迷失的羊
1許多稅吏和罪人都來聽耶穌講道， 2法利賽人和律法教師埋怨說：「這個人竟和罪人來往，還跟他們一起吃飯。」
3耶穌給他們講了一個比喻： 4「如果你們有人有一百隻羊，走失了一隻，難道他不暫時把那九十九隻留在草場上，去找那隻迷失的羊，一直到找著為止嗎？ 5他找到後，會歡歡喜喜地把那隻羊扛回家， 6並邀來朋友鄰居，說，『我走失的羊找到了，來和我一同慶祝吧！』 7我告訴你們，同樣，一個罪人悔改，在天上也要這樣為他歡喜，甚至比有九十九個不用悔改的義人還歡喜。
丟錢的比喻
8「又比如一個婦人有十塊錢，不小心弄丟了一塊，難道她不點亮燈，打掃房子，仔細尋找一直到找著為止嗎？ 9她找到後，會邀朋友鄰居來，說，『我丟的錢找到了，來和我一同慶祝吧！』 10我告訴你們，同樣，一個罪人悔改，上帝的眾天使也會這樣為他歡喜。」
浪子回頭
11耶穌又說：「某人有兩個兒子。 12小兒子對父親說，『父親，請你把我應得的家產分給我。』父親就把財產分給了兩個兒子。
13「沒過幾天，小兒子帶著他所有的財物出門遠遊去了。他終日在外花天酒地，揮金如土， 14很快囊空如洗，又遇到嚴重的饑荒，就陷入困境， 15只好投靠一個當地人。那人派他到田裡去放豬， 16他餓到恨不得拿餵豬的豆莢充饑，可是連這些也沒有人給他。 17最後，他醒悟過來，心想，『在我父親家裡，連僱工的口糧都綽綽有餘，我現在卻要在這裡餓死嗎？ 18我要動身回到我父親身邊，對他說，父親，我得罪了天，也得罪了你， 19今後，我再也不配作你的兒子，請把我當作僱工看待吧。』 20於是他動身回家。
「他父親遠遠地看見他，就動了慈心，跑上前去抱著他連連親吻。 21小兒子說，『父親，我得罪了天，也得罪了你，今後，我再也不配作你的兒子。』
22「父親卻對奴僕說，『趕快拿最好的袍子來給他穿上，給他戴上戒指，穿上鞋， 23把那隻肥牛犢牽來宰了，讓我們一同歡宴慶祝！ 24因我這兒子是死而復活、失而復得的。』於是他們歡宴慶祝。
25「那時，大兒子正在田間。當他回來還沒到門口，就聽見家裡傳出奏樂跳舞的聲音。 26他叫來一個奴僕問個究竟。
27「奴僕回答說，『你弟弟回來了！你父親因他無災無難地回來，特地宰了那隻肥牛犢。』 28大兒子很生氣，不肯進去。父親就出來勸他。
29「他對父親說，『你看，我伺候你這麼多年，從來沒有違背過你的命令，可是你沒有給過我一隻羊羔，讓我和朋友一同歡宴。 30但你這個兒子在娼妓身上耗盡家財，一回來，你倒為他宰了肥牛犢！』
31「父親對他說，『孩子啊！你一直在我身邊，我所有的一切都是你的。 32可是你弟弟是死而復活、失而復得的，所以我們應該歡喜快樂。』」
Ježíš vypráví podobenství o ztracené ovci
1Za Ježíšem přicházeli výběrčí daní a jiní lidé se stejně špatnou pověstí, aby si ho poslechli. 2Farizejové a učitelé zákona se nad tím pohoršovali a říkali: „S takovou sebrankou se přátelí a sedá s nimi za jedním stolem!“ 3Ježíš na to odpověděl podobenstvím: 4„Kdyby někdo z vás měl sto ovcí a jedna z nich by se mu zaběhla, nepokusil by se ji nalézt? Těch devadesát devět ponechá na pastvě a půjde za tou ztracenou tak dlouho, dokud ji nenalezne. 5Když ji najde, vezme ji na ramena 6a s radostí ji ponese domů. Svolá své přátele a sousedy a vybídne je: ‚Radujte se se mnou, našel jsem svou ztracenou ovečku.‘ 7Říkám vám, že v nebi je daleko větší radost nad jedním ztraceným člověkem, který lituje svých hříchů, než nad devadesáti devíti takovými, kteří si myslí, že pokání nepotřebují.
Ježíš vypráví podobenství o ztracené minci
8Nebo si představte ženu, která má deset stříbrných mincí a jedna se jí doma někam zakutálí. Nerozsvítí světlo, nevymete kouty a nebude hledat tak dlouho, až peníz najde? 9Určitě pak svolá přítelkyně a sousedky a řekne jim: ‚Radujte se se mnou, našla jsem svůj ztracený peníz.‘ 10Říkám vám: Zrovna takovou radost mají v nebi andělé nad jedním ztraceným člověkem, který lituje svých hříchů.“
Ježíš vypráví podobenství o ztraceném synu
11Ježíš dále vyprávěl: „Jeden muž měl dva syny. 12Mladší přišel za otcem a řekl: ‚Otče, dej mi už teď podíl z dědictví, které nám chceš jednou odkázat.‘ A tak otec rozdělil svůj majetek mezi oba syny. 13Po několika dnech zpeněžil ten mladší svůj podíl a odešel daleko od domova. Tam prohýřil všechno, co měl. 14A nejenže všechno utratil; v té krajině vypukl hlad, a tak neměl co do úst. 15Konečně si našel práci u jednoho sedláka. Ten ho poslal na pole pást vepře. 16Byl by se rád dosyta najedl alespoň sladkých lusků, kterými krmili vepře, ale nikdo mu nic nedal. 17A tak šel do sebe a uvažoval: ‚Dělníci mého otce mají jídla více, než mohou spotřebovat, a já tu umírám hlady. 18Půjdu za ním a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti Bohu i proti tobě 19a dobře vím, že si nezasloužím, abys mne ještě nazýval svým synem. Najmi mne, prosím, jako dělníka.‘ 20A tak se vydal na cestu k domovu. Otec ho už z dálky uviděl a plný soucitné lásky mu vyběhl naproti, objal ho a políbil. 21‚Otče,‘ řekl syn, ‚zhřešil jsem proti Bohu a proti tobě, nejsem hoden, abych byl ještě tvým synem.‘ 22Ale otec nařídil služebníkům: ‚Rychle přineste nejlepší šaty, navlékněte mu synovský prsten a obujte ho! 23Poražte vykrmené tele a připravte hostinu. Oslavíme společně návrat mého syna. 24Vždyť je to, jako by umřel, a zase oživl. Byl ztracen, a je nalezen.‘ A tak oslavovali jeho návrat. 25Starší syn se vracel z pole a uslyšel hluk hostiny. 26Zavolal si jednoho sluhu a zeptal se, co se děje. 27Sluha řekl: ‚Tvůj bratr přišel domů a otec dal porazit pěkné tele z radosti, že se mu syn vrátil zdráv.‘ 28Starší bratr se rozhněval a vůbec nechtěl jít dovnitř. Otec vyšel ven a domlouval mu. 29Ale syn mu vyčítal: ‚Tolik let jsem pro tebe dřel, ve všem tě poslechl a co z toho mám? Nikdy jsi mi nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli. 30A teď, když se vrátil tenhle tvůj synáček, který všechno prohýřil s děvkami, ještě mu vystrojíš hostinu.‘ 31‚Hochu,‘ řekl otec, ‚my jsme tu přece vždycky byli spolu a ty víš, že všechno, co mám, je tvoje. 32Ale teď nemůžeme dělat nic jiného než se radovat. Vždyť tvůj bratr, kterého jsme považovali za mrtvého, žije, ztratil se a je nalezen.‘ “
