Eclesiastés 7 – CST & YCB

Nueva Versión Internacional (Castilian)

Eclesiastés 7:1-29

Nueva escala de valores

1Vale más el buen nombre

que el buen perfume.

Vale más el día en que se muere

que el día en que se nace.

2Vale más ir a un funeral

que a un festival.

Pues la muerte es el fin de todo hombre, y los que viven debieran tenerlo presente.

3Vale más llorar que reír;

pues entristece el rostro,

pero le hace bien al corazón.

4El sabio tiene presente la muerte;

el necio solo piensa en la diversión.

5Vale más reprensión de sabios

que lisonja de necios.

6Pues las carcajadas de los necios son como el crepitar de las espinas bajo la olla. ¡Y también esto es absurdo!

7La extorsión entorpece al sabio,

y el soborno corrompe su corazón.

8Vale más el fin de algo

que su principio.

Vale más la paciencia

que la arrogancia.

9No te dejes llevar por el enojo

que solo abriga el corazón del necio.

10Nunca preguntes por qué todo tiempo pasado fue mejor. No es de sabios hacer tales preguntas.

11Buena es la sabiduría sumada a la heredad, y provechosa para los que viven. 12Puedes ponerte a la sombra de la sabiduría o a la sombra del dinero, pero la sabiduría tiene la ventaja de dar vida a quien la posee.

13Contempla las obras de Dios: ¿quién puede enderezar lo que él ha torcido? 14Cuando te vengan buenos tiempos, disfrútalos; pero, cuando te lleguen los malos, piensa que unos y otros son obra de Dios, y que el hombre nunca sabe con qué habrá de encontrarse después.

15Todo esto he visto durante mi absurda vida: hombres justos a quienes su justicia los destruye, y hombres malvados a quienes su maldad les alarga la vida.

16No seas demasiado justo,

ni tampoco demasiado sabio.

¿Para qué destruirte

a ti mismo?

17No hay que pasarse de malo,

ni portarse como un necio.

¿Para qué morir

antes de tiempo?

18Conviene asirse bien de esto,

sin soltar de la mano aquello.

Quien teme a Dios

saldrá bien en todo.

19Más fortalece la sabiduría al sabio

que diez gobernantes a una ciudad.

20No hay en la tierra nadie tan justo

que haga el bien y nunca peque.

21No prestes atención a todo lo que se dice, y así no oirás cuando tu siervo hable mal de ti, 22aunque bien sabes que muchas veces también tú has hablado mal de otros.

Tras la razón de las cosas

23Todo esto lo examiné muy bien y con sabiduría, pues me dispuse a ser sabio, pero la sabiduría estaba fuera de mi alcance. 24Lejos y demasiado profundo está todo cuanto existe. ¿Quién puede dar con ello?

25Volví entonces mi atención hacia el conocimiento, para investigar e indagar acerca de la sabiduría y la razón de las cosas, y me di cuenta de la insensatez de la maldad y la locura de la necedad. 26Y encontré algo más amargo que la muerte: a la mujer que es una trampa, que por corazón tiene una red y por brazos tiene cadenas. Quien agrada a Dios se librará de ella, pero el pecador caerá en sus redes.

27Y dijo el Maestro: «Mirad lo que he hallado al buscar la razón de las cosas, una por una: 28¡que todavía estoy buscando lo que no he encontrado! Ya he dado con un hombre entre mil, pero entre todas las mujeres aún no he encontrado ninguna. 29Tan solo he hallado lo siguiente: que Dios hizo perfecto al género humano, pero este se ha buscado demasiadas complicaciones».

Bíbélì Mímọ́ Yorùbá Òde Òn

Oniwaasu 7:1-29

Ọgbọ́n

1Orúkọ rere sàn ju ìpara olóòórùn dídùn lọ

ọjọ́ ikú sì dára ju ọjọ́ tí a bí ènìyàn lọ

2Ó dára láti lọ sí ilé ọ̀fọ̀

ju ibi àsè

nítorí pé ikú jẹ́ àyànmọ́ gbogbo ènìyàn

kí alààyè ní èyí ní ọkàn.

3Ìbànújẹ́ dára ju ẹ̀rín lọ,

ó le è mú kí ojú rẹ̀ dàrú,

ṣùgbọ́n yóò jẹ́ kí àyà rẹ le.

4Ọkàn ọlọ́gbọ́n wà ní ilé ọ̀fọ̀,

ṣùgbọ́n ọkàn òmùgọ̀ ní ilé àríyá.

5Ó dára láti gba ìbáwí ọlọ́gbọ́n,

ju fífetísílẹ̀ sí orin òmùgọ̀ lọ.

6Gẹ́gẹ́ bí ẹ̀gún ti ń dún lábẹ́ ìkòkò

ni ẹ̀rín òmùgọ̀,

Asán sì ni eléyìí pẹ̀lú.

7Ìrẹ́jẹ a máa sọ ọlọ́gbọ́n di òmùgọ̀,

àbẹ̀tẹ́lẹ̀ sì máa ń ba ìwà jẹ́ ni.

8Òpin ọ̀rọ̀ dára ju ìbẹ̀rẹ̀ rẹ̀ lọ,

sùúrù sì dára ju ìgbéraga lọ.

9Má ṣe yára bínú ní ọkàn rẹ

nítorí pé orí ẹsẹ̀ òmùgọ̀ ni ìbínú ń gbé.

10Má ṣe sọ wí pé, “Kí ni ìdí tí àtijọ́ fi dára ju èyí?”

Nítorí pé, kò mú ọgbọ́n wá láti béèrè irú ìbéèrè bẹ́ẹ̀.

11Ọgbọ́n, gẹ́gẹ́ bí ogún ìní jẹ́ ohun tí ó dára

ó sì ṣe àwọn tí ó rí oòrùn láǹfààní.

12Ọgbọ́n jẹ́ ààbò

gẹ́gẹ́ bí owó ti jẹ́ ààbò

ṣùgbọ́n àǹfààní òye ni èyí

pé ọgbọ́n a máa tọ́jú ẹ̀mí ẹni tí ó bá ní.

13Wo ohun tí Ọlọ́run ti ṣe:

“Ta ni ó le è to

ohun tí ó ti ṣe ní wíwọ́?”

14Nígbà tí àkókò bá dára, jẹ́ kí inú rẹ dùn,

ṣùgbọ́n nígbà tí àkókò kò bá dára, rò ó

Ọlọ́run tí ó dá èkínní

náà ni ó dá èkejì

nítorí náà, ènìyàn kò le è ṣàwárí

ohun kankan nípa ọjọ́ iwájú rẹ̀.

15Nínú ayé àìní ìtumọ̀ yìí ni mo ti rí gbogbo èyí:

Ènìyàn olóòtítọ́, ọkùnrin olódodo ń parun nínú òtítọ́ rẹ̀

ìkà ènìyàn sì ń gbé ìgbé ayé pípẹ́ nínú ìkà rẹ̀.

16Má ṣe jẹ́ olódodo jùlọ

tàbí ọlọ́gbọ́n jùlọ

kí ló dé tí o fi fẹ́ pa ara rẹ run?

17Ìwọ ma ṣe búburú jùlọ kí ìwọ má sì ṣe aṣiwèrè

Èéṣe tí ìwọ yóò fi kú kí ọjọ́ rẹ tó pé

18Ó dára láti mú ọ̀kan

kí o má sì ṣe fi èkejì sílẹ̀

Ọkùnrin tí ó bẹ̀rù Ọlọ́run yóò bọ́ lọ́wọ́ gbogbo àrékérekè.

19Ọgbọ́n máa ń mú kí ọlọ́gbọ́n ènìyàn ní agbára

ju alákòóso mẹ́wàá lọ ní ìlú.

20Kò sí olódodo ènìyàn kan láyé

tí ó ṣe ohun tí ó tọ́ tí kò dẹ́ṣẹ̀ rárá.

21Má ṣe kíyèsi gbogbo ọ̀rọ̀ tí ènìyàn ń sọ

bí bẹ́ẹ̀ kọ́, o le è gbọ́ pé ìránṣẹ́ rẹ ń ṣépè fún ọ.

22Tí o sì mọ̀ nínú ọkàn rẹ

pé ọ̀pọ̀ ìgbà ni ìwọ fúnrarẹ̀ ti ṣépè fún àwọn ẹlòmíràn.

23Gbogbo èyí ni mo ti dánwò nípa ọgbọ́n, tí mo sì wí pé,

“Mo pinnu láti jẹ́ ọlọ́gbọ́n”

ṣùgbọ́n eléyìí ti jù mí lọ.

24Ohun tí ó wù kí ọgbọ́n le è jẹ́,

ó ti lọ jìnnà, ó sì jinlẹ̀

ta ni ó le è ṣe àwárí rẹ̀?

25Mo wá rò ó nínú ọkàn mi láti mọ̀,

láti wá àti láti ṣàwárí ọgbọ́n

àti ìdí ohun gbogbo, àti láti mọ ìwà àgọ́

búburú àti ti ìsínwín tàbí òmùgọ̀.

26Mo rí ohun tí ó korò ju ikú lọ

obìnrin tí ó jẹ́ ẹ̀bìtì,

tí ọkàn rẹ̀ jẹ́ tàkúté

tí ọwọ́ rẹ̀ sì jẹ́ ẹ̀wọ̀n,

ọkùnrin tí ó bá tẹ́ Ọlọ́run lọ́rùn yóò le è yọ sílẹ̀

ṣùgbọ́n ẹni dẹ́ṣẹ̀ kò le è bọ́ nínú tàkúté rẹ̀.

27Oniwaasu wí pé, “Wò ó” eléyìí ni ohun tí mo ti ṣàwárí:

“Mímú ohun kan pọ̀ mọ́ òmíràn láti ṣàwárí ìdí ohun gbogbo.

28Nígbà tí mo sì ń wá a kiri

ṣùgbọ́n tí n kò rí i

mo rí ọkùnrin tí ó dúró dáradára kan láàrín ẹgbẹ̀rún

ṣùgbọ́n n kò rí obìnrin,

kankan kí ó dúró láàrín gbogbo wọn.

29Eléyìí nìkan ni mo tí ì rí:

Ọlọ́run dá ìran ènìyàn dáradára,

ṣùgbọ́n ènìyàn ti lọ láti ṣàwárí ohun púpọ̀.”