在馬爾他島
1我們安全上岸後，才知道那個島的名字叫馬爾他。 2島上的居民對我們非常友善。因為下雨，天氣又冷，他們就生火接待我們。 3保羅拿起一捆柴放進火堆裡，不料有一條毒蛇經不住熱鑽了出來，咬住了他的手。 4那裡的居民看見毒蛇吊在保羅手上，就交頭接耳地說：「這人一定是個兇手，雖然僥倖沒有淹死，天理卻不容他活下去。」 5可是保羅把蛇甩進火裡，並沒有受傷。 6他們以為保羅的手一定會腫起來或者他會突然倒斃，但是等了很久，見他還是安然無恙，就改變了態度，說他是個神明。
7那個島的首領名叫部百流，他的田產就在附近。他接待我們，熱情款待了我們三天。 8當時，部百流的父親患痢疾，正發熱躺在床上。保羅去為他禱告，把手按在他身上治好了他。 9這事以後，島上其他的病人都來了，他們都得了醫治。 10他們處處尊敬我們，在我們啟航的時候，又贈送我們途中所需用的物品。
保羅抵達羅馬
11三個月後，我們搭乘一艘停在該島過冬的船離開。這船叫「雙神號」，來自亞歷山大。 12我們先到敘拉古港，在那裡停泊三天， 13然後繼續前行，到達利基翁。第二天，起了南風，第三天我們抵達部丟利， 14在那裡遇見幾位弟兄姊妹，應邀和他們同住了七天，然後前往羅馬。 15那裡的弟兄姊妹聽說我們來了，便到亞比烏和三館迎接我們。保羅見到他們後，就感謝上帝，心中受到鼓勵。 16進了羅馬城後，保羅獲准在衛兵的看守下自己一個人住。
繼續傳道
17三天後，保羅請來當地猶太人的首領，對他們說：「弟兄們，雖然我沒有做過任何對不起同胞或違背祖先規矩的事，卻在耶路撒冷遭囚禁，又被交到羅馬人的手裡。 18羅馬官員審訊了我，發現我沒有什麼該死的罪，想釋放我， 19猶太人卻反對，我不得已只好上訴凱撒。我並非有什麼事要控告自己的同胞。 20為此，我才請你們來當面談，我受捆綁是為了以色列人所盼望的那位。」
21他們說：「猶太境內的同胞沒有給我們寫信提及你的事，也沒有弟兄到這裡說你的壞話。 22不過，我們倒很想聽聽你的觀點，因為我們知道你們這一派的人到處受人抨擊。」
23於是，他們和保羅約定了會面的日期。那一天，很多人來到保羅住的地方。從早到晚，保羅向他們傳揚上帝國的道，引用摩西律法和先知書勸他們相信有關耶穌的事。 24有些人聽後相信了他的話，有些人不相信， 25他們彼此意見不一。在他們散去之前，保羅說了一句話：「聖靈藉以賽亞先知對你們祖先所說的話真是一點不錯， 26祂說，
『你去告訴百姓，
你們聽了又聽，卻不明白；
看了又看，卻不領悟。
27因為這百姓心靈麻木，
耳朵發背，眼睛昏花，
以致眼睛看不見，
耳朵聽不見，心裡不明白，無法回心轉意，
得不到我的醫治。』
28所以你們當知道，上帝的救恩已經傳給了外族人，他們也必聽。」
29聽完保羅的話後，那些猶太人就回去了，他們中間起了激烈的爭論。28·29 有古卷無「聽完保羅的話後，那些猶太人就回去了，他們中間起了激烈的爭論。」
30後來，保羅租了一間房子，在那裡住了整整兩年，接待所有到訪的人。 31他勇敢地傳講上帝的國，教導有關主耶穌基督的事，沒有受到任何攔阻。
Na Maltě je Pavel uštknut hadem
1Od lidí, kteří se seběhli k místu naší záchrany, jsme se dozvěděli, že jsme na ostrově Malta. 2Byli k nám neobyčejně laskaví. Pršelo a bylo zima, a tak nám rozdělali velký oheň a vůbec se o nás starali. 3Pavel také pomáhal sbírat chrastí. Jak je však přikládal na oheň, vylezla z jeho otýpky zmije vypuzená horkem a zakousla se mu do ruky. 4Mezi domorodci se ozvalo: „Ten člověk je jistě vrah! Zachránil se z moře, ale božské spravedlnosti neutekl.“ 5Pavel však klidně hada setřásl do ohně a nic zlého se s ním nedělo. 6Lidé čekali, že opuchne a zemře. Když však byl Pavel i po hodné době v pořádku, začali si lidé šeptat, že je to asi nějaký vtělený bůh.
7Zachránili jsme se na pomezí statků Publia, římského správce ostrova. Přijal nás a tři dny přátelsky hostil. 8Publiův otec stonal – byl postižen horečnatou úplavicí. Pavel ho navštívil, modlil se nad ním a pak ho dotekem rukou uzdravil. 9Rozkřiklo se to po ostrově, a tak ze všech stran přicházeli za Pavlem nemocní a on je uzdravoval. 10Za to si nás ohromně vážili a před odjezdem nás zahrnuli všemi potřebnými věcmi.
Pavel je eskortován do Říma a uvězněn
11Trvalo to však tři měsíce, než jsme mohli pokračovat v cestě. Vzala nás loď, která měla domovský přístav v Alexandrii a jejímž znamením byla dvojčata Kastor a Pollux, ochránci námořníků. 12Přistála nejprve v Syrakusách na Sicílii, kde jsme se zdrželi tři dny. 13Pak jsme přepluli úžinu do Regia a s jižním větrem v zádech jsme se po dalších dvou dnech dostali do přístavu Puteoli. 14Tam tedy skončila naše pohnutá plavba do Itálie. Na prosby tamních křesťanů jsme zůstali v Puteolech celý týden. 15Odtud jsme se pěšky vydali do Říma. Mezitím se o nás dozvěděli bratři v Římě a někteří nám přišli naproti sedmdesát kilometrů, až na Appiovo tržiště, jiní alespoň ke Třem hospodám. Když se s nimi Pavel setkal, děkoval Bohu a šel dál s novou odvahou. 16V Římě byl potom umístěn v soukromém bytě – vždy s jedním vojenským strážcem.
17Tři dny po příchodu do Říma si Pavel k sobě pozval tamní významné židy. Když přišli, řekl jim: „Bratři, nijak jsem se neprovinil proti našemu národu, ani proti našim tradicím. Přesto jsem byl v Jeruzalémě uvězněn a předán Římanům. 18Ti mě vyslýchali a byli by mě propustili, protože jsem neudělal nic, zač bych zasluhoval smrt. 19Jeruzalémští židé však proti mně byli zaujatí, a tak jsem nakonec nucen odvolat se k císaři. Nehodlám tu však žalovat na svůj národ. 20Proto jsem si přál setkat se s vámi a vysvětlit vám to. Pro naši společnou víru v Mesiáše mám tato pouta!“ 21Odpověděli mu: „My jsme o tobě z Judska nedostali žádnou zprávu nebo žalobu, ani písemně, ani ústně. 22Chtěli bychom však slyšet tvoje názory. Víme totiž, že vaše sekta se všude setkává s odporem.“
23Dohodli se tedy na dalším setkání a pak se jich u něho sešlo mnohem více. Pavel jim celý den vykládal o tom, že Boží království přišlo mezi lidi v osobě Ježíše Krista. Snažil se je o tom přesvědčit důkazy a předpověďmi ze Starého zákona. 24Některé získal, jiní však odmítali uvěřit. 25Odcházeli takto rozdvojeni a Pavel těm zatvrzelým řekl: „Přesně tak to Duch svatý předpověděl vašim předkům ústy proroka Izajáše:
26‚Jdi k tomu lidu a řekni mu:
Budete naslouchat a naslouchat,
a přece neporozumíte.
Budete se dívat a dívat,
ale nic neuvidíte.
27Máte totiž otupělé srdce,
zacpané uši a zavřené oči,
aby se vám snad nestalo,
že byste viděli, slyšeli a srdcem pochopili;
to byste se totiž ke mně obrátili a já bych vás uzdravil.‘ “
28„Proto se nedivte,“ dodal Pavel, „že zprávu o Boží záchraně hlásáme pohanům. Ti ji dychtivě přijímají.“
30Celé dva roky byl Pavel ve svém soukromém římském vězení a směl přijímat všechny návštěvy. 31A tak svobodně a bez překážek hlásal Boží království a učil o Pánu Ježíši Kristu.
