耶穌使四千人吃飽
1那時，又有一大群人聚在一起，他們沒有東西吃。耶穌就叫來門徒，說： 2「我憐憫這些人，他們跟我在一起已經三天，沒有任何吃的了。 3如果讓他們餓著肚子回家，他們在路上會體力不支，因為有些人是遠道而來的。」
4門徒說：「在這荒野，如何找到足夠的食物給這些人吃呢？」
5耶穌問：「你們有多少餅？」
門徒答道：「七個。」
6耶穌便吩咐大家坐在地上，然後拿著那七個餅祝謝了，掰開，遞給門徒，讓門徒分給大家，門徒就把餅分給大家。 7他們還有幾條小魚。耶穌祝謝了，叫門徒分給眾人。 8大家都吃了，並且吃飽了，剩下的零碎裝滿了七個筐子。 9吃的人約有四千。耶穌讓眾人回家後， 10隨即和門徒上船，來到大瑪努他地區。
11法利賽人出來盤問耶穌，要求祂從天上顯一個神蹟給他們看看，藉此試探祂。 12耶穌深深歎息道：「這世代的人為什麼總是要看神蹟呢？我實在告訴你們，沒有神蹟給這世代的人看。」 13然後，耶穌離開他們，乘船回對岸去了。
防備法利賽人和希律的酵
14門徒忘了帶餅，船上只有一個餅。 15耶穌警告他們：「你們要謹慎，要提防法利賽人和希律的酵！」
16他們彼此議論說：「老師這樣說，是不是因為我們沒有帶餅呢？」
17耶穌知道他們的心思，就說：「你們為什麼議論沒有帶餅的事呢？難道你們還不明白、不領悟嗎？你們的心還是愚頑嗎？ 18你們有眼不會看，有耳不會聽嗎？你們不記得嗎？ 19我掰開五個餅分給五千人吃的時候，你們撿了多少籃的零碎呢？」
門徒答道：「十二籃。」
20耶穌又說：「我用七個餅餵飽四千人的時候，你們撿了多少筐零碎呢？」
門徒答道：「七筐。」
21耶穌接著說：「你們還不明白嗎？」
治好伯賽大的瞎子
22他們到了伯賽大，有人帶來一個瞎子，求耶穌摸他。 23耶穌拉著瞎子的手帶他走到村外，吐唾沫在他的眼睛上，並把手按在他身上，問他：「你看見什麼了？」
24他抬頭看了看，說：「我看見人們好像一棵棵的樹，走來走去。」
25耶穌把手按在他的眼睛上，他定睛一看，便恢復了視力，什麼都看得清清楚楚。 26耶穌叫他回家，並對他說：「不要再進這個村子了。」
彼得宣告耶穌是基督
27耶穌和門徒前往凱撒利亞·腓立比境內的村莊。在路上，祂問門徒：「別人說我是誰？」
28他們說：「有人說你是施洗者約翰，有人說你是以利亞，有人說你是眾先知中的一位。」
29耶穌又問他們：「那麼，你們說我是誰？」
彼得回答說：「你是基督！」
30耶穌吩咐他們不要洩露祂的身分。
耶穌預言自己的受難和復活
31從此，耶穌便告訴他們，人子必須受許多苦，被長老、祭司長和律法教師棄絕，殺害，但必在三天之後復活。 32耶穌清楚地把這些事告訴了他們，彼得就把祂拉到一邊，勸阻祂。 33耶穌轉身看了看門徒，斥責彼得說：「撒旦，退到我後面去！因為你不考慮上帝的意思，只考慮人的意思。」
34祂叫眾人和門徒一起過來，對他們說：「如果有人要跟從我，就應當捨己，背起他的十字架跟從我。 35因為想救自己生命的，必失去生命；但為了我和福音而失去生命的，必得到生命。 36人就是賺得全世界，卻喪失自己的生命，又有什麼益處呢？ 37他還能用什麼換回生命呢？
38「在這淫亂、罪惡的世代，如果有人以我和我的道為恥，人子在父的榮耀中與聖天使再來的時候，也要以他為恥。」
Ježíš sytí čtyři tisíce
1Opět se kolem Ježíše shromáždilo velké množství lidí. Byli s ním tak dlouho, že dojedli své zásoby. Ježíš si svolal učedníky, aby se o tom poradili. 2„Je mi líto těch lidí,“ řekl. „Jsou zde již tři dny a nemají co do úst. 3Když je pošlu domů bez jídla, cesta je vyčerpá. Vždyť někteří bydlí daleko.“
4„Chceš snad, abychom jim tady v té pustině sháněli něco k jídlu?“ ulekli se učedníci.
5„Kolik chlebů máte?“ zeptal se Ježíš.
„Sedm,“ odpověděli. 6Nato řekl všem shromážděným, aby se posadili na zem. Vzal těch sedm chlebů, děkoval za ně Bohu, ulamoval z nich a dával svým učedníkům, kteří je rozdělovali všem ostatním. 7Měli ještě několik malých ryb, za které Ježíš také Bohu poděkoval a dal je učedníkům, aby je opět roznesli.
8-9Všichni se dosyta najedli; bylo jich tentokrát asi čtyři tisíce. Když potom posbírali zbytky nalámaných chlebů, naplnili jimi sedm košů. Pak Ježíš poslal lidi domů 10a sám se svými učedníky nastoupil na loďku a přeplavili se k městečku Magdala.
Náboženští vůdcové žádají znamení z nebe
11Když se o Ježíšově příchodu dověděli tamější farizejové, přišli k němu a začali na něj dotírat:
„Udělej nějaký zázrak! Prokaž se nějakým božským znamením, a pak ti uvěříme.“
12„Kolik zázraků a znamení byste ještě chtěli?“ povzdechl si Ježíš. „Stejně byste ani potom neuvěřili.“
Ježíš varuje před falešným učením
13Nechal je, nastoupil s učedníky znovu do loďky a pluli jinam. 14Protože se zapomněli postarat o doplnění zásob, měli s sebou jen jednu chlebovou placku.
15Během plavby jim Ježíš vážně kladl na srdce: „Dejte si pozor na farizejský a herodovský kvas!“
16Tu si uvědomili, že nemají dost chleba. Neřešitelná situace!
17Ježíš zaslechl, co je znepokojuje. „Co se staráte o jídlo? Ještě pořád vám nic nedošlo? To jste tak nechápaví? 18‚Oči mají a nevidí, uši mají a neslyší.‘ Cožpak si nic nepamatujete?
19Co těch pět tisíc, které jsem nasytil pěti chleby? A kolik košů jste nasbírali?“ „Dvanáct,“ odpověděli.
20-21„A když jsem nasytil čtyři tisíce pouhými sedmi chleby, kolik ještě zbylo? Vzpomínáte si?“ „Sedm plných košů,“ přiznali. „Tak vidíte – ještě vám to nestačí?“
Ježíš vrací zrak slepému muži
22Když dorazili do Betsaidy, přivedli k němu slepce s prosbou, aby ho svým dotekem uzdravil. 23Ježíš ho vzal za ruku a vyvedl za vesnici. Tam se nasliněnými prsty dotkl očí slepce a zeptal se:
„Vidíš něco?“
24Muž se rozhlédl a zvolal: „Ano, vidím lidi, ale nejasně; vypadají jako chodící stromy!“
25Ježíš se ještě jednou dotkl jeho očí. Když se muž znovu podíval kolem sebe, viděl všechno jasně; jeho oči byly uzdraveny.
26Ježíš ho poslal domů se slovy: „Přes vesnici raději nechoď a nikomu to neříkej.“
Petr vyznává, že Ježíš je Mesiáš
27Potom Ježíš se svými učedníky opustil Galileu a procházel vesničkami v okolí Césareje Filipovy, na úpatí pohoří Hermonu. Cestou se svých učedníků zeptal: „Za koho mne lidé považují?“
28„Někteří se domnívají, že jsi Jan Křtitel, jiní říkají, že jsi Elijáš nebo jiný velký prorok.“
29„A za koho mne považujete vy?“ otázal se dále. „Ty jsi ten zaslíbený král – Kristus,“ zvolal Petr.
Ježíš poprvé předpovídá svou smrt
30Nato jim přikázal, aby to nikomu neříkali, 31a začal jim vykládat, co ho čeká, než uskuteční své poslání. Bude muset velmi trpět, velekněží, učitelé zákona i židovští předáci ho odsoudí, bude zabit, ale třetí den vstane z mrtvých. 32Mluvil s nimi naprosto otevřeně. Petr si ho vzal stranou a chtěl mu to rozmluvit.
33Ježíš se však obrátil k učedníkům a před nimi Petra pokáral: „Mlč, pokušiteli! Díváš se na to z lidského hlediska, a ne z Božího.“
34Ke svým učedníkům přizval ještě další lidi a kladl jim na srdce: „Kdo mě chce následovat, musí odložit své vlastní zájmy, nést kříž svých nesnází a utrpení a ve všem následovat můj příklad. 35Kdo si život a jeho radosti chce zachovat za každou cenu, ten přijde o všechno. Kdo se však všeho zřekne pro mne a moji nabídku, najde pravý a věčný život.
36Vždyť co člověku prospěje, získá-li celý svět, a pravý život promarní? 37Dostane snad ještě jednou takovou příležitost? 38Jestli se někdo stydí za mne a za má slova před nevěřícími a hříšnými lidmi, za toho se také já budu stydět, až se vrátím se svatými anděly v slávě svého Otce.
