápala jejich smysl. 30Posel pokračoval. „Neboj se, Marie. Bůh ti chce nevídaně požehnat. 31Narodí se ti syn a dáš mu jméno Ježíš (Bůh vysvobozuje). 32Nebude to obyčejný člověk, ale právem bude nazýván ‚Syn Nejvyššího‘. 33Usedne na trůn Davidův a bude nejen vládce Izraele, ale založí království, které nikdy neskončí.“ 34Marie namítla: „Jak se mi může narodit dítě? Vždyť nežiji s mužem!“ 35Anděl jí řekl: „Sám Stvořitel na tobě projeví svou moc. Duch svatý to způsobí, a tak tvé dítě bude svatý Boží Syn. U Boha není nic nemožného. 36-37Vždyť i tvá příbuzná Alžběta, po celý život neplodná, bude mít nyní ve svém stáří syna. Již za tři měsíce se jí narodí.“ 38Marie na to řekla: „Chci přijmout, co mi Bůh ukládá. Ať se tedy stane, jak jsi řekl.“ Pak anděl odešel.
Marie navštěvuje Alžbětu
39Brzy nato se Marie vydala do judských hor, do města, kde žil Zachariáš s Alžbětou. 40-41Když k nim vešla a pozdravila, pocítila Alžběta, jak se její dítě živě pohnulo. V tu chvíli Alžbětu nadchl Boží Duch 42a zvolala: „Marie, Bůh tě vyvolil mezi všemi ženami a tvůj syn bude veliký dar lidem. 43Jaká je to pro mne čest, že mne navštívila matka mého Pána! 44Sotva jsem zaslechla tvůj pozdrav, děťátko ve mně radostí poskočilo. 45Jak je dobře, že jsi uvěřila Božím slibům. On je všechny splní.“ 46Nato se Marie začala modlit:
„Celým srdcem chválím Pána
47a raduji se v Bohu, svém Spasiteli.
48-49Mne, nepatrné, si povšiml.
Lidé ze všech národů si mne budou vděčně připomínat
pro velké věci, které mi Bůh prokázal.
Je mocný a svatý,
50ale neustále se slitovává nad těmi,
kteří ho ctí v kterékoliv době.
51Vztahuje svoji mocnou ruku,
aby mařil plány pyšných,
52aby sesazoval mocné z trůnů,
pozvedal ponížené,
53sytil hladové dobrými věcmi
a bohaté propouštěl s prázdnýma rukama.
54-55Ujímá se svého lidu, Izraele,
protože slíbil našim otcům,
Abrahamovi i jeho potomkům,
že k nim bude na věky milosrdný.“
56Marie pobyla u Alžběty asi tři měsíce a pak se vrátila domů.
Narození Jana Křtitele
57Přišel Alžbětin čas a narodil se jí syn. 58Všichni sousedé a příbuzní se radovali, že ji Bůh tak obšťastnil. 59Sešli se osmého dne, kdy podle zákona bývali chlapci obřezáváni. Všichni předpokládali, že dítě se bude jmenovat po otci Zachariáš. 60Alžběta však chtěla, aby se jmenoval Jan. 61Namítali: „Ale vždyť se tak ve vaší rodině nikdo nejmenoval.“ 62Žádali, aby se k tomu vyjádřil otec. 63Ten vzal tabulku a k překvapení všech napsal: „Jeho jméno je Jan.“ 64A tehdy se jeho ústa zase otevřela a prvními slovy děkoval Bohu. 65Užaslí sousedé pochopili, že se tu děje něco mimořádného, a zpráva o tom se roznesla po judských horách. 66Kdo ji slyšel, uvažoval, co s tím dítětem Bůh zamýšlí. Všichni viděli, že ho provází Boží moc. 67Duch svatý vnukl Zachariášovi tato prorocká slova:
68„Chvála Pánu, Bohu Izraele,
že přichází svému lidu na pomoc a vysvobozuje ho.
69Posílá nám mocného Zachránce z rodu krále Davida,
70kterého již dávno ústy svých proroků ohlašoval.
71Ten nás vytrhne z rukou nepřátel
a všech, kteří nás nenávidí.
72Dnes se Bůh láskyplně přiznává k našim otcům
a ke své smlouvě s nimi.
73-78Vždyť se zavázal Abrahamovi,
že jednou budeme sloužit Bohu po celý život,
zbaveni útlaku a strachu, očištěni a poslušni.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího.
Připravíš cestu Božímu Synu:
Lidem budeš ohlašovat, že je přichází zachránit
a odpustit jim všechna provinění.
V něm k nám přichází Bůh plný slitovné lásky.
Slunce spásy již vychází,
79aby zazářilo všem, kdo žijí ve tmách a ve stínu smrti,
a osvítilo nám cestu ke smíření s Bohem!“
80Chlapec Jan se dobře rozvíjel tělesně i duševně. Později odešel na poušť, kde žil v ústraní až do chvíle, kdy vystoupil se svým poselstvím před veřejností.
