馬可福音 10 – CCBT & SNC

Chinese Contemporary Bible (Traditional)

馬可福音 10:1-52

論婚姻

1耶穌離開那裡,來到猶太地區和約旦河河東岸,人群又聚集到祂那裡。耶穌像往常一樣教導他們。 2一些法利賽人想試探耶穌,就來問祂:「男人可以休妻嗎?」 3耶穌反問道:「摩西怎麼吩咐你們的?」

4他們說:「摩西准許人寫休書休妻。」

5耶穌說:「摩西因為你們心硬,才給你們寫了這條誡命。 6太初創造時,『上帝造了男人和女人。』 7『因此,人要離開父母,與妻子結合, 8二人成為一體。』這樣,夫妻不再是兩個人,而是一體了。 9因此,上帝配合的,人不可分開。」

10回到屋裡後,門徒追問耶穌這件事。 11耶穌說:「任何人休妻另娶,就是對妻子不忠,是犯通姦罪。 12同樣,妻子若離棄丈夫另嫁,也是犯通姦罪。」

祝福孩童

13有人帶著小孩子來要讓耶穌摸一摸,門徒卻責備他們。 14耶穌看見後很生氣,對門徒說:「讓小孩子到我這裡來,不要阻止他們,因為上帝的國屬於這樣的人。 15我實在告訴你們,人若不像小孩子一樣接受上帝的國,絕不能進去。」 16於是,耶穌抱起小孩子,把手按在他們身上,為他們祝福。

永生的代價

17耶穌正要上路,有一個人跑來跪在祂跟前,問祂:「良善的老師,我該做什麼才能承受永生?」

18耶穌說:「你為什麼稱呼我『良善的老師』呢?只有上帝是良善的。 19你知道『不可殺人,不可通姦,不可偷盜,不可作偽證,不可欺詐,要孝敬父母』這些誡命。」

20那人說:「老師,我從小就遵行這些誡命。」

21耶穌望著他,心中愛他,便說:「你還有一件事沒有做,就是變賣你所有的產業,送給窮人,你必有財寶存在天上,然後你還要來跟從我。」

22那人聽了,臉色驟變,便沮喪地走了,因為他有許多產業。 23耶穌看看周圍的人,對門徒說:「有錢人進上帝的國真難啊!」

24門徒聽了感到驚奇,耶穌便再次對他們說:「孩子們,10·24 有古卷此處有「依靠錢財的人」。進上帝的國多麼難啊! 25駱駝穿過針眼比有錢人進上帝的國還容易呢!」

26門徒更加驚奇,便議論說:「這樣,誰能得救呢?」

27耶穌看著他們說:「對人而言,這不可能,但對上帝而言,凡事都可能。」

28彼得說:「你看,我們已經撇下一切來跟從你了。」

29耶穌說:「我實在告訴你們,任何人為了我和福音而撇下房屋、弟兄、姊妹、父母、兒女或田地, 30今世必在房屋、弟兄、姊妹、父母、兒女或田地方面獲得百倍的回報,來世必得永生。當然他也會受到迫害。 31然而,許多為首的將要殿後,殿後的將要為首。」

耶穌第三次預言自己的受難

32在前往耶路撒冷的路上,耶穌走在眾人前面,門徒感到驚奇,其他跟隨的人也很害怕。

耶穌把十二個門徒叫到一旁,再把自己將要遭遇的事告訴他們,說: 33「聽著,我們現在前往耶路撒冷。人子將被交在祭司長和律法教師的手中,他們要判祂死刑,把祂交給外族人。 34他們會嘲弄祂,向祂吐唾沫,鞭打祂,殺害祂。但是,三天之後祂必復活!」

雅各與約翰的請求

35西庇太的兩個兒子雅各約翰上前對耶穌說:「老師,請你答應我們一個要求。」

36耶穌問:「什麼要求?」

37他們說:「在你的榮耀中,求你讓我們一個坐在你右邊,一個坐在你左邊。」

38耶穌說:「你們不知道自己在求什麼。我要喝的那杯,你們能喝嗎?我要受的洗,你們能受嗎?」

39他們說:「我們能。」

耶穌說:「我要喝的那杯,你們也要喝;我所受的洗,你們也要受。 40不過誰坐在我的左右不是我來定,而是為誰預備的,就讓誰坐。」

41其他十個門徒聽見這事後,很生雅各約翰的氣。 42於是,耶穌把他們叫來,對他們說:「你們知道,外族人有君王統治他們,有大臣管理他們, 43但你們不可這樣。你們中間誰要當首領,誰就要做大家的僕人; 44誰要居首位,誰就要做大家的奴僕。 45因為就連人子也不是來受人服侍,而是來服侍人,並且犧牲性命,作許多人的贖價。」

治好瞎子巴底買

46耶穌和門徒來到耶利哥。當耶穌和門徒及眾人出城的時候,碰到一個瞎眼的乞丐坐在路旁乞討,他的名字叫巴底買,是底買的兒子。 47巴底買一聽到經過的是拿撒勒人耶穌,就喊道:「大衛的後裔耶穌啊,可憐我吧!」

48許多人都責備他,叫他不要吵,但他卻更加大聲喊道:「大衛的後裔啊,可憐我吧!」

49耶穌停下腳步,叫人帶他過來。

他們就對瞎子巴底買說:「好了,起來吧,祂叫你呢。」

50巴底買丟下外衣,跳了起來,走到耶穌面前。

51耶穌問他:「你要我為你做什麼?」

瞎子說:「老師,我想能夠看見。」

52耶穌說:「回去吧!你的信心救10·52 」或譯「醫治」。了你。」那人立刻得見光明,在路上跟從了耶穌。

Slovo na cestu

Marek 10:1-52

Ježíš učí o manželství a rozvodu

1Ježíš opustil Kafarnaum a prošel Zajordáním do Judska. I zde ho obklopilo množství lidí a on je začal učit jako obvykle.

2Přišli však za ním farizejové a pokoušeli se ho nachytat: zeptali se ho, zda je dovolen rozvod.

3Místo odpovědi jim dal otázku: „Co řekl o rozvodu Mojžíš?“

4„K tomu, aby manželství bylo zrušeno, podle Mojžíše stačí, když muž napíše ženě rozlukový list.“

5„To byl jen Mojžíšův ústupek tvrdosti lidského srdce,“ řekl na to Ježíš. „Bůh si to tak nikdy nepřál. 6Hned na počátku stvořil člověka jako nerozlučnou dvojici, muže a ženu. 7Proto muž opustí své rodiče a připojí se ke své manželce; 8v tom spojení již nežijí jako dva jedinci, ale stávají se jednou bytostí. 9A proto člověk nemá právo rozdělit, co Bůh spojil.“

10Později se učedníci znovu k té otázce vrátili.

11Vyložil jim to:

„Kdo se rozvede se svou ženou a ožení se s jinou, hřeší stejně, jako by měl ženy dvě. 12A právě tak rozvede-li se žena se svým mužem a vdá se za jiného, dopouští se cizoložství.“

Ježíš žehná malým dětem

13Lidé nosili k Ježíšovi děti, aby jim žehnal. Učedníci jim domlouvali, aby ho neobtěžovali.

14Když to Ježíš slyšel, zlobil se: „Neodhánějte ty děti a nebraňte jim, když chtějí ke mně. I jim přece patří Boží království. 15A říkám vám, že kdo nepřijde k Bohu s dětskou prostotou, nestane se občanem toho království.“

16Bral děti do náruče, hladil je a žehnal jim.

Ježíš mluví k bohatému muži

17Když se zase vydali na cestu, dohonil je nějaký muž a padl před Ježíšem na kolena: „Dobrý učiteli, co mám dělat, abych získal věčný život?“

18„Proč mi říkáš dobrý? Vždyť dobrý je jen Bůh,“ odvětil Ježíš. 19„A k tvé otázce – přikázání přece znáš: nebudeš zabíjet, cizoložit, krást, lhát, podvádět, budeš si vážit svých rodičů.“

20„Mistře, všechno jsem dodržoval od mládí.“

21Ježíš ho objal pohledem: „A přece ti něco schází. Jdi a prodej všechno, co máš, peníze rozdej chudým a získáš tak poklad v nebi. Potom se vrať a staň se mým následovníkem.“

22Když to ten člověk vyslechl, zesmutněl a odešel s těžkým srdcem. Byl totiž velmi bohatý.

23Ježíš ho mlčky sledoval očima a pak se otočil k učedníkům: „Jak těžké je pro boháče vejít do Božího království!“

24To je zarazilo. Není snad majetek důkazem Boží přízně? „Přátelé, do Božího království se těžko dostanou ti, pro které jsou peníze a majetek smyslem života. 25Snáze projde velbloud tou uzoučkou brankou, které říkáte jehelné ucho, než bohatý vejde do Božího království.“

26To jim dodalo. „Má vůbec někdo naději, že se tam dostane?“ říkali si mezi sebou.

27Podíval se na ně. „Člověk na to nestačí, ale Bůh je všemocný.“

28Tu promluvil Petr: „Ale my jsme se všeho vzdali a šli za tebou.“

29„Ujišťuji vás,“ odpověděl Ježíš, „že každému, kdo se z lásky ke mně a pro šíření evangelia něčeho vzdá – ať už domova, života se sourozenci, rodiči, manželkou a dětmi, nebo majetku, 30se to vrátí stonásobně už zde na zemi (i když neujde pronásledování) a v budoucnosti ho čeká věčný život. 31Mnozí, kteří u lidí něco znamenají, budou poslední, a těm nejpohrdanějším se tam dostane čestných míst.“

Ježíš potřetí předpovídá svou smrt

32Když potom byli na cestě do Jeruzaléma, Ježíš šel vpředu a ostatní se drželi za ním. Co jim Ježíš řekl, to je znepokojilo a naplnilo obavami.

Zavolal k sobě svých dvanáct učedníků a znovu je připravoval na to, co ho čeká:

33„Musíme do Jeruzaléma a tam Syn člověka padne do rukou velekněží a učitelů zákona a ti ho odsoudí a vydají pohanům. 34Budou se mu veřejně vysmívat, plivat na něj, zbičují a zabijí ho. Ale třetí den vstane z mrtvých.“

Ježíš učí o službě druhým

35Přihlásili se Zebedeovi synové Jakub a Jan: „Mistře, chtěli bychom tě o něco poprosit.“

36„Co si ode mne přejete?“ vzhlédl Ježíš.

37„Až usedneš na trůn, chtěli bychom ti sedět nejblíže se všech, každý z jedné strany vedle tebe.“

38„Nevíte, oč prosíte. Můžete pít z kalicha hořkosti, ze kterého musím pít já, a projít křtem utrpení, který mě čeká?“

39„Ale jistě,“ přisvědčili.

„Dobře, budete pít z mého kalicha a budete pokřtěni stejným křtem. 40Ale není mou věcí určovat vám pořadí v Božím království. To už je stanoveno.“

41Ostatních deset se zlobilo na Jakuba a Jana. 42Ale Ježíš je svolal dohromady a řekl jim: „Víte, že vládcové mají moc nad národy, a kdo vládne, obvykle druhé utlačuje. 43Ale mezi vámi to tak být nemá. Naopak, kdo z vás chce být velký, ať všem pokorně slouží. 44A kdo z vás chce být na předním místě, ať je pomocníkem všech. 45Vždyť já – Syn člověka – jsem nepřišel na svět proto, aby mi ostatní sloužili, ale abych já sloužil jim a abych položil život pro záchranu mnoha lidí.“

Ježíš uzdravuje slepého žebráka

46Procházeli také Jerichem, kde se k nim přidal velký zástup. U cesty seděl slepý žebrák Bartimeus – Timeův syn.

47Když uslyšel, že to jde Ježíš Nazaretský, křičel: „Ježíši z rodu krále Davida, slituj se nade mnou!“

48Lidé mu domlouvali, aby mlčel. Ale on volal tím hlasitěji: „Synu Davidův, slituj se nade mnou!“

49Ježíš ho uslyšel, zastavil se a přikázal, aby slepce zavolali. Vrátili se tedy k Bartimeovi se vzkazem: „Máš štěstí, Ježíš tě volá – vstaň!“ 50Slepec odhodil svůj starý kabát, vyskočil a klopýtal k Ježíšovi.

51„Co pro tebe mohu udělat?“ dotkl se ho Ježíš.

„Mistře, chci vidět!“

52„Staň se, tvá víra tě zachránila.“

V té chvíli se slepci vrátil zrak a on se vydal také za Ježíšem.