Huainayacuj huarmita japishpami Jesuspajman pushamushcacuna
1Chai qʼuipaca Jesusca, Olivo yuracuna tiyan urcumanmi rirca. 2Cayandij tutamantaca Diospaj huasiman tigramujpimi, tucuicuna paipajman shamujpi, yachachishpa tiyacurca. 3Chaipica Mandashcata yachachijcunapish, fariseocunapish shuj huarmitami huainayacujta japishpa, Jesuspajman pushamurcacuna. Chai huarmita tucuicunapaj chaupipi churashpami, 4cashna nircacuna:
—Yachachij, cai huarmitaca huainayashpa siricujtamari japimunchij. 5Moisés Mandashcapica, cashna huarmicunataca: “Rumihuan shitashpa huañuchichun” nishpamari mandashca. Canca caitaca, ¿imatataj ningui?— nircacunami.
6Jesús pandarijpica juchachingaraicullami, chashna tapurcacuna. Ashtahuanpish Jesusca cumurishpa, pambapi maquihuan quillcacurcallami. 7Paicuna tapuracujpimi Jesusca, umata huichi jatarichishpa:
—Maijan cancuna jucha illajlla cashpaca, cai huarmitaca, pairaj rumihuan shitachun— nirca.
8Shina nishpaca, cutin cumurishpa pambapi maquihuan quillcashpa catircallami. 9Chashna nijta uyashpaca, quiquin shungullataj juchayuj cashcata juchachijpimi, yuyajcunamanta callarishpa qʼuipa huiñaicunacama, shuj shujlla tucuicuna llujshircacuna. Jesusca, gentecunapaj chaupipi shayachishca huarmindijllami saquirirca. 10Jesús huichilla ricushpaca, chai huarmilla chaipi shayacujtami ricurca. Pi shujta mana ricurijpimi:
—Huarmi, ¿canta juchachijcunaca maipitaj? ¿Canta llaquichishun nicujcunaca, manachu pi imata nirca?— nijpica:
11—Apu, mana pi llaquichihuanchu— nircami.
Chashna nijpi Jesusca:
—Ñucapish mana imata ninichu. Rilla, cutinca amataj juchallinguichu— nircami.
Jesusca cai pachata achijyachij Luzmi
12Jesusca, cutin yachachishpa catishpaca cashnami nirca:
—Ñucaca, cai pachapaj Luzmi cani. Maijanpish ñucata catijca, mana amsapi puringachu. Ashtahuanpish causaita cuj Luztami charinga— nircami.
13Chashna nijpi, fariseocunaca:
—Canllataj alli ricurisha nishpallamari, chashna nicungui. Can quiquinllamanta huillashcaca yangallamari— nircacunami.
14Shina nijpi, Jesusca cashnami nirca:
—Ñucallamantataj huillacujpipish, Ñuca huillashcaca mana yangachu. Ñucaca maimanta shamushcata, maiman rina cashcatapish yachanimari. Ashtahuanpish cancunaca Ñuca maimanta shamushcata, maiman ricushcatapish mana yachanguichijchu. 15Cancunaca aicha yuyachishca shinami, juchachinguichij. Ñucaca, pitapish mana juchachinichu. 16Ñuca juchachishpaca, ima juchachina tiyajpitajmi juchachisha. Imalla rurashcata ricuchingapajca mana ñucallachu cani, ñucata cachaj Yayahuanmi cani. 17Cancunata Mandashcallapitajmi cashna Quillcashca: “Ima ricushcata ishquipura huillajpica mana llullachu” nishcami. 18Chaipi nicushca shinallataj, Ñucapish Ñucallamantataj huillajmi cani. Ñucata cachaj Yayapish ñucamanta huillacunmi— nircami.
19Chashna nijpimi, paicunaca:
—¿Maipitaj Cambaj Yayaca?— nijpi, Jesusca:
—Cancunaca Ñucatapish, Ñuca Yayatapish mana rijsinguichijchu. Ñucata rijsishpaca, Ñuca Yayatapish rijsinguichijmanmi— nirca.
20Jesusca Diospaj huasipi yachachicushpaca, cullquita churana cʼuchullapimi cai shimicunataca rimarca. Chaipi cajpipish Paita japishun yuyacujcunaca, horas manaraj pajtashcamantami, mana japircacuna.
Jesusca ‘Mana cai pachamantachu cani’ nishcami
21Jesusca cutinmi paicunataca:
—Ñucaca rigrinimi, Ñuca rishca huashami mashcanguichij. Ashtahuanpish cancunapaj juchallapitajmi huañunguichij. Ñuca ricunmanca mana shamui tucunguichijchu— nircami.
22Shina nijpi judiocunaca: «¿Maipi huañugricushpachu: “Ñuca ricunmanca, cancunaca mana shamui tucunguichijchu” nicun, imashi?» nircami.
23Chashna nijpimi, Jesusca cashna nirca:
—Cancunaca cai ucumantami canguichij, Ñucaca jahuamantami cani. Cancunaca cai pachamantami canguichij, Ñucaca mana cai pachamantachu cani. 24Cancunataca cai pachallamanta cajpimi: “Cancunapaj juchacunallapitajmi huañunguichij” nircani. Ñuca pi cajta mana crishpaca, cancunapaj juchacunallapitajmi huañunguichij— nircami.
25Chashna nijpimi:
—Canca, ¿pitaj canguiari?— nijpi Jesusca, paicunata cashna nirca:
—Ñucaca, callarimantapacha huillacushcallatajmi cani. 26Cancunataca achcatami rimanatapish, juchachinatapish charini. Shina cajpipish Ñucata Cachaj imallata nichun nishcallatami, cai pachapi causajcunamanca rimani— nircami.
27Shina nijpipish Yaya Diosmanta Jesús chashna nicushcataca, mana entendircacunachu. 28Chaimantami, Jesusca cashna nirca:
—Runa Aichayuj Ñucata jahuaman huarcushpami, Ñuca pi cashcataca rijsinguichij. Chaipimi imatapish Ñuca quiquin yuyaillamantaca, mana ruraj cashcata yachanguichij. Ñucaca, Yaya yachachishcallatami rimani. 29Ñucata cachaj Yayaca Ñucahuanmari. Pai cushicunallata ruraj cajpimi, mana Ñucallata saquishca— nircami.
30Jesús chashna rimajpica, achcacunami Paitaca crircacuna.
Abrahampaj huahuacuna cashpaca pai shinami canguichijman
31Jesusca, Paita crij judiocunataca, cashnami nirca:
—Ñuca huillashca Shimicunata crishpa, mana huashaman tigrashpaca, Ñuca yachacujcunatajmi canguichij. 32Cashcatataj huillaj shimicuna cashcatami rijsinguichij. Chai Shimicunami cancunataca, huatashca shinamanta cacharichinga— nircami.
33Chashna nijpimi:
—Ñucanchijca, Abrahammanta miramushcacunamari canchij. Mana pipaj maquipi huatashcacuna canchijchu. ¿Ima nishpataj: “Cachariringuichijmi” ninguiari?— nishpami tapurcacuna.
34Shina nijpimi Jesusca, cashna nirca:
—Pipish juchallata rurashpa causajtaca, juchami huatashcata charicun. Chaica chashnatajmari. 35Servichun randishcalla runaca, mana huasipi causacunllachu. Ashtahuanpish churimi yayahuanca causacungalla. 36Chashna cajpimi cancunaca, Diospaj Churi cacharichijllapi, cacharishcataj saquiringuichij. 37Cancuna Abrahammanta miramushca cajtaca yachanitajmari. Shina cashpapish Ñuca huillashca shimicunata cancunapaj shungupi mana chasquishpami, Ñucataca huañuchishun nicunguichij. 38Ñuca Yaya imallata rurajtaca, Ñucatajmi ricurcani. Chaimantami cancunamanca, chaita huillacuni. Cancunapish cancunapaj yayata uyashpami, chaita caticunguichij— nircami.
39Shina nijpi paicunaca:
—Ñucanchij yayaca Abrahammari— nijpimi, Jesusca cashna nirca:
—Abrahammanta miramushcacunataj cashpaca, Abraham shinallatajmari ruranguichijman. 40Ashtahuanpish cancunaca, ¡Taita Dios ima nishcata uyashpa, chaita huillashcamantami Ñucataca, huañuchishun yuyanguichij! Abrahamca, mana chashna ruranmanchu carca. 41Cancunaca, cancunapaj yaya shinallatajmi ruracunguichij— nircami.
Chashna nijpica:
—¡Ñucanchijca, mana huainapaj huahuacunachu canchij! ¡Shujlla Yayatamari charinchij, Paica Taita Diosmari!— nircacunami.
Diablopaj huahuacuna cashcamantami, ñucataca mana cringuichij
42Shina nijpimi, Jesusca cashna nirca:
—Taita Dios cancunapaj Yaya cajpica, Ñucataca cʼuyanguichijmanmari. Ñucaca, Taita Diospajmantami shamurcani. Mana quiquin yuyaillamantachu shamurcani. Paimari Ñucataca cacharca. 43Cancunallataj Ñuca huillashcata mana uyashun nishcamantami, Ñuca rimashcataca mana entendinguichij. 44Cancunaca cancunapaj yaya diablopaj huahuacunamari canguichij. Chaimanta cancunapaj yayapaj munaillatamari rurashun ninguichij. Paica callarimantapacha huañuchijmi. Paipica llullanalla tiyashcamanta, mana llulla canapica mana saquirishcachu. Paica llullapaj yaya cashcamantaca, llullata rimashpaca, pai rimana cashca shinallatajmi riman, paica llullami. 45Ashtahuanpish Ñucataca, mana llullashpa huillajpimari mana cringuichij. 46¿Pi cancunataj Ñuca ima juchata rurashcata ricuchi tucunguichij? Cashcatataj Ñuca huillajpica, ¿ima nishpataj mana cringuichigari? 47Maijanpish Diospaj cajcunaca, Diospaj Shimitaca uyanmi. Ashtahuanpish cancunaca mana Diospaj cashpami, Paipaj Shimitaca mana uyashun ninguichij— nircami.
Cristomi huiñaita ña tiyashcamanta tucuita callarichishca
48Chaimantami judiocunaca, cashna rimarcacuna:
—Cantaca ‘Supai japishcami cangui, samariataj samaria runa’ nishpaca, allillatatajmi nicunchij— nircacunami.
49Chashna nijpi Jesusca, cashnami cutichirca:
—Ñucataca, ima supai mana japishcachu. Ashtahuanpish Ñuca Yayatamari jatunyachicuni. Cancunaca Ñucataca, manamari jatunyachinguichijchu. 50Mana Ñucachu jatunyachichun mashcacuni, Ñuca Yayami Ñucata jatunyachichun munan, cancuna mana chasquishcamantaca Paimari juchachinga. 51Pipish Ñuca imalla nishcata caźujca manataj huañungachu, chaica chashnatajmari— nircami.
52Chashna nijpimi judiocunaca, cashna nirca:
—Abrahampish, Dios ima nishcata huillajcunapish huañurcamari. Canca: “Pipish Ñuca huillashcata caźujca, mana huañungachu” ninguimari. Cunantajca Cantaca, supai japishca cashcata ricunchijtajmi. 53¿Canca ñucanchij ñaupa yaya Abrahamta yallichari canguiari? Paipish, Dios ima nishcata huillajcunapish huañurcami. Canca, ¿pi cashcatapishchari yuyangui?— nircacunami.
54Chashna nijpica, Jesusca cashnami nirca:
—Ñuca quiquinllataj ‘Allimi cani’ nirijpica, chaica yangallamari canman. Ñuca Yayamari ñucataca sumajyachicun. Cancunapish Paillatatajmari, ‘Ñucanchij Diosmi’ nicunguichij. 55Chashna nishpapish, Paitaca mana rijsinguichijchu. Ñucaca Paita rijsinimari. “Paita mana rijsinichu” nishpaca, cancuna shinallataj llullami caiman. Ashtahuanpish Ñucaca Paita rijsishcamantami, Pai ima nishcata caźuni. 56Cancunapaj ñaupa yaya Abrahamca, Ñuca shamuna punllata ricusha yuyashpami cushicurca. Ña ricushpacarin, ashtahuanmi cushicurca— nircami.
57Chashna nijpi judiocunaca:
—Manaraj pichca chunga huatayujllapish canguica. ¿“Abrahamtaca ricurcani” ninguichu, imamí?— nircacunami.
58Shina nijpi Jesusca:
—Abraham manaraj tiyajpimari Ñucaca ña tiyarcani, chaica chashnatajmari— nircami.
59Chashna nijpica rumicunata japishpami, shitashun nircacuna. Ashtahuanpish Jesusca, Diospaj huasimantaca, paicunapaj chaupillatataj allijlla miticushpa llujshircallami.
Ježíš odpouští cizoložné ženě
1Ježíš odešel na Olivovou horu. 2Brzy ráno se do chrámu vrátil, sedl si tam a začal učit shromážděný dav. 3Za chvíli k němu znalci zákona a farizejové přivedli jednu ženu přistiženou při nevěře.
4„Mistře,“ oslovili Ježíše, „tuto ženu jsme přistihli při cizoložství. 5Mojžíšův zákon je přísný. Odsuzuje ji k smrti ukamenováním. Co ty tomu říkáš?“
6Čekali, že jim Ježíšova odpověď poskytne záminku k jeho odsouzení. Ježíš však mlčel, sklonil se k zemi a psal něco prstem v prachu. 7Žalobci stále dotírali, aby odpověděl. Ježíš se vzpřímil a řekl: „Kdo z vás je bez hříchu, ať po ní hodí první kamenem!“ 8Pak se znovu sklonil a psal po zemi.
9Jeho slovy byli zahanbeni. Ozvalo se v nich svědomí, a tak jeden po druhém odcházeli – ti nejváženější jako první. Nakonec zůstal Ježíš s provinilou ženou sám. 10Znovu se vzpřímila zeptal se ženy: „Kam se poděli tvoji žalobci? Žádný z nich tě neodsoudil?“
11„Ne, Pane,“ odpověděla žena.
„Já tě také neodsuzuji,“ řekl Ježíš. „Jdi, ale už nehřeš!“
Ježíš je světlo světa
12Jindy Ježíš řekl: „Já jsem světlo světa, kdo mne následuje, nebude tápat ve tmě, ale bude mít světlo na cestu života.“
13Nato mu farizejové řekli: „Mluvíš stále jen sám o sobě. Kdo to potvrdí?“
14Ježíš jim odpověděl: „Říkám jen pravdu, i když se týká mne samotného. Já vím, odkud jsem přišel a kam jdu, ale vy to nevíte. 15Vy mne posuzujete nesprávně – jen podle svého zdání. Já tak nesoudím. 16Můj úsudek odpovídá skutečnosti, protože není jen můj, ale i Boží. 17A když se dva svědci shodnou ve výpovědi, vaše zákony považují takové svědectví za platné. 18Nemluvím tedy o sobě jen sám, ale svědčí o mně i Otec, který mne poslal.“
19„A kde je ten tvůj Otec?“ ptali se farizejové. Řekl jim: „Když neznáte mne, nemůžete znát ani mého Otce. Kdybyste znali mne, znali byste i jeho.“
20Tato slova Ježíš řekl v blízkosti chrámových pokladen, kde byla stráž. Přesto ho nezatkli, protože ještě nepřišel čas, kdy se to mělo stát.
Ježíš varuje před přicházejícím soudem
21„Opustím vás,“ pokračoval Ježíš. „Budete mne hledat, ale bude pro vás pozdě. Zemřete v zajetí svých hříchů a tam, kam jdu, nebudete moci přijít.“
22„Chce snad spáchat sebevraždu?“ ptali se mezi sebou. „Proč by jinak říkal, že za ním nemůžeme přijít tam, kam jde?“
23Ježíš jim řekl: „Já jsem od Boha, vy jste ze světa, který je Bohu odcizen. 24Proto zemřete v hříchu, když mi neuvěříte.“ 25„Tak nám tedy řekni, kdo vlastně jsi!“ naléhali na Ježíše. 26„Už jsem vám to jasně řekl. Jsem ten, za koho se od začátku prohlašuji,“ odpověděl. „Ale o vás bych mohl říci mnoho, co vás odsuzuje. A není to můj úsudek. Každé mé slovo pochází od toho, který mne poslal. On je pravda sama.“ 27Nikdo v té chvíli nepochopil, že Ježíš mluví o Bohu. 28Proto na vysvětlenou dodal: „Poznáte mne, až mne přibijete na kříž, teprve pak si uvědomíte, že všechno, co jsem vám říkal a co jsem udělal, nebylo ode mne, ale od mého Otce. To on mne naučil všemu, co jsem vám řekl. 29Je stále se mnou. Neopouští mne, protože dělám jen to, co mu je milé.“ 30Po těch slovech mnozí v něho uvěřili.
Ježíš hovoří o Božích nevěrných dětech
31Těm Ježíš řekl: „Držte se mých slov a budete opravdu mými učedníky. 32Poznáte pravdu a pravda vás osvobodí.“
33„Jsme potomci Abrahama,“ ozvali se. „Nikdy jsme nebyli otroky, proč tedy říkáš, že budeme osvobozeni?“
34Ježíš jim řekl: „Nemyslete si, že jako potomci Abrahamovi to máte u Boha jisté. Každý člověk je otrokem hříchu 35a otrok nemá právo na nic. 36-38Musíte se stát svobodnými členy Boží rodiny, a to vám může darovat jedině Syn. Nabízím vám takový dar, ale vy ho odmítáte a chcete se mne zbavit. Nedorozumění mezi námi je v tom, že nemáme stejného Otce.“ 39„Naším otcem je Abraham,“ řekli jednomyslně Židé. „Byl by vaším otcem,“ odpověděl jim Ježíš, „kdybyste ho svými životy následovali. 40Chcete mne zabít, přestože vám říkám pravdu, kterou mi sdělil Bůh. Abraham by tak nejednal. 41Projevujete se jako děti svého skutečného otce.“ To je rozhněvalo a jízlivě mu odsekli: „Nenarodili jsme se ze smilstva jako ty. Kdo myslíš, že je naším otcem? Kdo jiný, než Abrahamův Bůh! Nezpronevěřili jsme se mu.“
42Ježíš však namítl: „Kdyby Abrahamův Bůh byl opravdu vaším otcem, milovali byste mne. V něm je můj původ. Nepřicházím sám od sebe, ale on mne k vám posílá. 43Proč nechápete, co říkám? 44Protože váš otec je ďábel a vy děláte, co vám našeptává. Jeho lži od počátku přinášejí smrt a nic jiného, protože v něm není ani trochu pravdy. Nemůže si pomoci, lhaní je jeho přirozenost. A je původcem každé lži.
45-46Kdo z vás mne může usvědčit z hříchu? Nikdo! Proč mi tedy nevěříte, když říkám pravdu? 47Kdo je opravdu Božím dítětem, ten rád přijímá Boží slovo. Vy je odmítáte, a to dokazuje, že z Boha nepocházíte.“
Ježíš prohlašuje, že je věčný
48„Vždyť to říkáme, jsi odrodilec a blázen,“ křičeli na něj Židé.
49„Nejsem,“ odpověděl jim Ježíš klidně. „Já Otci vzdávám čest, ale vy mu ji upíráte, když mne nepřijímáte. 50Nemyslete si, že toužím po slávě a velikosti. Mne chce oslavit Bůh. Odsoudí každého, kdo mne odmítne. 51Budete-li žít podle mého slova, nemusíte se bát smrti.“
52„Teď se ukázalo, jaký jsi blázen!“ posmívali se. „Abraham zemřel, proroci zemřeli, a ty tvrdíš, že kdo dá na tebe, unikne smrti. 53Myslíš si snad, že jsi významnější než náš otec Abraham a větší než proroci? Co to ze sebe děláš? Vždyť ti všichni zem-řeli!“
54Ježíš jim odpověděl: „Kdybych se chválil sám, má slova by neměla žádnou váhu, ale chválí mne můj Otec, kterého uznáváte za svého Boha. 55Nikdy jste ho však nepoznali, ale já ho znám dobře. Kdybych to zapřel, byl bych stejný lhář jako vy. Opravdu ho dobře znám a ve všem ho poslouchám. 56Jakou radost by měl váš otec Abraham, kdyby se dočkal mého příchodu. Už tehdy věděl, že přijdu, a jak se z toho radoval.“ 57„Teď jsi se projevil. Není ti ani padesát, a pamatuješ Abrahama?“ smáli se Židé.
58Ježíš odpověděl: „Žil jsem dávno před tím, než se narodil Abraham.“ 59To rozpálilo jejich hněv a chtěli ho ukamenovat. V rozruchu, který nastal, se Ježíš vytratil z chrámu.
