质问耶稣的权柄
1有一天，耶稣正在圣殿里教导人、传讲福音，祭司长、律法教师和长老上前， 2质问祂：“告诉我们，你凭什么权柄做这些事？谁授权给你了？”
3耶稣回答说：“我也问你们一个问题。你们告诉我， 4约翰的洗礼是从天上来的还是从人来的？”
5他们彼此议论说：“如果我们说‘是从天上来的’，祂一定会问，‘那你们为什么不相信他？’ 6如果我们说‘是从人来的’，百姓会拿石头打死我们，因为他们相信约翰是先知。” 7于是，他们回答说：“我们不知道约翰的洗礼是从哪里来的。”
8耶稣说：“我也不告诉你们我凭什么权柄做这些事。”
利欲熏心的佃户
9接着耶稣对众人讲了个比喻：“有人开垦了一个葡萄园，把园子租给几个佃户，就出远门了。 10到了收获的季节，他差奴仆去葡萄园向佃户收取他应得的收成，但那些佃户却把奴仆揍了一顿，使他空手而归。 11园主又派另一个奴仆去，那些佃户照样将他殴打并羞辱一番，使他空手而归。 12园主又派第三个奴仆去，他们又把他打伤，抛在园外。
13“园主说，‘我该怎样办呢？不如叫我所疼爱的儿子去吧。他们大概会尊敬他。’
14“岂料那些佃户看见来人是园主的儿子，便彼此商量说，‘这个人是产业继承人，我们把他杀掉，这葡萄园就归我们了！’ 15于是他们把园主的儿子拖到葡萄园外杀了。
“那么，园主会怎样处治他们呢？ 16他必来杀掉这些佃户，把葡萄园转租给别人。”
众人听了就说：“但愿这种事永远不会发生！”
17耶稣定睛看着他们，问道：“那么，圣经上说，
“‘工匠丢弃的石头已成了房角石’，
这句话是什么意思呢？ 18凡跌在这石头上的人，将粉身碎骨；这石头落在谁身上，将把谁砸烂。”
纳税问题
19律法教师和祭司长听出这比喻是针对他们说的，便想立刻下手捉拿耶稣，但又害怕百姓。 20于是，他们密切地监视耶稣，又派遣密探假装好人，想从祂的话里找把柄抓祂去见总督。
21那些密探问耶稣：“老师，我们知道你所讲所传的道都是正确的，也知道你不看人的情面，只按真理传上帝的道。 22那么，我们向凯撒纳税对不对呢？”
23耶稣看破他们的阴谋， 24就叫他们拿一个银币来，问他们：“上面刻的是谁的像和名号？”他们说：“凯撒的。”
25耶稣说：“属于凯撒的，要给凯撒；属于上帝的，要给上帝。”
26耶稣的回答令他们惊奇，他们无法当众找到把柄，只好闭口不言。
论死人复活
27撒督该人向来不相信有复活的事。有几个这一派的人来问耶稣： 28“老师，按摩西为我们写的律例，如果有人娶妻后没有孩子就死了，他的兄弟应当娶嫂嫂，替哥哥传宗接代。 29有弟兄七人，老大结了婚，没有孩子就死了。 30二弟、 31三弟、一直到七弟都相继娶了嫂嫂，都没有留下孩子就死了。 32最后那个女人也死了。 33那么，到复活的时候，她将是谁的妻子呢？因为七个人都娶过她。”
34耶稣说：“今世的人才有嫁娶， 35但那些配得将来的世界、从死里复活的人也不娶也不嫁， 36就像天使一样永远不会死。他们既然从死里复活，就是上帝的儿女。 37在记载有关燃烧的荆棘的篇章中，摩西也证实死人会复活，因为他称主是‘亚伯拉罕的上帝，以撒的上帝，雅各的上帝’。 38上帝不是死人的上帝，而是活人的上帝。因为在祂那里的人都是活人。”
39几位律法教师说：“老师答得好！” 40此后，再没有人敢问耶稣问题了。
论基督
41耶稣问他们：“人怎么说基督是大卫的后裔呢？ 42大卫曾在诗篇里说，
“‘主对我主说，
你坐在我的右边，
43等我使你的仇敌成为你的脚凳。’
44既然大卫称基督为主，基督又怎么会是大卫的后裔呢？”
45大家正在细听，耶稣对门徒说： 46“你们要提防律法教师。他们爱穿着长袍招摇过市，喜欢人们在大街上问候他们，又喜欢会堂里的上座和宴席中的首位。 47他们侵吞寡妇的财产，还假意做冗长的祷告。这种人必受到更严厉的惩罚！”
Židé se přou o Ježíšovu autoritu
1Jednoho dne, když Ježíš mluvil k lidem shromážděným v chrámu a ukazoval jim, jak se k nim Bůh přiblížil, přišli za ním velekněží, učitelé zákona a židovští představitelé s otázkou: 2„Kdo tě pověřil, od koho máš takovou pravomoc?“ 3Řekl jim: „Než odpovím, chci slyšet od vás: 4Kdo pověřil Jana Křtitele jeho posláním? Bůh nebo lidé?“ 5Tou otázkou je zaskočil a oni se mezi sebou dohadovali: „Řekneme-li Bůh, pak se nás zeptá, proč jsme mu tedy neuvěřili, 6a řekneme-li, že lidé, mohl by nás lid kamenovat, protože oni věří, že Jan Křtitel byl prorok.“ 7Nakonec odpověděli: „Nevíme, kdo poslal Jana.“ 8Nato Ježíš řekl: „Pak nemá význam, abych vám pověděl, kdo pověřil mne.“
Ježíš vypráví podobenství o pošetilém boháči
9Pak se obrátil k okolostojícím a vyprávěl jim obrazný příběh: „Jeden člověk založil vinici. Pronajal ji vinařům a na dlouhou dobu odcestoval. 10Když přišla doba sklizně, poslal k vinařům svého sluhu, aby mu odevzdali podíl z úrody. Ti však posla zmrskali a vyhnali s prázdnou. 11Majitel vinice tam poslal jiného sluhu, ale i toho zbili, vysmáli se mu a nic mu nedali. 12Ještě třetího sluhu tam pán poslal. Toho dokonce zranili a vyhnali. 13Majitel vinice si řekl: ‚Co mám dělat? Zkusím to ještě s nimi. Pošlu tam svého syna, před ním budou mít respekt.‘ 14Ale když vinaři uviděli majitelova syna, dohodli se mezi sebou: ‚To je dědic, zabijeme ho, a vinice bude naše.‘ 15A tak se stalo. Vyvlekli ho ven z vinice a zabili ho. 16Co myslíte, že udělá majitel s těmi proradnými nájemci? Přijde, podle zásluhy je ztrestá a vinici svěří jiným.“ Posluchači pochopili, kam tím Ježíš míří, a namítali: „Co si to o nás myslíš? Tak hluboko jsme neklesli.“ 17Ježíš se na ně podíval a řekl: „Přemýšlejte o tom, co znamenají slova napsaná v Bibli: ‚Kámen, který stavitelé odhodili jako nepotřebný, se ukázal jako nejdůležitější – svorník stavby.‘ 18Každý, kdo ten kámen přehlíží, o něj dříve nebo později klopýtne a potluče se. Kdo ho dává jinam, než kámen skutečně patří, vystavuje se nebezpečí, že se mu celá stavba zřítí a ten kámen ho rozdrtí.“ 19Velekněží a učitelé zákona mu v té chvíli v duchu podepisovali rozsudek smrti, ale nic nepodnikli, protože se báli lidu. Dobře totiž pochopili, že to podobenství platilo jim.
Židé se Ježíše ptají na placení daně
20Hledali tedy vhodnou příležitost a poslali za ním své lidi. Měli předstírat upřímný zájem o jeho kázání a vyprovokovat ho k nějakému výroku, pro který by mohl být obžalován před římskou správou. 21Zeptali se ho tedy: „Mistře, my víme, že tvoje učení je správné, neděláš mezi lidmi rozdíl a hlásáš Boží pravdu, padni komu padni. 22Řekni nám, máme platit daně římskému císaři, nebo nemáme?“ 23On však prohlédl jejich lest a vyzval je: 24„Podejte mi peníz! Čí obraz a jméno jsou na něm vyraženy?“ Odpověděli: „Císaře.“ 25On jim na to řekl: „Dávejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, dávejte Bohu.“ 26A tak se jim nepodařilo Ježíše nachytat a zmlkli, překvapeni jeho odpovědí.
Židé se Ježíše ptají na vzkříšení
27Pak přišli k Ježíšovi saducejové. Ti chtěli být moderní, a tak popírali i vzkříšení z mrtvých a věčný život. Předložili mu vymyšlený problém: 28„Mistře, Mojžíš napsal ve svém zákoně: Zemře-li ženatý muž bezdětný, jeho bratr je povinen oženit se s vdovou. 29Představ si rodinu, kde bylo sedm bratrů. Nejstarší se oženil a zemřel, aniž by zanechal potomka. 30-31S vdovou se oženil druhý bratr, ale také zemřel bez dětí. Tak tomu bylo i s třetím a dalšími, až se s tou ženou oženilo postupně všech sedm a všichni zůstali bezdětní. 32Nakonec zemřela i ona. 33Komu bude při vzkříšení náležet, když měla sedm manželů?“ 34-36Ježíš odpověděl: „Manželství a rodina jsou záležitostí pozemského života. Avšak pro ty, které Bůh vzkřísí a přijme do věčného života, ztratí manželství svůj pozemský smysl. Budou všichni tvořit Boží rodinu, podobně jako jeho andělé. 37A že bude vzkříšení z mrtvých, to poznal již Mojžíš, na kterého se tak rádi odvoláváte. Když k němu Bůh mluvil z hořícího keře, představil se mu jako Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův. Ti přece dávno před tím zemřeli. 38A tak Bůh není Bohem mrtvých, ale živých; on nabízí život všem, kdo mu uvěří.“ 39Několik učitelů zákona řeklo: „Mistře, to jsi jim dobře odpověděl.“ 40Pak se už nikdo neodvážil na něco se ho zeptat.
Židé nemohou odpovědět na Ježíšovu otázku
41Položil jim tedy otázku: „Jak to, že někteří z vás nazýváte Mesiáše synem Davidovým? 42Vždyť sám David o něm píše v knize Žalmů:
‚Bůh říká mému Pánu:
Seď po mé pravici a vládni se mnou,
43dokud ti neodevzdám moc nade všemi lidmi.‘
44Jak by tedy mohl být Mesiáš Davidovým potomkem, když ten ho nazývá svým Pánem?“
Ježíš varuje před náboženskými vůdci
45Učedníkům pak řekl přede všemi lidmi: 46-47„Varujte se takových znalců zákona, kteří se rádi ukazují v honosných talárech a čekají, že je lidé budou na ulici uctivě zdravit. Při bohoslužbách sedají v předních řadách a vyhrazují si čestná místa na hostinách. Dlouze se modlí, aby udělali dobrý dojem. Ve skutečnosti jsou to pokrytci, kteří se nestydí vyjídat domácnosti vdov. Ti budou jednou zvlášť přísně potrestáni.“
