安息日的主
1有一个安息日，耶稣和门徒走过一片麦田，门徒随手摘下一些麦穗搓了吃。 2有些法利赛人说：“你们为什么做在安息日不准做的事？”
3耶稣答道：“你们没有读过大卫的事吗？有一天，大卫和他的部下饿了， 4他进入上帝的殿，拿了献给上帝的供饼。这饼只有祭司才可以吃，大卫不但自己吃了，还分给他的部下吃。” 5耶稣又对他们说：“人子是安息日的主。”
6又有一个安息日，耶稣进入会堂教导人，座中有一个右手萎缩的人。 7律法教师和法利赛人密切地监视耶稣，看祂会不会在安息日医治病人，好找个借口控告祂。 8耶稣知道他们的心思，就对那个右手萎缩的人说：“起来，站在大家面前！”那人就起来站在那里。
9耶稣问众人：“我问你们，在安息日应该行善呢，还是作恶呢？救人呢，还是害人呢？” 10祂环视众人，然后对那人说：“把手伸出来！”那人的手一伸就复原了。
11但法利赛人和律法教师却怒火中烧，开始商议对付耶稣的办法。
拣选十二使徒
12一天，耶稣到山上整夜向上帝祷告。 13天明时分，祂召集门徒，从中选出十二人立为使徒。 14他们是：西门——耶稣给他取名叫彼得、西门的兄弟安得烈、雅各、约翰、腓力、巴多罗买、 15马太、多马、亚勒腓的儿子雅各、激进党人6:15 当时激进的民族主义者，常以行动反抗统治他们的罗马政府。西门、 16雅各的儿子犹大和出卖耶稣的加略人犹大。
17耶稣和他们下了山，站在一处平地上，身边有一大群门徒，还有大批从犹太、耶路撒冷以及泰尔和西顿沿海地区来的人，要听祂讲道，盼望祂医治他们的疾病。 18那些被污鬼缠身的人也得到了祂的医治。 19大家都想去摸祂，因为有能力从祂身上发出来，可以治好人们的疾病。
论四福
20耶稣抬头望着门徒，对他们说：
“贫穷的人有福了，
因为上帝的国属于你们！
21现在饥饿的人有福了，
因为你们将得饱足！
现在哀哭的人有福了，
因为你们将要欢笑！
22你们为人子的缘故而遭人憎恨、弃绝、侮辱、毁谤，就有福了！ 23那时你们要欢喜雀跃，因为你们在天上有大赏赐！他们的祖先也曾这样恶待以前的先知。
论四祸
24“富有的人有祸了，
因为你们已经享尽了人世间的安逸！
25现在饱足的人有祸了，
因为你们将要挨饿！
现在欢笑的人有祸了，
因为你们将要哀哭！
26人人都夸赞你们的时候，
你们就有祸了，
因为他们的祖先也是这样夸赞假先知！
论爱仇敌
27“但是，我告诉你们这些听道的人，要爱你们的仇敌，要善待恨你们的人， 28要为咒诅你们的人祝福，要替恶待你们的人祷告。 29如果有人打你一边的脸，连另一边也转过来让他打。如果有人夺你的外衣，连内衣也由他拿去。 30有人向你求什么，就给他；有人拿了你的东西，不要追讨。 31你们想要别人怎样对待你们，你们就要怎样对待别人。 32如果你们只爱那些爱你们的人，有什么功劳呢？就是罪人也会这样做。 33如果你们只善待那些善待你们的人，有什么功劳呢？就是罪人也会这样做。 34如果你们借钱给人，指望收回，有什么功劳呢？即使罪人也会借贷给罪人，日后再如数收回。
35“然而，要爱你们的仇敌，善待他们；无论借出什么，都不要指望归还。这样，你们将有大赏赐，并且将成为至高者的儿子，因为祂以恩慈待那些忘恩负义和作恶的人。 36你们要怜悯人，像你们的天父怜悯人一样。
责人先责己
37“不要论断人，免得你们被人论断；不要定人的罪，免得自己也被定罪。要饶恕人，这样你们也必蒙饶恕。 38你们要给他人，这样上帝必给你们，并且会用大号升斗摇匀压实，满满地倒给你们，因为你们用什么样的量器量给别人，上帝也会用什么样的量器量给你们。”
39耶稣又给他们讲了个比喻，说：“瞎子岂能给瞎子带路？二人岂不是要双双掉进坑里吗？ 40学生不会高过老师，学成之后不过像老师一样。 41为什么你只看见你弟兄眼中的小刺，却看不见自己眼中的大梁呢？ 42你既看不见自己眼中的大梁，又怎能对弟兄说‘让我除去你眼中的小刺’呢？你这伪君子啊！要先除掉自己眼中的大梁，才能看得清楚，以便清除弟兄眼中的小刺。
树和果子
43“好树不结坏果子，坏树也结不出好果子。 44树的好坏从果子就可以分辨出来。人不会从荆棘中采集无花果，也不会在蒺藜上摘取葡萄。 45善人心存良善，就从他里面发出良善；恶人心存邪恶，就从他里面发出邪恶。因为心里充满的，口里自然会说出来。
两种盖房子的人
46“你们为什么‘主啊，主啊’地称呼我，却不遵行我的话呢？ 47我要告诉你们那到我这里来，听了我的话又去遵行的人是什么样。 48他好比一个人盖房子，把地挖深，根基立在磐石上。当河流泛滥，洪水冲击房子时，房子却屹立不摇，因为它的根基稳固。 49但听了我的话却不遵行的人，好比一个人没有打根基，便将房子盖在地面上，洪水一冲，房子立刻倒塌，完全毁坏了。”
Učedníci vymílají v sobotu obilí
1Jedné soboty procházel Ježíš a jeho učedníci obilným polem. Učedníci ulamovali klasy, vymílali je a zrní jedli. 2Viděli to farizejové a pohoršovali se: „Co to děláte? Vždyť přece Boží zákon zakazuje v sobotu i takovou práci!“ 3Ježíš odpověděl: „Nikdy jste nečetli o tom, co udělal král David se svou družinou, když měli hlad? 4Jak vešel do svatyně, vzal tam posvátné chleby, jedl je a podělil jimi i své druhy? Posvátné chleby přece smějí jíst jen kněží. 5A pak, Syn člověka je i pánem soboty.“
Ježíš v sobotu uzdravuje muže s ochrnutou rukou
6Jinou sobotu šel Ježíš kázat do synagogy. Byl tam člověk, který měl pravou ruku ochrnutou. 7Farizejové a učitelé zákona čekali, zdali se Ježíš odváží v sobotu toho muže uzdravit. Chtěli mít totiž záminku, aby Ježíše mohli obžalovat. 8On však dobře znal jejich záměry, a přesto toho člověka s ochrnutou rukou vyzval, aby přišel k němu. Muž poslechl. 9Ježíš pak oslovil všechny přítomné: „Ptám se vás, má se podle zákona konat v sobotu dobro, nebo zlo? Má se člověk zachránit, nebo nechat hynout?“ 10Když nikdo neodpovídal, řekl nemocnému: „Natáhni tu ruku!“ Muž poslechl a jeho pravice byla zdravá. 11Ježíšovi protivníci, na nejvyšší míru podráždění, se domlouvali, co by se dalo proti Ježíšovi podniknout.
Ježíš volí dvanáct učedníků
12V těch dnech vystoupil Ježíš na horu, aby se modlil. Celou noc hovořil s Bohem. 13Když se rozednilo, svolal všechny svoje učedníky, které pak nazval apoštoly. 14Byli to: Šimon, kterému dal nové jméno Petr, jeho bratr Ondřej, Jakub, Jan, Filip, Bartoloměj, 15Matouš – původně výběrčí Levi, Tomáš, Jakub – syn Alfeův, Šimon – bývalý příslušník tajné organizace radikálů, 16Juda – syn Jakubův a Jidáš Iškariotský, který později Ježíše zradil.
Ježíš vyslovuje blahoslavenství
17Když pak sestoupili na rovné prostranství, očekával je už veliký dav Ježíšových stoupenců i mnoho lidí z Jeruzaléma, z celého Judska i z pobřežních měst Týru a Sidónu. 18Přišli, aby si poslechli jeho kázání a dali se uzdravit. Vyléčil tam celou řadu duševně chorých. 19Lidé se ho chtěli alespoň dotknout, protože z něho vycházela uzdravující moc. 20Ježíš se obrátil na své učedníky a řekl:
„Radujte se, vy chudí,
protože vám bude patřit Boží království.
21Radujte se, kdo teď hladovíte,
protože Bůh vás nasytí.
Radujte se i vy, kdo teď pláčete,
protože jednou se budete smát.
22Radujte se, když vás budou nenávidět,
vyženou jako prašivé a pošpiní vaše jména,
protože se hlásíte k Synu člověka.
23Radujte se a prozpěvujte si, protože vás v nebi čeká velká odměna. Stejným způsobem zacházeli jejich předkové s Božími proroky.
24Ale běda vám, bohatí,
protože vy už máte svoje potěšení.
25Běda vám, sytí,
však budete jednou hladovět.
Běda vám, kteří se lehkomyslně smějete,
protože jednou budete hořce plakat a naříkat.
26Běda vám, jestliže vás všichni chválí,
vždyť tak se za starodávna chovali k falešným prorokům.
Ježíš učí o milování nepřátel
27Vám pak, moji posluchači, radím: Milujte své nepřátele, prokazujte dobro těm, kteří vás nenávidí. 28Přejte dobré věci těm, kteří vás proklínají, a modlete se za ty, kteří vám činí bezpráví. 29Tomu, kdo tě uhodí do tváře, nastav i druhou. Tomu, kdo ti bere kabát, přidej i košili. 30Každému, kdo tě o něco prosí, dej, a jestliže tě někdo okradl, nevymáhej to zpátky. 31Jak chcete, aby s vámi lidé jednali, tak s nimi jednejte vy. 32Jakou čekáte od Boha pochvalu, když milujete jen ty, kteří milují vás? To umějí lidé, kteří se na Boha neptají. 33Jestliže jednáte dobře jen s těmi, kteří se k vám chovají slušně, jaké uznání od Boha čekáte? 34A myslíte, že Bůh ocení, když půjčujete jenom těm, kteří vám to vždycky vrátí? Tak to přece na světě chodí, že si lidé půjčují, jenom když mají jistotu, že o nic nepřijdou. Ale vy jednejte jinak. 35Milujte své nepřátele, konejte dobro, půjčujte a nevymáhejte zpět. Vždyť vás čeká bohatá odměna. Budete jednat jako Boží děti. 36Vždyť Bůh je dobrý i k lidem nevděčným a zlým. Buďte tedy velkorysí jako váš Otec.
Ježíš učí o kritice
37Nesuďte nikoho, a Bůh vás také nebude soudit. Nezavrhujte nikoho, a ani Bůh vás nezavrhne, odpouštějte, a Bůh vám také odpustí. 38Dávejte ochotně, a Bůh vás zahrne svými dary. Bůh neskrblí, ale dává vrchovatou míru. Jak tedy odměříte lidem, tak bude odměřeno i vám.“ 39Ježíš použil také několika přirovnání: „Slepec přece nepovede slepého, vždyť by oba spadli do jámy. 40Učedník nezná tolik jako mistr; teprve když se vyučí, může se mu podobat. 41Proč se staráš o pilinu v oku svého bližního a polena ve svém oku si nevšímáš? 42Jak můžeš říkat svému bratrovi: ‚Dovol, odstraním ti pilinu z oka,‘ a přehlížet poleno ve svém vlastním oku? Pokrytče, nejprve si vyčisti své vlastní oko, a teprve potom jasně uvidíš, co potřebuje tvůj bratr.
Ježíš učí o ovoci života
43Štěpovaný strom nerodí plané ovoce a žádný planý strom nenese ušlechtilé ovoce. 44Jakost stromu se pozná podle ovoce, které dává. Z trní se nesklízejí fíky ani z bodláků hrozny. 45Člověk je schopen konat skutečné dobro jen tehdy, je-li jeho srdce plné dobra. Když je však jeho srdce naplněno zlem, šíří jenom zlo. Čím srdce naplněno, tím ústa přetékají. 46Proč mi stále říkáte: Pane, Pane, a neděláte, co vám říkám?
Ježíš učí o stavbě na písku a na skále
47-48Každý, kdo ke mně přichází a naslouchá tomu, co říkám, a řídí se podle toho, podobá se člověku, který začal stavět dům a vykopal základy hluboko ve skále. Když se přihnala povodeň, dům se ani nepohnul, protože měl dobré základy. 49Každý, kdo mě slyší, ale neřídí se podle toho, podobá se člověku, který si vystavěl dům bez základů: dům smetla povodeň.“
