天国里谁最伟大
1这时，门徒上前来，问耶稣：“在天国谁最伟大？”
2耶稣叫了一个小孩子来站在他们当中，然后说： 3“我实在告诉你们，你们若不变得像小孩子那样，绝不能进天国。 4所以，凡像这小孩子一样谦卑的人，在天国才是最伟大的。
5“任何人为了我的名而接待这样一个小孩子，就是接待了我。 6但不论谁使这样一个小信徒失足犯罪，他的下场比把大磨石拴在他脖子上沉到深海里还要惨。 7这世界有祸了！因为里面充满了引人犯罪的事。这样的事是免不了的，但那些引人犯罪的人有祸了！
8“如果你的手或脚使你犯罪，就砍掉它！因为肢体残缺着进入永生，总比四肢健全却被丢进永远不灭的火中好。 9如果你的一只眼睛使你犯罪，就剜出来丢掉它吧！独眼进入永生，总比双目健全却被丢进地狱的火中好。 10你们切不可轻视任何一位卑微的人。我告诉你们，他们的天使在天上常见我天父的面。
迷失的羊
11“人子到世界来，为要拯救迷失的人。 12如果一个人有一百只羊，其中有一只走迷了路，他会怎么办呢？难道不会把那九十九只撇在山上，去找那只迷失的羊吗？ 13我实在告诉你们，如果找到了，他会非常欢喜，甚至比有那九十九只没有迷失的羊还欢喜。 14同样，你们的天父也不愿任何一个卑微的人失丧。
纠正信徒的过错
15“如果你的弟兄得罪了你，你要找个机会跟他单独在一起，指出他的错处。如果他肯接受劝告，你就得了一位弟兄。 16如果他不听劝告，你就带一两位弟兄去见他，让两三个人为谈话作证。 17如果他仍然不听，就应当告诉教会。如果他连教会也不听，就把他看作异教徒或税吏18:17 “税吏”即犹太人眼中的“汉奸”，帮助统治犹太人的罗马政府收税，常从中牟取暴利。。 18我实在告诉你们，你们在地上捆绑的，在天上也要捆绑；你们在地上释放的，在天上也要释放。
19“我又告诉你们，如果你们当中有两个人在地上同心合意地祈求，不论求什么，我天上的父必为你们成就。 20因为哪里有两三个人奉我的名聚会，我就在哪里与他们同在。”
七十个七次
21彼得上前问耶稣：“主啊，如果我的弟兄得罪了我，我该饶恕他多少次呢？七次够了吧？”
22耶稣回答说：“我告诉你，不是七次，是七十个七次。
23“因此，天国就像一个王，他要跟奴仆清算债务。 24正开始清算的时候，有人带着一个欠了六千万银币18:24 “六千万银币”希腊文是“一万他连得”，一他连得相当于当时一个普通工人20年的工钱。的人进来。 25因为这个人无法清还债款，王就下令把他及其妻儿和所有财产全部卖掉还债。 26那奴仆跪在王面前乞求说，‘请宽容我，我会把债务全部还清的。’ 27王可怜他，不但释放了他，而且免了他全部的债。
28“可是，那奴仆出去后，遇见一位欠他一百个银币18:28 一个银币相当于当时普通工人一天的工钱。的同伴，就揪住同伴，掐着他的喉咙说，‘还我钱！’ 29同伴跪下哀求道，‘请宽容我，我会还你的。’
30“那奴仆却不肯，竟把同伴送进监狱，直到他还清债务为止。 31其他的奴仆目睹这一切，都愤愤不平，把这件事告诉了王。
32“于是，王把那奴仆召来，说，‘你这可恶的奴才！你哀求我，我就免了你所有的债。 33难道你不应该怜悯你的同伴，就像我怜悯你一样吗？’ 34王大怒，下令把他交给狱卒受刑，直到他还清全部的债务。 35如果你们不从心里饶恕自己的弟兄，我的天父也要这样对待你们。”
Učedníci se přou o to, kdo z nich je větší
1Tehdy Ježíše obstoupili jeho učedníci a ptali se ho: „Kdo z lidí je v nebeském království nejpřednější?“
2Zavolal malé dítě, postavil je mezi ně 3a řekl: „Dobře mne poslouchejte: Půjde-li vám o přední místa, do Božího království se vůbec nedostanete. 4Ujišťuji vás, že jen s pokornou myslí dítěte tam můžete vejít a něco znamenat. 5Kdo si umí vážit takového nepatrného člověka, prokazuje tím úctu mně. 6Na kom by ztroskotala víra jednoho z těchto maličkých ve mne, tomu by bylo lépe, kdyby ho hodili do moře s mlýnským kamenem na krku.
Ježíš varuje před pokušením
7Běda světu, že se tu dějí věci, pro které člověk ztrácí víru. Pokušení jsou sice nevyhnutelná, ale běda tomu, kdo je působí. Neváhej odložit všechno, co tě odvádí od Boha. 8I kdyby to měla být tvá ruka nebo noha, raději ji utni a zahoď. Lépe je vkulhat do Božího království než skočit oběma nohama do záhuby. 9A kdyby tě tvé oko svádělo ke zlému, zbav se ho! Je lepší získat věčný život jednooký než přijít s oběma očima do věčného zatracení.
Ježíš varuje před pohrdáním jinými
10Dejte pozor, abyste nepohrdli ani tím nejprostším člověkem. Věřte tomu, každý z nich má anděla, který ho stále zastupuje před Bohem. 11Přišel jsem zachránit ztracené. 12Když má někdo sto ovcí a jedna z nich se ztratí, co myslíte, že takový člověk udělá? Nenechá těch devadesát devět na pastvině a nepůjde hledat tu ztracenou? 13A když ji najde, má z ní větší radost než z těch devadesáti devíti, které mu zůstaly. 14A právě tak můj Otec nechce, aby sebenepatrnější člověk zahynul.
Ježíš učí, jak jednat s tím, kdo zhřešil
15Proviní-li se proti tobě někdo z věřících, vyhledej ho a promluv si s ním mezi čtyřma očima. Přizná-li svoji chybu, udělal sis z nepřítele znovu bratra. 16Bude-li neústupný, přizvi ještě jednoho nebo dva z věřících, aby byli svědky rozhovoru. 17Když si ani tak nedá říci, pověz to shromáždění věřících. Když neuposlechne ani je, ať je vyloučen. 18Mějte přitom na mysli, že co rozhodnete zde na zemi, bude platit i v nebi. 19A také platí: spojí-li se dva z vás k modlitbám za jakoukoliv záležitost, nebeský Otec je vyslyší. 20Tam, kde se už dva nebo tři sejdou, aby jednali podle mé vůle, tam jsem já s nimi.“
Ježíš vypráví podobenství o nemilosrdném věřiteli
21Potom mu Petr položil otázku: „Pane, když se proti mně můj bližní opakovaně prohřešuje, kolikrát mu mám odpustit? Sedmkrát?“ 22Ježíš mu odpověděl: „Ne sedmkrát, ale až sedmdesátkrát sedmkrát.
23Pán Bůh s námi jedná jako král, který se rozhodl provést vyúčtování se svými podřízenými. 24Mezi prvními mu přivedli jednoho, který měl u něj miliónový dluh. 25Ten muž však neměl na zaplacení. Král tedy nařídil, aby ho s celou rodinou prodali do otroctví, rozprodali jeho majetek, a tak uhradili dluh. 26On však před králem padl na kolena a prosil ho: ‚Pane, měj se mnou trpělivost a já všechno zaplatím!‘
27Králi bylo líto toho člověka, propustil ho a dokonce mu celý dluh odpustil. 28Sotva však ten muž vyšel od krále, potkal člověka, který mu dlužil nepatrnou částku. Popadl ho a křičel: ‚Hned mi vrať, co jsi dlužen!‘
29Ten chudák si před něj klekl a zoufale ho prosil: ‚Měj strpení a já ti zaplatím!‘ 30Ale věřitel stál na svém a dal ho zavřít do vězení, dokud dluh nezaplatí. 31Svědky té události to pobouřilo a šli to oznámit králi. 32Ten si předvolal nemilosrdného věřitele a řekl mu: ‚Ty ničemo! Jak velký dluh jsem ti odpustil, když jsi mne prosil! 33A tys nemohl odpustit svému druhovi tak směšnou částku?‘
34A rozhněvaný král jej potom dal zavřít, dokud svůj dluh do posledního haléře nezaplatí. 35Tak bude jednat můj nebeský Otec s vámi, jestliže nebudete ochotně odpouštět druhým.“
