Ang Pulong Sang Dios

Marcos 5:1-43

Gin-ayo ni Jesus ang Tawo nga may Malaot nga mga Espiritu

(Mat. 8:28-34; Luc. 8:26-39)

1Pagkatapos sadto nakaabot sila sa tabok sang Dagat5:1 Dagat: Tan-awa ang footnote sa 1:16. sang Galilea, sa lugar sang mga Gerasenhon.5:1 Gerasenhon: sa iban nga mga kopya sang Griego, Gadarenhon; sa iban pa gid nga mga kopya, Gergesenhon. 2Sang nakapanaog na si Jesus sa sakayan, ginsugata siya sang isa ka tawo nga halin sa mga kuweba nga lulubngan. Ini nga tawo may malaot nga espiritu 3kag didto siya nagaestar sa mga kuweba nga lulubngan. Wala na gid sing may makagapos sa iya, bisan makakadena sa iya. 4Kay madamo na nga tion nga gin-gapos sang kadena ang iya mga tiil kag mga kamot, pero ginapamugto lang niya ini. Wala gid sing may makapugong sa iya. 5Adlaw-gab-i, bisan ara siya sa mga kuweba nga lulubngan ukon sa mga bukid man, permi siya nagasinggit kag ginapilas niya ang iya lawas sang bato.

6Pagkakita niya kay Jesus sa malayo, nagdalagan siya pakadto sa iya kag nagluhod. 7-8Dayon nagsiling si Jesus sa malaot nga espiritu nga nagapuyo sa sadto nga tawo, “Ikaw nga malaot nga espiritu, magguwa ka sa sini nga tawo!” Nagsinggit ang tawo, “Jesus, Anak sang Labing Mataas nga Dios, ano ang imo labot sa akon? Nagapakitluoy ako sa imo sa ngalan sang Dios nga indi mo ako pagsilutan.” 9Ginpamangkot siya dayon ni Jesus, “Ano ang imo ngalan?” Nagsabat siya, “Ang akon ngalan si Panong kay madamo kami.” 10Kag sige ang iya pagpakitluoy kay Jesus nga indi lang sila pagtabugon sa sadto nga lugar.

11Malapit didto, may madamo nga mga baboy nga nagakaon sa banglid. 12Nagpakitluoy kay Jesus ang malaot nga mga espiritu nga nagasiling, “Tuguti na lang kami nga magsulod sa sina nga mga baboy.” 13Gani gintugutan niya sila. Kag nagguluwa ang malaot nga mga espiritu sa tawo kag nagsulod sa mga baboy. Dayon ang tanan nga baboy didto nga mga duha ka libo nagdinaguso padulhog sa banglid deretso sa tubig kag nagkalalumos.

14Nagdinalagan ang mga manugsagod sang mga baboy kag ginpanugid nila sa mga tawo sa banwa kag sa kaumahan ang mga natabo nga ato. Gani nagkadto ang mga tawo didto kay Jesus agod tan-awon kon ano ang natabo. 15Pag-abot nila didto nakita nila ang tawo nga sadto anay gin-gamhan sang malaot nga mga espiritu. Nagapungko siya nga may bayo kag husto na ang iya paminsaron. Gani hinadlukan sila. 16Ang mga nakakita mismo sa natabo nagsugid sa mga tawo kon ano ang natabo sa tawo nga gin-gamhan anay sang malaot nga mga espiritu kag ang natabo sa mga baboy. 17Gani tungod sa sini nga hitabo, nagpakitluoy sila kay Jesus nga maghalin sa ila lugar. 18Sang manugsakay na si Jesus sa sakayan, ang tawo nga gin-gamhan anay sang malaot nga mga espiritu nagpakitluoy sa iya nga kon mahimo paupdon siya. 19Pero wala siya pagtuguti ni Jesus, kundi ginsilingan siya, “Magpauli ka sa imo pamilya kag sugiran mo sila kon ano ang ginhimo sang Ginoo sa imo kag kon paano siya naluoy sa imo anay kahimtangan.”

20Gani naglakat ang tawo kag nagkadto sa Decapolis. Kag didto ginpanugid niya ang ginhimo ni Jesus sa iya. Natingala gid ang tanan nga nakabati sa iya.

Ang Bata ni Jairus kag ang Babayi nga Nagtandog sang Bayo ni Jesus

(Mat. 9:18-26; Luc. 8:40-56)

21Pagtabok liwat ni Jesus sa pihak sang dagat, madamo naman nga mga tawo ang nagtilipon didto sa iya. 22-23Nag-abot man didto si Jairus nga isa ka manugdumala sang simbahan sang mga Judio.5:22-23 manugdumala sang simbahan sang mga Judio: Tan-awa ang Lista sang mga Pulong sa likod. Pagkakita niya kay Jesus, nagluhod siya sa iya kag nagpakitluoy, “Ang akon bata nga dalagita daw mapatay na. Kon mahimo kadtui siya didto sa balay kag itungtong ang imo kamot sa iya, agod mag-ayo siya kag mabuhi!” 24Gani nag-upod si Jesus sa iya. Madamo gid nga mga tawo ang nag-upod kay Jesus kag nagadinugok sila sa iya. 25May babayi didto nga ginapangguwaan sang dugo sa sulod sang dose na ka tuig. 26Puwerte gid ang iya pag-antos sa pihak sang iya pagpabulong sa nagkalain-lain nga mga manugbulong. Nagasto na niya ang tanan niya nga mga pagkabutang, pero wala gid siya mag-ayo. Nagdugang pa gid gani ang iya masakit. 27Nabatian niya ang mga balita parte kay Jesus, gani nagpanagil-ot siya sa madamo nga mga tawo agod makapalapit sa likod dampi ni Jesus. 28Naghunahuna siya, “Kon matandog ko lang bisan ang iya bayo, magaayo gid ako.” 29Gani gintandog niya ang bayo ni Jesus kag sa gilayon nag-untat ang pagpangguwa sang dugo sa iya, kag nabatyagan niya nga nag-ayo na siya sa iya masakit. 30Nabatyagan ni Jesus nga may gahom nga nagguwa sa iya, gani nagliso siya kag nagsiling, “Sin-o ang nagtandog sa akon bayo?” 31Nagsabat ang iya mga sumulunod, “Kadamo sang mga tawo nga nagadinugok sa imo, ngaa nagapamangkot ka pa kon sin-o ang nagtandog sa imo?” 32Pero nagpanulok-tulok pa gid siya kon sin-o ang nagtandog sa iya. 33Tungod nga nahibaluan sang babayi kon ano ang natabo sa iya, nagpalapit siya kay Jesus nga nagakurog sa kahadlok. Nagluhod siya kag nagsugid sang matuod. 34Dayon nagsiling si Jesus sa iya, “Anak, ang imo pagtuo nag-ayo5:34 nag-ayo: ukon/kag nagluwas. sa imo. Magpauli ka nga may kalinong, kay maayo ka na.”

35Samtang nagahambal pa siya sa babayi, may nag-abot nga pila ka mga tawo halin sa balay ni Jairus. Siling nila kay Jairus, “Patay na ang imo bata. Indi na pagdisturbuha ang manunudlo.” 36Pero wala nagsapak si Jesus sa sadto nga balita. Nagsiling siya kay Jairus, “Indi ka magkahadlok. Magtuo ka lang.” 37Gani nagpadayon gid sila. Pero wala siya sang may ginpaupod luwas kay Pedro kag ang mag-utod nga si Santiago kag si Juan. 38Pag-abot nila sa balay ni Jairus, nakita ni Jesus nga nagaginahod ang mga tawo. Ang iban nagahinibi kag ang iban nagapanalambiton. 39Nagsulod sila ni Jesus sa balay, kag nagsiling siya sa mga tawo, “Ngaa nagaginahod kag nagahinibi kamo? Indi patay ang bata, kundi nagakatulog lang.” 40Ginkadlawan nila si Jesus. Gani ginpaguwa niya ang tanan nga tawo kag ginpasulod niya sa kuwarto sang bata ang iya sini amay kag iloy, kag ang tatlo nga iya kaupod. 41Dayon gin-uyatan niya ang kamot sang bata kag nagsiling, “Talitha, Koum,” nga kon sa aton pa, “Day, magbangon ka!” 42Kag nagbangon dayon ang dalagita kag naglakat-lakat. (Ang dalagita nagaedad sang dose ka tuig). Tungod sa natabo, dako gid ang ila pagkatingala. 43Pero ginmanduan sila ni Jesus nga indi gid magpanugid bisan kay sin-o parte sa natabo. Dayon ginsilingan niya sila nga hatagan sang pagkaon ang bata.

Slovo na cestu

Marek 5:1-43

Ježíš vyhání démony do stáda vepřů

1Na protějším břehu jezera přistáli v gerasenském kraji. 2Jakmile Ježíš vystoupil ze člunu, přiběhl k němu nějaký člověk. Byl to muž posedlý démony, 3který žil ve starých hrobech vytesaných do skály 4a měl takovou sílu, že když ho spoutali okovy na nohou a řetězy na rukou, pouta vždycky rozlámal a řetězy roztrhal. Nenašel se nikdo tak silný, aby ho mohl zkrotit. 5Ve dne i v noci se skrýval v hrobech a toulal se po okolních pahorcích, skučel a tloukl se kamením.

6-8Když teď uviděl Ježíše, přiběhl a vrhl se před ním na zem. Ve chvíli, kdy Ježíš přikazoval démonovi, aby posedlého muže opustil, začal onen ubožák křičet:

„Co si mne všímáš, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Zapřísahám tě při Bohu, nech mne na pokoji!“

9„Jak se jmenuješ?“ zeptal se Ježíš. „Zástup, protože je nás v tomto těle mnoho,“ zněla odpověď.

10A potom démoni žadonili, aby je neposílal nikam daleko.

11Na stráni nad pobřežím se právě páslo stádo vepřů. 12„Pošli nás do těch prasat,“ volali démoni.

13Ježíš svolil a nečistí duchové vjeli do zvířat. Vzápětí se to velké, asi dvoutisícové stádo splašilo a hnalo se po stráni dolů k jezeru, vběhlo do vody a utopilo se.

14Pasáci těch vepřů utekli do města a cestou všude rozhlašovali, co se stalo. Každý, kdo je uslyšel, spěchal se o tom přesvědčit na vlastní oči. 15A tak se kolem Ježíše shromáždilo mnoho lidí. Když viděli uzdraveného muže, jak sedí oblečený a chová se rozumně, polekali se. 16Ti, kteří byli svědky celé události, jim totiž vyprávěli, co se událo s mužem a kam se poděli vepři. 17A tak začali všichni Ježíše prosit, aby z jejich kraje raději odešel. 18Nastoupil tedy zase do člunu. Uzdravený muž ho prosil, aby mohl jít s ním. 19Ježíš však odmítl:

„Jdi domů ke své rodině a řekni všem známým, jaké dobrodiní ti Bůh prokázal a jak se nad tebou slitoval.“

20Ten člověk tedy v celém tom kraji zvaném Desítiměstí vyprávěl, jak velké dobrodiní mu prokázal Ježíš. A každý nad tím žasl.

Ježíš uzdravuje krvácející ženu a křísí děvče

21Když se Ježíš znovu vrátil na galilejský břeh, sešel se kolem něho zase obrovský zástup lidí.

22Přišel i představený místní synagogy Jairos, klekl před ním 23a úpěnlivě ho prosil:

„Moje dceruška umírá. Pojď a zachraň ji, aby žila.“

24Ježíš tedy šel s ním. Také zástup se vydal s nimi a tlačil se na Ježíše ze všech stran. 25V davu byla jedna žena, která už dvanáct let trpěla krvácením. 26Mnoho lékařů na ní zkoušelo své umění. Stálo ji to celé jmění, ale nebylo to nic platné, nemoc se stále zhoršovala. 27-28Až jednou se doslechla o Ježíšovi a jeho zázračné moci, a tak ho hledala s myšlenkou: „Když si jen sáhnu na jeho plášť, určitě se uzdravím.“ 29A opravdu! Jakmile se ho dotkla, krvácení přestalo a žena cítila, že je nadobro zdravá.

30Ježíš ovšem ihned poznal, že z něho vyšla uzdravující síla, otočil se a otázal se: „Kdo se to dotkl mého pláště?“

31Jeho učedníci se divili: „Všichni se na tebe tlačí a ty se ptáš, kdo se tě dotkl?“

32Ale Ježíš se rozhlížel, aby zjistil, kdo to byl. 33Žena, celá rozechvělá tím, co se s ní událo, padla mu k nohám a všechno mu pravdivě pověděla. 34On ji ujistil: „Dcero, tvá víra tě uzdravila. Můžeš klidně jít, protože nemoc tě už nebude trápit.“

35Když s ní ještě mluvil, dorazili poslové z Jairova domu se zprávou, že již je pozdě shánět pomoc. „Tvá dcera právě umřela, už Mistra neobtěžuj,“ oznamovali Jairovi. 36-37Jako by nic neslyšel, obrátil se Ježíš k Jairovi a řekl mu: „Jen se neboj a důvěřuj mi!“ Do Jairova domu s sebou vzal pouze Petra, Jakuba a jeho bratra Jana. Ostatní požádal, aby zůstali venku.

38-39Dům byl plný hlasitého pláče a nářku. „K čemu ten pláč a rozruch? Vždyť to děvče není mrtvé, jenom spí!“

40Vysmáli se mu. Vykázal všechny kromě rodičů a svých tří učedníků. Vešli do místnosti, kde dívka ležela. 41Vzal ji za ruku a řekl: „Děvčátko, přikazuji ti, vstaň!“ 42Dvanáctiletá dívka vstala a chodila.

Přítomní oněměli úžasem. 43Ježíš jim důrazně nařídil, aby nikomu nevypravovali, co se stalo. „Dejte jí najíst,“ připomněl rodičům.