ئیشایا 30 – KSS & NVI-PT

Kurdi Sorani Standard

ئیشایا 30:1-33

قوڕبەسەر نەتەوەی کەللەڕەق

1یەزدان دەفەرموێت:

«قوڕبەسەر کوڕانی کەللەڕەق،

پلانێک جێبەجێ دەکەن کە هی من نییە،

داڕێژراوێک دادەڕێژن کە لە ڕۆحی منەوە نییە

بۆ ئەوەی گوناه لەسەر گوناه زیاد بکەن.

2دەڕۆن هەتا بەرەو میسر شۆڕ بنەوە

بێ ئەوەی پرس بە من بکەن،

هەتا پەنا بدەنە پاڵ قەڵای فیرعەون،

لە سایەی میسر پەناگیر بن.

3بەڵام قەڵای فیرعەون بۆتان دەبێت بە ڕیسوایی و

پەناگیریشتان لە سایەی میسر بە شەرمەزاری.

4هەرچەندە میرەکانی وا لە چۆعەنن،

نێردراوەکانی گەیشتنە شاری حانێس،

5بەڵام هەموو شەرمەزار دەبن

لە گەلێک کە بێ سوودە بۆیان،

بۆ یارمەتیدان نییە و بۆ سوود بەخشین نییە،

چونکە بۆ ڕیسوایی و بۆ شورەییە.»

6سروشێک سەبارەت بە ئاژەڵەکانی نەقەب:

لە خاکی تەنگانە و ناخۆشیدا،

ئەوەی شێرە مێ و شێری لێوە دێت،

مار و ماری ژەهراوی باڵدار،

سامانەکانیان لەسەر شانی گوێدرێژ بار دەکەن،

لەسەر پشتی وشتریش گەنجینەکانیان

بۆ لای گەلێک کە سوود نابەخشن،

7چونکە پووچ و بەفیڕۆدانە یارمەتییەکەی میسر.

لەبەر ئەوە ناوم لەمە نا:

«ڕەهەڤ ئەوەی هیچ ناکات».

8ئێستا وەرە لەلایان لەسەر تەختەیەک بینووسە و

لە تۆمارێک نەخشی بکە،

هەتا بۆ ڕۆژگاری داهاتوو ببێت بە

شایەتێک بۆ هەتاهەتایە.

9ئەوان گەلێکی یاخین، کوڕانی درۆزنن،

ئەو کوڕانەی نەیانویست گوێ لە فێرکردنی یەزدان بگرن.

10بە پێشبینیکەر دەڵێن:

«پێشبینی مەکە!»

بەوەی پەیامی خودا ڕادەگەیەنێت دەڵێن:

«پەیامی ڕاستمان پێ ڕامەگەیەنە!

قسەی لووسمان بۆ بکە،

خەونی تەفرەدەر ببینە!

11لە ڕێگا لابدەن،

ڕێچکە بەر بدەن،

چیتر ڕووبەڕوومان مەکەنەوە

لەگەڵ داواکارییەکانی خودا پیرۆزەکەی ئیسرائیل!»

12لەبەر ئەوە خودا پیرۆزەکەی ئیسرائیل وا دەفەرموێت:

«ئەم پەیامەتان ڕەتکردەوە و

متمانەتان بە زۆرداری و خواروخێچی کرد و

پشتتان پێیان بەست،

13لەبەر ئەوە ئەم تاوانەتان وەک

دیوارێکی ناڕێک و بەرز درزی تێکەوتبێت،

ئەوەی لەناکاو و دەستبەجێ دادەڕووخێت.

14وەک شکانی گۆزەی گۆزەکەران دەشکێت

بێ بەزەییانە وردوخاش دەکرێت،

لەناو پارچە وردوخاشکراوەکانی

پارچەیەک نابێت بۆ هەڵگرتنی ئاگر لە ئاگردانەوە

یان بۆ ئاو دەرهێنان لە ئەمباراوەوە.»

15یەزدانی باڵادەست، پیرۆزەکەی ئیسرائیل وا دەفەرموێت:

«بە تۆبەکردن و ئارامگرتن ڕزگارتان دەبێت،

پاڵەوانیتان لە هێمنی و لە دڵنیاییتان دەبێت،

بەڵام نەتانویست،

16گوتتان: ”وا نا، بەڵکو بە ئەسپ هەڵدێین،“

لەبەر ئەوە هەڵدێن!

گوتتان: ”سواری ئەسپی خێرا دەبین،“

لەبەر ئەوە ڕاونەرانتان خێرا دەکەن!

17لە ڕووی نەڕەی یەک کەس

هەزار کەس هەڵدێت،

لە ڕووی نەڕەی پێنج کەس

هەمووتان هەڵدێن،

هەتا وەک دار ئاڵا لەسەر لووتکەی چیا و

وەک بەیداخ بەسەر گردەوە دەمێننەوە.»

18بەڵام یەزدان چاوەڕێی ئەوە دەکات هەتا لەگەڵتان میهرەبان بێت،

لەبەر ئەوە هەڵدەستێت بۆ ئەوەی بەزەیی پێتاندا بێتەوە،

چونکە یەزدان خودای دادپەروەرییە.

خۆزگە بەوانەی چاوەڕێی دەکەن!

19ئەی گەلی سییۆن کە لە ئۆرشەلیم نیشتەجێن، ئێوە ئیتر ناگریێن. بە تەواوی میهرەبان دەبێت لەگەڵتان، لەگەڵ دەنگی هاوارتان کە گوێی لێ دەبێت، بە دەنگتانەوە دێت. 20هەرچەندە پەروەردگار نانی تەنگانە و ئاوی ناخۆشیتان دەداتێ، بەڵام ئیتر مامۆستاکانتان ناخرێنە پەنای چاوەکانتان، مامۆستاکانتان دەبینن. 21کاتێک بەلای ڕاست یان چەپدا لادەدەن، گوێیەکانتان دەنگێک دەبیستێت لە دواتانەوە دەڵێت: «ئەمە ڕێگاکەیە، پێیدا بڕۆن.» 22پەیکەرە داتاشراوە بە زیو ڕووکەشکراوەکانتان و بتە لەقاڵبدراوە بە زێڕ ڕووکەشکراوەکانتان بە گڵاو دادەنێن. وەک پەڕۆی پیسی ئافرەت فڕێیدەدەن، پێی دەڵێن: «بڕۆ دەرەوە!»

23ئینجا بارانی تۆوەکەت دەداتێ کە زەوییەکەی پێ تۆو دەکەیت، نانی بەروبوومی زەوییەکە چەور و قەڵەو دەبێت. لەو ڕۆژەدا مەڕوماڵاتەکەت لە لەوەڕگایەکی پانوبەریندا دەلەوەڕێن. 24گاجووت و نێرەکەرەکانت کە لە زەوییەکەت کار دەکەن ئالیکی پاککراو دەخۆن کە بە شەن و بێڵ شەن کرابێت. 25جا لەسەر هەموو کێوێکی بڵند و لەسەر هەموو تەپۆڵکەیەکی بەرز ڕووبار و جۆگەی ئاو دەبێت لە ڕۆژی کوشتارە مەزنەکە، کاتێک قوللەکان دەکەون. 26جا ڕووناکی مانگ وەک ڕووناکی خۆر دەبێت، ڕووناکی خۆریش حەوت ئەوەندە دەبێت وەک ڕووناکی حەوت ڕۆژ لەو ڕۆژەی یەزدان شکاوی گەلەکەی دەگرێتەوە و جێی لێدانەکانی تیمار دەکات.

27ئەوەتا ناوی یەزدان لە دوورەوە هات،

تووڕەییەکەی گڕی گرتووە و بارەکەی قورسە.

لێوەکانی پڕن لە هەڵچوون و

زمانی وەک ئاگرێکی لووشدەرە.

28هەناسەی وەک ڕووبارێکی هەستاوە

دەگات بە گەردن،

بۆ لەبێژنگدانی نەتەوەکان

بە بێژنگی لەناوچوون و

لغاوی گومڕابوونیش لەدەم گەلانە.

29گۆرانییەکتان بۆ دەبێت

وەک شەوی تەرخانکردنی جەژن،

خۆشی دڵیش

وەک ئەوەی بەدەم بلوێرەوە بڕوات

هەتا بێت بۆ کێوی یەزدان،

بۆ تاشەبەردەکەی ئیسرائیل.

30یەزدان وا دەکات دەنگی مەزنی ببیسترێت و

دابەزینی بازووی ببینرێت

بە هەڵچوونی تووڕەیی و گڕی ئاگری لووشدەر،

بە ڕەشەبا و لێزمەی باران و تەرزەوە.

31ئاشور لە دەنگی یەزدان لەرز دەیگرێت،

بە داردەست لێدەدات.

32جا هەموو لێدانێکی گۆچانی دادوەری،

ئەوەی یەزدان بەسەریدا دەهێنێت،

بە دەف و قیسارەوە دەبێت و

بە ڕاوەشاندنی دەستی کە دەجەنگێت.

33چاڵی تۆفەت30‏:33 ‏شوێنێک بووە بۆ سووتاندنی قوربانی بتپەرستەکان کە زۆر جار مرۆڤی تێدا کراوەتە قوربانی. بڕوانە دووەم پاشایان 23‏:10‏.‏ لەمێژە ڕێکخراوە،

بۆ پاشا ئامادە کراوە،

قووڵە، بەرینە،

کەڵەکە کراوەکەی ئاگرە و داری زۆرە.

هەناسەی یەزدان

وەک ڕووباری گۆگردە

گڕی تێبەردەدات.

Nova Versão Internacional

Isaías 30:1-33

Ai da Nação Obstinada!

1“Ai dos filhos obstinados”,

declara o Senhor,

“que executam planos que não são meus,

fazem acordo sem minha aprovação,

para ajuntar pecado sobre pecado,

2que descem ao Egito sem me consultar,

para buscar proteção no poder do faraó,

e refúgio na sombra do Egito.

3Mas a proteção do faraó lhes trará vergonha,

e a sombra do Egito lhes causará humilhação.

4Embora seus líderes tenham ido a Zoã

e seus enviados tenham chegado a Hanes,

5todos se envergonharão

por causa de um povo que lhes é inútil,

que não traz ajuda nem vantagem,

mas apenas vergonha e zombaria.”

6Advertência contra os animais do Neguebe:

Atravessando uma terra hostil e severa,

de leões e leoas, de víboras e serpentes velozes,

os enviados transportam suas riquezas

no lombo de jumentos;

seus tesouros, nas corcovas de camelos,

para aquela nação inútil,

7o Egito, cujo socorro é totalmente inútil.

Por isso eu o chamo Monstro30.7 Hebraico: Raabe. inofensivo.

8Agora vá, escreva isso numa tábua para eles,

registre-o num livro,

para que nos dias vindouros seja um testemunho eterno.

9Esse povo é rebelde; são filhos mentirosos,

filhos que não querem saber da instrução do Senhor.

10Eles dizem aos videntes:

“Não tenham mais visões!”

e aos profetas:

“Não nos revelem o que é certo!

Falem-nos coisas agradáveis,

profetizem ilusões.

11Deixem esse caminho,

abandonem essa vereda

e parem de confrontar-nos

com o Santo de Israel!”

12Por isso diz o Santo de Israel:

“Como vocês rejeitaram esta mensagem,

apelaram para a opressão

e confiaram nos perversos,

13este pecado será para vocês como um muro alto,

rachado e torto,

que de repente desaba, inesperadamente.

14Ele o fará em pedaços

como um vaso de barro,

tão esmigalhado que entre os seus pedaços

não se achará um caco

que sirva para pegar brasas de uma lareira

ou para tirar água da cisterna”.

15Diz o Soberano, o Senhor, o Santo de Israel:

“No arrependimento e no descanso está a salvação de vocês,

na quietude e na confiança está o seu vigor,

mas vocês não quiseram.

16Vocês disseram:

‘Não, nós vamos fugir a cavalo’.

E fugirão!

Vocês disseram:

‘Cavalgaremos cavalos velozes’.

Velozes serão os seus perseguidores!

17Mil fugirão diante da ameaça de um;

diante da ameaça de cinco todos vocês fugirão,

até que vocês sejam deixados

como um mastro no alto de um monte,

como uma bandeira numa colina”.

18Contudo, o Senhor espera o momento de ser bondoso com vocês;

ele ainda se levantará para mostrar-lhes compaixão.

Pois o Senhor é Deus de justiça.

Como são felizes todos os que nele esperam!

19Ó povo de Sião, que mora em Jerusalém, você não vai chorar mais. Como ele será bondoso quando você clamar por socorro! Assim que ele ouvir, responderá a você. 20Embora o Senhor dê o pão da adversidade e a água da aflição a você, o seu mestre não se esconderá mais; com seus próprios olhos você o verá. 21Quer você se volte para a direita quer para a esquerda, uma voz nas suas costas dirá a você: “Este é o caminho; siga-o”. 22Então você tratará como impuras as suas imagens revestidas de prata e os seus ídolos recobertos de ouro; você os jogará fora como um trapo imundo e lhes dirá: “Fora!”

23Ele também mandará a você chuva para a semente que você semear, e a terra dará alimento rico e farto. Naquele dia, o seu gado pastará em grandes prados. 24Os bois e os jumentos que lavram o solo comerão forragem e sal espalhados com forcado e pá. 25No dia do grande massacre, quando caírem as torres, regatos de água fluirão sobre todo monte elevado e sobre toda colina altaneira. 26A luz da lua brilhará como o sol, e a luz do sol será sete vezes mais brilhante, como a luz de sete dias completos, quando o Senhor cuidar das contusões do seu povo e curar as feridas que lhe causou.

27Vejam! De longe vem o Nome do Senhor,

com sua ira em chamas e densas nuvens de fumaça;

seus lábios estão cheios de ira,

e sua língua é fogo consumidor.

28Seu sopro é como uma torrente impetuosa

que sobe até o pescoço.

Ele faz sacudir as nações

na peneira da destruição;

ele coloca na boca dos povos

um freio que os desencaminha.

29E vocês cantarão

como em noite de festa sagrada;

seus corações se regozijarão

como quando se vai, ao som da flauta,

ao monte do Senhor, à Rocha de Israel.

30O Senhor fará que os homens ouçam sua voz majestosa

e os levará a ver seu braço descendo

com ira impetuosa e fogo consumidor,

com aguaceiro, tempestades de raios e saraiva.

31A voz do Senhor despedaçará a Assíria;

com seu cetro a ferirá.

32Cada pancada que com a vara

o Senhor desferir para a castigar

será dada ao som de tamborins e harpas,

enquanto a estiver combatendo com os golpes do seu braço.

33Tofete está pronta já faz tempo;

foi preparada para o rei.

Sua fogueira é funda e larga,

com muita lenha e muito fogo;

o sopro do Senhor,

como uma torrente de enxofre ardente, a incendeia.