Ang Kabuhi sa Espiritu Santo
1Karon, ang mga ara kay Cristo Jesus indi na paghukman nga silutan. 2Kay sa tapos nga kita nangin ara na kay Cristo Jesus ginagamhan na kita sang Espiritu Santo nga nagahatag sang kabuhi. Gani hilway na kita sa sala kag kamatayon nga nagagahom sa aton. 3Ang Kasuguan indi makakuha sang gahom sang sala sa aton kabuhi, tungod kay maluya ang aton tawhanon nga kinaugali. Ang Dios amo ang nagkuha sang gahom sang sala sa kabuhi sang tawo. Ginpadala niya ang iya Anak diri sa kalibutan nga mangin tawo pareho sa aton nga mga makasasala, agod mangin halad para sa aton mga sala. Kag sa iya pagkatawo, ginlaglag sang Dios ang gahom sang sala. 4Ginhimo niya ini agod ang ginapatuman sang Kasuguan matuman sa aton nga wala na nagakabuhi suno sa luyag sang aton tawhanon nga kinaugali kundi suno sa luyag sang Espiritu Santo. 5Ang mga tawo nga nagakabuhi suno sa ila tawhanon nga kinaugali wala sing iban nga ginahunahuna kundi kon ano ang naluyagan sang ila tawhanon nga kinaugali, pero ang mga tawo nga nagakabuhi suno sa pagtuytoy sang Espiritu Santo wala sing iban nga ginahunahuna kundi kon ano ang naluyagan sang Espiritu Santo. 6Kon ang hunahuna sang tawo ara lang permi sa iya tawhanon nga kinaugali, ang resulta amo ang kamatayon. Pero kon ang mga butang nga luyag sang Espiritu Santo amo ang iya permi ginahunahuna, makabaton siya sang kabuhi kag kalinong. 7Kaaway sang Dios ang tawo nga ang iya hunahuna ara lang permi sa iya tawhanon nga kinaugali, kay wala siya nagatuman sa Kasuguan sang Dios, kag ang matuod indi siya makatuman sini. 8Ang mga tawo nga nagasunod sang ila tawhanon nga kinaugali indi gid makapalipay sa Dios. 9Pero kamo wala na sa paggahom sang inyo tawhanon nga kinaugali. Kay kon ang Espiritu sang Dios nagapuyo sa inyo, ginagamhan na kamo sang Espiritu. Ang tawo nga wala sa iya ang Espiritu ni Cristo indi iya ni Cristo. 10Pero tungod nga si Cristo ara sa inyo, bisan mapatay ang inyo lawas tungod sa sala, mabuhi gihapon ang inyo espiritu tungod kay ginpakamatarong kamo sang Dios. 11Karon, tungod nga ang Espiritu sang Dios nga nagbanhaw kay Jesus nagakabuhi sa inyo, siya nga nagbanhaw kay Cristo amo man ang magahatag sang kabuhi sa inyo mga lawas nga may kamatayon. Kag himuon niya ini paagi sa iya Espiritu nga nagapuyo sa inyo.
12Gani mga utod, dapat sundon ta ang gusto sang Dios kag isikway ta ang gusto sang aton tawhanon nga kinaugali. 13Kay kon magkabuhi kamo suno sa inyo tawhanon nga kinaugali, mapatay kamo. Pero kon paagi sa Espiritu Santo isikway ninyo ang malain nga mga buhat sang inyo lawas, magakabuhi kamo.
Ang mga Anak sang Dios
14Ang mga ginatuytuyan sang Espiritu sang Dios amo ang matuod nga mga anak sang Dios. 15Kay ang Espiritu nga inyo nabaton wala naghimo sa inyo nga mga ulipon, nga nagakahadlok pareho sang inyo nabatyagan sang una, kundi naghimo siya sa inyo nga mga anak sang Dios. Karon, paagi sa Espiritu Santo makatawag na kita sa Dios nga, “Amay.”8:15 Sa literal makita ang Hebreo nga pulong “abba” kag ang Griego nga pulong “pater,” nga pareho nga nagakahulugan nga “tatay” ukon “amay.” 16Ang Espiritu Santo upod sa aton espiritu amo ang nagapamatuod nga kita mga anak sang Dios. 17Kag tungod nga kita mga anak na sang Dios, mga manunubli kita sang mga butang nga ginatigana sang Dios para sa aton. Mga manunubli kita kaupod ni Cristo. Kay kon nagaantos kita subong pareho kay Cristo sang una, magaabot ang adlaw nga padunggan man kita kaupod niya.
Ang Maayo gid nga Kahimtangan sa Palaabuton
18Kon sa akon lang, ang mga pag-antos subong indi makatupong sa maayo gid nga kahimtangan nga mangin aton sa palaabuton. 19Kay ang tanan nga tinuga sang Dios nagahulat nga nagahandom gid sang tion nga ipahayag na sang Dios ang iya mga anak. 20Kay ang tanan nga tinuga sang Dios wala makaabot sa katuyuan nga para sa ila. Natabo ini indi suno sa ila luyag kundi tungod nga amo ini ang kabubut-on sang Dios. Pero may paglaom pa, 21kay magaabot ang adlaw nga ang mga tinuga sang Dios indi na madunot, kundi mangin kaupod sa mga anak sang Dios nga mahilway, nga mabutang sa maayo gid nga kahimtangan. 22Nahibaluan ta nga hasta subong ang tanan nga tinuga sang Dios nagaugayong sa kasakit pareho sang pagpasakit sang manugbata. 23Pero indi lang sila, kundi kita man nga nakabaton sang Espiritu Santo, nga amo ang una nga regalo sang Dios, nagaugayong man sa kasakit samtang nagapaabot kita sa adlaw nga bag-uhon sang Dios ang aton mga lawas kag himuon niya kita nga iya mga anak. 24Naluwas na kita kag nagapaabot na lang nga makompleto ini nga kaluwasan. Ang paglaom indi matawag nga paglaom kon ara na ang ginalauman. Kay sin-o bala ang magalaom kon ara na? 25Pero kon nagalaom kita sang mga butang nga wala pa sa aton, nagahulat kita nga may pagbatas.
26Kag tungod nga maluya kita, ang Espiritu Santo nagabulig sa aton. Indi kita makahibalo kon ano gid ang dapat nga pangamuyuon, amo gani nga ang Espiritu Santo nagapangabay sa Dios para sa aton sa mga pag-ugayong nga indi mamitlang. 27Kag tungod nga nakahibalo ang Dios kon ano ang sa tagipusuon sang tawo, nakahibalo man siya sang hunahuna sang Espiritu Santo. Kay ang Espiritu Santo nagapangabay sa Dios para sa iya mga katawhan, kag suno sa kabubut-on sang Dios.
28Nakahibalo kita nga ang tanan nga nagakalatabo ginahimo sang Dios para sa kaayuhan sang mga nagahigugma sa iya, nga iya mga ginpili suno sa iya katuyuan. 29Kay halin pa sang una, nahibaluan na sang Dios kon sin-o ang iya mangin mga anak. Kag ginplano na niya nga daan nga mangin kaangay sila sa iya Anak nga si Jesus, agod siya ang mangin kamagulangan sa madamo nga mga kauturan. 30Gani ang mga tawo nga iya ginpili na nga daan gintawag niya nga mangin iya mga anak; kag ang mga tawo nga iya gintawag, iya man ginpakamatarong; kag ang iya ginpakamatarong, iya man ginpadunggan.
Ang Gugma sang Dios
31Karon, kon hunahunaon ta ini nga mga butang, makasiling kita nga ang Dios nagaapin gid sa aton, kag wala sing may makahalit sa aton. 32Wala niya ginlikaw ang iya Anak, kundi ginhalad niya para sa aton tanan. Kon ginhatag niya ang iya Anak, ihatag man niya sa aton ang tanan nga butang. 33Wala sing may makasiling nga kita nga mga pinili sang Dios mga makasasala, kay ang Dios mismo ang nagasiling nga kita ginpakamatarong na. 34Wala na sing may makasiling nga dapat kita silutan, kay si Cristo Jesus mismo ang ginsilutan kag napatay para sa aton, kag indi lang ina kundi ginbanhaw siya, kag karon didto siya sa tuo sang Dios nga nagapangabay sa Dios para sa aton. 35Wala sing may makapahamulag sa aton sa gugma ni Cristo. Bisan mag-agi kita sa mga pag-antos, kalisod, paghingabot, kagutom, kaimulon,8:35 kaimulon: sa literal, kahublasan. katalagman, kag bisan pa sa kamatayon, nasiguro naton nga ginahigugma kita gihapon ni Cristo. 36Nagasiling ang Kasulatan,
“Tungod sa amon pagtuo sa imo, ara kami permi sa katalagman sang kamatayon.
Pareho kami sa mga karnero nga ilihawon.”8:36 Salmo 44:22.
37Pero bisan amo ini ang aton kahimtangan, masarangan ta gid nga atubangon ini paagi sa bulig ni Cristo nga nagahigugma sa aton. 38-39Kay nasiguro ko gid nga wala sing may makapahamulag sa aton sa gugma sang Dios nga iya ginpakita paagi kay Cristo Jesus nga aton Ginoo. Bisan pa ang kabuhi diri ukon ang kamatayon, ang mga anghel ukon ang mga demonyo, ang nagakalatabo subong ukon ang magakalatabo sa palaabuton, ang mga may gahom, ang mga ara sa ibabaw ukon sa idalom sang kalibutan, ukon bisan ano pa nga mga butang nga gintuga sang Dios indi makapahamulag sa aton sa iya gugma.
Bezúhonnost získáme jen s Kristem
1My, kdo jsme spojeni s Kristem, nemusíme se již obávat žádného odsouzení k smrti. 2Vždyť způsob života, jak jej při nás uskutečňuje oživující Duch skrze naše spojení s Kristem, nás vymanil ze zákonitosti hříchu a ze smrti. Zákon nás sice mohl před zlem varovat, ale nemohl nás před ním uchránit. 3Proto Bůh poslal svého Syna Ježíše Krista, aby se stal člověkem a byl pokoušen k neposlušnosti. Takto odsoudil hřích tam, kde nejvíce působí, tedy v lidské přirozenosti. 4Tak můžeme i my Ježíšovou zásluhou splnit požadavky zákona, když nepodléháme tomu, co chce tělo, ale jsme vedeni Duchem. 5Jestliže někdo žije podle své přirozenosti, je ovládán sobeckými touhami. Žije-li však v někom Boží Duch, je jím také usměrňován. 6-8Vlastní touhy vedou ke smrti. Duch Boží však dává život a pokoj. Ti první nemají Boha příliš v lásce, protože je jim nepříjemný a jeho zákony nepřijatelné. Takoví se Bohu ovšem nemohou líbit. 9Ale vy, jestliže Boží Duch ve vás působí, jste jím vedeni k docela jinému životu. 10Patříte-li opravdu Kristu, nemůže to být jinak. Z vlivu zla se vaše tělo vyprostilo Kristovou zásluhou; jeho bezúhonnost vám teď zprostředkovává život, vyvěrající z jeho Ducha. 11A tento Duch, jenž vzkřísil z mrtvých Ježíše Krista, vzkřísí i vaše smrtelné tělo, pokud jej v sobě necháte sílit a vládnout.
Kdo patří Bohu, má neochvějnou jistotu věčného života
12Ano, bratři, teď už nejsme podřízeni tomu, k čemu nás dříve naše přirozenost samozřejmě vedla. 13Kdo totiž sám sobě ve všem vyhoví, ten sám sebe zničí. Kdo však s Boží pomocí vítězí nad svými slabostmi, ten získá nepomíjející život. 14Kdo se dá vést Božím Duchem, smí se právem pokládat za Božího syna a dceru. 15-17Bůh nám daroval postavení vlastních dětí, které se k němu smějí obracet jako k milujícímu Otci a jimž patří všechno, co patří jemu. Duch svatý nás o tom ujišťuje. 18Stejnou slávu, jakou obdařil Krista, jednou přizná i nám, budeme-li ochotni podstoupit i stejné utrpení. Jsem plně přesvědčen, že všechno pozemské trápení neznamená nic proti slávě, která nás nakonec čeká. 19Vždyť celá příroda dychtivě očekává, kdy se objeví Boží synové v plné slávě. 20-21Hříchem se porušilo všechno stvořené; přesto však zde zůstává naděje na vysvobození všeho tvorstva. Svým věrným dá Bůh svobodu a slávu a ostatnímu stvoření vrátí neporušenost. 22Jen se podívejte, jak nyní celá příroda úpí a sténá jako v porodních bolestech! 23A dokonce i my křesťané, kterým Bůh jako příslib nového života dal svého Ducha, toužebně vyhlížíme viditelný důkaz, 24že jsme byli přijati mezi Boží děti, které zachrání k věčnému životu; touto nadějí jsme naplněni. Těšíme se na to, co brzy uvidíme. 25Čekáme trpělivě, neboť mít naději znamená čekat, i když ještě není nic vidět.
Kdo patří Bohu, má zaručené bezpečí a vítězství
26My sami jsme slabí a často ani nenacházíme slova k modlitbě. Ale Duch Boží nám přichází na pomoc a úpěnlivě volá za nás slovy, která se vymykají našemu jazyku. 27A Bůh, který vidí do nejhlubších záhybů lidského srdce, přímluvná volání Ducha přijímá a dobře mu rozumí. 28-29Víme, že vše nakonec slouží k prospěchu těch, kteří Boha milují. Ti jsou podle jeho vůle povoláni, aby získali podobu Božího Syna. Mají se stát jeho rodinou a Ježíš bude nejpřednější. Proč jsou k tomu povoláni? 30Protože je Bůh před věky důvěrně poznal a k tomu vyvolil. Tento cíl dosáhnou, protože je ospravedlní a oslaví. 31Co z toho plyne? Je-li Bůh s námi, kdo nás může ohrozit? 32Když neváhal vzdát se kvůli nám svého vlastního Syna, co by pro nás ještě neudělal? 33Kdo se odváží být naším žalobcem před Božím soudem, když soudcem je ten, kdo nás sám ospravedlnil? 34Kdo nás odsoudí, když naším obhájcem je sám Ježíš Kristus? 35Kdo nás odloučí od jeho lásky? Snad těžkosti nebo strach, pronásledování či hlad, nebezpečí života nebo sama smrt? To vše se nám může přihodit. 36Vždyť už dávný žalmista napsal:
„Každou chvíli vedou někoho z nás na smrt kvůli tobě,
mají nás za ovce, určené na porážku.“
37Ale s jeho pomocí máme vítězství zajištěno. Vždyť si nás zamiloval! 38-39A já jsem přesvědčen, že ani smrt, ani život, ani andělé, ani vládci, nic z toho, co se děje nebo teprve má přijít, ani moci světské ani duchovní a vůbec nic z toho, co vyšlo z rukou Stvořitele, nemůže nás odloučit od Boží lásky. Vždyť jsme ji poznali v Ježíši Kristu, když za nás umíral.
