Huauquicunapish Jesustaca mana crishcachu
1Chai qʼuipaca, Jesusca Galileapimi yachachishpa puricurca. Judiocuna ima shinapish huañuchishun yuyacushcamantami, Judeapica ña mana purisha nirca. 2Ñami judiocuna yura ramacunahuan chugllata rurana fiestapish chayamucurca. 3Chaimantami Jesuspaj huauquicunaca, cashna nircacuna:
—Cambaj yachacujcunapish Can imalla ruracushcata ricuchunca, Judeaman riari. 4Tucuicuna rijsishca tucusha nishpaca, pipish imata mana pacalla ruranchu. Can ruracushca milagrocunataca tucuicunapaj ricuipi ruraiari— nircacunami.
5Paipaj quiquin huauquicunapish mana crishcamantami, Jesustaca chashna nircacuna. 6Chashna nijpimi, Jesusca cashna nirca:
—Ñuca chaiman rina horasca manaraj pajtamunchu. Ashtahuanpish cancunapajca, ima horaspish rinallamari. 7Cancunataca cai pachapaj cajcunaca, ¿imamantataj pʼiñangapish? Ashtahuanpish Ñucataca, paicuna mana allita ruracujpi jarcashpa rimashcamantami, pʼiñancuna. 8Cancunaca fiestamanca huichiyaichijlla. Ñuca chai fiestapi canapajca manaraj horas pajtashcachu, manaraj huichiyanichu— nircami.
9Chashna nishpaca, Galileallapitajmi saquirirca.
10Jesusca, Paipaj huauquicuna fiestaman huichiyashca qʼuipami, pi mana ricujllapi, Paipish pacalla huichiyarca. 11Mandaj judiocunaca, chai fiestapi Jesusta mashcacushpaca: «¿Maipishi chai runaca?» ninacurcami.
12Fiestaman tandanacushcacunaca, achcacunami Paimantaca parlanacurcacuna. Shujcunaca: «Chai runaca allimari» nircacunami. Cutin maijancunaca: «Mana allichu, ashtahuanpish tucuicunata umacunllamari» ninacurcami. 13Chashna ninacushpapish, judiocunata manchashcamantami, paicunapuralla parlanacurcacuna.
Jesusca chugllacunata rurana fiestapimi yachachishca
14Ashtahuanpish fiesta chaupiyacujpica, Diospaj huasiman huichiyashpami Jesusca yachachirca. 15Pai yachachishcata uyashpami, judiocunaca: «¿Ima shinataj caica, maipi mana unaita yachashca cashpapish, cai tucuitaca yacharcari?» nishpami mancharircacuna.
16Chashna ninacucujpimi, Jesusca cashna nirca:
—Ñucaca, mana Ñuca yuyaimantachu yachachini, Ñucata cachaj Yaya ‘Yachachi’ nishcallatami yachachini. 17Pipish Diospaj munaita rurasha nijllami, Ñuca yachachishcaca Diospaj cashcata, mana cashpaca Ñuca yuyaillamanta rimacushcataca yachanga. 18Pipish Paipaj yuyaillamanta rimajca, Pai quiquin alli nishca canallatami mashcan. Ashtahuanpish Paita cachaj alli nishca cachun nijca, cashcatatajmi huillan, ima mana ruranataca mana ruranchu. 19¿Illu, Mandashcataca Moisestaj shina cancunamanca curcá? Chaitaca manamari pi pajtachinguichijchu. ¿Shinashpaca, ima nishpataj ñucataca huañuchishun ninguichigari?— nircami.
20Shina nijpica, chaipi tandanacushcacunaca:
—Supai japishcamari cangui. ¿Pitaj Cantaca huañuchisha nicunri?— nircacunami.
21Chashna nijpimi, Jesusca cashna nirca:
—Shuj allita rurashcamantami, tucuicuna mancharinguichij. 22Jalachij, cʼaricuna charishca aicha punta carata pʼitichunca Moisestajmari mandarca. Mana paichu callarichirca, ashtahuanpish ñaupa yayacunamari callarirca. Chaitaca illu sabadopi ruranguichijllami. 23Moisés Mandashcata mana pʼaquingaraicullami, cʼari charishca aicha punta carataca, sábado cajpipish pʼitinguichijlla. Chashna ruraj cashca jahuaca, ¿sabadopi shuj runata alliyachijllapichu, Ñucahuanca pʼiñaringuichij? 24Ama manaraj alli yuyaita japishpa juchachichijchu. Juchachina cajpica alli ricushpa, juchachichigari— nircami.
‘¿Quishpichij Cristotajchu, imashi?’ ninacushcami
25Chaimantami Jerusalenpi causaj maijancunaca, cashna ninacurca: «¿Cai runataca huañuchishun nishpa mashcacuncunataj shiná? 26Riquichij, tucuicunaman huillacunllamari, manamari pi imata nincunachu. ¿Mandajcunataj Cristo cashcata rijsishpachu imata mana nincuna, imashi? 27Manacataj chashna cangachu, cai runa maimanta cajtaca yachanchijmari. Cristo shamushpaca, maimanta cashca mana yacharishpa, ñapish ricuringallamari» nircacunami.
28Chaimantami Jesusca, Diospaj huasipica sinchita rimashpa cashna yachachirca:
—¡Ñucataca rijsinguichijtajmari, maimanta cashcatapish yachanguichijtajmari! Mana Ñuca quiquin yuyaillamanta shamurcanichu. Ashtahuanpish cancuna shunguta churaipaj cachajpimari shamurcani, Paitamari mana rijsinguichij. 29Ashtahuanpish Ñucaca, Paipajmanta shamushcamanta, Paitaca rijsinimari. Paimari Ñucataca cacharca— nircami.
30Shina nijpica huañuchingapaj japishun yuyashpapish, Paita japina horas manaraj pajtashcamanta, ima shina mana japi tucurcachu. 31Ashtahuanpish chaipi tandanacushcacunaca, achcacuna Jesusta crishpami cashna nircacuna: «¿Cristo shamushpaca, Pai rurashca señalcunatapish yallichu ruranga imashi?» ninacurcami.
32Gentecuna paicunapuralla Jesusmanta chashna rimanacucujta uyashpami, fariseocunapish, curacunapish, Jesusta pacalla japichun shuj runacunata cacharcacuna. 33Chaimantami, Jesusca cashna nirca: «Ashacama cancunahuan casharajmi. Chai qʼuipaca, Ñucata Cachajpajmanmi tigragrini. 34Chaipica Ñucata mashcashpapish, ña mana japinguichijchu. Ñuca tiyacunmanca, mana shamui tucunguichijchu» nircami.
35Shina nijpimi judiocunaca, paicunapura cashna ninacurca: «Cai runaca ñucanchij ama japichunca, ¿maimanshi rigrin? ¿Griegocunapaj llajtacunapi causacuj israelcunapajman rishpachu, griegocunaman yachachigricun imashi? 36“Ñucata mashcashpapish, mana japinguichijchu. Ñuca tiyacunmanca, mana shamui tucunguichijchu” nishpaca, ¿imatashi nisha nicun?» ninacurcacunami.
Jesusca ‘Causaita cuj Yacumi cani’ nishcami
37Fiesta tucurina ashtahuan jatun punllapimi, Jesusca shayarishpa sinchita cashna nirca:
—Pipish yacunachishpaca, Ñucapajman shamushpa ubyaichij. 38Dios Quillcachishcapi nishca shinaca: “Ñucata crijpaj shungumantaca, causaita cuj yacucuna llujshingami”— nircami.
39Jesusca, Paita crijcuna Diospaj Espirituta chasquinata huillashpami chashna nirca. Jesusta manaraj Dios sumajyachishca cajpimi, jucha illaj Espirituca manaraj shamushca carca.
40Jesús huillashca shimicunata uyashpami, chai tucuicunamanta maijancunaca: «Caitajca, Dios ima nishcata huillajtajmari» nircacunami. 41Shujtajcunaca: «Caica Cristomari» nircacunami.
Ashtahuanpish maijancunaca, cashnami nircacuna: «¿Maitataj Cristoca, Galileamanta shamungari? 42¿Illu Dios Quillcachishcapica: “Cristoca Davidmanta miraimi canga, David causashca Belén shuti aillu llajtamantami shamunga” nintaj shiná?» nircacunami. 43Jesusmanta chashna shujta shujta yuyashpami chaupirinacurca. 44Paicunapurallamantataj Jesusta japishun nicujcunapish, pi mana japircacunachu.
Jesús alli yachachijpipish fariseocunaca manataj crishcacunachu
45Jesusta japichun cachashcacuna tigramujpica, pushaj curacunapish, fariseocunapish:
—¿Ima nishpataj mana japimunguichigari?— nishpami tapurcacuna.
46Shina nijpimi, paicuna cachashca runacunaca:
—¡Chai runa shinatajca, pi manataj rimashcachu!— nishpa cutichircacuna.
47Chashna nijpi fariseocunaca, cashnami tapurcacuna:
—¿Cancunatapishchu crichin? 48¿Mandajcuna, fariseocunaca maijanllapish Paita crishcata uyashcanguichijchu? 49¡Mana! Ashtahuanpish Mandashcata mana yachaj, millashca gentecunallamari Paitaca crincuna— nircacunami.
50Shina nijpica Jesuspajman tuta shamuj, Nicodemo shuti fariseomi, paicunataca cashna tapurca:
51—¿Ñucanchij Mandashcapica, shuj runata manaraj uyashpa, pai ima rurashcatapish manaraj yachashpaca juchachichunlla ninchu imatagari?— nircami.
52Chashna nijpimi, caishujcunaca:
—¿Canpish Galilea runachu tucungui, imamí? Dios Quillcachishcata alli ricushpa yachanarajmi cangui. Galileamantaca, Dios ima nishcata huillajca, shujllapish manataj tiyashcachu— nircacunami.
53Chashna ninacushcahuan, paicunapaj huasicunaman rircallacunami.
Ježíš je nepochopen svými bratry
1Pak Ježíš chodil po Galileji, v Judsku mu ukládali o život. 2Když se blížily židovské svátky díkůvzdání, 3Ježíšovi bratři naléhali: „Jdi do Judska, ať lidé vidí tvoje činy! 4Neskrývej se v ústraní, ale snaž se prosadit na veřejnosti.“ 5Oni ho totiž nechápali.
6Ježíš jim řekl: „Půjdu, až přijde můj čas. Vy můžete jít kdykoliv, 7protože vás lidé nebudou nenávidět tak jako mne. Neradi slyší, když je obviňuji z jejich zlých činů. 8Jděte klidně sami a já přijdu, až bude vhodná chvíle.“
Ježíš káže veřejně v chrámu
9-10Ježíš zůstal v Galileji, ale brzy po odchodu svých bratrů se tajně vydal na cestu. Chtěl totiž dojít do Jeruzaléma nepoznán. 11-12O svátcích ho tam lidé hledali a všude se o něm hovořilo. Někteří ho chválili, jiní zase říkali, že plete lidem hlavu. 13Ale to se jen šeptalo, protože mluvit o něm na veřejnosti bylo nebezpečné.
14Uprostřed oslav se Ježíš objevil v chrámu a začal kázat. 15Překvapení Židé se divili: „Jak to, že se tak vyzná v Písmu, když na to nemá školy?“
16Ježíš jim odpověděl: „Nepředkládám vám své vlastní názory. Tlumočím jen to, co vám chce sdělit Bůh. 17Jste-li ochotni plnit Boží vůli, jistě poznáte, že to nejsou má vlastní slova. 18Kdo přináší světu jen vlastní myšlenky, ten touží po slávě a lidské chvále. Ale ten je upřímný a pravdomluvný, kdo svou řečí oslavuje Boha. 19Mojžíš vám dal zákon, ale nikdo z vás ho neplní. Jakým právem mne osočujete? Proč mi ukládáte o život?“
20„Ty ses snad pomátl na rozumu! Copak tě chce někdo zabít?“ ozvalo se z davu.
21Ježíš jim řekl: „Uzdravil jsem v sobotu nemocného člověka, a vyvedlo vás to z míry.
22-23Přitom vy sami nepovažujete za porušení, když připadne na sobotu povinnost udělat obřízku, a klidně ji vykonáte. Proč vás tedy tak rozčiluje, že jsem v sobotu vrátil člověku zdraví? 24Neulpívejte na povrchu, ale pronikejte k jádru věci.“
25Někteří z jeruzalémských občanů povstali: „Je to opravdu ten, kterého chtějí zabít? 26-27Veřejně káže v chrámu, a oni ho nechají. Že by ho přece uznali za Mesiáše? To se nám nezdá. O Mesiáši prý nikdo nebude vědět, odkud přišel, ale Ježíšův původ známe.“
28„Znáte mne a víte, odkud pocházím,“ zvolal Ježíš. „Ale neznáte toho, který mne poslal. 29Já ho znám dobře a vím, že si zaslouží naši důvěru. On za mnou stojí, neprosazuji svou vlastní věc.“
30Chtěli ho zatknout, ale nikdo se k tomu neodhodlal, protože ještě nepřišla chvíle, kdy se to mělo stát. Mnozí z posluchačů v Ježíše uvěřili.
31Řekli si: „Mesiáš by určitě nedělal více zázraků než on!“
Náboženští vůdcové usilují o zatčení Ježíše
32Když se to doneslo farizejům a velekněžím, poslali chrámovou stráž, aby ho zatkla.
33Ježíš pokračoval: „Zůstanu s vámi ještě nějaký čas a pak se vrátím k tomu, který mne poslal. 34Až odejdu, budete mne marně hledat, ale za mnou se nedostanete.“
35-36Židé se překvapeně ptali: „Kam chce odejít, že se za ním nedostaneme? Chce snad jít mezi pohany a učit je?“ 37-38Poslední den svátků, když kněží v průvodu nesli vodu do chrámu, stál tam Ježíš a volal: „Kdo má žízeň, pojď se ke mně napít. Písmo říká, že nitro každého, kdo ve mne uvěří, vydá životodárný pramen.“
39Mluvil o Božím Duchu, který měl být seslán až po dovršení Ježíšova díla na zemi. Měl ho dostat každý, kdo v Ježíše uvěří.
40Ze zástupu se ozvaly dohady: „To je asi Mesiáš.“ 41Někteří však namítali: „Ne, to může být nanejvýš jeho předchůdce. Pochází přece z Galileje! 42A Písmo říká, že Mesiáš se narodí v Betlémě a že bude potomkem krále Davida.“
43Nakonec se pohádali. 44-45Chrámová stráž se neodvážila Ježíše zatknout. Vrátili se ke kněžím a farizejům, kteří se na ně obořili: „Kde ho máte? Proč jste ho nepřivedli?“
46„Nemohli jsme, takového člověka jsme ještě neslyšeli.“
47„Tak i vy jste se nechali svést?“ zlobili se farizejové. 48„Uvěřil mu snad někdo z velerady nebo z nás? 49Co se dá čekat od nevzdělaného davu! Nevyznají se v Bibli a takhle to dopadá.“
50Jeden z farizejů – Nikodém, který před časem Ježíše navštívil, namítl: 51„Jak můžete odsoudit člověka, kterého jste nevyslechli? Odpovídá to našemu zákonu?“ 52„Nejsi snad jeho krajan?“ zeptali se ho. „Ukaž nám v Bibli, že má přijít prorok z Galileje.“ 53A s tím se rozešli.
