زەبوورەکان 42 – KSS & NVI-PT

Kurdi Sorani Standard

زەبوورەکان 42:1-11

کۆکراوەی بەشی دووەم

زەبوورەکانی 42‏–72

زەبووری 42

بۆ سەرۆکی کۆمەڵی مۆسیقاژەنان، هۆنراوەیەکی کوڕانی قۆرەح

1چۆن ئاسک بە پەرۆشە بۆ ئاوی ڕووبار،

ئەی خودایە، گیانی منیش بە پەرۆشە بۆ تۆ.

2گیانم تینووی خودایە، خودای زیندوو.

کەی دێم و بە دیداری خودا شاد دەبم42‏:2 لە ئەمادەگی خودا لە پەرستگا دەبم.‏؟

3بە شەو و ڕۆژ فرمێسکەکانم بوون بە خۆراکم،

لە کاتێکدا بە درێژایی ڕۆژ پێم دەڵێن: «کوا خوداکەت؟»

4هەناوم دەتوێتەوە ئەو کاتەی دێتەوە یادم:

چۆن لەگەڵ کۆمەڵانی خەڵکدا دەڕۆیشتین،

بەرەو ماڵی خودا پێشڕەویانم دەکرد،

بە هەلهەلە و ستایشکردنەوە لەناو کۆمەڵی جەژنگێڕان.

5ئەی گیانی من بۆچی خەمباریت؟

بۆ لە ناخمدا پەرێشانیت؟

ئومێدت بە خودا هەبێت،

چونکە هەر ستایشی ئەو دەکەم،

ئەو ڕزگارکەر و خودامە.

6گیانم خەمبارە لە ناخم،

بۆیە یادت دەکەمەوە

لە لای ڕووباری ئوردون،

لە بەرزاییەکانی حەرمۆنەوە42‏:6 بەرزترین شاخە لە سوریا، نزیکە 75 کم لە باکووری دەریاچەی جەلیل بووە.‏، لە کێوی میچعارەوە.

7قووڵایی بانگی قووڵایی دەکات،

بە دەم خوڕەی تاڤگەکانتەوە،

هەموو شەپۆلەکانت و تەوژمەکانت بەسەرمدا کەوتوون.

8بە ڕۆژ یەزدان خۆشەویستییە نەگۆڕەکەی ئاراستە دەکات،

بە شەویش سروودی ئەو لەسەر لێومە،

نوێژێکە بۆ خودای ژیانم.

9خودا، کە تاشەبەردی منە، پێی دەڵێم:

«بۆچی لە یادت کردووم؟

بۆچی دەبێت بناڵێنم،

بچەوسێمەوە بە دەست دوژمنانم؟»

10بە تێکشکانی ئێسقانەکانم

ناحەزانم توانجم تێدەگرن،

بە درێژایی ڕۆژ پێم دەڵێن: «کوا خوداکەت؟»

11ئەی گیانی من بۆچی خەمباریت؟

بۆ لە ناخمەوە پەرێشانیت؟

ئومێدت بە خودا هەبێت،

چونکە من هەر ستایشی ئەو دەکەم،

ئەو ڕزگارکەر و خودامە.

Nova Versão Internacional

Salmos 42:1-11

SEGUNDO LIVRO

Salmo 4242 Os salmos 42 e 43 constituem um único poema em muitos manuscritos do Texto Massorético.

Para o mestre de música. Um poema dos coraítas.

1Como a corça anseia por águas correntes,

a minha alma anseia por ti, ó Deus.

2A minha alma tem sede de Deus, do Deus vivo.

Quando poderei entrar para apresentar-me a Deus?

3Minhas lágrimas têm sido o meu alimento

de dia e de noite,

pois me perguntam o tempo todo:

“Onde está o seu Deus?”

4Quando me lembro dessas coisas,

choro angustiado.

Pois eu costumava ir com a multidão,

conduzindo a procissão à casa de Deus,

com cantos de alegria e de ação de graças

em meio à multidão que festejava.

5Por que você está assim tão triste, ó minha alma?

Por que está assim tão perturbada dentro de mim?

Ponha a sua esperança em Deus!

Pois ainda o louvarei;

ele é o meu Salvador e 6o meu Deus42.5,6 Conforme alguns manuscritos do Texto Massorético, a Septuaginta e a Versão Siríaca. A maioria dos manuscritos do Texto Massorético diz louvarei por teu auxílio salvador. 6 Ó meu Deus..

A minha alma está profundamente triste;

por isso de ti me lembro desde a terra do Jordão,

das alturas do Hermom,

desde o monte Mizar.

7Abismo chama abismo

ao rugir das tuas cachoeiras;

todas as tuas ondas e vagalhões

se abateram sobre mim.

8Conceda-me o Senhor o seu fiel amor de dia;

de noite esteja comigo a sua canção.

É a minha oração ao Deus que me dá vida.

9Direi a Deus, minha Rocha:

“Por que te esqueceste de mim?

Por que devo sair vagueando e pranteando,

oprimido pelo inimigo?”

10Até os meus ossos sofrem agonia mortal

quando os meus adversários zombam de mim,

perguntando-me o tempo todo:

“Onde está o seu Deus?”

11Por que você está assim tão triste, ó minha alma?

Por que está assim tão perturbada dentro de mim?

Ponha a sua esperança em Deus!

Pois ainda o louvarei;

ele é o meu Salvador e o meu Deus.