پەندەکانی سلێمان 31 – KSS & OL

Kurdi Sorani Standard

پەندەکانی سلێمان 31:1-31

قسەی لەموئێلی پاشا

1قسەی لەموئێلی پاشا، ئەو سروشەی کە دایکی فێری کرد:

2گوێ بگرە ڕۆڵە! گوێ بگرە، ڕۆڵەی هەناوم!

گوێ بگرە ڕۆڵە، ڕۆڵەی نەزرەکانم!

3هێزت مەدە ژنان،

ڕێگاکانیشت مەدە ژنانی لەناوبەری پاشایان.

4ئەی لەموئێل، بۆ پاشایان نییە،

بۆ پاشایان نییە شەراب بنۆشن،

بۆ میرانیش نییە ئارەزووی ئارەق بکەن،

5نەوەک بخۆنەوە و یاسا لەبیر بکەن،

مافی ستەملێکراوان زەوت بکەن.

6ئارەق بدە بەوەی لەناودەچێت،

شەرابیش بەوانەی دەروونیان تاڵە.

7با بخواتەوە و هەژارییەکەی لەبیر بکات،

ئیتر ماندووبوونەکەی نایەتەوە یاد.

8بەرگری لە مافی ئەو کەسانە بکە کە ناتوانن داوای مافەکانیان بکەن،

بۆ مافی هەموو دەربەدەران.

9دەمت بکەرەوە و بە ڕاستودروستی دادوەری بکە،

پارێزگاری لە مافی کڵۆڵان و نەداران بکە.

بەشی کۆتایی31‏:10 هەر دێڕە هەڵبەستێک لە بەشی کۆتاییدا بە پیتێک دەستپێدەکات، بەپێی ڕیزبەندی ئەلفبێی عیبری.‏: ژنی خانەدان

10کێ ژنی خانەدانی دەست دەکەوێت؟

نرخی لە یاقووت31‏:10 یاقووت: گەوهەری سووری تۆخ.‏ گرانترە.

11مێردەکەی بە تەواوی پشتی پێ دەبەستێت و

لە هیچی کەم نابێت.

12ژنەکە بە درێژایی ژیانی

چاکە دێنێتە سەر ڕێی نەک خراپە.

13خوری و کەتان هەڵدەبژێرێت،

بە دوو دەستی پەرۆشەوە ئیش دەکات.

14وەک کەشتی بازرگان وایە،

خۆراکی خۆی لە دوورەوە دەهێنێت.

15هێشتا شەوە لە خەو هەڵدەستێت،

خواردن بۆ ماڵەوە ئامادە دەکات و

ئەرک بۆ کارەکەرەکان دیاری دەکات.

16لە کێڵگەیەک ورد دەبێتەوە و دەیکڕێت،

بە قازانجی دەستی ڕەزەمێوێک دەچێنێت.

17ناوقەدی توند دەبەستێت و

بازووی لێ هەڵدەکات.

18دەبینێت بازرگانییەکەی چاکە،

بە شەو چرای ناکوژێتەوە.

19خوری بە بازوویەوە دەئاڵێنێت و

تەشی لەناو لەپیدایە.

20دەستەکانی بۆ کڵۆڵ دەکاتەوە و

دەست درێژ دەکات بۆ نەداران.

21ترسی ماڵەکەی نییە لە بەفر،

چونکە هەموو ماڵەکەی بەرگی ئاڵیان31‏:21 بەرگی گەرم و ڕەنگ ئاڵ بووە، هەروەک لە کوردی پێی دەگوترێ قەستۆر یان پەستەک.‏ لەبەردایە.

22چەرچەف بۆ نوێنەکەی دروستدەکات،

کەتانی ناسک و ڕیسی ئەرخەوانی لەبەر دەکات.

23مێردی لە دەروازەکانی شاردا ناسراوە،

لەوێ لەگەڵ پیرانی شارەکە دادەنیشێت.

24ژنەکە کراسی کەتان دروستدەکات و دەیفرۆشێت،

پشتێن بۆ بازرگانان31‏:24 عیبری: کەنعانییەکان، بە مەبەستی بازرگانی گەڕۆک.‏ دابین دەکات.

25هێز و ڕێز بەرگی ئەون،

پێدەکەنێت بۆ ڕۆژانی ئاییندە.

26دەمی بە دانایی دەکاتەوە و

فێرکردنەکانی میهرەبانی لەسەر زمانییەتی.

27چاودێری هاتوچۆی ماڵومنداڵەکەی دەکات،

نانی تەمبەڵی ناخوات.

28منداڵەکانی هەڵدەستن و خۆزگەی پێ دەخوازن،

مێردەکەشی ستایشی دەکات:

29«زۆر ژن خانەدان بوونە،

بەڵام تۆ لە سەرووی هەموویانی.»

30شۆخ و شەنگی فریودەرە و جوانی پووچە،

بەڵام ئەو ئافرەتەی لە یەزدان بترسێت، ستایش دەکرێت.

31ڕەنجی شانی خۆی پێ بدەن و

با کردەوەکانی لەبەر دەروازەکانی شاردا ستایشی بکەن.

O Livro

Provérbios 31:1-31

Provérbios do rei Lemuel

1Palavras do rei Lemuel, que a sua mãe lhe transmitiu e ensinou:

2Ó meu filho, filho das minhas entranhas,

tu, a quem eu consagrei a Deus,

3não gastes as tuas energias com mulheres,

não entregues o teu destino

às que até são capazes de levar reis à ruína.

4Não convém que os reis, ó Lemuel,

se deixem vencer pelo vinho e outras bebidas alcoólicas.

5Porque se se derem à bebida,

virão a esquecer os seus deveres

e não saberão fazer justiça aos oprimidos.

6As bebidas alcoólicas podem ajudar doentes,

que estão para morrer, ou os que vivem deprimidos.

7Bebendo, não se lembram mais da sua pobreza e miséria.

8Não feches a boca, se puderes contribuir para ajudar os que não sabem se defender,

e por todos os desamparados.

9Não te cales, pois deves intervir sempre a favor dos necessitados,

exigindo que se lhes faça justiça.

A esposa de carácter nobre

10Não é fácil encontrar uma mulher virtuosa;

o seu valor ultrapassa em muito o das mais finas joias.

11O seu marido tem confiança nela

e os recursos materiais nunca lhe faltarão.

12Nunca se tornará um empecilho para o seu esposo;

pelo contrário, sempre o ajudará a vida toda.

13Escolhe lã e linho,

e vai costurando e trabalhando, com gosto, com as suas mãos.

14Tal como um navio mercante,

ela traz de longe os alimentos necessários à sua casa.

15Levanta-se cedo, escuro ainda,

para preparar as refeições para a família

e distribuir o trabalho pelas suas empregadas.

16Se é preciso comprar um terreno,

vai pessoalmente examiná-lo com cuidado;

ela própria cultiva a sua vinha com o produto do trabalho.

17Concentra as energias

e procura ganhar forças para o trabalho que lhe compete.

18É cuidadosa em tudo o que compra;

durante a noite há sempre uma luz acesa na casa.

19Pega, de boa vontade, nas suas costuras, nas suas malhas.

20Confeciona roupa para os necessitados,

a quem as oferece com generosidade.

21Também não tem receio do inverno, para a família,

porque tem roupa quente suficiente para todos.

22Prepara cobertores, lençóis, toalhas e cortinas com tecidos escolhidos;

a roupa com que se veste é fina e de boa qualidade.

23O seu marido é conhecido pela sua dignidade

e pela sua participação honesta na vida cívica da localidade.

24Ela própria também faz roupas de linho fino

que vende aos negociantes.

25É uma mulher com energia e dignidade

e não tem medo da velhice.

26Quando fala é com graça e sabedoria;

há bondade em tudo quanto diz.

27Zela pelo governo da casa;

para ela não há preguiça.

28Os seus filhos bendizem-na;

e o marido louva-a, dizendo:

29“Há muita mulher virtuosa neste mundo,

mas tu és superior a todas!”

30Os encantos femininos podem enganar;

a beleza não dura sempre.

Mas uma mulher que ama e teme o Senhor,

essa merece todos os elogios.

31Louvem-na por tudo o que faz

e os seus atos virtuosos serão reconhecidos publicamente.