エゼキエル書 27 – JCB & YCB

Japanese Contemporary Bible

エゼキエル書 27:1-36

27

ツロへの哀歌

1次のような主からのことばがありました。

2「人の子よ、ツロのために、この悲しみの歌を歌え。

3ああ、貿易の中心地、強大な港町よ。

主のことばを聞きなさい。

おまえは『私は世界で一番美しい町だ』

と自慢している。

4領土を海の中にまで広げ、

建築家たちはおまえを豪華に仕上げた。

5おまえはセニル産の最上のもみの木で造った

船のようだ。

マストにはレバノン杉を使った。

6櫂にはバシャン産の樫の木、

船室の壁にはキプロス南岸産の糸杉材を使った。

7その帆はエジプト亜麻の最上の帆布で、

おまえを覆う日よけは

東部キプロス産の紫と紅の染料で明るく彩られている。

8船員はシドンとアルワデ出身の者、

舵手はツロの腕ききだ。

9ゲバル出身の経験豊富な船大工が

船板の継ぎ目を修理する。

世界の各地から商品を満載した船がやって来て、

おまえと商いをする。

10軍隊には遠くペルシヤ、ルデ、

プテの出身者がいて、おまえに仕えた。

城壁にかけた彼らの盾は、自慢の種だった。

11アルワデとヘレク出身の者が城壁の歩哨に立ち、やぐらはガマデ出身の者が守りを固めていた。彼らの盾も城壁にずらりと並び、おまえの栄誉はまさに完全そのものだった。

12タルシシュから、銀、鉄、すず、鉛など、あらゆる種類の財宝が手に入った。 13ヤワン、トバル、メシェクの商人は奴隷や青銅の器を持参し、 14ベテ・トガルマからは軍馬、戦車用の馬、らばが運ばれて来た。

15デダンからも商人が来た。おまえは地中海沿岸の市場を支配し、黒檀や象牙で支払わせた。 16エドムの貿易商人はおまえの製品をたくさん買い、エメラルド、紫の染料、刺繍品、上質の亜麻布、さんごやめのうなどの宝石と交換した。 17ユダと、かつてイスラエル王国にあった町々も、ミニテの小麦といちじく、はちみつ、香油、香料などを持参して、商いをした。 18ダマスコもやって来て、ヘルボンのぶどう酒とシリヤの羊毛を、おまえの豊富な製品と交換した。 19ベダンとヤワンも、アラビヤ糸、銑鉄、桂枝、菖蒲を持参して商いをした。 20デダンは鞍に敷く高級な布地を持参した。

21アラビヤ人もケダルの裕福な君主たちも、子羊、雄羊、やぎを持参した。 22シェバとラマの商人は、いろいろな種類の香料、宝石、金を持って来た。 23カランとカネ、エデン、アッシリヤ、キルマデも、それぞれの製品を持って来た。 24青の布地、刺繍品、固く撚った太ひもでしっかり織り上げた多彩な敷物など、最上質の織物類だった。 25タルシシュの船団は、おまえが雇った海のキャラバンだ。

おまえの島の倉庫はあふれるばかりだ。

26だが今、ツロの政治家たちは

おまえの船を嵐の真っただ中にこぎ出した。

激しい東風に、さすがの巨船もぐらつき、

海の真ん中で難破する。

27すべてのものが海のもくずと消える。

財宝も商品も、船員も水先案内人も、

船大工も商人も兵隊も、

すべての人が、ツロの壊滅の日に、海の底に沈む。

28恐怖におののく水先案内人の叫び声に、

近隣の町々は震え上がる。

29-30海に出ていた船員が上陸し、

本土の岸に立って見回しながら大声で泣き、

頭にちりを振りかけ、灰の中をころげ回る。

31彼らは悲しみのあまり頭をそって丸坊主となり、

荒布をまとい、ツロのために心を痛めて、

泣きくずれる。

32そして悲しみの歌を歌う。

『海の真ん中で滅ぼされたツロのように不思議な町が、

世界のどこにあっただろうか。

33おまえの商品は多くの国の人々の欲望を満足させた。

地の果てに住む王たちも、

おまえが送った財宝を喜んだ。

34だが今、おまえは海の底に横たわっている。

すべての商品も、それを運ぶ船員もみな、

おまえとともに沈んでしまった。

35沿岸に住む者はみな、わが目を疑い、

立ちすくんでいる。

王たちも、おびえた表情でじっと見つめている。

36他国の商人も、おまえがたどった運命の恐ろしさに、

頭を振って考え込んでいる。

おまえは永久に滅び去ったのだ。』」

Bíbélì Mímọ́ Yorùbá Òde Òn

Esekiẹli 27:1-36

Ìpohùnréré ẹkún fún Tire

1Ọ̀rọ̀ Olúwa tún tọ̀ mí wá wí pé: 2“Ọmọ ènìyàn, pohùnréré ẹkún fún Tire. 3Sọ fún Tire, tí a tẹ̀dó sí ẹnu-bodè Òkun, oníṣòwò àwọn orílẹ̀-èdè fún ọ̀pọ̀lọpọ̀ erékùṣù. ‘Èyí yìí ní Olúwa Olódùmarè wí:

“ ‘Ìwọ Tire wí pé

“Ẹwà mi pé.”

4Ààlà rẹ wà ní àárín Òkun;

àwọn ọ̀mọ̀lé rẹ ti mú ẹwà rẹ pé.

5Wọn ṣe gbogbo pákó rẹ

ní igi junifa láti Seniri;

wọ́n ti mú igi kedari láti Lebanoni wá

láti fi ṣe òpó ọkọ̀ fún ọ.

6Nínú igi óákù ti Baṣani

ní wọn ti fi gbẹ́ ìtukọ̀ ọ̀pá rẹ̀;

ìjókòó rẹ ni wọn fi eyín erin ṣe pẹ̀lú

igi bokisi láti erékùṣù Kittimu wá

7Ọ̀gbọ̀ dáradára aṣọ iṣẹ́ ọnà abẹ́rẹ́ láti Ejibiti wá

ni èyí tí ìwọ ta láti fi ṣe àsíá ọkọ̀ rẹ;

aṣọ aláró àti elése àlùkò

láti erékùṣù ti Eliṣa

ni èyí tí a fi bò ó

8Àwọn ará ìlú Sidoni àti Arfadi ni àwọn atukọ̀ rẹ̀

àwọn ọlọ́gbọ́n ẹ̀rọ rẹ, ìwọ Tire,

ni àwọn atukọ̀ rẹ.

9Àwọn àgbàgbà Gebali,

àti àwọn ọlọ́gbọ́n ibẹ̀,

wà nínú ọkọ̀ bí òṣìṣẹ́ atukọ̀ rẹ,

gbogbo ọkọ̀ ojú Òkun

àti àwọn atukọ̀ Òkun

wá pẹ̀lú rẹ láti dòwò pọ̀ pẹ̀lú rẹ̀.

10“ ‘Àwọn ènìyàn Persia, Ludi àti Puti

wà nínú jagunjagun rẹ

àwọn ẹgbẹ́ ọmọ-ogun rẹ.

Wọ́n gbé asà àti àṣíborí wọn ró

sára ògiri rẹ,

wọn fi ẹwà rẹ hàn.

11Àwọn ènìyàn Arfadi àti Heleki

wà lórí odi rẹ yíká;

àti àwọn akọni Gamadi,

wà nínú ilé ìṣọ́ rẹ.

Wọ́n fi àwọn asà wọn kọ ara odi rẹ;

wọn ti mú ẹwà rẹ pé.

12“ ‘Tarṣiṣi ṣòwò pẹ̀lú rẹ torí ọ̀pọ̀lọpọ̀ ọrọ̀ tí ó ní; wọn ṣe ìpààrọ̀ fàdákà, irin idẹ àti òjé fún ọjà títà rẹ̀.

13“ ‘Àwọn ará Giriki, Tubali, Jafani àti Meṣeki, ṣòwò pẹ̀lú rẹ: wọ́n fi ẹrù àti ohun èlò idẹ ṣe pàṣípàrọ̀ fún ọrọ̀ rẹ.

14“ ‘Àwọn ti ilé Beti-Togarma ṣe ìpààrọ̀ ẹṣin-ìṣiṣẹ́, ẹṣin ogun àti ìbáaka ṣòwò ní ọjà rẹ.

15“ ‘Àwọn ènìyàn Dedani ni àwọn oníṣòwò rẹ, àti ọ̀pọ̀lọpọ̀ erékùṣù ni wọ́n jẹ́ oníbàárà rẹ̀; wọ́n mú eyín erin àti igi eboni san owó rẹ.

16“ ‘Aramu ṣòwò pẹ̀lú nítorí ọ̀pọ̀lọpọ̀ iṣẹ́ òwò rẹ̀; wọn ṣe ìpààrọ̀ (turikuoṣe) òkúta iyebíye, òwú elése àlùkò, aṣọ iṣẹ́ ọnà abẹ́rẹ́, aṣọ ọ̀gbọ̀ dáradára, ìlẹ̀kẹ̀ iyùn pupa fún ọjà títà rẹ.

17“ ‘Juda àti Israẹli, àwọn ni oníṣòwò rẹ; wọn ṣe ìpààrọ̀ ọkà, Minniti, àkàrà àdídùn; pannagi, oyin, epo àti ìkunra olóòórùn dídùn ni wọ́n fi ná ọjà rẹ.

18“ ‘Damasku, ni oníṣòwò rẹ, nítorí ọ̀pọ̀lọpọ̀ ohun ọjà tí ó ṣe àti ọ̀pọ̀lọpọ̀ ọrọ̀; ní ti ọtí wáìnì tí Helboni, àti irun àgùntàn funfun láti Sahari, 19àti ìdẹ̀ ọtí wáìnì láti Isali, ohun wíwọ̀: irin dídán, kasia àti kálàmù ni àwọn ohun pàṣípàrọ̀ fún ọjà rẹ.

20“ ‘Dedani ni oníṣòwò rẹ ní aṣọ ìjókòó-lẹ́sin fún ẹṣin-gígùn.

21“ ‘Àwọn ará Arabia àti gbogbo àwọn ọmọ-aládé Kedari àwọn ni àwọn oníbàárà rẹ: ní ti ọ̀dọ́-àgùntàn, àgbò àti ewúrẹ́, nínú ìwọ̀nyí ni wọ́n ti jẹ́ oníbàárà rẹ.

22“ ‘Àwọn oníṣòwò ti Ṣeba àti Raama, àwọn ni oníṣòwò rẹ; wọ́n ta onírúurú tùràrí olóòórùn dídùn dáradára ní ọjà rẹ, àti àwọn òkúta iyebíye àti wúrà.

23“ ‘Harani àti Kanneh àti Edeni, àwọn oníṣòwò Ṣeba, Asiria àti Kilmadi, ni àwọn oníṣòwò rẹ. 24Wọ̀nyí ní oníbàárà rẹ ní onírúurú nǹkan: aṣọ aláró, àti oníṣẹ́-ọnà àti àpótí aṣọ olówó iyebíye, tí a fi okùn dì, tí a sì fi igi Kedari ṣe, nínú àwọn ilé-ìtajà rẹ.

25“ ‘Àwọn ọkọ̀ Tarṣiṣi ní èrò

ní ọjà rẹ

a ti mú ọ gbilẹ̀

a sì ti ṣe ọ́ lógo

ní àárín gbùngbùn Òkun

26Àwọn atukọ̀ rẹ ti mú ọ

wá sínú omi ńlá.

Ṣùgbọ́n afẹ́fẹ́ ìlà-oòrùn yóò fọ́ ọ sí wẹ́wẹ́

ní àárín gbùngbùn Òkun.

27Ọrọ̀ rẹ, ọjà rẹ àti àwọn ohun títà rẹ,

àwọn ìṣúra rẹ, òṣìṣẹ́ ìtukọ̀ rẹ.

Àwọn oníbàárà rẹ àti gbogbo àwọn

jagunjagun rẹ, tí ó wà nínú rẹ

àti nínú gbogbo ẹgbẹ́ rẹ

tí ó wà ní àárín rẹ

yóò rì sínú àárín gbùngbùn Òkun

ní ọjọ́ ìparun rẹ.

28Ilẹ̀ etí Òkun yóò mì

nítorí ìró igbe àwọn atukọ̀ rẹ.

29Gbogbo àwọn alájẹ̀,

àwọn atukọ̀ Òkun

àti àwọn atọ́kọ̀ ojú Òkun;

yóò sọ̀ kálẹ̀ kúrò nínú ọkọ̀ wọn,

wọn yóò dúró lórí ilẹ̀.

30Wọn yóò jẹ́ kí a gbọ́ ohùn wọn lòdì sí ọ

wọn yóò sì sọkún kíkorò lé ọ lórí

wọn yóò ku eruku lé orí ara wọn

wọn yóò sì yí ara wọn nínú eérú.

31Wọn yóò fá irun orí wọn nítorí rẹ

wọn yóò wọ aṣọ yíya

wọn yóò pohùnréré ẹkún pẹ̀lú

ìkorò ọkàn nítorí rẹ

pẹ̀lú ohùn réré ẹkún kíkorò.

32Àti nínú arò wọn ni wọn yóò sì pohùnréré ẹkún fún ọ

wọn yóò sì pohùnréré ẹkún sórí rẹ, wí pé:

“Ta ni ó dàbí Tire

èyí tí ó parun ní àárín Òkun?”

33Nígbà tí ọjà títà rẹ ti Òkun jáde wá

ìwọ tẹ́ ọ̀pọ̀lọpọ̀ orílẹ̀-èdè lọ́rùn

ìwọ fi ọrọ̀ tí ó pọ̀ àti àwọn ọjà títà rẹ

sọ àwọn ọba ayé di ọlọ́rọ̀.

34Ní ìsinsin yìí tí Òkun fọ ọ túútúú

nínú ibú omi;

nítorí náà òwò rẹ àti gbogbo ẹgbẹ́ rẹ

ní àárín rẹ,

ni yóò ṣubú.

35Ẹnu yóò ya gbogbo àwọn ti ń gbé

ní erékùṣù náà sí ọ

jìnnìjìnnì yóò bo àwọn ọba wọn,

ìyọnu yóò sì han ní ojú wọn.

36Àwọn oníṣòwò láàrín àwọn orílẹ̀-èdè dún bí ejò sí ọ

ìwọ yóò sì jẹ́ ẹ̀rù

ìwọ kì yóò sì ṣí mọ́ láéláé.’ ”