Mag-andam sa mga Tawo nga Pakita-kita lang ang Ila Ginahimo
(Mat. 10:26-27)
1Sang nagdugok ang linibo-libo nga mga tawo kay Jesus kag nagaginutok sila, nagsiling si Jesus sa iya mga sumulunod, “Mag-andam kamo, kay basi malatnan kamo sang batasan12:1 batasan: sa literal, inugpahabok ukon lebadura. Sa English, yeast. sang mga Pariseo nga puro pakita-kita lang. 2Pero wala sing tinago nga indi mahibaluan sa ulihi. 3Gani, bisan ano ang inyo ginahambal sa madulom, mabatian sa masanag, kag ang inyo ginahutik sa sirado nga kuwarto, mahibaluan sang tanan.”
Ang Dapat Kahadlukan
(Mat. 10:28-31)
4“Mga abyan, indi kamo magkahadlok sa mga tawo nga makapatay lang sang inyo lawas, kag pagkatapos wala na sila sing mahimo pa sa inyo. 5Sugiran ko kamo kon sin-o ang inyo kahadlukan: kahadlukan ninyo ang Dios, kay pagkatapos nga mapatay niya ang lawas sang tawo may gahom pa gid siya sa paghaboy sang iya kalag sa impyerno. Amo gani nga ginapaandaman ko kamo nga ang Dios dapat ninyo kahadlukan. 6Indi bala nga barato lang ang pispis nga maya? Pero wala sing isa sa ila nga ginakalimtan sang Dios. 7Gani labi pa gid kamo, kay bisan ang inyo mga buhok naisip niya tanan. Gani indi kamo magkahadlok, kay mas mahal pa kamo sang sa madamo nga mga maya.”
Ang Pagkilala kay Jesus
(Mat. 10:32-33; 12:32; 10:19-20)
8Nagsiling pa gid si Jesus sa ila, “Ang bisan sin-o nga nagakilala sa akon sa atubangan sang mga tawo nga ako iya Ginoo, ako nga Anak sang Tawo magakilala man sa iya sa atubangan sang mga anghel sang Dios. 9Pero ang wala nagakilala sa akon sa atubangan sang mga tawo, indi ko man pagkilalahon sa atubangan sang mga anghel sang Dios. 10Ang bisan sin-o nga maghambal sing malain kontra sa akon nga Anak sang Tawo mapatawad; pero ang maghambal sing malain kontra sa Espiritu Santo indi gid mapatawad.
11“Kon tungod sa inyo pagtuo pagadal-on kamo sa simbahan sang mga Judio ukon sa mga manugdumala sang banwa agod imbistigaron, indi kamo magpalibog kon ano ang inyo isabat. 12Kay sa sina nga tion tudluan kamo sang Espiritu Santo kon ano ang inyo dapat ihambal.”
Ang Paanggid Parte sa Manggaranon nga Nagsalig sa Iya Manggad
13May tawo didto nga nagsiling, “Manunudlo, silinga ang akon magulang nga lalaki nga partihan niya ako sang amon palanublion.” 14Nagsiling si Jesus sa iya, “Ano ako, huwis ukon manugpartida sang inyo pagkabutang?” 15Dayon naghambal si Jesus sa mga tawo, “Mag-andam kamo sa tanan nga klase sang pagkamainangkunon, kay ang matuod nga pagkabuhi wala nagadepende sa madamo nga manggad.” 16Kag ginsugiran niya sila sang isa ka paanggid, “May isa ka tawo nga manggaranon nga may duta nga madamo gid ang patubas. 17Gani nagsiling siya sa iya kaugalingon, ‘Ano ang akon himuon? Wala na ako butangan sang akon patubas! 18Maayo pa siguro nga ipaguba ko ang akon mga bodega kag ipatindog ang mas dako pa gid, kag dira ko ibutang ang akon mga patubas kag mga pagkabutang. 19Kag tungod kay madamo na ang akon natipon para sa palaabuton nga mga tinuig, mapahuway-huway lang ako anay, magkaon, mag-inom, kag magpangalipay!’ 20Pero nagsiling ang Dios sa iya, ‘Buang-buang! Karon nga gab-i bawion ko sa imo ang imo kabuhi. Ti sin-o ang magapulos sang imo gintipon nga manggad?’ 21Amo man ina ang matabo sa tawo nga nagatipon sang manggad para lang sa iya kaugalingon pero pobre sa atubangan sang Dios.”
Magsalig sa Dios
(Mat. 6:25-34)
22Dayon nagsiling si Jesus sa iya mga sumulunod, “Gani nagasiling ako sa inyo nga indi kamo magpalibog sa inyo pagpangabuhi, kon ano ang inyo kaunon kag kon ano ang inyo bayuon. 23Kay kon ginhatagan kamo sang Dios sang kabuhi kag lawas, indi mahimo nga indi niya kamo paghatagan sing pagkaon kag bayo. 24Tan-awa ninyo ang mga uwak: wala sila nagatanom, wala nagaani, kag wala sila sang bodega nga ginatipunan sang ila pagkaon, pero ginapakaon sila sang Dios. Indi bala mas labaw pa kamo sang sa mga pispis? 25Sin-o sa inyo ang makapalawig sang inyo kabuhi bisan diutay lang paagi sa inyo pagpalibog? Wala gid! 26Gani, tungod nga wala man kamo sang may mahimo sa pagpalawig sang inyo kabuhi, ngaa magpalibog pa gid kamo sang iban nga mga butang? 27Talupangda ninyo kon paano nagatubo ang mga bulak; wala sila nagapangabudlay ukon nagahimo sang ila bayo. Ang matuod, bisan ang bantog kag manggaranon nga hari nga si Solomon, ang iya mga bayo indi makatupong sa katahom sang bisan isa lang sa sini nga mga bulak. 28Kon ginapatahom sang Dios ang mga hilamon nga buhi subong, pero sa ulihi malaya kag tutdan man lang, indi bala nga mas labi pa gid nga pabayuan niya kamo? Kadiutay sang inyo pagtuo! 29Indi kamo magpalibog kon ano ang inyo kaunon kag imnon. 30Amo ina ang ginapalibugan sang mga tawo nga wala nakakilala sa Dios. Pero nakahibalo ang inyo Amay sa langit nga kinahanglan ninyo ina nga mga butang. 31Gani unaha ninyo ang pagpasakop sa paghari sang Dios kag ihatag gid niya ang inyo mga kinahanglanon.”
Mga Manggad sa Langit
(Mat. 6:19-21)
32“Kamo nga nagasunod sa akon pila lang gid,12:32 Kamo nga nagasunod sa akon pila lang gid: sa literal, Gamay nga panong sang mga karnero. pero indi kamo magkahadlok kay ginbuot sang inyo Amay nga paharion kamo sa iya ginharian. 33Ibaligya ninyo ang inyo pagkabutang, kag ihatag ang kuwarta sa mga imol agod makatipon kamo sang manggad didto sa langit. Ini indi gid mabuhinan ukon madunot, tungod nga wala didto sing makawat nga makapalapit kag wala man sing mga sapat-sapat nga makaut-ot. 34Kay kon diin ang inyo manggad didto man ang inyo tagipusuon.”
Ang Masaligan nga mga Suluguon
35-36Nagsiling pa gid si Jesus sa ila, “Magpreparar kamo sa tanan nga tion agod indi kamo makibot sa pagbalik sang inyo Ginoo. Sunda ninyo ang mga suluguon nga nagahulat sa pagbalik sang ila agalon nga nagtambong sa punsyon. Nagabantay sila kag wala nila ginapatay ang ila mga suga. Gani bisan ano nga oras mag-abot ang ila agalon, kon magpanuktok, mabuksan nila dayon ang puwertahan. 37Bulahan ato nga mga suluguon nga maabtan sang ila agalon nga nagabugtaw kag nagabantay sa iya pag-abot. Ang matuod, magapreparar ang ila agalon sa pagserbisyo sa ila. Papungkuon niya sila sa iya lamisa kag siya mismo ang magaserbi sa ila. 38Bulahan gid sila kon maabtan sila nga nakapreparar sa iya pag-abot bisan sa tungang gab-i ukon kaagahon. 39Tandai ninyo ini: kon nahibaluan sang tagbalay kon ano nga oras maabot ang makawat, bantayan gid niya agod indi makasulod ang makawat sa iya balay. 40Gani magbantay gid kamo, kay sa oras nga wala ninyo ginapaabot, ako nga Anak sang Tawo magaabot.”
Ang Masaligan kag ang Indi Masaligan nga Suluguon
(Mat. 24:45-51)
41Nagpamangkot si Pedro, “Ginoo, para bala kay sin-o ang paanggid nga ina, sa amon bala ukon sa tanan?” 42Ginsabat siya ni Jesus paagi sa isa ka paanggid, “Indi bala nga kon sin-o ang masaligan kag maalam nga suluguon amo ang ginapili sang agalon nga magdumala sa iya kaupod nga mga suluguon? Siya ang nagahatag sa ila sang ila pagkaon sa husto nga oras. 43Bulahan ato nga suluguon nga sa pagbalik sang iya agalon maabtan siya nga nagahimo sang iya buluhaton. 44Sa pagkamatuod, padumalahon siya sa tanan nga pagkabutang sang iya agalon. 45Pero kaluluoy ang suluguon nga sa paglakat sang iya agalon magahunahuna siya nga madugay pa siya magbalik, gani magasugod siya sa pagpamintas sa iya kaupod nga mga suluguon, lalaki kag babayi man, kag magapagusto siya sang kaon, inom kag pahubog. 46Magaabot ang iya agalon sa oras nga wala gid niya ginahunahuna, kag grabe ang silot nga iya agumon.12:46 kag grabe ang silot nga iya agumon: sa literal, kag tadtaron siya. Ibutang siya sa isa ka lugar upod sa mga tawo nga indi gid masaligan.
47“Ang suluguon nga nakahibalo kon ano ang luyag sang iya agalon pero wala nagatuman, madamo nga hanot ang iya pagaagumon. 48Kag ang suluguon nga wala nakahibalo kon ano ang luyag sang iya agalon kag nakahimo sang mga butang nga indi maayo hanuton man, pero diutay lang. Kay ang bisan sin-o nga ginhatagan sang madamo, madamo man ang ginapaabot sa iya. Mas madamo ang ginapaabot sa tawo nga gintugyanan sang madamo.”
Si Jesus ang Kabangdanan sang Pagbinahin-bahin
(Mat. 10:34-36)
49Nagsiling pa gid si Jesus sa ila, “Nagkadto ako diri sa kalibutan sa pagdala sang silot nga daw kalayo, kag luyag ko nga magdabdab na ini. 50Pero sa wala pa ini matabo madamo anay nga mga pag-antos ang akon maagihan. Kag indi gid ako mapahamtang samtang wala pa ini matapos.
51“Nagahunahuna bala kamo nga nagkadto ako diri sa kalibutan agod mangin maayo ang relasyon sang isa kag isa? Ang matuod, nagkadto ako diri agod magbinahin-bahin ang mga tawo. 52Kay halin subong, tungod sa akon, may lima ka tawo sa pamilya nga magabinahin-bahin. Ang tatlo kontra sa duha kag ang duha kontra sa tatlo. 53Ang amay kag ang iya anak nga lalaki magakontrahanay. Ang iloy kag ang iya anak nga babayi magakontrahanay, kag ang ugangan nga babayi kag ang iya umagad nga babayi magakontrahanay.”
Panilagi Ninyo ang mga Nagakalatabo Karon
(Mat. 16:2-3)
54Dayon nagsiling si Jesus sa mga tawo, “Kon makita ninyo ang gal-om sa nakatundan nagasiling kamo nga magaulan, kag amo gani ang matabo. 55Kag kon maghuyop na ang habagat nagasiling kamo nga magainit, kag amo man ang matabo. 56Mga hipokrito! Makahibalo kamo magpakot kon ano ang matabo paagi sa inyo pagtan-aw sa duta kag sa langit, pero ngaa indi kamo makapakot sang mga nagakalatabo subong?”
Magpasag-uli ka sa Imo Kaaway
(Mat. 5:25-26)
57“Ngaa wala gid ninyo ginabinagbinag kon ano ang husto? 58Kon may mag-akusar sa imo, tinguhai gid sa pagpakighusay samtang nagapakadto pa lang kamo sa korte. Kay basi piliton gid niya ikaw nga dal-on sa huwis kag itugyan ka dayon sang huwis sa pulis agod prisohon. 59Kag indi ka gid makaguwa kon indi mo anay mabayaran ang tanan mo nga multa.”12:59 multa: ukon, utang.
Ježíš varuje před pokrytectvím
1Mezitím se shromáždily tisíce lidí. Bylo jich tolik, že se málem ušlapali. Ježíš však nejprve promluvil ke svým učedníkům: „Varujte se pokrytectví farizejů. Je jako kvas, který snadno pronikne těsto. 2Nic se nedá navždy zatajit. 3Všechno, co jste si řekli za tmy, bude jednou řečeno na denním světle. A co jste si šeptali za zavřenými dveřmi, bude voláno ze střech. 4Jako přátelům vám radím: nebojte se těch, kteří mohou zabít jen tělo, ale víc vám udělat nemohou. 5Jen toho se bojte, kdo má moc ukončit nejen časný život, ale rozhodnout i o vaší věčnosti: Boha mějte v úctě! 6Jakou cenu má vrabec na vašem trhu? Pár haléřů. Vidíte, a ani na jednoho z nich Bůh nezapomene. Jak by tedy mohl zapomenout na vás? 7On ví i to, kolik máte vlasů na hlavě. Proto se nebojte, vás si Bůh váží daleko víc než mnoha vrabců dohromady. 8Říkám vám, kdo se ke mně hlásí před lidmi, toho jako Syn člověka zastoupím na posledním soudu. 9Kdo mě však před lidmi zapře, k tomu se hlásit nebudu. 10Kdo urazí Syna člověka, tomu může být odpuštěno. Ale kdo uráží Ducha svatého, který působí skrze mne, tomu odpuštěno nebude. 11Až vás budou vyslýchat před úřady a soudy, nestarejte se, co a jak byste měli mluvit, 12protože Duch svatý vám to v té chvíli vnukne.“
Ježíš vypráví podobenství o bohatém bláznovi
13Jeden ze zástupu ho požádal: „Pane, řekni mému bratrovi, ať se se mnou spravedlivě rozdělí o dědictví.“ 14Ježíš mu odpověděl: „Nejsem tu na to, abych rozsuzoval vaše spory.“ 15Všem potom řekl: „Varujte se chamtivosti. Vždyť smysl života není v tom, aby člověk hromadil.“ 16-17A pověděl jim k tomu příběh: „Když jeden člověk sklidil z polí velkou úrodu, přemýšlel, kam ji uložit. 18-19Rozhodl se, že dá zbořit staré stodoly a postaví prostornější, kam si všechno uskladní. Těšil se, že bude mít na léta po starosti a v klidu a pohodě si bude všeho užívat. 20Ale promluvil k němu Bůh: ‚Blázne, dnes v noci zemřeš, a komu připadne, co sis nahromadil?‘ “ 21Ježíš uzavřel: „Tak se stane každému, kdo hromadí majetek a nestará se o to, co má věčnou hodnotu v Božích očích.“
Ježíš varuje před přílišnou starostlivostí
22Pak ještě řekl svým učedníkům: „Týká se to i Vás: Nedělejte si starosti, co budete jíst, pít a jaké šaty si pořídíte. 23Život je víc než pokrm a nápoj a tělo je důležitější než šaty. 24Podívejte se na havrany! Nesejí, nežnou, nemají spíže ani stodoly a Bůh je živí. Pro něho máte větší cenu než ptáci! 25-26Kdyby se někdo z vás sebevíc snažil, může povyrůst třeba jen o jediný centimetr? Když ani taková maličkost není ve vaší moci, proč se trápíte starostmi o to ostatní? 27Podívejte se, jak rostou květiny na louce. Nepředou, netkají, a přece ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak skvostně oblečen jako kterákoliv z nich. 28Když tedy Bůh tak pěkně odívá rostlinu, která jeden den kvete a druhý den uvadá, jak by se tím spíše nepostaral o vás, vy malověrní. 29A tak se tolik nepachtěte po tom, co byste jedli nebo pili, a netrapte se tím. 30To bývá hlavní zájem lidí, kteří Boha neznají. Váš Otec ví, že i ty věci potřebujete. 31Hledejte především Boží království a on vás opatří vším, co k životu potřebujete. 32Nebojte se, ač je vás jen malá hrstka; jste občany Božího království. 33Nelpěte na tom, co máte, ale dávejte to do služby a rozdávejte potřebným. To je to nejlepší, co můžete s pomíjivým majetkem udělat. Promění se v nevyčerpatelný poklad u Boha, kde ho žádný zloděj nemůže ukrást a mol rozežrat. 34Člověk totiž přilne k tomu, na čem mu opravdu záleží. 35Buďte připraveni a udržujte své lampy rozsvícené.
Ježíš nabádá k přípravě na jeho příchod
36Buďte jako sluhové, kteří čekají na svého pána, až se vrátí ze svatby, aby mu otevřeli na první zaklepání. 37Pochválí ty, kteří budou při jeho příchodu vzhůru. Dokonce je posadí za stůl, sám si vezme zástěru a bude je obsluhovat. 38Dobře bude těm, které jejich pán najde bdělé, i kdyby přišel o půlnoci nebo až k ránu. 39Je přece jasné: Kdyby hospodář věděl, v kterou dobu přijde zloděj, jistě by se na něj přichystal. 40Proto buďte připravení vždycky, protože Syn člověka přijde ve chvíli, kdy se toho nenadějete.“ 41Petr se zeptal: „Pane, to, co říkáš, platí jenom nám, anebo všem lidem?“ 42Ježíš odpověděl: „Vy máte být jako dobrý správce, kterému pán dal na starost ostatní pracovníky, aby jim pravidelně rozděloval pokrm. 43Pán bude spokojen s takovým správcem, kterého zastihne, že to tak poctivě dělá. 44Takovému pak svěří do správy celý svůj majetek. 45Ale běda tomu správci, který by si říkal: ‚Můj pán se hned tak nevrátí‘ a začal by špatně nakládat s těmi, kdo by mu byli svěřeni, a sám by hodoval a opíjel se. 46Když jeho pán nenadále přijde, potrestá ho a vyhodí. 47-48Kdo zná vůli svého pána, ale neřídí se podle ní, bude tvrdě potrestán; kdo ji nezná a udělá něco, co zasluhuje trestu, nedopadne tak zle. Od toho, komu bylo mnoho svěřeno, bude mnoho očekáváno, a kdo dostal jasné pokyny, od toho bude mnoho vyžadováno.
Ježíš upozorňuje na budoucí rozdělení lidí
49Zvěst o spáse, kterou jsem přinesl na zem, se bude šířit jako oheň; a jak si přeji, aby už vzplál! 50Předtím ovšem musím projít křtem utrpení. Jak je mi úzko, než se dokoná. 51Myslíte si, že jsem přišel, aby zůstalo všechno při starém? S tím nepočítejte! Zvěst o mně každého zneklidní a dokonce postaví i lidi proti sobě navzájem. 52I leckterá rodina se rozdělí do dvou táborů: 53otec se postaví proti synovi a syn proti otci, matka proti dceři, dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni.“ 54Pak Ježíš řekl zástupům: „Když vidíte, že se od západu zatahuje, čekáte déšť a míváte pravdu. 55Když vane jižní vítr, očekáváte horko a bývá horko. 56Chytráci! Úkazy na nebi i na zemi posuzujete a umíte z nich vyvodit závěry. Jak to, že nedovedete posoudit znamení této doby? 57Jestliže je tu chvíle rozhodnutí, proč otálíte dát věci do pořádku? 58Je to tak, jako když tě věřitel už vede k soudu. Snažíš se s ním ještě cestou vyrovnat. Jinak tě předá soudu a skončíš ve vězení. 59Odtamtud se nedostaneš dříve, dokud svůj dluh do posledního haléře nezaplatíš.“
