Diosmanta huillanami shujtaj rimaita rimanata yalli alli
1Cʼuyanacushpa causana yuyailla caichij, shinallataj imalla rurai tucunatapish Diospaj Espíritu cuchun, ashtahuan mashcaichijlla. Ashtahuanca, Dios ima nishcata huillanata cuchun munaichij. 2Maijanpish shujtaj rimaicunata rimashpaca, uyajcunamanca mana rimanchu, Taita Diosllamanmi riman. Pi mana yachashcacunata Diospaj Espíritu rimachijpipish, uyajcunaca, imata nicujta mana yachanchu. 3Ashtahuanpish Dios ima nishcata huillajca, shujtajcunatami ashtahuan sinchi crijta ruran. Catina yuyaita cushpa cushichinpishmi. 4Shujtaj rimaicunata rimajca, paillami ashtahuan sinchi crij tucun. Ashtahuanpish Dios ima nishcata huillajca, tandanacushca crijcunatami ashtahuan sinchiyachin. 5Ñucaca, tucui cancuna shujtaj rimaicunata rimachun munaimanmi. Shina cashpapish, ashtahuantajca, Dios ima nishcata huillachunmi munani. Dios ima nishcata huillajca, tandanacushca crijcunatami sinchiyachin. Chaimanta, paica shujtaj rimaicunata rimajta yallimi. Shujtaj rimaita rimajpish, pai imata nicushcata huillashpaca, Dios ima nishcata paica huillaj shinallatajmi.
6Uyaichij huauqui, panicuna, ñuca cancunapajman rishpaca, shujtaj rimaicunallata rimaimanchari. Dios imata ricuchishcata, ima alli yachanata, Dios ima nishcata, ima alli yachaita huillajllapimari cancunapajca alli canman. Mana chashna rurajpica, ¿imapajtaj alli canmanri? 7Shinallataj chaquishca flautapish, arpapish mana tonopi tocajpica, imata tocacushcapish mana yacharinchu. 8Chashnallataj jatun macanacuiman llujshichun trompetapi mana sinchita tocajpica, pi mana llujshingapaj allichirinmanchu. 9Cancunapish chashnallataj, imata rimashpapish, mana entendinallata rimajpica, ¿ima shinataj, imata nicushcata yachangacunari? Chashna rimashpaca, yangallamari rimaringuichij. 10¡Cai pachapica, mashna rimaicunapishchari tiyan. Chai tucui rimaicunallataj, imata nicushcataca entendipajllami! 11Shujtaj rimaita maijan rimajpi, chai rimashca imata nisha nishcata ñuca mana entendishpaca, cʼullu runa shinamari caiman. Shinallataj chai rimaita rimacujpish, ñucapajca cʼullu runa shinallami canman. 12Cancunaca, Diospaj Espíritu cushca, rurai tucunacunataca, achcatami munanguichij. Chai rurai tucunacunahuanca, tandanacushca crijcunata ashtahuan sinchiyachingapajlla imatapish ruraichij.
13Chaipajca maijanpish shujtaj rimaita rimajca, pai rimashpa imata nicushcata huillai tucungapajca, Diosta mañachun. 14Shujtaj rimaita rimashpa Diosta mañashpapish, ñuca espiritullahuanmi mañani. Ashtahuanpish ñuca yuyaipica, chushajllami saquirini. 15Shinashpaca, ¿imatataj rurasha? Ñuca espirituhuan mañacushpaca, ñuca yuyaihuanpish mañashari. Ñuca espirituhuan cantacushpaca, ñuca yuyaihuanpish cantashari. 16Cambaj espiritullahuan Diosta pagui nijpica, canhuan tiyacujca mana entendingachu. Pai mana entendishpaca, ¿ima shinataj Diosta can pagui nijpica, «Chashna cachun» ningari? 17Canca, Diosta sumajta pagui ninguitajmari, ashtahuanpish caishujca, ashtahuan sinchi crij cangapaj, ima alli yuyaitaca mana japinchu.
18Ñucaca, tucui cancunata yallimari shujtaj rimaicunata rimani. Chaimanta Taita Diostaca, pagui ninimi. 19Shina cashpapish ñucaca, tandanacushca crijcunahuan cashpa, 10.000 shimicunata shujtaj rimaipi rimanapaj randica, entendinalla pichca shimicunallata rimashpami, paicunata yachachisha nini.
20Huauqui, panicuna, imata yuyaringapajca ama huahuacuna shina caichijchu. Ima mana allita ama rurangapajca, upa huahuacuna shina caichij. Ashtahuanpish imata yuyanapica, yuyajcuna shinataj caichij. 21Mandashcapica, cashnami quillcashca tiyacun:
«“Cai llajta runacunata rimachunca,
shujtaj rimaicunata rimaj,
caru llajta runacunatami cachasha.
Paicuna huillajpipish, ñucataca mana uyangacunachu” ninmi Mandaj Diosca» nicunmi.
22Shujtaj rimaicunata rimanaca, mana crijcunaman ricuchina señalmi, crijcunaman ricuchina señalca mana canchu. Ashtahuanpish Dios ima nishcata huillanaca, crijcunapaj señalmari. Chai señalca, mana crijcunaman ricuchinaca mana canchu. 23Crijcunalla tandanacushpa, tucuillataj chʼican chʼican rimaicunata rimacungachari. Chashna rimacujpi, maijan chaita mana entendij, mana cashpaca mana crijpish yaicungachari. Chaita ricushpaca, ¿manachu cancunataca ‘Locomari tucushca’ ninga? 24Ashtahuanpish Dios ima nishcata tucuicuna huillacujpi, maijan mana crij, mana cashpaca manaraj entendijpish yaicungachari. Paicuna yaicushpa, tucui cancuna imalla huillacujta uyashpaca, pai juchayuj cashcata yuyaringamari. 25Huillashcacunami paipaj shungupi imalla tiyashcata ricuchinga. Chashna rurajpimi, «Taita Diosca, cancunahuantajmari cashca» nishpa, Diostaca pambacama cumurishpa adorangacuna.
Cultotaca rurana cashca shina ruraichij
26Huauqui, panicuna, ¿imatataj nisha? Cancunapaj tandanacuimanca, pipish Salmocunahuan, yachachinahuan, Dios ima ricuchishcata huillanahuan, shujtaj rimaicunahuan, chaita rimaj ima nicushcata huillanahuan shamuichijlla. Tucui chaicunataca, crijcunata sinchiyachingapaj ruraichij. 27Shujtaj rimaita rimashpaca, ishqui cashpa, quimsa cashpapish shuyanacushpa, shuj shujlla rimachun. Chai rimajcuna imata nicushcataca, maijan huillachun. 28Chaita pi huillaj mana tiyajpica, crijcuna tandanacushcapica, upalla cachunlla. Rimasha nijcunaca pai quiquinpajpish, Taita Diospajpish rimachun.
29Chashnallataj Dios ima nishcata huillajcunapish, ishqui cashpa, quimsa cashpapish, chaicunalla huillachun. Chaishujcunaca, huillajcuna imata nicujta yuyaipi uyashpa tiyachun. 30Maijan chaipi tiyacujman Dios imatapish ricuchijpica, rimacuj upallashpa, paitaraj rimachichun. 31Dios ima nishcata chashna shuj shujlla huillajpimi, tucui uyajcuna alli yachangacuna, alli yuyaitapish japingacuna. 32Dios ima nishcata huillajcunaca, huillanapi imata jarcarina cajpica, jarcarinata yachachun. 33Taita Diosca mana muspachij Dioschu, ashtahuanpish sumaj causaipi churaj Diosmi.
Diospajlla crij tandanacushcacunaca, maipipish chashnami causancuna. 34Crijcuna tandanacushcapica, cancunapaj huarmicunaca upalla cachun. Paicunaca, chaipica mana rimanachu. Mandashcapi nishca shinallataj, uyashpalla tiyachun. 35Imata yachasha nishpaca, quiquin cusata huasipi tapuchun. Crijcuna tandanacushcapi huarmicuna rimajpica, mana alli ricurinchu.
36¿Diospaj Shimica, cancunapajmanta callarishcatachu yuyanguichij? Mana cashpaca, ¿cancunapajllaman chayashcatachu yuyanguichij? 37Maijanca ‘Dios ima nishcata huillajmi cani’ yuyacungami. Mana cashpacarin, ‘Diospaj Espirituhuanmi cani’ yuyacungami. Paicunapish ñuca quillcashca cai shimicunataca, Apunchij Jesusllataj mandashcata yachachun. 38Maijan caita mana yachasha nijtaca, paipish mana chasquishca cangachu.
39Chaimanta huauqui, panicuna, Dios ima nishcata huillanata mashcaichij. Shujtaj rimaicunata rimajcunatapish ama jarcaichijchu. 40Chashna imata rurashpapish, ama maipish cachun ruraichijchu. Ashtahuanpish rurana cashca shinataj ruraichij.
Pavlovo učení o darech proroctví a jazyků
1Ať je tedy u vás láska na prvním místě. O duchovní dary také usilujte, ale především o schopnost tlumočit Boží slovo. 2Když někdo mluví neznámým jazykem, mluví sice k Bohu, ale lidé z toho nic nemají, protože mu nerozumějí. 3Jestliže však někdo promluví prorocky, posluchači to pochopí a taková slova jim pomáhají, povzbuzují je a podněcují. 4Neznámý jazyk má význam jen pro toho, kdo jím mluví, kdežto srozumitelné poselství buduje křesťanské společenství. 5Ne že bych vám nepřál, abyste třeba všichni mluvili cizími jazyky, ale přednost dávám tomu, abyste Boží slovo přinášeli srozumitelně. Vždyť církev má užitek jenom z toho, čemu může každý rozumět. 6Řekněte sami: k čemu by vám bylo, kdybych mluvil jazyky pro vás nesrozumitelnými a nevyložil současně, v čem je poučení, co má smysl vzdělávací a co prorocký?
7Podívejte se na hudební nástroj – třeba harfu nebo varhany. Kdyby se rozezvučely všemi tóny najednou, kdo by v tom poznal nějakou melodii? 8Anebo polnice: když zatroubí nezřetelně, kdo rozezná signál k boji? 9Stejně tak vaše řeč: není-li srozumitelná, nikomu nic nedá. Mluvíte do větru.
10Na světě se mluví stovkami různých jazyků a kdo je zná, krásně se jimi dorozumí. 11Když ale na mne mluví někdo slovy, jejichž význam neznám, zůstaneme si navzájem cizinci. 12Vím, že usilujete o duchovní obdarování. Snažte se tedy vyniknout hlavně v tom, co pomáhá budovat církev.
13Proto radím tomu, kdo mluví neznámým jazykem: modli se, abys uměl vyložit, co říkáš. 14Když totiž někdo hovoří takovým jazykem, modlí se sice jeho duch, ale bez účasti rozumu. 15Co s tím? I já se chci modlit vroucně, ale tak, abych se zároveň modlil rozumem. A když zpívám k Boží oslavě, chci ho chválit i svým rozumem. 16-17Jak by mohl obyčejný posluchač připojit svůj souhlas k modlitbě, kdyby nerozuměl jejím slovům? I kdyby byla sebeupřímnější, nic z ní nemá. 18Jsem vděčný Bohu, že mne tímto darem obdaroval víc, než kohokoliv z vás. 19Přesto ve shromáždění povím raději pět srozumitelných vět než tisíce slov nesrozumitelných.
20Bratři, nebuďte dětinští. Zlo ať je vám cizí jako nemluvňatům, ale jinak myslete jako dospělí lidé. 21Ve starozákonním proroctví říká Bůh:
„Pošlu k nim cizince,
aby k nim promluvili cizím jazykem,
ale ani těm nebudou naslouchat.“
22Ten nesrozumitelný jazyk tedy sotva někoho přivede k víře; a kdo již křesťanem je, potřebuje taky slyšet spíš jasné Boží pravdy. 23Představte si, že se sejdete, každý z vás bude mluvit jiným jazykem a teď mezi vás přijde nezasvěcený nebo nevěřící člověk. Neřekne si, že vám nejspíš přeskočilo? 24Když ale všichni budete tlumočit Boží pravdu jasnou řečí, pak to, co nahodilý host uslyší, zasáhne jeho svědomí. 25Bude usvědčován a jeho nejtajnější myšlenky budou odkrývány, takže padne na kolena a vyzná: Mezi vámi je určitě Bůh!
Řád a kázeň ve shromáždění jsou znakem věřících v Krista
26Jaký závěr z toho udělat? Když se sejdete, jeden poslouží zpěvem, jiný poučením, další poselstvím od Boha a další zase jeho výkladem. Pro všechny tu platí jediné pravidlo: aby to, co dělají, bylo k prospěchu celé obci věřících.
27Pokud jde o mluvení cizím jazykem, ať tedy mluví nejvýše dva nebo tři, ale pěkně jeden po druhém a zároveň ať to někdo překládá. 28Když se nenajde nikdo, kdo by byl schopen to učinit, ať toho mluvící raději nechá nebo mluví s Bohem potichu, sám pro sebe.
29Také ti, kterým se dostálo zvláštního Božího poselství, ať hovoří jen dva nebo tři, ostatní ať o něm uvažují. 30-31Jestliže Bůh odhalí něco dalšímu z přítomných, zatímco předchozí ještě mluví, má mu být postoupeno slovo. Tak se dostane na všechny, kdo mají co říci pro pomoc a povzbuzení ostatním. 32Pamatujte, že kdo mluví z Božího pověření, umí se také odmlčet a čekat, až na něj zase přijde řada. 33Bůh si nelibuje ve zmatku a hluku, ale v řádu a pokoji.
34Zatím jsem se nikde nesetkal s tím, aby ženy zasahovaly do průběhu křesťanských shromáždění. Ať to tedy nedělají ani u vás. 35Pro ně je vhodnější přijímat usnesení mužů než s nimi diskutovat; konečně jim to ukládá i zákon. 36Jestli se jim něco nezdá, ať si to nechají doma vyložit od manžela a nedohadují se na veřejnosti. Někomu se to jistě nebude líbit, ale nemyslete si, že právě vy v Korintu rozumíte všemu nejlíp. Nejste první ani jediní, kdo přijali Krista za svého pána. 37A jestli někdo tam u vás tvrdí, že má zvláštní nadání slyšet Boží hlas a jiné schopnosti z Božího Ducha, měl by tím spíš pochopit, že to, co vám říkám, pochází od Boha. 38Kdo to odmítá uznat, ten sám nemá nárok na uznání.
39Tak tedy, milí bratři, proste Boha o to, abyste mohli hlásat jeho pravdy. Nebraňte mluvit cizími jazyky, 40ale všechno ať má svůj pořádek a kázeň.
