Knijga O Kristu

Galaćanima 1:1-24

Pavlovi pozdravi

1Ovo je pismo od apostola Pavla. Nije me imenovala neka skupina ljudi ni ljudska vlast. Pozvao me sam Isus Krist i Bog Otac koji je Isusa podignuo od mrtvih. 2Svi ovdašnji kršćani također šalju pozdrav crkvama u Galaciji.

3Neka vam je milost i mir od našega Boga Oca i Gospodina Isusa Krista. 4Krist je umro za naše grijehe, baš kao što je Bog Otac bio i naumio, da nas spasi iz ovoga zlog svijeta u kojemu živimo. 5Zato sva slava pripada Bogu u vijekove vjekova. Amen.

Samo je jedno evanđelje

6Ne mogu se načuditi da se tako brzo odvraćate od Boga koji vas je pozvao u svojoj ljubavi i milosti u vječni život što ga daje kroz Krista. Vi već slijedite neki drugi put 7koji za sebe tvrdi da je Kristovo evanđelje, ali to nije. Prevarili su vas ljudi koji izvrću i mijenjaju istinu o Kristu.

8Ali neka je proklet svatko—pa bio to i ja ili čak anđeo s neba—tko vam navješćuje neko drugo evanđelje od onoga koje sam vam već navijestio. 9I ponavljam: neka je proklet svatko tko bi vam navješćivao neko drugo evanđelje osim onoga koje ste već prihvatili.

10Očito je da ne pokušavam ugoditi ljudima! Ne; trudim se ugoditi Bogu. Kad bih se još uvijek trudio ugađati ljudima, ne bih bio Kristov sluga.

Pavlovo evanđelje dolazi od Krista

11Draga braćo, hoću da znate kako evanđelje koje sam propovijedao nije ljudska predaja. 12Nisam ga primio ni naučio ni od kakva čovjeka, već od samoga Isusa Krista koji mi se objavio.

13Znate i sami kakav sam bio kao sljedbenik židovske religije—da sam proganjao Božju crkvu i htio ju zatrti. 14Bio sam među najrevnijim Židovima svojega naraštaja i svim silama se trudio slijediti očinske predaje svoje vjere.

15Ali kad se Bogu, koji me je odabrao i pozvao svojom milošću još prije mojega rođenja, svidjelo 16da mi objavi svojega Sina kako bih ga naviještao među poganima, nisam se savjetovao ni s kojim čovjekom 17niti sam išao u Jeruzalem k onima koji su prije mene bili apostoli, nego sam otišao u Arabiju pa se zatim vratio u Damask.

18Tek nakon tri godine otišao sam Petru1:18 U grčkome: Kefi. u Jeruzalem i ostao s njim petnaest dana. 19Od apostola tada nisam više nikoga vidio osim Jakova, brata našega Gospodina. 20Bog mi je svjedok da vam to ne lažem.

21Otišao sam zatim u sirijske i cilicijske krajeve. 22Kršćani u judejskim crkvama nisu me osobno poznavali. 23Čuli su samo da ljudi o meni govore: “Naš progonitelj sada propovijeda vjeru koju se trudio zatrti”, 24i slavili su Boga zbog mene.

Slovo na cestu

Galatským 1:1-24

Hodnověrnost evangelia

1-3Bratři, přijměte ode mne i od všech, kteří jsou zde se mnou, přání Božího pokoje a milosti. 4-5Věčná chvála buď Bohu i Kristu Ježíši, který podle Boží vůle za nás obětoval svůj život a tak nás zachránil z moci zla, které ovládá tento svět.

6Jsem překvapen, bratři, jak rychle jste se nechali svést k následování falešného evangelia. 7Pamatujte si, že není jiná cesta k věčnému životu než ta, kterou nám otevřel Kristus. Nedejte se mýlit těmi, kdo se snaží jeho učení – jak jsme vám ho kázali – všelijak překrucovat. Kdo to činí, ať je na věky zavržen. 8-9Znovu opakuji: I kdyby někdo z nás – nebo dokonce anděl z nebe – hlásal něco jiného, než jsme vás učili my, ať je na věky zavržen.

10Vidíte, že nezačínám žádnými lichotkami. Nechci se totiž za každou cenu líbit lidem. Jestliže se chci opravdu někomu líbit, pak jedině Bohu; jinak bych nebyl Kristův služebník. 11Ujišťuji vás, bratři, že to, co jsem vám hlásal, není lidský výmysl. 12To poselství mi nesvěřil nikdo jiný než sám Ježíš Kristus. Jsou to jeho vlastní slova a nemám je z druhé ruky.

13Vy přece víte, čeho jsem se dopouštěl ještě jako žid – jak jsem křesťany pronásledoval a snažil se je vyhubit. 14V té době snad nebylo mezi mými vrstevníky horlivějšího a pravověrnějšího žida nade mne. Nikdo jiný nehořel pro tradice mého národa tak fanaticky jako já.

15-16Ale pak to přišlo! Bůh mi odhalil pravdu o svém Synu a uložil mi šířit jeho poselství po celém světě. K této službě mne ve své dobrotě vybral již dávno před mým narozením. 17Když se to stalo, nevyptával jsem se na Krista jiných lidí, ani jsem se nešel radit s jeruzalémskými apoštoly. Odešel jsem do Arábie, vrátil se zase do Damašku 18a teprve po třech letech jsem se vypravil do Jeruzaléma, abych se osobně seznámil s Petrem. Pobyl jsem u něho dva týdny, 19ale kromě Jakuba, Ježíšova bratra, jsem se s dalšími apoštoly nesetkal. 20Tak to skutečně bylo, Bůh je mi svědek, že nelžu. 21Pak jsem se vydal do Sýrie a Kilikie, 22zatímco v Judsku mě křesťané stále ještě neznali. 23Věděli jen, že dřívější nepřítel hlásá nyní to, co sám předtím tak krutě potíral, 24a chválili za to Boha.