حەبەقوق 1 – KSS & NVI-PT

Kurdi Sorani Standard

حەبەقوق 1:1-17

1ئەو سروشەی1‏:1 فەرموودەیەکی خودایە کە لە ڕێگای ڕۆحی پیرۆزەوە بۆ مرۆڤ هاتبێت.‏ کە بۆ حەبەقوقی پێغەمبەر هات.

سکاڵای حەبەقوق

2ئەی یەزدان، هەتا کەی هانات بۆ بهێنم و

تۆش گوێ ناگریت؟

هەتا کەی لە دەست ستەم هاوارت بۆ دەهێنم و

تۆش ڕزگار ناکەیت؟

3بۆ چی ناڕەواییم پیشان دەدەیت؟

بۆ چی بەرگەی خراپە دەگریت؟

وێرانکردن و ستەم لەبەردەممە،

ناکۆکی و ڕکابەری سەرهەڵدەدات.

4لەبەر ئەوە تەورات لەکارخراوە و

دادپەروەری قەد سەرکەوتوو نابێت.

خراپەکار گەمارۆی کەسی ڕاستودروستی دا،

لەبەر ئەوە دادپەروەری دەشێوێنرێت.

وەڵامی یەزدان

5«تەماشای نەتەوەکان بکەن و سەرنج بدەن،

بە تەواوی سەرسام بن،

چونکە لە سەردەمی ئێوەدا کارێکی وا دەکەم،

ئەگەر باس بکرێت باوەڕ ناکەن.

6من بابلییەکان1‏:6 عیبری: کلدانییەکان؛ لەژێر سەرکردایەتی نەبوخودنەسری دووەم بوون.‏ هەڵدەستێنمەوە،

گەلێکی دڵڕەق و بە پەلە،

بە فراوانی زەوی ڕێگای گرتووەتەبەر،

بۆ داگیرکردنی ئەو نشینگانەی کە هی خۆی نییە.

7تۆقێنەر و ترسێنەرە،

خۆیان حوکم دادەنێن و

شکۆی خۆیان دەسەپێنن.

8ئەسپەکانیان لە پڵنگ بەتاوترن و

لە گورگی ئێواران توندوتیژترن،

سوارەکانی بە پڕتاوی

لە دوورەوە دێن،

وەک هەڵۆیەکی بە پەلە بۆ خواردن دەفڕن.

9هەموو بۆ ستەمکاری دێن،

ئاپۆرەکەیان وەک بای ڕۆژهەڵات بەرەو پێش دەچێت،

وەک لم دیل کۆدەکەنەوە.

10گاڵتە بە پاشایان دەکەن و

میران دەکەنە گاڵتەجاڕ،

بە هەموو شارێکی قەڵابەند پێدەکەنن،

خۆڵ دەکەنە گرد و دەیگرن.

11ئینجا وەک با هەڵدەکەن و دەڕۆن،

تاوانبارن، هێزی خۆیان دەپەرستن.»

دووەم سکاڵای حەبەقوق

12ئەی یەزدان، ئایا تۆ لە ئەزەلەوە نیت؟

خودای من، پیرۆزەکەم، تۆ هەرگیز نامریت.

ئەی یەزدان، بابلییەکانت بۆ جێبەجێکردنی حوکمەکانت دانا،

ئەی تاشەبەرد، ئەرکی سزادانت بەوان سپاردووە.

13چاوەکانت لەوە پاکترن تەماشای خراپە بکەن،

ناتوانیت بەرگەی خراپەکاری بگریت.

کەواتە بۆچی بەرگەی ناپاکەکان دەگریت؟

بۆچی بێدەنگ دەبیت کاتێک بەدکار کەسێکی لە خۆی ڕاستودروستتر قووت دەدات؟

14مرۆڤ وەک ماسی دەریا لێدەکەیت،

وەک بوونەوەری ئاوی کە فەرمانڕەوای نییە.

15دوژمنی خراپەکار بە قولاپەکەی هەمووان سەردەخات،

بە تۆڕەکەی ڕاویان دەکات،

لەناو تۆڕەکەی کۆیان دەکاتەوە،

لەبەر ئەوە شاد و دڵخۆشە.

16هەر لەبەر ئەوەش قوربانی بۆ تۆڕەکەی سەردەبڕێت و

بخووری بۆ دەسووتێنێت،

چونکە بەهۆی تۆڕەکەیەوە خۆش ڕادەبوێرێت و

خواردنەکەی چەورە.

17هەتا کەی بەردەوام دەبێ لەوەی بە تۆڕەکەی ڕاو بکات،

بە بێ بەزەیی نەتەوەکان لەناوببات؟

Nova Versão Internacional

Habacuque 1:1-17

1Advertência revelada ao profeta Habacuque.

A Primeira Queixa de Habacuque

2Até quando, Senhor, clamarei por socorro,

sem que tu ouças?

Até quando gritarei a ti: “Violência!”

sem que tragas salvação?

3Por que me fazes ver a injustiça,

e contemplar a maldade?

A destruição e a violência estão diante de mim;

há luta e conflito por todo lado.

4Por isso a lei se enfraquece,

e a justiça nunca prevalece.

Os ímpios prejudicam os justos,

e assim a justiça é pervertida.

A Resposta do Senhor

5“Olhem as nações e contemplem-nas,

fiquem atônitos e pasmem;

pois nos seus dias farei algo em que não creriam

se a vocês fosse contado.

6Estou trazendo os babilônios1.6 Hebraico: caldeus.,

nação cruel e impetuosa,

que marcha por toda a extensão da terra

para apoderar-se de moradias que não lhe pertencem.

7É uma nação apavorante e temível,

que cria a sua própria justiça

e promove a sua própria honra.

8Seus cavalos são mais velozes que os leopardos,

mais ferozes1.8 Ou ligeiros que os lobos no crepúsculo.

Sua cavalaria vem de longe.

Seus cavalos vêm a galope;

vêm voando como ave de rapina que mergulha para devorar;

9todos vêm prontos para a violência.

Suas hordas avançam como o vento do deserto,

e fazem tantos prisioneiros como a areia da praia.

10Menosprezam os reis e zombam dos governantes.

Riem de todas as cidades fortificadas,

pois constroem rampas de terra

e por elas as conquistam.

11Depois passam como o vento e prosseguem;

homens carregados de culpa

que têm por deus a sua própria força.”

A Segunda Queixa de Habacuque

12Senhor, tu não és desde a eternidade?

Meu Deus, meu Santo, tu não morrerás1.12 O Texto Massorético diz nós não morreremos..

Senhor, tu designaste essa nação para executar juízo;

ó Rocha, determinaste que ela aplicasse castigo.

13Teus olhos são tão puros

que não suportam ver o mal;

não podes tolerar a maldade.

Então, por que toleras os perversos?

Por que ficas calado enquanto os ímpios devoram

os que são mais justos que eles?

14Tornaste os homens como peixes do mar,

como animais1.14 Ou peixes, criaturas do mar, que não são governados por ninguém.

15O inimigo puxa todos com anzóis;

apanha-os em sua rede e nela os arrasta;

então alegra-se e exulta.

16E por essa razão ele oferece sacrifício à sua rede

e queima incenso em sua honra;

pois, graças à sua rede,

vive em grande conforto e desfruta iguarias.

17Mas continuará ele esvaziando a sua rede,

destruindo sem misericórdia as nações?